Bächer,Georg – učitel (120. výročí úmrtí)
* ?
+ 31.10.1893 - Znojmo
Životopis:
Učitel dílenské výuky v oboru formování a točení na Odborné keramické škole ve Znojmě.
Literatura:
- ŠTURC, Libor. Učitelé odborných předmětů Odborné keramické školy ve Znojmě (1872-1922). Odborná keramická škola ve Znojmě : 1872-1922. Znojmo : Jihomoravské muzeum, 1997. ISBN 80-902383-2-7. S. 13-14.
Bělík,Vratislav - národopisný pracovník (25. výročí úmrtí)
* 20.07.1900 - Rouchovany
+ 17.10.1988 - Mikulov
Životopis:
Absolvent brněnské reálky (1918) a učitelského ústavu v Brně (1919). Pedagog v Moravském Krumlově (1919-22), ve Znojmě (1922-38), Mohelně (1938-45) a Vladislavi (1945-60). Zajímal se o národopis Horácka (pověsti, písně, malovaný nábytek, lidová keramika, lidové stavby, výšivky, kroje, kraslice). Spolupracoval s národopisným souborem Vysočan z Jihlavy. Působil také jako pořadatel obyčejových slavností (hody, dožínky), byl odborným poradcem souborů Vysočan a Třebíčan. Podzim života strávil v Mikulově a Vladislavi.
Dílo:
Horácký zpěvník (1954), Horácký lidový vzor, Povídání z Horácka, Horácká chasa, Vzory horáckých výšivek pro nové použití (1979), Vzory na horáckých kraslicích (1981), O lidovém stavitelství na Vysočině (1983), Horácký kroj (1984, připravoval dvacet let).
Publikoval v novinách, časopisech a sbornících: Znojemský kalendář, Od Horácka k Podyjí, Národopisné aktuality, Mikulovský zpravodaj, Malovaný kraj, Jiskra aj.
Literatura:
- NOVÁK, Pavel. Stal se horáckou legendou. Znojemsko. Roč. 28, č. 46 (16.11.1988), s. 4.
Gödel,Karel – malíř (65. výročí úmrtí)
* 06.09.1870 - Brno
+ 20.10.1948 - Vídeň
Životopis:
Působil ve Vídni, kde studoval ve škole prof. Lichtenfelse; maloval na Znojemsku a Brněnsku; vystavoval ve Znojmě.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 43 (19.10.2009), s. 11.
Hájek,Mojmír – sociolog (100. výročí narození)
* 27.10.1913 - Miroslav
+ 26.03.1993 - Brno
Životopis:
Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (I. A. Bláha).V letech 1937- 1944 středoškolský profesor na gymnáziích v Ivančicích, Hlučíně a v Brně-Husovicích. Po válce krátce působil jako asistent profesora Arnošta Bláhy. Účastnil se výzkumů moravské vesnice, postavení a životního způsobu horníků. Po administrativním zákazu sociologie v roce 1948 působil jako učitel na středních a učňovských školách. V 60. letech se habilitoval ze sociologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1969 - 1978 docent Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Patřil k čelním představitelům naší průmyslové sociologie.
Dílo:
Sociologie horníka (1949), Podíl Brněnské sociologické školy na rozvoji terénního výzkumu u nás (1968) aj..
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 43 (2011), s. 11.
Hansal,Martin Ludvík – cestovatel (190. výročí narození)
* 17.10.1823 - Dyjákovice
+ 26.01.1885 - Chartúm
Životopis:
Po absolvování škol působil jako učitelský pomocník na různých vyšších školách na Znojemsku a v Dolním Rakousku. Asi v roce 1853 bylo Hansalovi nabídnuto místo učitele v katolické misii v Chartúmu. Nejenže místo přijal, ale hned se začal věnovat studiu italštiny a arabštiny a zároveň se učil tiskařskému řemeslu, aby mohl v Africe tisknout vlastní učebnice. Na konci roku 1853 je již v Chartúmu a stává se sekretářem provikáře Ignáze Knoblechera a učitelem na tamní misijní škole. Dva roky po svém příchodu do Afriky podniká první větší cestu do oblasti kolem Modrého Nilu. A rok poté se vydává jako průvodce provikáře Knoblechera po Bílém Nilu. Roku 1857 si Hansal těžce poranil ruku a musel se vrátit do Vídně, aby se tam podrobil operaci. V roce 1861 se s expedicí Eduarda Vogela vydává opět do Súdánu a stává se osobním sekretářem a tlumočníkem vedoucího expedice Theodora Heulinga. Po ukončení celého podniku se Hansal usazuje v Chartúmu jako obchodník a za krátký čas je pověřen provizorním vedením tamního rakouského konzulátu. Tehdy se rozhodl, že v Súdánu zůstane na trvalo. Žení se s domorodou dívkou, svou bývalou žákyní. A když v roce 1871 mu tento úřad je nabídnut jako definitivní, požaduje, aby byl jmenován honorárním konzulem. Brzy se stává známý a jeho konzulární služby využívá také Německo, Francie, Itálie a jiné země. Hansal umírá tragicky za povstání mahdistů v roce 1885.
