Srpen

Diwald,Hellmut - historik (85. výročí narození)
* 13.08.1929 - Šatov
+ 26.05.1993 - Würzburg

Životopis:
Historik a profesor středověké a moderní historie na univerzitě v Erlangenu. Absolvoval strojírenskou školu v roce 1947. Pak studoval filozofii a germánskou historii v Hamburku a Erlangenu, absolvoval v roce 1952. V letech 1948-1966 byl redaktorem časopisu Journal of Religion.

Dílo:
Das historische Erkennen (1955); Von der Revolution zum Norddeutschen Bund (1970); Menschen und Mächte (1973); Geschichte der Deutschen (1978); Der Kampf um die Weltmeere (1980).
Vyznamenání: Die Johannes-Mathesius-Medaille; Den Kulturpreis der Wissenschaft der Sudetendeutschen Landsmannschaft (1979); Den Südmährischen Kulturpreis (1980).  

Literatura:
- Hellmut Diwald [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: <http://www.ihr.org/jhr/v13/v13n6p16_Diwald.html>.


Dostál,Bořivoj - historik (85. výročí narození; 20. výročí úmrtí)
* 16.08.1929 - Heršpice u Slavkova
+ 18.08.1994 - Brno

Životopis:
Narodil se v rodině selského evangelického rodu v Heršpicích u Slavkova. Už od mládí projevoval hluboký zájem o historii. Absolvoval reálné gymnázium v Bučovicích, roku 1949 se přihlásil na pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dnešní MU) v Brně. Po třech letech studia úspěšně ukončil a krátce působil jako učitel ve Znojmě. Po dvouleté povinné vojenské službě znovu nastoupil na brněnskou univerzitu (1954), nyní už jako adept studia prehistorie a historie. Pod vedením Františka Kalouska se jako student zapojil do výzkumu ve Znojmě-Hradišti (1950-1952). Od roku 1955 začal na univerzitě pracovat na poloviční úvazek na pozici Kalouskova asistenta. Plný úvazek a funkci asistenta Dostál přebral roku 1957, kdy se mu podařilo s vyznamenáním studium ukončit. Dostálovi se v šedesátých letech dařilo postupovat profesně. Roku 1962 obhájil kandidátskou disertaci prací „Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě“, která se stala základním kamenem pro poznání slovanské archeologie na Moravě. Krátce nato (1967) dosáhl habilitace prací „Pronikání velkomoravské hmotné kultury do sousedních zemí“ a byl jmenován docentem pro obor slovanské archeologie. Obdržet doktorát věd mu za éry komunismu umožněno nebylo. Musel si na něj počkat celé dvě dekády, až do roku 1988. Jistou satisfakcí snad bylo, že mu byla o rok později udělena hodnost profesora slovanské archeologie. Dostál působil na brněnské univerzitě od roku 1955. Od roku 1965 navíc jako zástupce a od roku 1970 už jako ředitel Katedry prehistorie. Bořivoj Dostál zemřel po krátké, zhoubné nemoci, dne 18. srpna 1994, dva dny po svých dožitých pětašedesátých narozeninách.

Literatura:
- MĚŘINSKÝ, Zdeněk. Univ. doc. PhDr. Bořivoj Dostál, Csc., šedesátiletý. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 41, č. 2 (1989), s. 256-258.


Dvořák,František - partyzán (100. výročí narození)
* 29.08.1914 - Maršovice
+ 20.12.1984 - Praha

Životopis:
V době okupace pracoval u Dopravních podniků města Brna a zapojil se do stranického odboje KSČ. Členem KSČ byl od roku 1934. V roce 1943 patřil k zakládajícím členům Organizace národní výbory. Aktivně se podílel na organizačním zabezpečení jejího programu zejména na Moravskokrumlovsku.  

Literatura:
- LYSÁK, Jiří. Životopisy. Z dějin Partyzánské družiny Josefa Hybeše. Třebíč : J. Lysák ve spolupráci s vydavatelstvím Akcent, 2011. ISBN 978-80-7268-891-3. S. 205-218.


