Referáty

Zobrazení: 1279

Stritzko, Otto (1908-1986)

  • malíř, grafik, ilustrátor, restaurátor
Otto StritzkoOtto Stritzko se narodil 2. 2. 1908 na Vysočině v Jaroměřicích nad Rokytnou do rodiny obchodníka a fotografa Arnošta Stritzka. O dvanáct let později, roku 1920, se s rodinou stěhuje do Moravských Budějovic, kde navštěvuje gymnázium, které však nedokončil. Prodadl a odešel na učitelský ústav do Brna (1924-1926), roku 1926 přechází do Prahy, kde o dva roky později maturuje.

Četba Léona Bloye přivedla Stritzka v roce 1926 k vydavateli Josefu Florianovi do Nové Říše. Toto setkání se pro něj stává v mnoha směrech osudovým. Prostřednictvím Josefa Floriana a jeho nakladatelství se Stritzko seznamuje se světem pregnantně vysloveného a nekompromisně žitého křesťanství. Spisy křesťanské mystiky, filozofie i beletrie Florian vydával ve špičkové grafické podobě. Přestože Stritzkův podíl na výtvarném doprovodu produkce Florianova nakladatelství nebyl nikterak zásadní, měla spolupráce s Florianem pro Stritzkovo tvůrčí zrání rozhodující význam.

Zde se seznámil s křesťanskou mystikou a dílem George Rouaulta jež mu bylo v mnohém inspirací. Z českých umělců je jako zdroj inspirace Stritzka možno zmínit například Vlastimila Hofmana.

Roku 1928 se Stritzko hlásí na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (VŠUP) a navazuje tak nové přátelské vztahy se svými spolužáky, mezi nimiž se objevují jména jako František Hudeček, Antonín Strnadel, Jiří Ukázka z tvorby Otty StritzkaTrnka aj. Nejprve studuje u profesora Jaroslava Bendy, později u Arnošta Hofbauera, jehož přístup mu lépe vyhovoval citem pro barvu a respektem k individualitě žáka. Když ale profesor Hofbauer roku 1934 ze školy odešel, vrací se Stritzko pod vedení Bendovo. Postupně se spolupráce Bendy a Stritzka stává neúnosnou, až je nakonec Stritzko „na základě týdenní neomluvené absence“ ze školy vyloučen.

Ve vlastní tvorbě se Stritzko věnoval zpočátku kresbě s ohlasem artificionalismu, ale již počátkem 30. let toto východisko opustil.

Byl krátce členem Sdružení výtvarníků, z nějž si roku 1932 odnesl společně s Františkem Hudečkem a Eduardem Stavinohou první cenu za obraz Náves se svatým Florianem.
Ukázka z tvorby Otty StritzkaRoku 1933 získává Stritzko podnájem v seminární zahradě pod Petřínem, kde se nadále schází s množstvím přátel. V té době navazuje kontakty s názorově blízkými literáty z okruhu revue Tvář a Řád, s nimiž přátelství udržuje až do své smrti. Jeden z jeho nejbližších přátel, Bedřich Fučík, se roku 1928 stává tajemníkem a o rok později ředitelem nakladatelství Melantrich. Jeho zásluhou získává Stritzko první zakázky na výtvarnou úpravu knih a od roku 1939 i stálé místo výtvarného redaktora nakladatelství Vyšehrad, kde ale nebyl zcela úspěšný.
Ukázka z tvorby Otty Stritzka
V roce 1938 získává byt v Dejvicích a žení se s výtvarně nadanou dcerou Josefa Floriana Marií, s níž má později 2 děti – Jakuba (*1939) a Juliánu (*1943).

Po nepříliš úspěšném vystupování nakladatelského redaktora Stritzko roku 1940 z Vyšehradu odchází, ještě v témže roce přebírá restauratérský ateliér a začíná se život restaurováním. Jeho rodina se stěhuje do Staré Říše a on více než třicet let objíždí chrámové a zámecké interiéry, v nichž restauruje zámecké malby – jedny z největších zakázek pro něj představovaly práce na zámcích Telč a Bítov.

Jako restaurátor nástěnných maleb pracoval až do roku 1973. Jeho dílo je solitérní, vykazuje smysl pro expresivitu, komiku a bizarnost (přirovnáván k Ch. Morgensternovi). Stritzkova malba je nadána neobvyklou symbiózou smyslové radosti z barvy a rozjímavé duchovnosti.

Otto Stritzko zemřel 25. 6. 1986 ve věku 78 let. Pohřben je ve Staré Říši. 

ZDROJE:

Referátek pro Vás vypracovala Petra Pavlačková.