Literatura:
- Kdo to byl Martin Ludwik Hansal. Znojemské listy. Roč. 3, č. 28 (26.07.1994), s. 6.
Jahoda,Ferdinand – profesor (75. výročí úmrtí)
* 1890 - Telč
+ 19.10.1938 - Brno
Životopis:
Narodil se ve velmi početné rodině. Otec byl školníkem na reálce v Telči. Protože výborně studoval, přešel z reálky na techniku, ale po první státnici z nedostatku hmotných prostředků vstoupil do soukromých služeb. Tak ho zastihla válka. Po válce při potřebě profesorů tělocviku získal ho pro školskou službu ředitel telčské reálky Zvěřina. Tak se tedy stal suplujícím a brzo smluvním profesorem tělocviku. V roce 1925 udělal státní zkoušku z tělocviku, kterou hodlal doplnit matematikou, později se však rozhodl pro zeměpis. Od roku 1935 byl definitivním státním profesorem. Ve Znojmě začal působit od podzimu roku 1922, tedy plných 16 let. Zemřel v Brně po dvojí operaci zánětu středního ucha.
Literatura:
- POLESNÝ, Karel. XX. výroční zpráva státního česko-slovenského reálného gymnasia ve Znojmě za školní rok 1938-39. Pelhřimov : Nákladem bývalého žactva ústavu, 1939. 46 s.
Kovařík,Hubert – sochař (125. výročí narození)
* 27.10.1888 - Břeclav
+ 21.07.1958 - Praha
Životopis:
Po absolvování německého nižšího gymnázia dostal stipendium Jana Lichtensteina, které mu umožnilo v letech 1905-1908 studovat na FachS für Thonindustrie ve Znojmě. Na radu svého profesora modelování M. Mörtla odešel v roce 1908 do Vídně na KGS. Poté byl v letech 1912-13 soukromým žákem A. Hanáka. V této době se účastní řady výstav nejen ve Vídni, ale také v Kolíně nad Rýnem, Bruselu, Gentu a Lyonu. Své keramické návrhy nechával zhotovit v dílnách WKKW. Ve Vídni vytvořil v roce 1913 figurální kašnu pro výstavu „Adria“. Rakousko-uherská banka si od něj objednala pro svoji novostavbu 8 velkých reliéfů. Pro lovecký zámeček v Mayerlinku vytvořil sousoší Piety jako pomník hraběnky Esterházy-Lobkovicové. Po roce 1918 v Kunštátě na Moravě spoluzakládal "Kunštáckou keramiku“, kde působil 2 roky. Od roku 1922 si zařídil vlastní keramickou dílnu ve Svitávce a stal se vedoucím keramického oddělení na živnostenské škole v Letovicích. V Rájci nad Svitavou vytvořil pomník padlým a alegorickou skupinu na škole v Hodoníně. Výhradní prodej jeho keramiky měly ve 20. letech prodejny UP Závodů v Praze a Brně. V roce 1925 se účastnil výstavy dekorativních umění v Paříži, kde získal čestný diplom, v roce 1930 mezinárodní výstavy v Liege, kde získal zlatou medaili. Od roku 1932 se věnoval výhradně malbě. V roce 1955 se odstěhoval do Mariánských Lázní. Byl členem SVUM v Hodoníně. Jeho keramická díla jsou zastoupena kromě ČR v Paříži (Cluny), New Yorku a Sydney.