Fiala,Jiří - skladatel (40. výročí úmrtí)
* 14.09.1892 - Praha
+ 03.08.1974 - Praha

Dílo:
Autor filmové hudby, písní, komorních skladeb; komponoval opery a operety; příležitostně hrál ve filmu  

Literatura:
- Jiří Julius Fučík [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: <.">http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=7011>.


Haase,Johann - starosta (110. výročí úmrtí)
* 12.02.1837 - Znojmo
+ 18.08.1904 - Znojmo

Životopis:
Starostou v letech 1900-1904. Narozen ve Znojmě v rodině obchodníka se suknem, několik tříd gymnázia, společník světoznámého obchodu s vínem Alois Haase a synové, 1873 člen komise pro Světovou výstavu ve Vídni a člen vinařské jury, 1874 čestný člen Znojemského hospodářského spolku, od 1872 člen obecního výboru, 1873 obecní radní (lesní referát), 1873-1904 předseda Silničního výboru pro okres Znojmo, 1882-1902 poslanec moravského zemského sněmu a 1885-1897 říšské rady ve Vídni, 2krát zvolen starostou. Spoluzakladatel Německého měšťanského spolku a 1880-1895 jeho předseda, předseda Politického spolku liberálů a Německého spolku pro město a venkov, od 1858 člen c.k. priv. Sboru ostrostřelců (1870-1871 velitel), vrchní velitel Sboru dobrovolných hasičů, od 1900 vrchní ředitel Znojemské spořitelny. 1873 zlatý záslužný kříž s korunou, 1898 čestné občanství města.  

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 34 (17.08.2009), s. 11.


Hubatka,Zdeněk - vlastivědný pracovník (15. výročí úmrtí)
* 24.05.1924 - Jevišovice
+      08.1999 - ?

Životopis:
Vystudoval střední školu ministerstva potravinářského průmyslu v Brně. V letech 1945-1952 pracoval ve Vinařsko-ovocnickém družstvu a poté 1953-1984 ve Vinařských závodech ve Znojmě.

Dílo:
Zajímal se o regionální historii se zaměřením na vinařství. Práce "Vinné sklepy Znojemska", "Z historie vinařství", "Vinařství na Znojemsku po roce 1945" nebyly dosud publikovány. V Ročenkách Státního okresního archivu publikoval články "Cech vinařů ve Znojmě" (1995), "Bednáři a jejich cech" (1996), "Vinohradnická trať Šobes" (1997). 

Literatura:
- CHLÁDKOVÁ, Michaela. Vzpomínka na Zdeňka Hubatku. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1999. (2000), s. 135-136.


Janda,František - pedagog (35. výročí úmrtí)
* 07.12.1896 - Těšínov
+ 27.08.1979 - Znojmo

Životopis:
V roce 1946 byl ředitelem měšťanské školy (dnes Pontassievská). Po válce zastával funkci okresního školního inspektora. Zasloužil se o budování nového školství na Znojemsku. V důchodu vedl kroniku města Znojma v letech 1924-1927 spolu s E. Krechlerem, 1928, 1932-1938, 1954-1965. Byl prvním ředitelem tzv. újezdní hlavní školy - měšťanské školy, ve které bylo vyučování zahájeno 7. 3. 1939.  

Literatura:
- JDK. František Janda pětasedmdesátníkem. Znojemsko. Roč. 12, č. 49 (08.12.1971), s. 5

 
Lachmayer,Rudolf - učitel (115. výročí narození)
* 13.08.1899 - Dyjákovice
+ 04.02.1993 - Klagenfurt

Životopis:
Po základní škole šel na gymnázium do Mikulova. Během první světové války bojoval v čele od roku 1917 až do pádu monarchie. Po návratu se vrátil do školy a 7. července 1920 maturoval. Poté, co krátce studoval na německé univerzitě v Praze, kde měl vážnou nehodu, vybral si učitelské povolání a absolvoval v roce 1921 na Pedagogické fakultě v Trutnově. Učil na školách v Jaroslavicích, Štítarech, Chvalaticích a dvakrát v Dyjákovicích. V roce 1933 byl obviněn z politických intrik a tak z disciplinárních důvodů pokračoval v Červené Vodě. Teprve po vstupu německých vojsk v roce 1938, byl schopný se vrátit do vlasti. Lachmayer byl zaníceným gymnastou, byl organizátorem jižní moravské lidové gymnastiky. V roce 1920 založil tělocvičný spolek ve svém rodném městě a stal se jeho předsedou.

