Září

Bergl,Johann Baptist Wenzl – malíř (295. výročí narození)
* 23.09.1718 - Dvůr Králové
+ 15.01.1789 - Vídeň

Životopis:
Jako jeho rodiště bývají mylně uváděny i Hořovice. Malířem a štukatérem se vyučil v dílně svého otce Wenzela (Jana Václava Bergera) ve Dvoře Králové nad Labem. Poté studoval ve Vídni u Karla Aigena, Josefa Mildorfera a Paula Trogera. 1749 na tamní výtvarné akademii své studium dokončil. Ve Vídni, kde se 1754 oženil s dcerou malíře Johanna Bernharda Märsche, se pak natrvalo usadil. Díky podpoře svého tchána získal počátkem 60. let 18. století první dvorské zakázky, které pro něho znamenaly úspěch. Pro císařský dvůr pracoval v 60. a 70. letech 18. století na freskách vedut krajin pro císařské zámky a arcibiskupské rezidence v Ober-St. Veit ve Vídni (1762-1763), ve vídeňském Hofburgu, v Laxenburgu, v zámku Donauhof, v Pielachu, především však v Schönbrunnu. Před 1762 pobýval Bergl v Benátkách.

Dílo:
Mezi Berglovy první práce patřily obrazy Jefte a jeho dcera (1751) a Job utěšovaný přáteli (1752), které mu 1751 a 1752 vynesly získání výročních cen vídeňské akademie výtvarných umění. Od poloviny 50. let 18. století získával stále častěji církevní zakázky také v českých zemích. Jednalo se především o tři cykly křížových cest: kolem 1755 vytvořil křížovou cestu pro děkanský kostel ve Dvoře Králové, 1761-1763 pro ambit kapucínského kláštera v Opočně a 1759 křížovou cestu pro farní kostel v Orlici. Dále freskami vyzdobil štít premonstrátské klášterní budovy a refektáře v Louce u Znojma (po 1767). 

Literatura:
- Biografický slovník českých zemí. [IV. sešit], Bene-Bez. Vyd. 1. Praha : Libri, 2006. xvii, s. 376-477.


Cmíral,Adolf - hudební pedagog (50. výročí úmrtí)
* 12.04.1882 - Roztoky u Křivoklátu
+ 17.09.1963 - Praha

Životopis:
Absolvent pražské konzervatoře a učitelského ústavu. Učil na obecných školách v Praze, v odborné škole pro ženská povolání a učitelském ústavu. Varhaník u Sv. Tomáše, v Loretě a na Strahově. Učitel pěvecké školy Umělecké výchovy, ředitel a spoluzakladatel pražské Hudební Budče. Pedagog konzervatoře v Praze, založil zdejší pedagogické oddělení. Zakladatel a redaktor časopisu Hudba a škola. Spolupracovník školního vysílání Čs. rozhlasu. Propagoval naši lidovou píseň a písně slovanských národů.  Působil také ve Zlenicích u Čerčan. Autor hudebně výchovných prací, drobných skladeb a hudebních úprav.

Dílo:
Lidové písničky Znojemsko zpívá, Moravské písničky.  

Literatura:
- Adolf Cmíral. Neevidované materiály. Č. 848.


Deabis,František – učitel (230. výročí narození)
* 04.09.1783 - Lukov
+ 30.04.1861 - Řeznovice

Životopis:
Po absolvování učitelské přípravky (preparandie) na hlavní škole ve Znojmě 12.8.1799 se 18.8.1799 stal učitelským pomocníkem v Pavlicích a poté 7.9.1801 - 26.9.1803 v Hartvíkovicích. K 1.10.1803 získal místo samostatného kantora na střední škole (Mittelschule) v Dolních Dubňanech. Tam strávil téměř tři desetiletí, než vyhrál konkurs do starobylé řeznovické farnosti, kde působil až do své smrti. Ovládal oba zemské jazyky, zpíval bas, mimo varhan a houslí ovládal všechny dechové nástroje. Jeho vášní bylo štěpařství (pomologie).

Literatura:
- František Deabis [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: <http://cantores.wz.cz/jmen/d/deabis_fr.html>.