Literatura:
- Hubert Kovařík : sochař, keramik a malíř : 27.10.1888, Břeclav - 21.7.1958, Praha : [9. října 2008 - 16. listopadu 2008, Muzeum Boskovicka]. Vyd. 1. [Boskovice] : Albert, 2008. 63 s.
Krammer,Friedrich – podnikatel (75. výročí úmrtí)
* 08.05.1859 - Znojmo
+ 10.10.1938 - Znojmo
Životopis:
Narodil se jako syn lakýrnického mistra Franze Krammera. Absolvoval stavební průmyslovou školu a jeden rok pobýval na umělecké škole v Paříži. V roce 1910 převzal řízení rodinné firmy. Zastupitelem města byl poprvé zvolen roku 1892, byl členem rady města Znojma a různých komisí, 13.9.1920 byl zvolen místopředsedou stavební sekce města Znojma, do správního výboru městské elektrárny, zástupcem pro valnou hromadu průmyslové vlečky Znojmo spol. s.r.o. a do správních orgánů Spořitelny města Znojma. Vybudoval secesní zahradu a vilu ve skále nad Dyjí.
Literatura:
- MACOUN, Eman. Znojmo viděno dvojmo : Znojemská přehrada. Znojemsko. Roč. 11, č. 27 (03.07.2001), s. 5.
Lněnička,Bohumil – voják (100. výročí narození)
* 07.10.1913 - Jevišovice
+ 1974 - ?
Životopis:
Narodil se v rodině pekaře. V Jevišovicích vychodil měšťanskou školu a poté nastoupil do učení ve znojemské potravinářské firmě Neuser. Po vyučení nastoupil vojenskou službu u jezdectva v Olomouci. Po dokončení základní služby zůstal u kavalerie jako četař. Po okupaci roku 1939 byl jeho útvar rozpuštěn, Lněnička se usadil v Hlubokých Mašůvkách. Zde navázal spojení s partyzánskou skupinou Horácko. 14. 9. 1944 byl zatčen, gestapem byl obviněn z distribuce protistátních letáků, poslechu zahraničního rozhlasu a přechovávání nepřátel říše. Uvězněn byl v Brně a poté převezen do koncentračního tábora ve Flossenbürgu. Soud se měl konat v Norimberku, ale díky blížícímu se konci války se proces nekonal. Po válce se vrátil do Znojma, kde koupil pekařský obchod. Postupně prošel řadou obchodů a nakonec se stal vedoucím prodejny Pramen na dnešním Horním náměstí. Zúčastnil se ustavujícího zasedání znojemského Sdružení politických vězňů 10. 3. 1946. Za svou činnost v odboji byl několikrát vyznamenán.
Literatura:
- Partyzán Bohumil Lněnička. Znojemské listy. Roč. 11, č. 10 (23.05.2002), s. 4.
Max,Wenzel – učitel (115. výročí narození)
* 07.10.1898 - Mackovice
+ 26.04.1982 - Germering u Mnichova
Životopis:
Po základní a střední škole v Miroslavi navštěvoval College of Education v Brně a to do roku 1917. Podstoupil vojenskou službu. Po válce se stal učitelem ve Valticích. Zde působil až do roku 1937. Pak přešel na dívčí základní školu do Drnholce v roce 1938 a byl jmenován ředitelem. Po vypuknutí druhé světové války, se v roce 1941 vrátil do armády. Během války se stal zajatcem a vrátil se až v roce 1948. Odešel do Bavorska, kde byl učitelem zvláštní školy v Mnichově. Po kurzu speciální pedagogiky učil již jako senior na speciální škole v Gabelsbergerstrasse v Mnichově. V roce 1961 odešel do výslužby. Wenzel se celý život věnoval hudbě. Před válkou byl dokonce sbormistrem ve Valticích a Drnholci. Wenzel sbíral lidové písně, lidovou hudbu i tance. Pracoval i na sepisování historie Valtic a Drnholce.
Literatura:
- Wenzel Max [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Wenzel_Max>.
Melichar,František – legionář (75. výročí úmrtí)
* 17.05.1898 - ?
+ 27.10.1938 - ?
Životopis:
V rakousko uherské armádě vojín 81. pěšího pluku. Zajat: 11. 11. 1916, Břežany. Do čs. legie v Rusku zařazen 20. 12. 1916, záložní prapor, vojín. Konec v legiích 11. 7. 1917, poslední útvar: 1. střelecký pluk, poslední hodnost: vojín. Byl nešťastnou náhodou jako příslušník jednotky SOS , 20. prapor Znojmo, postřelen 25. 10. 1938 v Němčicích štábním strážmistrem četnictva B. Domesem a na následky zranění v nemocnici zemřel.