Dílo:
Napsal mnoho prací, esejů a článků, z nichž mnoho se objevilo v Jihomoravské ročence. Články: Heimweh (1932), Über die Waidmannssprache (1937), Chwallatitz (1963), A Mutzerl Solz, a rupferne Pfoad und gtakhait (1966), Stammvater Krok und sein Geslecht (1968), Der Stier ist los (1971), Die Frau am Herd (1972).  

Literatura:
- BLÖSL, Joachim. Südmährens Dichter und Sänger : Eine Erntelese. Nikolsburg : Bartosch, 1925. 294 s.


z Lipé,Jindřich I. - šlechtic (685. výročí úmrtí)
*           1275 - ?
+ 26.08.1329 - Brno

Životopis:
Příslušník starobylého rodu Ronovců a čelní představitel české šlechty v závěru 13. a začátku 14. století. Po úspěšné obraně Kutné Hory před vojsky římského krále Albrechta Habsburského roku 1304 vůdce domácí šlechty v čase zmatků na českém trůně po vymření Přemyslovců v roce 1306 a v čase po nástupu Jana Lucemburského na český trůn. Od roku 1310 (a opětovně od roku 1315) královský podkomoří a český maršálek (od roku 1318 dědičný). Po domažlických dohodách v roce 1318 neoficiální vůdčí osobnost země, zemský hejtman na Moravě a od roku 1321 říšský maršálek.  

Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.
 

Maršálek,Jaroslav - filozof (90. výročí narození)
* 01.08.1924 - Rajhrad u Brna
+      10.1991 - ?

Životopis:
Jako novinář působil nejprve v Křídlech vlasti, později v Mladém světě a Květech. Po roce 1968 byl perzekuován a musel ze všech redakcí odejít. U své práce však zůstal a přispíval například do Světa v obrazech pod jiným jménem. Napsal knihu o historii kalendářů. V důchodovém věku opustil velkoměsto a uchýlil se na jižní Moravu, kde vydával Zpravodaj ZD Práče. Zajímal se o mnoho věcí, mimo jiné o archeologii. Jeho posledním dílem byla režie krátkého filmu s názvem Moudrá bohyně o archeologickém výzkumu v Těšeticích u Znojma. Poslední rok svého života prožil v plicní léčebně v Jablunkově na severní Moravě. V této léčebně často pobýval jako pacient. Ani zde nezahálel a měl velkou zásluhu na obnovení zdejšího arboreta, unikátní parkové sbírky dřevin. Je také autorem publikace Jablunkovské arboretum, která vyšla v roce 1988.

Literatura:
- JELÍNEK, Stanislav. Za Jaroslavem Maršálkem. Znojemsko. Roč. 2, č. 45 (11.11.1992), s. 3.


Müller,Ernst - spisovatel (60. výročí úmrtí)
* 21.11.1880 - Miroslav
+ 05.08.1954 - Londýn

Životopis:
Narodil se v Miroslavi, ve Vídni získal doktorát filozofie, potom působil tři roky v palestinské Jaffě jako učitel na gymnáziu. V roce 1910 se vrátil do Vídně, vstoupil do spolku židovských vysokoškoláků BAR KOCHBA a pracoval jako knihovník židovské obce. Vydal tři důležité práce: překlad lyriky CH. BIALIKA (1911), dále úvod do kabaly v knize ZOHAR a jeho nauka (1920) a výbor prvního překladu ZOHARU do němčiny (1932). V Miroslavi, kam dojížděl jako do rodného města, ale stejně i ve Vídni byl roku 1938 donucen k emigraci, jistou dobu pobýval v Londýně za těch nejstrašnějších podmínek. Po druhé světové válce, v roce 1946, vydal Dějiny židovské mystiky. Zemřel v londýnském exilu. 

Literatura:
- RYŠAVÁ, Lia; POSPÍŠIL, Jiří. Galerie osobností : Ernst Müller, významný miroslavský rodák. Miroslavský zpravodaj. Č. 5 (2012), Roč. 55, s. 20-21.


