Beránek, Jaroslav - motocyklový závodník (75. výročí narození)
* 25.04.1938 - Znojmo
Životopis:
Narodil se ve Znojmě, již několik desetiletí se pohybuje ve světě maloobjemových motocyklů a jeho životní láskou se stalo cestování a mototuristika na skútru. K motorismu to Beránka táhlo již od padesátých let dvacátého století, kdy začal odebírat časopis Svět motorů a stal se členem znojemského Automotoklubu, jehož členem je až dodnes. V roce 1967 odpověděl na nabídku na Rallye FIM, což je neoficiální Mistrovství světa v mototuristice, do Moskvy, což byl začátek jeho závodění. Další rok už jako zkušený závodník dlouhých tratí vyjel na motorce do Itálie. Jen měsíc po návratu z Itálie přišla okupace. Bylo mu zakázáno cestovat na Rallye FIM a tak si Beránek udělal alespoň zkoušky na časoměřiče. Jezdil o víkendech jako časoměřič na Barumku do Zlína a Velkou cenu Brna. Vše se změnilo až v roce 1989, kdy by Beránek pozván Automotoklubem Brno jako časoměřič na Šestidenní motocyklovou soutěž do Německa. Po roce 1991 se vrátil k Rallye FIM a od jara do podzimu tráví čas v zahraničí na skútru zaplněném zavazadly. Během svých cest se naučil italsky a německy. Jeho cesty vedly do Nordkappu přes polární kruh, na východ do Moskvy, na jih do Tuniska, do Edinburghu ve Skotsku a s motocyklem s nejmenším kubickým obsahem navštívil i nejzápadnější kout kontinentální Evropy Cabo da Roca, který je vzdálený od Znojma 3255 kilometrů a cesta tam znojemskému rodákovi trvala osm dní. Za třináct let se Beránek stal čtyřikrát mistrem ČR za počet ujetých kilometrů ve sportovní mototuristice, i když jel oproti ostatním na motocyklu s nejmenším objemem. Dále ve své kategorii do 50 ccm také třikrát pro ČR získal putovní světový pohár Luxemburg.
Literatura:
- STLBA. Jubileum J. Beránka. Znojemsko. Roč. 8, č. 16 (21.04.1998), s. 11.
- STLBA. Rub a líc slávy mototuristy Beránka. Znojemsko. Roč. 19, č. 40 (06.10.2009), s. 12.
Bláha,Bohuslav – pedagog (30. výročí úmrtí)
* 04.07.1911 - Prokopov
+ 14.04.1983 - Znojmo
Životopis:
Po absolvování učitelského ústavu, začal učit na Těšínsku. V červenci roku 1933 nastoupil k výkonu prezenční vojenské služby. Sloužil u hraničářského praporu č. 8 a v olomoucké záložní škole pro důstojníky. Dosáhl hodnosti podporučíka prezenční služby. Od 1. 9. 1939 učil na škole v Prokopově. Po okupaci Československa se zapojil do odboje. Dne 3. 3. 1941 byl zajat gestapem a dovezen do Kounicových kolejí v Brně a odsouzen k šesti letům káznice. Postupně prošel vězeními ve Vratislavi a Kasselu. Po návratu domů 21. 5. 1945, se přestěhoval do Znojma a vrátil se k svému původnímu povolání.
Literatura:
- ALEXA, Václav. Bojovali za vlast : Bohuslav Bláha. Znojemské listy. Roč. 7, č. 12 (26.03.1998), s. 2, příl.
Čapoun,Jiří – režisér (70. výročí narození; 15. výročí úmrtí )
* 30.04.1943 - Moravské Budějovice
+ 30.04.1998 - Znojmo
Životopis:
Herecká aktivita Jiřího Čapouna začala ve studentských letech na Pedagogické škole ve Znojmě v souboru malých jev. forem při OB. Po vojně nastoupil do školy v Hraběticích a hrál a začal režírovat v souboru OB Šanov. V zač. 70. let už hrál v amatérském souboru Jihomoravského divadla, kde v roce 1972 převzal funkci režiséra, čímž se profesionalizoval. V souboru nastudoval 65 inscenací světové i domácí klasiky, 25 her upravil, k 31 navrhl scénu a kostýmy, napsal 9 her pro děti (nejzn. Strakatá komedie). Napsal spoustu písničkových textů, nastudoval 63 rolí. Byl iniciátorem a po dvě desetiletí organizátorem přehlídky Znojemský strom pohádek, režijně a herecky se podílel na Znojemském vinobraní. Na sklonku roku 1997 byl z Jm. divadla „odejit“, na což doplatil zdravím.
Dílo:
Hry: O kejklířích a policajtovi, Následník a loutky, O marnivé krásce a dravci, Strakatá komedie, Pohádka z džungle, Dobrodružství dřevěného panáčka, Komu straší na cimbuří, Osidla ďáblova, Džbán plný lásky.
Literatura:
- BERAN, Václav. My jsme ti šašci z ochoty, kašpaři, cvoci a blázni, naivky, subrety, doroty.... Znojemsko. Roč. 18, č. 18 (29.04.2008), s. 4.