Literatura:
- František Melichar [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: <.">http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=8342>.
Mráček,Maxmilian – rektor (260. výročí narození)
* 11.10.1753 - ?
+ 15.08.1832 - Moravský Krumlov
Životopis:
Plných 30 let (1771-1801) adstant svého otce Antonína, pak do začátku roku 1831 rektor. Poslední léta byl handicapován nemocemi, takže v roce 1829 zažádal o svolení odstoupit svému pomocníkovi Františku Zelníčkovi, ale jednání se vleklo, ještě v únoru 1831 žádal Zelníček vrchnost o definitivní potvrzení.
Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.
Nevoral,Petr – archivář (130. výročí narození)
* 19.10.1883 - Blížkovice
+ ?
Životopis:
Po studiu na reálném gymnáziu v Moravských Budějovicích, kde se soukromně učil hudbě (housle a trombón), sloužil u vojenské hudby ve Vídni. Byl vojenským účetním, archivářem dvorské knihovny a archivu ministerstva války ve Vídni. Poté byl přeložen do Brna na zemské vojenské velitelství. V letech 1928-1948 pracoval v archivu Čes. rozhlasu v Brně. Zasloužil se o vybudování a udržování hudebního a gramofonového archivu. V rozhlase založil v roce 1930 dechovou lidovou hudbu, kterou řídil až do roku 1950. Od roku 1951 pracoval jako archivář v SOKB.
Dílo:
Napsal a v rozhlase provedl Svatbu na Moravskobudějovicku se starými zvyky, lidovými říkankami a zpěvy.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 42 (12.10.2009), s. 11.
Pečírka,Josef – vydavatel (195. výročí narození)
* 11.10.1818 - Jindice
+ 27.07.1870 - Praha
Životopis:
Absolvent gymnázia a lékařské fakulty v Praze (1848). Pedagog přírodopisu na staroměstském gymnáziu v Praze (1849-1853) a na gymnáziu v Jindřichově Hradci (1853-1856). Od r. 1856 žil v Praze a věnoval se literární činnosti. V r. 1850 zvolen za mimořádného člena Královské české společnosti nauk. Vykonal cestu do Švédska, kde zkoumal české rukopisy. Objevil legendu o sv. Kateřině, kterou svým nákladem vydal.
Dílo:
Vypsání živočichův pro školy (1850 a 1862), Nerostopis pro školy, Grundlinien der reinen Krystallographie, Krystallographische Tafeln, Václav Novák, aneb sedlák jak by měl býti.
Překladatel: Spisy Krištofa Šmída.
Upravovatel a vydavatel: V letech 1844-1847 vydal u Fourniera ve Znojmě Bibliotéku poučných a zábavných spisů pro mládež i dospělý věk (12 svazků) a hospodářskou knihu Václav Novák, aneb sedlák jak by měl býti.
Literatura:
- PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě : Kulturně-historický nástin. Přerov : Strojil, J., [19--?]. S. 41-42.
Pek,Albert - hudební skladatel (120. výročí narození)
* 21.10.1893 - Poděbrady
+ 20.03.1972 - Praha
Životopis:
Absolvent Konzervatoře v Praze, žák V. Nováka (varhany a klavír, 1908-1916), státní zkoušky složil ze zpěvu a klavíru (1914). V r. 1920 se přestěhoval do Znojma. Ředitel Městské hudební školy (1920-1939) ve Znojmě a zároveň pedagog na českém reálném gymnáziu (výuka zpěvu - 1919-1920, 1926-1929, 1938-1939). Dirigent Znojemské filharmonie (1920-1938) a sbormistr Pěveckého sdružení Vítězslav Novák (1921-1938), zakladatel Pekova dudáckého sdružení (1930). Po suspendování německými úřady odešel v r. 1940 do Prahy, kde v letech 1940-55 pracoval v národopisné redakci Čs. rozhlasu. Vyučoval také na pražské konzervatoři a AMU (1953-1958). V r. 1920 začal na Znojemsku sbírat lidové písně. Postupně se zaměřil i na region Haná, Slovácko, Brněnsko, Poděbradsko, Kouřimsko apod. Jako klavírista vystupoval s Českým kvartetem, s Emou Destinovou a houslistou J. Brůnou.