Napoleon Bonaparte - generál (245. výročí narození)
* 15.08.1769 - Ajaccio, Korsika
+ 05.05.1821 - ostrov Svatá Helena

Životopis:
Při tažení Francouzů z Dolních Rakous na Moravu přijel 23. listopadu 1805 od Znojma do Moravského Krumlova sám císař Francouzů Napoleon, ale pobyl jen krátce. Rozmluvu s ním vedl francouzsky hovořící justiciár Schrack. Po malém občerstvení ještě téhož dne s poledne pokračoval císař do Brna. Většina jeho vojenského doprovodu odjela z města až 26. listopadu, kdy se šikovaly k bitvě u Slavkova.

Literatura:
- ČERNOŠEK, Lubomír. Napoleon ve Znojmě před bitvou u Slavkova. Okno/Fenster. Roč. 8, č. 1-2 (2011), s. 4, 6, 8.


Obrdlík,Rostislav - Ing. (55. výročí narození)
* 01.08.1959 - Jihlava
+ 13.11.1999 - Znojmo

Životopis:
Narodil se v Jihlavě, ale většinu svého života prožil ve Znojmě, kde absolvoval základní školu i gymnázium. Šachovou hru se naučil od otce a posléze začal hrát v kroužku na ZŠ Václavské náměstí ve Znojmě. V r. 1972 se zúčastnil náborových žákovských akcí pořádaných oddílem TJ Znojmo, jehož členem byl od r. 1973 do r. 1998, s výjimkou vysokoškolských studií a vojenské prezenční služby. Během studia na Gymnáziu v letech 1974-1978 získal 1. VT, zúčastnil se mnoha šachových turnajů a hrál soutěže družstev. Poté studoval v letech 1978-1983 na Vysoké škole dopravní v Žilině. V této době hrál za klub Slavie Žilina a věnoval se korespondenčnímu šachu. Po návratu ze základní vojenské služby v Hradci Králové v roce 1984 se ihned zapojil do organizace činnosti mateřského oddílu a stal se předsedou ŠO TJ Znojmo od r. 1984-1992 a od 1996-1998. Krátce pracoval ve státním podniku Silnice Znojmo, pro těžké zdravotní problémy však musel po dvou letech zaměstnání opustit a později se věnoval šachu. Stal se spoluzakladatelem a později hlavním pořadatelem tradičního ženského turnaje Znojemská královna i kandidátského turnaje Znojemská rotunda. Na počátku roku 1999 přestoupil do šachového oddílu ŠK Sladovny Hodonice. Stresové situace v rodinném životě vedly k vážnému oslabení jeho imunitního systému a po statečném boji a několika operacích podlehl zhoubnému nádoru na mozku.

Dílo:
Pravidelně publikoval zpravodaje z lokálních soutěží, zajímal se o stoletou historii znojemského šachu. Obdivoval se sestrám Polgárovým a zpracoval zajímavou monografii "Fenomén Polgár", dovedenou do r. 1990.

Literatura:
- 80 let královské hry ve Znojmě. Znojmo : Šachové sdružení Znojmo, 2001. 68 s.


Potoček,Oldřich - lékař (105. výročí narození)
* 12.08.1909 - Přemyšl (Polsko)
+ 11.02.2009 - Znojmo

Životopis:
V letech 1921-1928 vystudoval České státní gymnázium v Brně, poté v letech 1928-1935 Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity. Během vojenské služby v letech 1935-1937 sekundář chirurgického oddělení Sborové nemocnice v Brně, půl roku šéflékařem praporu v Jemnici. V roce 1937 složil státní lékařskou zkoušku u Zemského úřadu v Brně. Od 1. 1. 1938 do 15. 9. 1938 pracoval jako nehonorovaný externí lékař na III. vnitřním oddělení Zemské nemocnice v Brně. Od 1. 1. 1938-31. 3. 1940 sekundářem očního oddělení Zemské nemocnice v Uherském Hradišti, od 1. 4. 1940-15. 6. 1945 na oční klinice v Zemské nemocnici v Brně. 14. 2. 1943 obdržel od Zemského úřadu titul odborného lékaře pro nemoci oční. 18. 6. 1945-31. 1. 1976 byl vedoucím lékařem (primářem) očního oddělení nemocnice ve Znojmě. V roce 1930 jako medik založil při Studentské informační kanceláři v Brně studentskou knihovnu a 5 let ji vedl. Jako primář očního oddělení ve Znojmě v roce 1949 založil a do roku 1963 vedl závodní knihovnu ROH pro zaměstnance nemocnice. V roce 1952 ve funkci ředitele lůžkové části nemocnice založil lékařskou odbornou knihovnu a knihovnu pro pacienty. Obě knihovny vedl do roku 1956, kdy práci převzala manželka, Věra Potočková.