- MRVA, Vlastimil; ŠUFAJZL, Jaroslav. Muž zvaný ČÁP přicestoval na Thespidově káře před padesáti lety. Znojemsko. Roč. 3, č. 20 (19.05.1993), s. 6.
- Odešel Jiří Čapoun. Znojemsko. Roč. 8, č. 18 (05.05.1998), s. 1.
Dungl,Pavel – lékař (65. výročí narození)
* 25.04.1948 - Znojmo
Životopis:
Přední ortopéd a traumatolog, který do klinické praxe zavedl řadu operačních metod pro léčení vrozeného kyčelního vykloubení, je autorem originálního způsobu operačního léčení těžkých zkrácení končetin a stejně závažných vrozených nožních deformit. Je přednostou ortopedické kliniky ILF v Praze a předsedou České společnosti pro ortopedii a traumatologii, konzultantem ortopedické nemocnici ve Vídni, čestný člen Rakouské ortopedické společnosti.
Literatura:
- TREK. Profesor Pavel Dungl: V oblasti pánve jsem zůstal. Znojemsko. Roč. 20, č. 20 (18.05.2010), s. 1, 2.
Fischer z Erlachu,Jan Bernard – architekt (290. výročí úmrtí)
* 20.07.1656 - Štýrský Hradec
+ 05.04.1723 - Vídeň
Životopis:
Narozen v rodině sochaře, zprvu se věnoval témuž oboru. Mnohá léta učení a plodné práce strávil v Římě a v Neapoli, což poskytlo obsáhlý a rozmanitý základ jeho tvůrčímu rozmachu. Ve službách pro architekta Pavla Schora se přiučil stavitelství, prakticky i z teoretických spisů. Měl přístup i mezi archeology, antikváře a do soukromých sbírek starožitností, které hojně kreslil. Svou mnohostrannost projevil i jako kreslíř a teoretik umění. Od roku 1687 pracoval v císařských službách, v roce 1696 následovalo povýšení do šlechtického stavu s přídomkem z Erlachu a roku 1705 se stal vrchním inspektorem dvorních budov. Byl uznáván jako medailér, dekoratér i sochař. Největší jeho význam však spočívá v přínosu architektonickém.
Dílo:
Dostalo se mu hojné příležitosti k uplatnění tvůrčích myšlenek, neboť v době hospodářského rozkvětu země byl zahrnován velkými zakázkami tří rakouských císařů a vysoké šlechty. Do městského organismu Salcburku zasáhl výrazně svými čtyřmi kostely a dalšími stavbami pro arcibiskupa Thuna. A Vídeň s okolím, zpustošená za vpádu Turků, poskytla rozsáhlé plochy k novým velkolepě architektonicky řešeným celkům. Navrhoval pro panovníka zámek Schönbrunn se zahradami a nádvořími, rozměrné císařské konírny, budovu dvorní knihovny, k oslavě Karla IV. řešil projekt kostela sv. Karla. Velká je zejména řada městských paláců, venkovských zámků i letohrádků, provedených nebo jenom načrtnutých, které se pak staly vzorem jeho následovníků.
Literatura:
- KROUPA, Jiří. Proměny moravskokrumlovského zámku v době renesance a baroku. Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. ISBN 978-80-86249-56-8. S. 265-276.
- KUBÁTOVÁ, Taťána. Jan Bernard Fischer z Erlachu. Státní zámek Vranov nad Dyjí. S. 12-14.
Hašek,Jaroslav – spisovatel (130. výročí narození)
* 30.04.1883 - Praha
+ 03.01.1923 - Lipnice nad Sázavou
Životopis:
V roce 1911 pobyl krátce ve Znojmě.
Literatura:
- KNESL, A. Spanilá jízda Jaroslava Haška. Znojemsko. Roč. 30, č. 41 (10.10.1990), s. 1, 3.
- Nejslavnější spisovatel český, Jaroslav Hašek, ve Znojmě. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 20 (19.05.2003), s. 5, 6.
Hübner,Viktor – politik (110. výročí úmrtí)
* 13.03.1838 - Brno
+ 27.04.1903 - Znojmo
Životopis:
Narozen v Brně, syn známého místního historika Antonína Hübnera, navštěvoval střední školu v Jihlavě a Znojmě, studoval právo na univerzitě ve Vídni. Po absolvování nastoupil k Okresnímu soudu ve Znojmě. Zkoušky na soudce odložil na později a mezitím působil ve znojemské advokátní kanceláři. Roku 1869 se vzdal v zájmu rodiny práce soudce a odešel do Starého Šaldorfa, kde se věnoval dědictví, které mu zanechal otec. Ten mu zanechal velký mlýn spolu se souvisejícími pozemky. Roku 1879 byl zvolen jako zástupce venkovských komunit okresu Znojmo v Moravském sněmu a mandát si udržel do roku 1897. Od roku 1882 až do své smrti patřil Hübner k rakouskému Říšskému sněmu, nejprve jako zástupce venkovských obcí Znojemska, později jako zástupce městské skupiny Znojmo, Dačice, Jemnice, Slavonice, Krumlov, Ivančice a Moravské Budějovice. Od roku 1879 působil nepřetržitě v Obecním výboru a roku 1900 byl jmenován do obecní rady. Kromě toho byl také ředitelem spořitelny. Byl členem v několika klubech - Hospodářský spolek, který mnoho let řídil, Německé sdružení pro město a zemi, Německá federace jižní Moravy, kde působil jako člen rady, Spolek německých občanů, kde působil jako správní rada. Roku 1898 Hübner vystavěl most mezi Louckým klášterem a Sedlešovicemi, ve Starém Šaldorfě postavil kamenný kříž u domu č. 45. Viktor Hübner zemřel ve Znojmě a je pohřben v rodinné hrobce na hřbitově v Louce.