Dílo:
Skladatelská činnost je rozsáhlá. Psal skladby klavírní, komorní, smyčcové kvartety, skladby orchestrální, melodramy, baletní pantomimy aj. Část jeho děl měla premiéru ve Znojmě. Například: opera Idylla (1920), zpěvohra Leknínová královna (1924), baletní pantomima Povídám pohádku (1935), klavírní skladba Český tanec - hrána na pořadu I. řádného koncertu Znojemské filharmonie. Ke Znojmu se vztahují jeho smíšené sbory Znojem a České Znojmo.
Literatura:
- PERNICA, Bohuslav. Sedmdesátiny znojemského skladatele Alberta Peka. Znojemsko. Roč. 4, č. 49 (04.12.1963), s. 3.
Pospíšil,Josef – malíř (5. výročí úmrtí)
* 01.03.1922 - Slavkov pod Hostýnem
+ 30.10.2008 - Švýcarsko
Životopis:
Studoval u prof. A. Kybala na VŠUP v Praze (1954-1960) a pedagogiku na UK tamtéž (1957-1958). Působil jako středoškolský profesor na textilní průmyslové škole v Ružomberku, kde 1960-1962 založil Lidovou školu umění, 1964-1968 učil na Lidové škole umění v Praze. Roku 1968 emigroval do Bielu ve Švýcarsku, kde založil s manželkou, malířkou Evou Hanušovou, vlastní ateliér a společně vystavovali. Zabýval se tapiserií a textilní tvorbou, malbou, grafikou, kresbou, mozaikou, asambláží a objekty.
Literatura:
- Josef Pospíšil [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné na: <http://www.sdruzenimaliru.cz/clenove/zesnuli/pospisil-josef>.
Procházka,František – duchovní (145. výročí narození)
* 16.10.1868 - Vystrkov
+ ?
Životopis:
Ordinován 26. července 1896, kaplan v Újezdu (děk. Jaroměřice), kaplan v Kamenici (děk. Měřín), kaplan v Újezdu u Brna, pak administrátor pavlické farnosti, kde byl ustanoven 1. září 1909. V červnu 1920 z Pavlic odchází.
Literatura:
- František Procházka [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné na: <http://pavlice-historie.wz.cz/pavlicti_duchovni.html>.
Rozmahel,Eduard - kulturně-osvětový pracovník (130. výročí narození)
* 01.10.1883 - Vedrovice
+ 31.01.1955 - Dačice
Životopis:
Přišel do Dačic jako kaplan v roce 1906. Na podzim 1918, při vzniku samostatné Československé republiky, byl jednou z hlavních osobností dačického Národního výboru. P. Rozmahel stál nejen u založení katolické tělovýchovné jednoty Orel (zal. 1921), ale byl rovněž aktivní při založení dačické organizace lidové strany (zal. 1919). Jeho politické aktivity byly poměrně bohaté - po obecních volbách v letech 1919 a 1931 se stal náměstkem starosty města Dačic a pravidelně působil jako člen městského zastupitelstva. Farářem dačickým se stal až v roce 1933. Byly to právě jeho významné kontakty v oblasti katolické politiky (např. na poslanecký klub ČSL), kterým město vděčilo za to, že si mohlo zachovat status okresního města a že došlo k otevření nové budovy Okresního úřadu v Dačicích. Podílel se také na činnosti spojené se stavbou dačické okresní nemocnice. Za své zásluhy byl 5. října 1943 E. Rozmahel jmenován čestným občanem města. Jako mnoho církevních hodnostářů, byl i on v padesátých letech stíhán za své protikomunistické postoje a stal se terčem silného útlaku. Jedním z projevů tohoto útlaku byla skutečnost, že měl E. Rozmahel vysídlit z Dačic. On však tomuto protivenství odolal a zůstal ve městě až do své smrti.
Literatura:
- Jít životem a sloužit. Vedrovický zpravodaj. Č. 12 (2005), s. 7.
Serwatowski,Theodor Alfred von – politik (95. výročí úmrtí)
* 1836 - Odesa (Ukrajina)
+ 10.1918 - Lvov (Ukrajina)
Životopis:
Navštěvoval Vojenskou školu ve Znojmě (Loucký klášter).