Dílo:
V letech 1944-1985 uveřejnil 11 vědeckých prací z očního lékařství. První vyšla v Praktickém lékaři, další v Československé oftalmologii, z nichž jedna ve spolupráci s prof. Věrou Kadlecovou. V r. 1976 uveřejnil práci "Třicet let českého očního oddělení ve Znojmě". Knižně vyšly "Retinopatie (onemocnění sítnice) nedonošených dětí" ve sborníku Retinopatia v Olomouci v r. 1956 a "Několik pohledů na čtyřicet let naší oftalmologie od roku 1938" ve sborníku Minulost a budoucnost naší oftalmologie v Mariánských Lázních v r. 1979. Za svou činnost v očním lékařství v r. 1989 obdržel čestné členství v Československé oftalmologické společnosti. 

Literatura:
- ZS; EIS. 100. narozenin se primář Oldřich Potoček nedožil. Znojemsko. Roč. 19, č. 8 (24.02.2009), s. 9.


Rivola,Jan František Josef - probošt (280. výročí úmrtí)
* 11.01.1649 - Polná
+ 22.08.1734 - Hradiště nad Znojmem

Dílo:
Slovář český (slovník). Životopis: Dne 5. března 1670 vstoupil do řádu křížovníků z červenou hvězdou. Na Hradišti zavedl české bohoslužby. Narodil se v Polné v Čechách, 5. dubna 1671 složil řeholní sliby. Primici měl 21. prosince 1674. Působil jako farní administrátor u sv. Valentina v Praze a potom v Dobřichovicích, což mu proklestilo cestu k proboštství v Chlumu sv. Máří a potom ke komendě v Mostu, odkud přešel na prelaturu na Hradiště.  

Literatura:
- PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě : Kulturně-historický nástin. Přerov : Strojil, J., [19--?]. S. 23.


Roháček,František - spisovatel (110. výročí úmrtí)
* 22.11.1860 - Vedrovice
+ 23.08.1904 - Brno

Životopis:
V Praze vystudoval práva. Od roku 1894 byl členem Moravského zemského výboru a r. 1898 byl jmenován tajemníkem ústředního výboru zemědělské rady pro markrabství Moravské v Brně.

Dílo:
V letech 1880-1900 psal romány a povídky, které publikoval v různých časopisech. Vydával beletristický časopis Niva (1891-1897).
Beletrie: Malé povídky (1884), První hřích - román z brněnského života (1894), Několik povídek (1895). Později se vzdal umělecké činnosti a věnoval se zemědělské problematice na Moravě. Napsal několik odborných knih.
Naučná literatura: Námezdní poměry hospodářského dělnictva na Moravě (1901), Zemědělské zákony platné v markrabství Moravském (1902), Předpis pozemkové daně a závazná společenstva zemědělská (1903). Od roku 1901 byl šéfredaktorem časopisu Zemědělská politika, který vydávala Česká hospodářská společnost na Moravě.  

Literatura:
- SVOBODA, Jiří. František Roháček (22. listopadu 1860-23. 8. 1904). Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2000. (2001), s. 112-114.


