• malíř fresek, kreslíř, štukatér
Johann Baptist Wenzl Bergl se narodil 23. 9. 1718 ve Dvoře Králové nad Labem (často bývají chybně uváděny též Hořovice). Malířem a štukatérem se vyučil v dílně svého otce v místě svého rodiště. Poté studoval ve Vídni Akademii výtvarných umění pod vedením profesorů Karla Aigena, Josefa Mildorfera a Paula Trogera. Roku 1749 na tamní výtvarné akademii studium dokončil.

Mezi jeho první práce patřily obrazy Jefte a jeho dcera (1751) nebo Job utěšovaný přáteli (1752), které mu vynesly získání výročních cen vídeňské Akademie výtvarných umění.

Nástěnné fresky na vídeňském zámku SchönnbrunnVe Vídni, kde se v roce 1754 oženil s dcerou malíře Johanna Bernharda Märsche, se pak natrvalo usadil. Především díky podpoře tchána získal počátkem 60. let 18. století první dvorské zakázky, které pro něj znamenaly úspěch. Pro císařský dvůr pracoval v 60. a 70. letech na freskách vedut krajin pro císařské zámky a arcibiskupské rezidence v Ober-St. Veit ve Vídni (1762-1763), v Hofburgu (1765-1766), v zámku Donauhof, v Laxenburgu a rovněž v Schönbrunnu. Tam v letech 1768-1777 provedl freskovou výzdobu jedenácti sálů v přízemí, které dodnes nesou název Bergl-Zimmer (B-Zimmer). Pro svá témata zvolil dekorativní scény navozující iluzi indické džungle s exotickými zvířaty, ptáky, rostlinami a celkově s jižní vegetací vůbec – inspirací mu byly také bruselské a francouzské tapiserie. Tyto fresky Bergla jako barokního mistra v umění ilusionismu světově proslavily.

Ukázka z tvorby – Kající se apoštol sv. Petr (kolem 1760)Před rokem 1762 pobýval Bergl v Benátkách. Od poloviny 50. let 18. století získával stále častěji církevní zakázky také v českých zemích. Šlo především o tři cykly křížových cest: kolem 1755 (udáváno rovněž 1759) vytvořil křížovou cestu pro tamní kostel v Orlici: po roce 1767 vyzdobil
freskami štít premonstrátské klášterní budovy a refektář v Louce u Znojma. V rakouských zemích pak provedl ceněné nástěnné a oltářní malby v klášterním kostele Klein-Mariazell. Dále se takřka po dobu 20 let podílel na celkové freskové výzdobě knihovny benediktinského kláštera Melk a na výmalbě letního zahradního pavilonu, kde umístil i svůj autoportrét (1763). Freskami vyzdobil například také rakouskou Národní knihovnu (původní část augustiánského kláštera, 1752-83) ve Vídni nebo kapli v Schönbühelu. Tyto Berglovi práce jsou považovány za umělcovo vrcholné dílo s náboženskou tematikou. V Uhrách tvořil fresky hlavně pro paulánské kláštery: pro univerzitní kostel v Pešti či v Horních Uhrách ve Felsöelefánt zejména cyklus fresek ze života sv. Jana Křtitele (1770); freskami vyzdobil i kostel a refektář ve Velkých Lovcích (1776). Tyto práce signalizují jeho umělecký přechod ke klasicismu.

Co se týče Berglova uměleckého stylu, v rané tvorbě, která se vyznačovala intenzivními světlými a tmavými barevnými kontrasty a statickým divadelním rozložením figur, byl Bergl silně ovlivněn Paulem Trogerem. Jeho styl se však od poloviny 60. let 18. století pod vlivem přítele a spolupracovníka Franze Antona Maulbertsche začal proměňovat – Bergl uplatňoval stále více pastelových barev, jeho figury získávaly na pohybu. Svá vrcholná díla, pro které jsou typické rozpohybované postavy vyznačující se expresivními gesty, vytvořil zhruba v letech 1767-1772. Od roku 1773 byla jeho tvorba ovlivněna klasicismem – kompozice děl se zjednodušila, postavy se zklidnily, barvy potemněly.

Bergl patřil v rakouské monarchii mezi nejvýznamnější a nejzaměstnávanější malíře fresek pozdního baroka a díky svým tropickým motivům i rokokového orientalismu.

Johann Baptist Wenzl Bergl umírá 15. 1. 1789 ve Vídni.

ZDROJE:
  • Biografický slovník českých zemí. [IV. sešit], Bene-Bez.  Historický ústav AV ČR,  [Pavla Vošahlíková et al.]. Vyd. 1. Praha: Libri, 2006. S. 430.
  • Johann Baptist Bergl. In: Deutsche Biographie [online]. [cit. 2018-09-12]. Dostupné z: https://www.deutsche-biographie.de/sfz3890.html

Referátek pro Vás vypracovala Petra Pavlačková.