Literatura:
- Theodor Alfred von Serwatowski [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na: <http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_s/Serwatowski_Theodor-Alfred_1836_1918.xml>.
Šípek,Zdeněk – kronikář (85. výročí narození)
* 25.10.1928 - Spišská Nová Ves
Životopis:
Kronikář obce Hostěradice. Docent českých dějin na Fakultě pedagogiky Karlovy univerzity. Vydal řadu regionálních publikací - Morašice, Višňové, Skalice u Znojma, Dějiny Horních Dunajovic.
Literatura:
- MOUČKOVÁ, Miroslava. Zdeněk Šípek - kronikář obcí Hostěradice a Skalice v okrese Znojmo. Jižní Morava. Roč. 34, č. 37 (1998), s. 322-323.
Šmídek,Karel – kněz (135. výročí úmrtí)
* 17.05.1818 - Bystřice nad Pernštejnem
+ 02.10.1878 - Brno
Životopis:
Absolvent gymnázia a semináře v Brně. V r. 1844 vysvěcen na kněze. Pedagog na gymnáziu v Jihlavě, ve Znojmě a v Brně. Na brněnském gymnáziu patřil vedle Matěje Procházky k těm profesorům, kteří nejvíce ovlivnili studenta T. G. Masaryka. Do literatury vstoupil v roce 1839.
Dílo:
Věda, národnost, církev (1847).
Publikoval v časopisech a novinách: Čas, Osvěta, Beseda, Květy.
Publikované práce: Literární ruch na Moravě v nejnovější době (1870), Jan Erazim Vocel co básník (1875), Nynější stav jednoty bratrské (1873), Eliška Přemyslovna (1878), O purpuru v očích (1878) a jiné. Za pobytu ve Znojmě napsal německé pojednání o řecké filozofii v programu gymnázia znojemského. Ve svých pracech se mimo jiné věnuje biografiím a literárně kritickému ocenění významných moravských autorů první poloviny 19. století. Získal cenný materiál k životům předních kulturních českých představitelů, s nimiž se se všemi znal nebo měl dobré informace z literárního brněnského prostředí.
Literatura:
- PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě : Kulturně-historický nástin. Přerov : Strojil, J., [19--?]. S. 41.
Willenberger,Jan – tiskař (400. výročí úmrtí)
* 23.06.1571 - Třebenice (Slezko)
+ 28.10.1613 - Praha
Dílo:
Zdatný kreslíř a rytec. Autor veduty královského města Znojma, na které zachytil z pohledu od řeky Dyje nejen město Znojmo, ale i Loucký klášter a Hradiště sv. Hypolita. Vyzdobil knihu Bartoloměje Paprockého z Hlahol a Dobré vůle Zrcadlo slavného Markrabství Moravského. Tisky z tiskárny v Louce se nacházejí ve sbírce Jihomoravského muzea ve Znojmě.
Literatura:
- ČERNÁ, Anna. O jednom nejstarším obraze královského města Znojma. Znojemské noviny. Roč. 2, č. 5 (31.01.2003), s. 6.
Zásměta,Vladimír - štábní strážmistr (75. výročí úmrtí)
* 28.02.1893 - Dobrkovice, okr. Uherský Brod
+ 19.10.1938 - Vranovská Ves
Životopis:
Štábní strážmistr Vladimír Zásměta velel družstvu Stráže obrany státu – Jevišovice, prapor Brno-venkov, které bylo po Mnichovské dohodě umístěno v myslivně u Jankoveckého rybníka. Devatenáctého října 1938 kolem deváté hodiny ráno došlo v místě odhalení památníčku k neshodám o přesném umístění nově stanovené demarkační čáry, oddělující Německo a náš stát, mezi hlídkou naších příslušníků Stráže obrany státu a říšskoněmeckou hlídkou. Jeden z jejich členů zahájil střelbu a v nastalé přestřelce smrtelně zranil štábního strážmistra Vladimíra Zásmětu, který na místě svému zranění podlehl. Byl ženatý a měl tři děti.
Literatura:
- VÍTEK, Vítězslav. Smrt velitele jevišovického družstva Stráže obrany státu štábního strážmistra Vladimíra Zásměty dne 19. 10. 1938. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2010. (2011), s. 49-57.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.