Rubeš,Daniel - moderátor (40. výročí narození)
* 05.08.1974 - Znojmo

Životopis:
Vystudoval Střední pedagogickou školu ve Znojmě, obor vychovatel. Jako moderátor a redaktor Local TV Znojmo pracoval až do roku 1996, kdy přijal nabídku Filmového studia Barrandov na post asistenta produkce. Roku 1997 se vrátil zpět do Znojma a stal se moderátorem regionálního radia Karyon. Po ukončení provozu radia Karyon vyhrál Rubeš konkurs do nově vzniklého regionálního studia televize Fatem a zde pracoval na postu moderátora, redaktora a později jako vedoucí vysílání až do jejího uzavření roku 2002. Zahrál si i ve filmech Áběl, Aplaus, Císařovy nové šaty a Nesmrtelná teta. Rubeš je také fotografem a v roce 2004 uspořádal úspěšné Fototurné s řadou výstav po celé republice. Fototurné bylo podpořeno vydáním nástěnného pohlednicového kalendáře. Kromě regionálního radia a televize pracoval Rubeš také jako redaktor Znojemských listů, Znojemského týdne, Rovnosti a Znojemského deníku. Za seriál článků o hradech, tvrzích, zámcích a zříceninách okresu Znojmo, které vycházely na stránkách Rovnosti, byl Rubeš Syndikátem novinářů oceněn prestižní novinářskou cenou - bronzovým titulem Prix Non Pereant 2006. V rodném Znojmě působí Daniel Rubeš stále a dnes spolupracuje jako moderátor a redaktor výhradně s Radiem Blaník.  

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 32 (03.08.2009), s. 11.


Seyček,Evžen - karikaturista (5. výročí úmrtí)
* 08.10.1917 - Citonice
+ 19.08.2009 - Znojmo

Životopis:
Absolvent Reformního reálného gymnázia ve Znojmě (1936) a Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze (studium dokončil po r. 1945). Za účast na studentských protifašistických demonstracích v r. 1939 zatčen a dva a půl roku vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen (zde ilustroval zpěvník). Výtvarný redaktor v deníku Práce (1948-1950, nastoupil po O. Sekorovi) a Dikobrazu. Vedoucí tiskového oddělení a redaktor Čs. filmexportu. Soukromně studoval malbu u grafika E. Kotrby a scénografa E. Krejčího.

Dílo:
Kreslený humor publikoval: Studentské listy, Kvítek, Ahoj, Ozvěny, Práce, Dikobraz, Lidové noviny aj..
Ilustrace: Ilustroval 30 knih.
Výstavy: Účastník řady výstav doma (Praha, Brno, Znojmo) a v zahraničí.

Literatura:
- RZ. Karikaturista a ilustrátor. Znojemsko. Roč. 28, č. 45 (11.11.1987), s. 3.


Stehlík,Antonín František - malíř (25. výročí úmrtí)
* 11.03.1921 - Hluboké Mašůvky
+ 28.08.1989 - Znojmo

Životopis:
Pocházel z redaktorské rodiny a proto začínal jako spolupracovník s novinami, nejen jako recenzent a pisatel různých článků a glos, ale současně jako ilustrátor vlastními kresbami. V letech 1952-1957 studoval u prof. O. Nejedlého v Praze. Je nositelem několika vyznamenání doma (medaile O. Březiny, M. Švabinského) i v zahraničí. Čestný občan Hlubokých Mašůvek (1981). 

Dílo:
Těžištěm jeho tvorby je krajinomalba.
Vytvořil cykly kreseb: Bezručovy moravské výplazy, Krajem Vítězslava Nezvala, Krajem malého Bobše, Rodným krajem Otakara Březiny.
Ilustrace: Sojková, K. : Vesnická učitelka.
Výstavy: První výstava v r. 1952 (Hluboké Mašůvky), 70 samostatných výstav a asi 100 kolektivních výstav. Svými pracemi je zastoupen v mnoha našich i zahraničních sbírkách.

Literatura:
- ZA. A. F. Stehlík, malíř domova. Znojemsko. Roč. 6, č. 10 (05.03.1996), s. 5.


Steinmetz,Jan - mlynář (140. výročí narození)
* 24.08.1874 - ?
+          ?