Literatura:
- LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l. : J. Lang, 1998. S. 35.
Charvát,František - školní inspektor (95. výročí úmrtí)
* 26.01.1850 - Bukovinka u Křtin
+ 01.04.1918 - Husovice
Životopis:
Dlouholetý školní inspektor českých škol. Iniciátor a prvotní hybatel snah o české měšťanské školy. Po studiích si roku 1869 prohloubil učitelskou způsobilost pro obecné školy, 1877 pro měšťanské školy. Ve školství působil od roku 1869. Roku 1871 získal definitivní místo. V letech 1883-1898 ředitelem měšťanské školy v Ivančicích, 1898-1915 v Husovicích. Současně byl okresním školním inspektorem. Byl dlouhá léta činný jako zkoušející při brněnském učitelském ústavu. Zasloužil se o přeměnu ivančické školy na českou a o povznesení její úrovně. Byl také sbormistrem pěveckého spolku Ivan. Přispíval do odborného tisku, vedl školní hlídku Moravské orlice. Byl předsedou okresního učitelského spolku Komenský. Jeho syn Josef Charvát byl dirigentem opery Národního divadla v Praze.
Literatura:
- Ke stému jubileu české měšťanky v Moravském Krumlově. Moravský Krumlov : Základní škola, 2009. S. 87-93.
Jaroš,Jiří – voják (70. výročí úmrtí)
* 16.01.1896 - Velké Meziříčí
+ 06.04.1943 - Stuttgart
Životopis:
Absolvent státní průmyslové školy v Brně. V r. 1914 absolvoval v Jihlavě základní vojenský kurz. Účastník 1. světové války, legionář. V r. 1920 se vrátil domů v hodnosti majora. Absolvent Válečné školy v Praze. Jako důstojník sloužil v posádkách v Brně, Olomouci, Českém Těšíně a v Praze. Posledním působištěm bylo Znojmo, kde byl velitelem 24. pěšího pluku a velitelem posádky. Hned v počátcích okupace se zapojil do vojenské odbojové organizace Obrana národa, v níž mu byl svěřen úsek celé jihozápadní Moravy. V listopadu 1939 moravské ústředí vojenské odbojové organizace Obrana národa bylo prozrazeno a mnoho členů brněnským gestapem pozatýkáno. Byl zatčen 1. prosince 1939 a vyšetřován v Brně na Špilberku, v Sušilových a Kounicových kolejích, ve Vratislavi, v Ludwigsburgu (zde byl léčen na TBC) a nakonec ve Stuttgartu. Kam byl koncem listopadu odvezen k lidovému soudu. Dne 14. prosince 1942 se zde konalo hlavní přelíčení, na kterém byl pro velezradu a napomáhání nepříteli odsouzen k trestu smrti. Žádal, aby jako voják mohl být zastřelen. Dne 6. dubna 1943 v pět hodin ráno byl popraven gilotinou. Rozkazem č. 101 ze dne 26. 10. 1946 povýšen do hodnosti brigádního generála in memoriam - s účinností od 28. února 1942 a vyznamenán Válečným křížem 1939. Od r. 1946 jedna z hlavních ulic města Znojma nese jeho jméno. Dne 20. ledna 1996 odhalena u vchodu do Žižkových kasáren pamětní deska ke stému výročí jeho narození.
Dílo:
Ve svých povídkách zachytil příběhy z I.světové války týkající se vojenského života.
Publikoval v novinách a časopisech: Důstojnické listy, Lidové noviny aj.
Redaktor vojenských periodik Vojenské výchovy a Vojenského světa.
Literatura:
- ELEM. Generál Jiří Jaroš. Znojemské listy. Roč. 5, č. 3 (27.01.1996), s. 2.
- FIL. Generálové Jiří Jaroš a Herbert Němec. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 5, č. 3 (17.01.2005), s. 10.
- KYNCL, Josef. Generál Jiří Jaroš. Znojemsko. Roč. 14, č. 14 (04.04.1973), s. 1.