Dubravius,Jan – biskup (460. výročí úmrtí)
*            1486 - Plzeň
+ 09.09.1553 - Kroměříž

Životopis:
Pocházel ze zámožné katolické rodiny. Jeho otec se jmenoval Skála. Absolvoval plzeňskou partikulární školu vyššího typu a po univerzitních studiích v Itálii dosáhl doktorátu církevního a světského práva. Kolem roku 1509 se vrátil do vlasti. Působil v okruhu humanistů kolem olomouckého biskupa S. Thurza, vedl jeho kancelář, později byl jeho sekretářem. Mezi 1510-1512 byl zvolen kanovníkem olomoucké kapituly, 1513 jejím arcijáhenem. Stal se proboštem kroměřížským a olbramkosteleckým, později kanovníkem brněnským (do roku 1541) a snad i olomouckým děkanem. Po Thurzově smrti byl 1541 zvolen olomouckým biskupem a přesídlil na kroměřížský zámek. Církevní povinnosti za něho vykonávali jeho zástupci, sám se věnoval víc diplomacii a literatuře, po 1547 také hospodářským záležitostem svých statků. Zemřel náhle raněn mrtvicí na zámku v Kroměříži.  

Literatura:
- SKUTIL, Jan. Jan Dubravius : biskup, státník, ekonom a literát. Kroměříž : Muzeum Kroměřížska, 1992. 64 s.


Fuchs,Adalbert Franz – historik (145. výročí narození)
* 12.09.1868 - Lančov
+ 15.11.1930 - Göttweig

Životopis:
Byl historik a opat kláštera Göttweig. Kromě svých církevních povinností se zajímal také i o historická studia. Stal se členem Institutu pro rakouský historický výzkum a byl profesorem církevních dějin na teologické vysoké škole v Göttweigu. V roce 1903 získal doktorát ve Vídni.

Literatura:
- Adalbert Franz Fuchs [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Adalbert_Franz_Fuchs>.


Gayer,Václav – zedník (70. výročí úmrtí)
* 04.09.1891 - Jezeřany
+      09.1943 - Jezeřany

Životopis:
Po vyjití základní školy se vyučil zedníkem. V roce 1914 narukoval do války a odtáhl na haličskou frontu, kde byl 31. července 1915 zraněn Po léčbě v pardubické vojenské nemocnici se vrátil domů jako válečný invalida. Během svého působení ve válce a pak i přímo na frontě si Gayer dělal poznámky o všem, co zažil a po příchodu domů je přepsal do tří sešitů. Jeho Válečné zápisky, jak sám svůj spisek nazval, jsou významným a pozoruhodným dokladem o válce velké dokumentární hodnoty. V roce 1919 byl Gayer zvolen obecním tajemníkem a tuto funkci zastával až do své smrti. V roce 1920 se stal prvním jezeřanským kronikářem.  

Literatura:
- ECKL, Petr. První světová válka. Jezeřany - Maršovice : kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany - Maršovice : Obec Jezeřany - Maršovice, 2006. S. 55-59.


Charlemont,Theodor – sochař (75. výročí úmrtí)
* 01.01.1859 - Znojmo
+ 13.09.1938 - Vídeň

Životopis:
Absolvent vídeňské Akademie (prof. K. Zumbusch a E. Hellmer). Pracoval ve Vídni na sochách a památnících pro Rakousko-Uhersko.  

Dílo:
Je autorem mramorového pomníku Řehoře Mendela. Třetinový model je uložen v Jihomoravském muzeu ve Znojmě.
Výstavy: První výstava Sdružení výtvarných umělců moravských (Hodonín).

Literatura:
- Sochařství. Výtvarné umění Moravy 1880-1920. Brno : Moravská galerie, 1994. ISBN 80-7027-03. S. 55, 56.


Chlup,Otmar – voják (75. výročí úmrtí)
* 17.09.1910 - Brno
+ 22.09.1938 - Hnanice

Životopis:
Absolvent obchodní akademie v Brně a Vojenské školy v Hranicích. V r. 1935 byl jako poručík přidělen k 24. pěšímu pluku ve Znojmě. O rok později vstoupil do Sokola Znojmo. Stal se oblíbeným cvičitelem dorostenců a svoji činnost ve znojemském Sokole naplňoval i svými vynikajícími výkony v mistrovském mužstvu české házené Sokola Znojmo. Na jeho počest se konají turnaje házené Memoriál Otmara Chlupa. V časných ranních hodinách dne 22. září 1938 přepadla četa ordnerů celnici v Hnanicích. Bylo to ještě v době před mobilizací a podobné objekty nebyly chráněny vojskem. Obranu celnice zajišťovali pouze příslušníci finanční stráže a Stráže obrany státu (SOS). Na pomoc jim přišlo družstvo vojáků 24. pěšího pluku ze Znojma. Velel jim poručík O. Chlup. Při protiútoku, kterým měli být ordneři vytlačeni zpět za hranice, byl kolem páté hodiny ranní smrtelně zasažen střelou do hlavy. V r. 1945 povýšen na kapitána in memoriam. Od r. 1990 nese náměstí u evangelického kostela název náměstí kpt. Otmara Chlupa. 

Literatura:
- INDRA, Jan. Otmar Chlup : kapitán in memoriam. Nacistická okupace Znojemska : k událostem v letech 1938-1939. Ve Znojmě : Okresní výbor protifašist. bojovníků, s. 7-9.


Kodlová-Sašinová,Blažena – spisovatelka (60. výročí úmrtí)
* 08.11.1890 - Želetice
+ 21.09.1953 - Mladá Boleslav

Životopis:
Blažena Kodlová, rozená Sašinová, se narodila v Želeticích u Znojma v domě č. 4. V knize narození obce Želetice je zapsána jako Beatrix Blažena Aňa Bedřiška Sašinová. Otcem byl oficiál Antonín Sašin, c. k. kontrolor daně cukerní v Želeticích a matkou Barbora Prokešová, dcera měšťana a mistra hodinářského. Dětství prožívala v Želeticích, kde byl její otec zaměstnán v cukrovaru. Blažena Sašinová vystudovala Obchodní akademii v Praze, 29. září 1916 se provdala za lesmistra Milana Kodla a s ním postupně pobývala v hájovnách ve Střelči, Kopidlně na Jičínsku, v Českém ráji. Za druhé světové války bydlela ve Starých Hradech u Libáně na Jičínsku, odkud se přestěhovala do Mladé Boleslavi, kde umírá.  

Literatura:
- PAVLÍK, Josef. Zapomínaná spisovatelka Blažena Kodlová-Sašinová (1890-1953). Vlastivědný věstník moravský. Č. 4 (2005), s. 413.


Koch,Jan Michael – učitel (270. výročí úmrtí)
*            1693 - ?
+ 01.09.1743 - Moravský Krumlov

Životopis:
V letech 1714-1720 kantor v Blučině, potom od 22. července 1720 až do své smrti rektor chori et scholae v Moravském Krumlově.

Literatura:
- Jan Michael Koch [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné na: <http://cantores.wz.cz/jmen/k/koch_jmich.html>.


Kosmák,Václav – teolog (170. výročí narození)
* 05.09.1843 - Martínkov
+ 15.03.1898 - Prosiměřice

Životopis:
Vystudoval německé gymnáziu v Jihlavě a bohosloví v Brně. Po vysvěcení v roce 1866 působil v řadě jihomoravských obcí (Moravské Budějovice, Hostim, Biskupice, Tvarožná, Prosiměřice). V roce 1894 byl jmenován znojemským děkanem.

Dílo:
Několik obrázků z Kukátka (1883), Eugenie (1885), O pouti (1887), Ztracená (1891), Lidský zvěřinec (1892), Otrávená růže (1897). Přispíval do časopisů Obzor, Moravská orlice, Beseda, Náš domov, Opavský týdeník, Neuer freier Wau-Wau, Brünner Beobachter. V roce 1871 začal psát své povídky a črty z venkovského života do brněnského časopisu Hlas do rubriky Kukátko.

Literatura:
- HLADÍK, Jaroslav. Páter Václav Kosmák. Znojemské listy. Roč. 6, č. 10 (15.03.1997), s. 4.


Koukal,František – scénárista (100. výročí narození)
* 28.09.1913 - Vídeň
+ 05.03.1988 - Znojmo

Životopis:
Absolvent Obchodní akademie v Třebíči. S několika profesory této školy procestoval část Afriky. V r. 1938 se podílel na výstavbě opevnění podél řeky Dyje. Po Mnichovu odešel do Prahy. Účastník Pražského povstání v r. 1945. Do Znojma se vrátil v r. 196O a stal se ředitelem Sklářských strojíren v Příměticích. Později pracoval jako referent pro obalovou techniku v Keramických závodech ve Znojmě. Zde založil lidově umělecký soubor Znojemčan. S tímto souborem se zúčastnil několikrát nahrávek v Čs. rozhlase. Od r. 1967 byl ředitelem podniku Znojemské historické vinobraní (ZHV). V r. 1973 podnik zaniká a s ním i velkolepé kulturně-historické slavnosti ZHV. V roce 1973 odešel do důchodu, ale do r. 1976, kdy probíhaly na znojemském hradě Hodokvasy, byl jejich hlavní organizátorem. V březnu r. 1997 byl jmenován čestným občanem města Znojma in memoriam.  

Literatura:
- František Koukal čestný občan města Znojma. 1. vyd. Znojmo : Asociace-Iuvenes-Znoyem, občanské sdružení, 2011. 200 s.
 

Martinelli,Domenico – architekt (295. výročí úmrtí)
* 30.11.1650 - Lucca
+ 11.09.1718 - Lucca

Životopis:
Architekt ve Vídni. V roce 1690 pracoval na vývoji zámku v Lednici a po roce 1713 na rekonstrukci zámku ve Valticích. Krátce poté odešel do služeb hraběte Johanna Michaela II. z Althannu a zrekonstruoval průčelí jižního křídla zámku v Jaroslavicích.  

Literatura:
- Domenico Martinelli [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Domenico_Martinelli>.


Müller,Ernest Maria – kněz (125. výročí úmrtí)
* 30.06.1822 - Jiřice
+ 28.09.1888 - Linec

Životopis:
Syn učitelky základní školy. Školu navštěvoval v Mikulově, poté studoval teologii ve Vídni (1843-1846). Po vysvěcení 19. července 1846 pracoval rok jako kaplan v Pressbaum, 1847 a 1849 byl prefektem studií na vídeňské univerzitě. 1857 a 1858 byl jmenován mimořádným profesorem na morální teologii na teologické fakultě univerzity ve Vídni. V roce 1861 se stal děkanem, v roce 1863 profesorem.  

Literatura:
- Ernest Maria Müller [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Ernest_Maria_M%C3%BCller>.


Nekvasilová,Zdena – pedagog (90. výročí narození)
* 18.09.1923 - Zálesná Zhoř

Životopis:
V letech 1963-1973 řídila Dětský pěvecký sbor Lidové školy umění ve Znojmě.  

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 37 (2011), s. 11.


Pavlíček,Rudolf – pedagog (140. výročí narození)
* 15.09.1873 - Hořice
+          ?  

Životopis:
Prošel od malého podučitele, jak se tenkrát ještě učitelští praktikanti nazývali, z Pyšel přes Ocmanice, Svatoslav, Jinošov, Hrotovice, Znojmo až na místo ředitele do Rouchovan, kde působil až do svých šedesáti let. Zanechal za sebou velký kus práce nejen učitelské, ale široce osvětové jako zakladatel hospodářských institucí a pořadatel lidových podniků, dobrý řečník, básník i podle potřeba malíř, novinář. V Pyšelu založil první na okrese hospodářskou besídku, v Ocmanicích novou školu a raiffeisenku, ve Znojmě matiční školy a v Rouchovanech 13 let vedl a od základů vybudoval Masarykovu měšťanskou školu, založil pokračovací školy živnostenské ve Znojmě a v Rouchovanech, kde se rovněž platně přičinil o zemskou školu hospodářskou.  

Literatura:
- PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě : Kulturně-historický nástin. Přerov : Strojil, J., [19--?]. S. 76.


Smrčka,František - JUDr. (150. výročí narození)
* 27.09.1863 - Humpolec
+ 27.01.1922 - Olomouc

Životopis:
Po ukončení právnických studií vykonával soudní praxi ve Znojmě (1886), advokátní praxi v Brně, Litovli a od 1. srpna 1999 v Olomouci u dr. Žáčka. Byl náčelníkem jednoty Sokol v Litovli a v Olomouci (1900-1909) a od roku 1909-1921 starostou. Byl činný ve všech spolcích národních a kulturních, starostou divadelní Jednoty, člen matice školské a České besedy, od roku 1919 člen městského zastupitelstva a městské rady.  

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 40 (27.09.2010), s. 11.


Štambera,Jaroslav - Ing. (15. výročí úmrtí)
* 08.03.1922 - Tavíkovice
+ 29.09.1998 - Rokycany

Životopis:
Po absolvování základní školy ve vyučil v zahradníkem u firmy bří Kohoutkové v Tavíkovicích. V roce 1940 odešel na Vyšší ovocnicko-vinařskou a zahradnickou školu do Mělníka. Od roku 1944 pracoval v redakci časopisu "Rádce z předmostí". Od roku 1945 působil jako odborný učitel na Mistrovské zahradnické škole v Brně-Bohunicích a současně studoval vysokou školu zemědělskou v Brně, kterou ukončil 2. státní zkouškou v roce 1949. V roce 1950 byl profesorem na Vyšší zahradnické škole v Lednici na Moravě. V letech 1952-1957 byl asistentem VŠZ v Brně - zahradnický obor v Lednici na Moravě. Od roku 1957 až do roku 1961 ředitel Výzkumného ústavu zelinářského Československé akademie zemědělských věd v Olomouci a od roku 1961 pedagog Vysoké školy zemědělské v Brně (1965). Zabýval se zejména agrotechnikou, fyziologií, šlechtění a rychlení zeleniny a heterozí (zvýšením zdatnosti hybridů). Jako jeden z prvních v Československu studoval otázky heteroze. Významně se podílel na vytvoření zahradnické vysokoškolské specializace.  

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 40 (27.09.2010), s. 11.


Štencl,Florián – učitel (80. výročí úmrtí)
*            1853 - ?
+ 11.09.1933 - ?

Životopis:
Dlouholetý řídící učitel v Bohuticích, český vlastenec, zakladatel a vůdčí osobnost řady spolků na Moravskokrumlovsku (Okrašlovací spolek, Beseda, Včelařský spolek, Hospodářský spolek aj.) Na sklonku života byl také kronikářem Moravského Krumlova. Od roku 1910 čestný občan Bohutic, v roce 1933 jmenován čestným občanem Moravského Krumlova. Byl tchánem dalšího českého vlastence MUDr. Emanuela Haizla.  

Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.


z Valdštejna,Albrecht – vojevůdce (430. výročí narození)
* 24.09.1583 - Heřmanice
+ 25.02.1634 - Cheb

Životopis:
Potomek chudého šlechtického rodu. Když pak jako dvanáctiletý, v roce 1595 osiří, vyrůstá v péči poručníka Jindřicha Slavaty z Chlumu a Košumberku. Vzdělání získává Albrecht z Valdštejna nejprve ve škole Jednoty bratrské, poté navštěvuje různé jezuitské a evangelické školy, v roce 1599 pak začíná studovat na evangelické univerzitě v německém Altdorfu - studia ale nedokončí, po roce je ze školy vyloučen. Vojenská dráha Albrechta z Valdštejna začíná v roce 1604, kdy se jako poddůstojník pěchoty účastní tažení do Uher proti Štěpánu Bocskayovi a Turkům (1604-06), od roku 1606 pak již Albrecht slouží jako plukovník českých stavů. Ve stejném roce 1606 vstupuje Albrecht z Valdštejna do služeb arciknížete Matyáše, bratra císaře Rudolfa II. Habsburského. Zároveň Valdštejn konvertuje ke katolictví. V roce 1621 je pak Albrecht z Valdštejna jmenován vrchním velitelem pražské vojenské posádky, v roce 1622 se stává zemským vojenským velitelem v Čechách. Ve stejném roce je Albrecht jmenován hrabětem, o rok později pak knížetem. V roce 1630 přichází Valdštejnův první pád - na nátlak německých (říšských) kurfiřtů jej císař Ferdinand II. Habsburský propouští ze všech armádních funkcí. V prosinci roku 1631, po významných neúspěších císařských vojsk v Evropě a významných vojenskopolitických změnách v Evropě, je pak ale Albrecht z Valdštejna povolán zpět a staví se opět do čela císařské armády. 1631-1632 pobýval ve Znojmě. V letech 1632-33 pak Albrecht z Valdštejna slaví jeden vojenský úspěch za druhým - vyhání saská vojska z Čech, odrazí švédský útok u Norimberka, bojuje v bitvě u Lützenu - jeho moc a sláva jsou takové, že se jej snaží protihabsburská koalice získat na svoji stranu, za spojenectví pak Francie a Švédsko nabízejí Valdštejnovi český královský trůn - v této chvíli Valdštejn zaváhá a nabídku odmítne. Zaváhání v jednání se Švédy a Francouzy se Albrechtovi z Valdštejna vymstí - začátkem roku 1634 je císařem Ferdinandem II. císařským patentem podruhé zbaven velení císařské armády a prohlášen za zrádce - v Chebu, kde hodlá (patrně) uzavřít spojenectví se Švédy, je pak Albrecht z Valdštejna 25. února roku 1634 svými vlastními důstojníky zavražděn.

Literatura:
- KRECHLER, Eduard. Albrecht Valdštýn ve Znojmě. Dyje vypráví. (1958), s. 36-40.

 

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.