Životopis:
Z různých důvodů byl ve stáří 1 roku odvezen do Třebíče k babičce Mollové, která jeho výchovu řídila. Tam trávil své dětství a rovněž 1. třídu obecné školy. Po tři roky pak chodil ve Vémyslicích do obecné školy a po dva roky do obecné školy v Třebíči ve 4. třídě. Na to navštěvoval 1. třídu gymnasia v Třebíči. Úmyslem otce bylo, aby Jan byl vychován co nástupce na mlýn a proto byl dán do rolnické školy v Ivančicích, která měla dva ročníky. Těsně před ukončením druhého školního roku rozhodl se však otec jinak a ponechal staršího syna Otakara doma a pro Jana našel místo hospodářského praktikanta u strýce Odehnala, nájemce dvora v Hrotovicích. V roce 1891 na podzim projevil strýc Burger ochotu vzít Jana co praktikanta na velkostatek J. J. kněžny z Lobkowitzu a tak dnem 21. září téhož roku přišel do Bohunic u Znojma co bezplatný praktikant. Zde dostalo se mu příležitosti obeznámit se s kancelářskými pracemi a hospodařením na velkostatku a hlavně naučit se němčině, neboť veškerá agenda byla vedena německy. Roku 1895 nastoupil vojenskou službu u c.k. pěšího pluku 99 ve Znojmě a přidělen 7. pol. setnině, která se nacházela ve Starém Šaldorfě v malé kasárně. Roku 1896 povýšen na svobodníka, poté na desátníka. Téhož roku byl přidělen do kanceláře hospodářské správy v Mostě nad Loukou (Klosterbrucku) a roku 1897 povýšen na četaře. 

Literatura:
- Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2010 : historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo : Státní okresní archiv Znojmo ; [Brno] : Moravský zemský archiv v Brně, 2011. 221 s.


Vocelka,František - hudební skladatel (195. výročí narození)
* 17.08.1819 - Rouchovany
+ 13.02.1869 - Hostim

Životopis:
V letech 1838-1839 byl učitelským pomocníkem na jaroměřické farní škole, později učil v Moravském Krumlově. Byl také domácím učitelem ve šlechtické rodině v Polsku.  Zde se naučil dobře polštinu a seznámil se s literaturou. Od roku 1848-1869 vyučoval v hostimské škole. 

Dílo:
Skládal chrámové písně, ofertoria, graduály, kusy taneční - zvláště polky (Cis a trans). Přispíval do časopisu Květy, překládal z polštiny a psal příležitostné verše.

Literatura:
- PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě : Kulturně-historický nástin. Přerov : Strojil, J., [19--?]. S. 43.


Vrzal,Bohumil - malíř (10. výročí úmrtí)
* 31.07.1940 - Náchod
+ 09.08.2004 - Brno

Životopis:
Studoval na SEŠ ve Znojmě (1959) a výtvarný obor soukromě u malíře K. Černého v Praze (1960), prof. B. Laciny a B. Vořecha v Brně (1973). Zúčastnil se studijních stáží u Dr. T. Sella v Hamburger Kunsthaus v Hamburku. Věnoval se výstavnictví, užité grafice, malbě a textilní tvorbě. V malbě se nejprve věnoval abstraktně pojatým tvarovým kompozicím, později přešel k reálnému pohledu na danou skutečnost. V textilní tvorbě se zabýval především tapiseriemi. Motivy čerpal z prostředí volné přírody, krajiny a z cest.  

Literatura:
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců : 1950-2009 ; XX., Vil-Vz. Vyd. 1. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 2009. 343 s.


Waas,Josef - malíř (25. výročí úmrtí)
* 29.12.1909 - Olbramkostel
+ 23.08.1989 - Božice

Životopis:
Josef Waas se narodil v Olbramkostele jako šestý ze sedmi dětí. Pocházel z rodiny kováře, ale sám se vyučil ve Znojmě stolařem. Tam se také poprvé projevily jeho výtvarné a řezbářské sklony. Venkovský život, koně a řezbářské práce procházejí celým jeho uměleckým životem. V roce 1946 se s rodiči přestěhoval do Božic a zůstali zde až do konce života.

Dílo:
27. 4. -3. 5. 2002 proběhla v Božicích výstava díla Josefa Waase. Většinu obrazů tvořily skicy Božic, krajinky, zátiší a návrhy na netkané textilie, nechyběly ani obrazy koní.  

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 1 (28.12.2009), s. 11.