Kalousek,František – profesor (25. výročí úmrtí)
* 20.12.1901 - Bučovice
+ 05.04.1988 - Brno
Životopis:
Působil jako pedagog na Bučovicku. V roce 1937 absolvoval PedF MU Brno, od roku 1945 docent. Od roku 1948 působil jako profesor PedF MU Brno a od roku 1954 byl profesorem a v letech 1958-1970 vedoucím katedry prehistorie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V počátcích své archeologické práce se zaměřil na tématiku eneolitu, vypracoval třídění šňůrové keramiky na Moravě. Později se soustředil na problematiku slovanskou, zejména velkomoravskou. Vedl řadu systematických výzkumů (Marefy, Šardičky, Vícemilice, Těšetice-Vinohrady, Znojmo-Hradiště, Pohansko u Břeclavi).
Dílo:
Publikoval v Časopise Moravského muzea a Věda a život. Napsal Pověsti, paměti a příhody z Bučovska, Slavkovska a Vyškovska.
Odborné práce: K otázce původu kultury se šňůrovou keramikou (1947), Velkomoravské hradiště ve Znojmě-Hradišti (1955), Břeclav-Pohansko I, velkomoravské pohřebiště u kostela (1971).
Literatura:
- PODBORSKÝ, Vladimír. Nad životním dílem prof. Dr. Františka Kalouska. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1988. (1989), s. 94-96.
Kolář,Stanislav – legionář (115. výročí narození)
* 21.04.1898 - Petrovice
+ 30.03.1979 - Znojmo
Životopis:
Mládí prožil v rodné obci. Později odešel se učit k jednomu vídeňskému obchodníkovi. Za 1. světové války narukoval k 8. regimentu rakousko-uherské armády a byl s ní nasazen na italskou frontu, kde ho nepřítel zajal. Ze zajateckého tábora Vitoria na Sicílii se přihlásil do československého vojska. Začátkem března 1918 byl přijat k 31. pluku "ARCO". Později přešel k 39. pluku rozvědčíků. Bojoval na Doss Altu. Z války se vrátil jako četař italských legií a začal pracovat na soudě v Podkarpatské Rusi. Po 2. světové válce působil u soudu ve Znojmě. Za svou válečnou činnost obdržel: Válečný kříž 1918 s hvězdičkou na stuze, Italský válečný kříž a další naše i zahraniční vyznamenání.
Literatura:
- ALEXA, Václav. Bojovali za vlast : Legionář Stanislav Kolář. Znojemské listy. Roč. 8, č. 7 (18.02.1999), s. 2.
Kolísek,Alois - hudební teoretik (145. výročí narození)
* 01.04.1868 - Protivanov
+ 25.08.1931 - Brno
Životopis:
Gymnázium studoval 1879-1887 a teologii 1887-1891 v Brně, po vysvěcení 1891 nastoupil jako kaplan v Náměšti n. Oslavou a v Miroslavi, současně absolvoval vyšší teologická studia 1892-1894 v Římě, pak působil od roku 1894 jako katecheta v Ivančicích a od roku 1898 jako profesor náboženství na reálce v Hodoníně, 1919 se stal profesorem teologické fakulty UKo v Bratislavě. Aktivní vztah k slovenské a moravskoslovenské lidové písni a lidovému umění ho vedl k prohlubování česko-slovenské vzájemnosti též prostřednictvím popularizačních publikací povětšině amatérské úrovně.
Literatura:
- Alois Kolíska. Neevidované materiály. Č. 703.
Koštuřík,Pavel – archeolog (15. výročí úmrtí)
* 15.09.1946 - Brno
+ 15.04.1998 - ?
Životopis:
Pavel Koštuřík se narodil v Brně, vyrůstal však v Ketkovicích na Třebíčsku v učitelské rodině. Po maturitě na gymnáziu na Zastávce u Brna vystudoval obor prehistorie na Filozofické fakultě brněnské univerzity. Po krátkém působení (1971) v muzeu v Moravském Krumlově nastoupil od 15. 11. 1971 na místo asistenta na brněnské Katedře archeologie, kde působil postupně jako odborný asistent a docent až do své náhlé smrti. Zaměřil se na bádání neolitu a eneolitu, k čemuž jej přivedla dlouholetá účast a později vedení systematického terénního výzkumu osady lidu s moravskou malovanou keramikou u Těšetic-Kyjovic na Znojemsku. Účastnil se mnoha domácích i zahraničních konferencí a symposií. V roce 1988 zorganizoval mezinárodní symposium ve Znojmě, Kravsku a Těšeticích. Byl autorem dvou monografií o kultuře lidu s moravskou malovanou keramikou, iniciátorem a spoluautorem dalších tří monografií, autorem několika desítek studií, editorem sborníku ze symposia ve Znojmě-Kravsku-Těšeticích.
Literatura:
- Pavel Koštuřík. Neevidované materiály. Č. 810.
z Lichtenštejna,Rudolf Evžen Credantius Ferdinand Karel – kníže (175. výročí narození)
* 18.04.1838 - Vídeň
+ 15.12.1908 - Moravský Krumlov
Životopis:
Mladší syn Karla III. Boromeje, je znám pod přízviskem "Krasný princ". Jak bylo zvykem v jeho rodu, také on vstoupil do armády a v roce 1891 dosáhl hodnosti generálmajora. O rok později byl jmenován nejvyšším podkoním a kapitánem tělesné stráže císaře Františka Josefa I. Kníže byl vynikajícím znalcem koní, takže pro úřad podkoního získal vídeňský dvůr skutečně povolaného odborníka. V roce 1895 byl kníže Rudolf povýšen na polního maršála. Od roku 1896 byl nejvyšším hofmistrem císaře a vykonával s tímto úřadem spojené funkce plukovníka všech panovnických osobních gard. V roce 1904 se stal Rudolf majitelem dragounského pluku "Kníže Liechtenstein č. 10" a o tři roky později odešel z dvorních úřadů na penzi. Žil pak na zámku Moravský Krumlov, kde také zemřel.
Literatura:
- JUŘÍK, Pavel. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha : Libri, 2009. 419 s.
Lobkowitz,Rudolf Prinz von – generál (105. výročí úmrtí)
* 16.08.1840 - Břežany
+ 09.04.1908 - Vídeň
Životopis:
Majitel velkostatku Velké Meziříčí. Jelikož kníže Rudolf neměl žádné přímé potomky, kteří by mohli zdědit jeho majetek, odkázal veškeré své zboží svému synovci.
Literatura:
- Rudolf Prinz von Lobkowitz [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné na: <http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_L/Lobkowitz_Rudolf_1840_1908.xml>.
Mattieli,Lorenzo – sochař (265. výročí úmrtí)
* 1688 - ?
+ 28.04.1748 - ?
Životopis:
Sochař, vytvořil sochy stojící u vchodu do Vranovského zámku.
Literatura:
- PERNICA, Bohuslav. Výtvarné umění západomoravské : Kulturně historický nástin. Jihlava : Novina, 1939. S. 37.
Mikulášek,František – redaktor (100. výročí narození)
* 24.04.1913 - Šošůvka
+ 12.11.1993 – Hradiště
Životopis:
Začal studovat na Církevním gymnáziu na Velehradě, kde vstoupil v sedmnácti letech do jezuitského Řádu tovaryšstva Ježíšova. Po dvouletém noviciátu dokončil středoškolská studia v Praze - Bubenči. Filosofii studoval v bavorském Pullachu u Mnichova. Po ukončení filosofie byl jeden rok prefektem v gymnáziu Praze - Bubenči. Nastoupil na studia teologie v Insbruku, kde zažil začátky 2. svět. války. Pokračoval ve studiích v holandském Valkenburgu. Odtud musel skrze válečné události odejít na výjimečné povolení do Lovaně v Belgii. Po napadení Belgie německými vojsky roku 1940 byl vězněn, jako příslušník Československa, které bylo v té době nepřátelské. Jeho studia přerušila 2. svět. válka. Nakonec se vrátil do Belgie a tam dostudoval teologii za skromných podmínek. Na kněze byl vysvěcen 22. září 1940. Kněžské působení započal jako kaplan na Velehradě. Po dvou letech odešel do Prahy, do farnosti sv. Ignáce. Po skončení války vedl Sdružení katolické mládeže, redigoval časopis Dorost. 14. března 1950 byl spolu s dalšími knězi zatčen. Byla to součást razie proti řádům. Byl obžalován z kvalifikované velezrady a odsouzen na devět let vězení a ke ztrátě občanských práv na pět let. Plných devět let byl vězněn ve Valdicích, na Mírově, v Mladé Boleslavi, ve Rtyni. Po návratu z vězení dostal místo dělníka v kamenolomu, v rodné obci Šošůvka. Po zdravotních obtížích pracoval v Metře Blansko. V roce 1968 se vrátil do duchovní zprávy v Jihlavě, kde byl krátce jako druhý kaplan. Brzy byl povolán k vedení týdeníku Katolické noviny. Začátkem listopadu 1970 převzal farnost v Praze - Podolí, kde působil jako farář 20 roků. V polovině této služby (r. 1980) jej stihla mozková mrtvice, která jej v jeho činnosti značně omezila. V květnu 1990 přešel k jezuitské komunitě u sv. Ignáce v Praze na Karlově náměstí. Krátce před svou smrtí plnil kněžské poslání v Hradišti u Znojma.
Literatura:
- František Mikulášek [online]. [cit. 2012-05-14]. Dostupné na: <http://www.ustrcr.cz/cs/mikulasek-frantisek-24-4-1913>.
Mörtl,Michael – keramik (75. výročí úmrtí)
* 30.03.1878 - Fürnitz
+ 12.04.1938 - Karlovy Vary
Životopis:
Pedagog na Odborné keramické škole Znojmo (1908-1923). Absolvent Odborné školy dřevařské a Umělecko průmyslové školy Vídeň. Po příchodu do Karlových Varů pracoval v oboru porcelánové plastiky.
Dílo:
Porcelánové plastiky: Dívka po koupeli, sv. Krištof, Jelen, Skupina ryb aj.
Literatura:
- ŠTURC, Libor. Učitelé odborných předmětů Odborné keramické školy ve Znojmě (1872-1922). Odborná keramická škola ve Znojmě : 1872-1922. Znojmo : Jihomoravské muzeum, 1997. ISBN 80-902383-2-7. S. 13-14.
Nechvátal,Josef – dirigent (90. výročí narození)
* 19.04.1923 - Medlice
+ 26.12.2001 - Znojmo
Životopis:
Absolvent Konzervatoře v Brně. V letech 1940-1944 hrál na varhany v kapli nemocnice u sv. Anny v Brně.
Pedagogická činnost: Učitel Hudební školy Otakara Ševčíka v Písku, ředitel Hudební školy ve Strakonicích, učitel na Hudební škole ve Vranově nad Dyjí, učitel na LŠU, nyní ZUŠ, ve Znojmě, ředitel LŠU v Miroslavi.
Umělecká činnost: Ředitel kůru kapucínského kostela v Brně, dirigent pěveckého sboru aspirantů důstojnické školy v Klatovech, zakladatel a dirigent ženského pěveckého sboru ve Stříbře, ředitel kůru kostela Povýšení sv. Kříže v Písku, dirigent pěveckého sboru Hlahol v Písku, sbormistr dětského pěveckého sboru LŠU ve Znojmě, korepetitor a klavírní doprovázeč Pěveckého sdružení Vítězslav Novák ve Znojmě, dirigent Pěveckého sdružení V. Novák ve Znojmě (1959
Veřejná činnost: Varhaník v obřadní síni na znojemské radnici, člen Krajského poradního sboru pro sborový zpěv v Brně, předseda Okresního poradenského sboru pro sborový zpěv ve Znojmě. V r. 1962 spolu s B. Vaštou iniciátore Pěveckých slavností jihozápadní Moravy, které se v r. 1968 rozrostly do Pěveckých slavností Jihomoravského kraje za účasti více než šedesáti sborů všech kategorií. Člen hlavního výboru Unie českých pěveckých sborů v Praze , předseda místní pobočky Společnosti Vítězslava Nováka a od r. 1990 člen Mezinárodního muzea hudby v Londýně.
Literatura:
- EIS. Pan muzikant. Znojemsko. Roč. 8, č. 16 (21.04.1998), s. 5.
Pavlík,Václav – spisovatel (90. výročí narození)
* 20.04.1923 - Rosice u Brna
Životopis:
V letech 1938-1942 vystudoval Vyšší průmyslovou školu stavitelskou v Brně.
Dílo:
Autor publikací: Zaniklé církevní stavby ve Znojmě, příspěvky k dějinám města - Kostel sv. Jana Křtitele, Kláštery na předhradí ve Znojmě, Kostel sv. Wolfganga ve Hnánicích, Kaple Panny Marie Pomocné a další. Publikace vydává vlastním nákladem pro přátele a známé.
Literatura:
- Materiály MěK.
Pilous,Jiří – novinář (70. výročí narození)
* 07.04.1943 - Jevišovice
+ 09.10.2001 - Praha
Životopis:
V letech 1957-1960 vystudoval Gymnázium ve Znojmě, poté Filosofickou fakultu J.E. Purkyně, obor dějepis-čeština, kterou ukončil v r.1965. V roce 1964 se oženil se Zdeňkou Pilousovou, se kterou se rozvedl v r.1983. Poté se oženil s Barbarou Sierszulou. Od roku 1964-1965 působil jako učitel II. stupně ZDŠ Strachotice, v letech 1965-1966 jako historik v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. V letech 1967-1969 byl vedoucím podnikového archivu v Keramických závodech, v letech 1971-1981 pracoval jako dělník, nejdříve v Zemědělském nákupním a zásobovacím závodě, poté v cihelně v Dyji u Znojma a v Cihelnách Gustava Klimta v Brně (1974-1981). V dubnu 1981 odešel ze Znojma, kde nemohl najít žádnou práci, která by odpovídala jeho vzdělání, do Prahy, kde začal pracovat jako korektor v deníku Práce. Pracoval jako redaktor týdeníku Ahoj na sobotu, kde publikoval pod pseudonymem. V roce 1984 se vystěhoval do Polska, kde pracoval v redakci časopisu Život, určeném pro české krajany. V roce 1986 strávil několik měsíců v západním Berlíně, na jaře 1987 se vrátil do tehdejšího Československa, kde nastoupil opět jako korektor do deníku Práce. Po roce 1989 stál u zrodu obnovených Lidových novin. V dubnu 1990 se stal redaktorem, později vedoucím domácí rubriky Občanského deníku (deníku Občanského fóra) a šéfredaktorem Zemědělských novin. V r. 1992 založil a až do jeho vzniku i vedl týdeník Monitor. V polovině 90. let přispíval do Necenzurovaných novin a později i do zahraničních periodik v Polsku a Německu. Až do své smrti působil jako nezávislý novinář a publicista. Zemřel 9.10.2001 na rakovinu tlustého střeva.
Literatura:
- Zemřel Jiří Pilous. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 1, č. 3 (15.10.2001), s. 9.
Promber,Adolf – právník, politik (170. výročí narození)
* 17.04.1843 - Uherské Hradiště
+ 03.02.1899 - Brno
Životopis:
Byl poslancem říšské rady a zemského sněmu. Čestný občan města Znojma (1884).
Literatura:
- VRBKA, Anton. Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926 : Kulturhistorische Bilder aus dieser Zeit. Nikolsburg : A. Bartosch, 1927. 592 s.
Scherka,Georg – skladatel (180. výročí narození)
* 03.04.1833 - Horní Břečkov
+ 29.01.1915 - Hatzfeld
Životopis:
Narodil se sedláckým rodičům jako jedno z mnoha jejich dětí. Stal se žákem Unterrealschule (nižší reálná škola) ve Znojmě, kterou absolvoval s vyznamenáním. Ve školním roce 1851-1852 navštěvoval Vyšší pedagogický kurz ve Vídni, kde se stal učitelem pro 2. stupně základních škol. Během této doby navštěvoval pravidelně Vysokou školu technickou ve Vídni, kde se věnoval matematice, fyzice, mechanice a chemii. Už se mohl stát řádně zapsaným ve vyšším semináři, když hospodářská situace jeho rodičů zhatila jeho úkoly a ambiciózní plány. Uhájil si však své místo, v roce 1853 přijal v dolnorakouské obci Grossharras místo nižšího učitele, a po roce dostal místo na znojemské reálné škole. Když v roce 1856 dosáhl 23 let, byl přijat jako učitel v Tullnu a brzy na to v St. Pölten v Dolním Rakousku. Přišel rok 1857 a mladý učitel dostal nabídku slibného povolání za větší peníz v Lippě v Banátu a ten se velice brzy stal jeho druhým domovem. Ale ani tady nepobyl dlouho, už 1. srpna 1858 zakotvil v Hatzfeldu, kde se podílel také na tvorbě pohřebních písní. V roce 1876 se stal dokonce ředitelem obecné školy, kde vychoval velmi duchaplně a svědomitě mnoho hatzfeldských pokolení a 1. července 1901 odešel na zasloužený odpočinek.
Literatura:
- Georg Scherka. Zpravodaj obce Horní Břečkov a Čížov. (2009), č. 2, s. 10-12.
Stloukal,Rudolf – obchodník, knihovník (125. výročí narození)
* 17.04.1888 - Boskovice
+ 08.06.1957 - Brno
Životopis:
Do Znojma přišel jako vyučený obchodní příručí v březnu roku 1907 a nastoupil k firmě Hašek. V roce 1911 si zařídil vlastní obchod v Kovářské ulici č.7. Oženil se a s manželkou Annou budovali svou živnost. Za 1. světové války musela být místnost české knihovny vyklizena, R. Stloukal převzal knihy do svého obchodu a stal se tak i knihovníkem. V roce 1925 koupil dva renesanční domy v Kovářské ulici č.12 a v Dolní České 2. Po stavebních úpravách byl v roce 1926 otevřen rozšířený obchod. Místo domu na České byl postaven nový moderní obchod. Byl též aktivním členem zastupitelstva města Znojma, redaktorem Národních novin a aktivním členem a funkcionářem Sokola. Rovněž se angažoval v Klubu českých turistů a v Okrašlovacím spolku.
Literatura:
- ŠVANDOVÁ, Anna. Znojmáci známí i méně známí : Rudolf Stloukal (*17. 4. 1888). Znojemské listy. Roč. 7, č. 16 (23.04.1998), s. 3, příl. Kaleidoskop vážně i nevážně.
Ševčík,Jindřich - vinař (10. výročí úmrtí)
* 21.05.1947 - Znojmo
+ 10.04.2003 - Znojmo
Životopis:
Narodil se ve Znojmě, kde navštěvoval základní devítiletou školu i gymnázium. Po absolvování gymnázia studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně, Zahradnickém oboru v Lednici na Moravě. V r. 1970 ukončil vysokoškolské studium diplomovou prací v oblasti sklepní technologie. Po skončení vysoké školy nastoupil jako technik ve vinicích Státního statku ve Znojmě, na hospodářství Vrbovec. V roce 1971 byl přijat na Šlechtitelskou stanici ve Znojmě jako sklepmistr, kde později zajišťoval i agronomické práce ve vinicích, spolupodílel se na šlechtitelské práci. V roce 1982 po smrti vedoucího stanice M. Goldhamera byl jmenován do funkce vedoucího Šlechtitelské stanice, která tehdy spadala do působnosti podniku Oseva, Šlechtitelský a semenářský podnik Brno. Po roce 1989 se podílel na privatizaci Šlechtitelské stanice vinařské ve Vrbovci do dnešní podoby - Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská, a. s. Znojmo. Zde zakládal prostorový izolát révy vinné. V roce 1993 nastoupil na ÚKZÚZ v Brně, zkušební stanici ve Znojmě jako hlavní referent pro révu vinnou. Byl členem Šlechtitelské rady pro révu vinnou až do jejího zániku r. 1990, členem Českomoravského svazu šlechtitelů v sekci réva vinná. V letech 1990-1993 člen vědecké rady Komplexního výzkumného ústavu vinohradnického a vinařského v Bratislavě. V letech 1992-1999 byl řádným členem redakční rady znovu obnoveného časopisu Vinařský obzor. Aktivně pracoval v předsednictvu Českomoravské vinohradnické a vinařské unie ve Velkých Bílovicích a také v předsednictvu Sdružení znojemských vinařů ve Znojmě. Byl členem výboru Svazu moravských vinařů - Moravín. Zemřel tragicky při dopravní nehodě.
Literatura:
- Jindřich Ševčík. Neevidované materiály. Č. 487.
Venuto,Jan – kněz (180. výročí úmrtí)
* 24.05.1746 - Jevišovice
+ 01.04.1833 - ?
Životopis:
Rodiče byli moravského původu. Základní školní vzdělání absolvoval ve Znojmě. Od roku 1763 studoval v Olomouci 2 roky filosofii a následně teologii, kterou zakončil v r. 1768, kdy byl vysvěcen na jáhna v Kroměříži. Na kněze byl vysvěcen ve svých 23 letech v r. 1769 v Kroměříži. Po vysvěcení působil ve farnosti Jimramov (u Bystřice pod Pernštejnem) v letech 1770-1772. Vzhledem k jeho dosaženému vzdělání a organizačním schopnostem, znalostem obou zemských jazyků byl povolán za ceremoniáře biskupa Karla Maxmiliána z Ditrichsteinu do Olomouce, kde přebýval do r. 1785. V tomto roce se stal sídelním kanovníkem královehradecké kapituly.
Dílo:
Venuto, díky cestám po mnoha místech v Čechách a Lužici, byl tak uchvácen krajinou a bohatstvím historických památek, že vytvořil svými vedutami zcela mimořádné dokumentární dílo. Díky znalosti geodézie a architektury nakreslil r. 1784 mapu Markrabství moravského (exemplář je uložen v Národním muzeu v Praze) a mapu královehradecké diecéze r. 1790 (exemplář je uložen v Národním muzeu v Praze). Kanovník Venuto maloval nejraději veduty z Podkrkonoší. Mnoho je jich uloženo v Národní knihovně ve Vídni.
Literatura:
- AUEROVÁ, Renata. Antonín Jan Venuto. Zpravodaj města Jevišovice. Č. 1 (.04.2008), s. 18.
Vlček,Václav – vynálezce (180. výročí narození)
* 06.04.1833 - Výrovice
+ 15.07.1909 - Vídeň
Životopis:
Strojní zámečník vlastnící zámečnictví ve Štýrském Hradci (Rakousko), kde pracoval na svých vynálezech. Připisuje se mu vynález pancéřové rolety, která chránila výkladní skříně a vchody obchodů, sestrojil zvláštní výtah na potraviny, poštovní schránku, vynalezl záclony, které r. 1890 daroval škole ve Výrovicích. První mechanická schránka se objevila r. 1869 ve Stockholmu, o rok později ji zcela předělal štýrský zámečník Václav Vlček, výrovický rodák. Jeho poštovní schránka s mechanickým vyprazdňováním do připraveného vaku znamenala převrat v tomto oboru. Jeho nejznámější vynález o několik let později zdokonalil inženýr Paris a rozšířil se téměř do celého světa a podstatě se užívá dodnes.
Literatura:
- Polozapomenutý vynálezce Václav Vlček. Znojemské listy. Roč. 9, č. 7 (06.04.2000), s. 5.
Wessely,Herbert – spisovatel (15. výročí úmrtí)
* 13.08.1908 - Znojmo
+ 12.04.1998 - Karlsruhe
Životopis:
Narodil se ve Znojmě a léta od roku 1929 do roku 1948 trávil na českém severu v Jizerských horách, kde byl jako medailér specialista cenný nové moci i pár let po vyhnání Němců. Jeho otec přitom zemřel hlady 13. srpna 1945 v českém sběrném táboře v den synových sedmatřicetin. Ten znovu začínal v Karlsruhe a vždy se vedle literární práce prezentoval na veřejnosti i jako výtvarník, při čemž jeho texty zase vedle lyriky - za tu dostal už roku 1941 tehdy v Praze poprvé udělovanou Stifterovu cenu - a povídkové tvorby zasahovaly často i do oblasti dramatu a zpěvního doprovodu. Tady se Wessely vedle vlastní vánoční hry ujal i úpravy lidového textu ze šumavské obce Klenowitz nedaleko Lhenic za hřebenem Blanského lesa kdysi každoročně provozovaného. Málem se dožil devadesáti let: umřel v noci z 11. na 12. dubna 1998 v Karlsruhe.
Literatura:
- Herbert Wessely. Neevidované materiály. Č. 636.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.