Wassermann,Franz Joseph - houslař (250. výročí narození)
* 12.08.1764 - Znojmo
+ 09.08.1827 - Znojmo

Životopis:
Syn a žák a nástupce znojemského houslaře Josepha Wassermanna. Pracoval lépe než jeho otec, především podle modelu Amati. Vyráběl také loutny. V roce 1825 od něho odešel jeho vyučenec a pomocník Lorenz Buchinger, který začal pracovat pro znojemského klavírníka a obchodníka s hudebními nástroji Kristiana Gohmanna. Wassermannovi se dařilo velmi špatně, neboť Znojmo nemohlo uživit tři nástrojařské dílny; pracoval zde ještě houslař Jakub Krampera. Wassermann a Gohmann měli mezi sebou spory. Wassermann vytýkal Gohmannovi, že nemá oprávnění zaměstnávat houslaře, a Gohmann vytýkal Wassermannovi, že prodává housle vyrobené v Kraslicích. Wassermann jen obtížně živil početnou rodinu a nakonec zemřel v bídě. Po jeho smrti prodala vdova celé zařízení houslařské dílny Gohmannovi.  

Literatura:
- Franz Joseph Wassermann [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné na: <.">http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=2052>.


Zelený,Jan - pedagog, malíř (25. výročí úmrtí)
* 15.07.1912 - Brno
+ 21.08.1989 - Moravský Krumlov

Životopis:
Narodil se v Brně do rodiny Jana a Josefy Zelených. Po studiu na chlapecké obecné škole v Brně mezi lety 1918 až 1923 a gymnáziu v Brně III. mezi lety 1923 až 1924 přestoupil Jan Zelený na III. čs. státní reálku v Brně Husovicích, kde studovala již jeho sestra Marie a později i bratr František. K maturitě přistoupil ve školním roce 1931/32. Zde navázal celoživotní přátelství s Oldřichem Laštůvkou, který se rovněž zajímal o malířství. Zdejší studium si prodloužil, když se jako externista soukromně připravoval k doplňovací maturitě. Mezitím podstoupil v letech 1934 až 1936 vojenskou prezenční službu. Následně přijal místo neplaceného učitelského praktikanta od 1. 9. 1936 na škole v Dukovanech, od následujícího měsíce pak působil nejprve jako výpomocný učitel a posléze jako definitivní pedagog na národní škole v Lipníku u Hrotovic. Zde byl zaměstnán až do roku 1941. V roce 1937 v rámci působení v místním Sokole absolvoval župní vzdělávací školu. Mezitím 14. září 1939 úspěšně dokončil zkoušky učitelské způsobilosti pro obecné školy. Ve školních letech 1941/42 až 1942/43 učil jako odborný učitel na měšťanské škole v Hrotovicích a do 31. 5. 1945 na měšťanské škole v Rouchovanech. V průběhu zdejší praxe byl po dobu tří týdnů nasazen na pracovní činnost do dolů v Moravské Ostravě. Od 1. 6. 1945 získal místo učitele matematiky a výtvarné výchovy na měšťanské škole v Moravském Krumlově, kde zůstal až do důchodu. Jako penzista si přivydělával pedagogickou činností v letech 1971 - 1972 na gymnáziu v Moravském Krumlově a v letech 1972 - 1974 na základní škole v Olbramovicích. V Moravském Krumlově se usídlil natrvalo a v roce 1947 se zde oženil s Jiřinou Matesovou. Ve městě navázal na svůj zájem o tělovýchovu, když se aktivně zapojil do činnosti místního Sokola, zejména sokolského divadla. Ostatně zde potkal i svou manželku. Dalším z velkých koníčků Jana Zeleného bylo malířství. Patřil také k zakládajícím členům volného sdružení Moravskokrumlovských výtvarníků, které vzniklo v roce 1953. V roce 1947 dokonce pomáhal stěhovat muzejní sbírky Josefu Kaufmanovi do zámeckých prostor. V roce 1960 a 1965 byl navíc spolupořadatelem okresních spartakiád.

Literatura:
- PRIMUSOVÁ, Hana. 100 let od narození Jana Zeleného (1912-1989). Zrcadlo. Roč. 11, č. 15 (2012), s. 6.

 

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová