* ?
+ 24.05.1917 - Staré Hobzí
Životopis:
V době svého působení v Petrovicích byl pověřen zpracováním Vlastivědy moravské. Dalším místem působení byly Vémyslice. Zemřel jako děkan jemnický ve Starém Hobzí.
Literatura:
- GRUNOVÁ, Eva. Petrovice u Moravského Krumlova : kapitoly z dějin obce. Petrovice : [s.n.], 2005. 160 s.
Batka,Eduard - hudební skladatel (215. výročí narození)
* 16.05.1797 - Jánský Vrch v Javorníku
+ 31.05.1873 - Konice
Životopis:
Pocházel z hudební rodiny. Byl synem Antonína Batky. Od října 1821 byl členem premonstrátského řádu na Strahově. Potom působil v Jihlavě u Sv. Jakuba, v Holedečku u Žatce a od roku 1838 v Konicích.
Dílo:
Skládal příležitostné skladby (kantáty, pochody, chrámová hudba), které jsou zachovány v Národní knihovně ve Vídni a na Strahově. Libretistou jeho kantátových skladeb byl A. T. Wolf.
Ze skladeb: Hymnus a programová skladba Obležení Jihlavy od Švédů, Divertimento pro violu d'amour.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 20 (10.05.2010), s. 11.
Bauer,Robert - pedagog (100. výročí úmrtí)
* 05.12.1841 - Jiřice u Mor. Budějovic
+ 20.05.1912 - Brno
Životopis:
Jako malý chlapec ztratil zrak a od roku 1849 - 1857 vyrůstal v ústavu slepců. Varhaník v ústavu šlechtičen a posádkovém kostele v Brně (od r. 1859), varhaník a ředitel kůru u dominikánů. Pedagog v ústavu slepců v Brně (od r. 1868), kde vyučoval ladění klavíru.
Dílo:
Vánoční zpěv - Na perutích pobožnosti. Sbírku šesti preludií, sbory a písně chrámové.
Literatura:
- Robert Bauer. Neevidované materiály. Č. 832.
Bělohlávek,Václav - básník (45. výročí úmrtí)
* 09.01.1870 - Úhrov
+ 01.05.1967 - Senohraby
Životopis:
Narodil se v rodině mlynáře. Otcův postoj k církvi, kdy z ní v mužném věku vystoupil, zasáhl do životní dráhy Bělohlávka. 1882-1890 studoval na premonstrátském gymnázium v Německém (Havlíčkově) Brodě. Tam se začal zajímat o krásnou literaturu, věnoval se zejména dílu Viktora Huga. Po absolvování gymnaziálních studií odešel do Prahy, aby od 15. října 1890 nastoupil roční noviciát v rytířském řádu českých křížovníků s červenou hvězdou. 1891 se zapsal na pražskou teologickou fakultu. 18. října 1894 složil řádové sliby. Na kněze byl vysvěcen 14. července 1895. V době noviciátu a teologických studií se věnoval také studiu života a díla sv. Augustina a studiu filozofie a přírodních věd. Ovlivněn Tomášem Aqvinským vytvořil vlastní filozofii středu. Po ukončení bohoslovecké fakulty 1895 se stal kaplanem a počínaje týmž rokem působil na křížovnických farách nejprve v Klučenicích u Orlíka, od 1898 ve Starém Kníně u Dobříše, 1903 se stal administrátorem v Dobřichovicích u Prahy, 1905 reálným administrátorem v Živohošti u Neveklova. 1917 se Bělohlávek stal výpomocným knězem v Hodonicích u Znojma, 1919-1924 administrátorem v Hradišti sv. Hypolita u Znojma. Hojná spisovatelská činnost ve 20. letech mu zajistila postup a také návrat do Prahy: 1924 se stal správcem řádové knihovny a archivu. Od 1. května 1934 až do 2. dubna 1960 pobýval na trvalé zdravotní dovolené v Milevsku. Po 1948 se jako náboženský spisovatel odmlčel. Od 1960 žil v Kněžském domově (domově důchodců) v Senohrabech. Pohřben byl na řádovém hřbitově v Praze-Hloubětíně. Rukopisy četných Bělohlávkových děl byly po jeho smrti uloženy v řádové křížovnické knihovně.
Dílo:
1909 vydal pod pseudonymem Božetěch první ze svých četných náboženských děl Poutní zpěvy, 1911 Knížku o Živohoušti. Pokoušel se také o překlady především dramat Calderona de la Barcy. Z celkem osmnácti známých jím přeložených Calderonových her vyšla knižně jen jedna, První květ Karmélu (1914). Více než třicetiletá práce náboženského spisovatele, autora esejí i kázání, apologetických spisů a životopisů českých patronů, asketických pojednání i církevních dějin, především svého řádu, i překladatele duchovních básní i dramat kulminovala ve 20. a 30. letech.
Literatura:
- Materiály MěK.
Boček,Antonín - archivář (210. výročí narození)
* 20.05.1802 - Bystřice nad Pernštejnem
+ 11.01.1847 - Brno
Životopis:
Navštěvoval gymnázium v Těšíně, Znojmě a v Brně. Po absolvování studii filozofie v Brně a v Litomyšli se věnoval pedagogické činnosti. V letech 1824-1826 působil na brněnském gymnáziu. Poté se stal vychovatelem hrabat Mitrovských. V roce 1828 nastoupil do Moravskoslezské guberniální registratury, kde musel uspořádat archivní materiály z 59 zrušených klášterů. Od roku 1831 působil na Stavovské akademii v Olomouci jako první učitel českého jazyka a literatury. V roce 1837 mu byl udělen titul moravského stavovského historiografa a v roce 1839 byl jmenován stavovským archivářem.
Dílo:
Mähren unter König Rudolf I., O vítězi nad Mongoly (1841), Vpád Mongolů do Moravy, Přehled knížat a markrabat a jiných vyšších důstojníků zemských v markrabí Moravském (1850) - dosti neúplné. Podnikal cesty po rakouských a moravských archivech. Materiál z těchto cest je uložen v Moravském zemském archivu. Obsahuje 12 308 čísel listin, 769 českých inkunábulí a knih, 162 latinských a německých inkunábulí a 175 rukopisných kodexů. Některé věci z jeho sbírky jsou uznány za nepravé, jiné jsou podezřelé.
Literatura:
- MELUZÍN, Miroslav. Ant. Boček a národní obrození na Moravě. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 11, č. 2 (1956), s. 54-58.
Dvořák,Stanislav - akademický malíř (115. výročí narození)
* 11.05.1897 - Maršov
+ 18.11.1976 - ?
Literatura:
- PROCHÁZKA, Jiří. Osiřela malířská paleta. Znojemsko. Roč. 18, č. 4 (26.01.1977), s. 4.
Frey,Jaroslav - knihovník (110. výročí narození)
* 22.05.1902 - Znojmo
+ 20.03.1983 - Znojmo
Životopis:
Absolvent gymnázia (1921), Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1921-1925) a jednoleté knihovnické školy (státní zkouška, 1926). Praktikant městské knihovny ve Znojmě, knihovník v Hodoníně a v řadě dalších míst. Majitel a vydavatel Časopisu pro psychologii a pedagogiku čtenáře (1933). V letech 1930-1952 zaměstnanec Ústřední knihovny hlavního města Prahy a od r. 1948 jejím ředitelem. Instruktor vojenských knihoven Ministerstva národní obrany (1953-1956), vedoucí knihovník pokusné knihovny v Hodonicích (od r. 1956). V r. 1962 odešel do důchodu.
Dílo:
Beletrie: Ruské a české pohádky (1946), Co bylo a co bude (1950), Pohádka o dvou bratřích (1950), Vyprávění o veliké válce (1950).
Ostatní práce: Psychologie čtenáře (1929), Základy československého knihovnictví (1932), Literární místopis Moravy a Slezska (1933), Literární místopis země České a Moravskoslezské (1938), Jak číst a co číst nejmenším dětem (1941), Jak číst českou literaturu (1947), Plán historické četby (1949), Postavy a dějiště souboru spisů A. Jiráska (1953), Knihovnická kronika (1967) aj.
Redigoval časopisy: Knihovna (Hodonín, 1926-30), Časopis pro psychologii a pedagogiku čtenáře (1933), Knihy a čtenáři (1937-1948), Čtenář (1948-1952).
Publikoval v novinách a časopisech: Časopis pro psychologii a pedagogiku, Čtenář, Pionýr, Knihovna, Knihovník, Knihy a čtenáři, Předvoj, Rudé právo, Zemědělské noviny.
Šifry: J. F. , jf.
Literatura:
- KURKA, Ladislav. Jaroslav Frey. Bulletin SKIP. Roč. 14, č. 2 (2005), s. 17-18.
- MITREGOVÁ, Miluše. Osobnosti hodonických dějin. Historie Hodonic. Břeclav : Petr Brázda, 2009. S. 117-122.
- PELECH, Jan. Jubileum knihovníka. Znojemsko. Roč. 23, č. 20 (19.05.1982), s. 4.
Grünfeld,Bedřich - muzikant (5. výročí úmrtí)
* 1919 - Ledeč nad Sázavou
+ 27.05.2007 - ?
Životopis:
Saxofonista a houslista Bedřich Grünfeld, jehož bratr Vojtěch je také hudebníkem, rád střídal svět tónů a zvuků se světem ticha a jeho koníčkem se stalo rybaření a cestování. Společně se svou manželkou procestoval pořádný kus světa.
Hudba: Bedřich Grünfeld se narodil pelhřimovskému kapelníkovi, který navíc vyučoval hru na hudební nástroje a díky tomu se malý Bedřich s hudbou setkával již v kolébce. Protože hudba byla u Grünfeldů doma na denním pořádku a byla slyšet pořád a všude, naučil se Bedřich hře na housle a začal hrávat s otcovým tanečním orchestrem. Později se Grünfeld sám naučil ovládat také saxofon a bicí a založil vlastní uskupení Posázavský Jazzband. Kromě toho často hostoval v různých dechových kapelách. Když přišel Bedřich Grünfeld v říjnu 1945 jako zaměstnanec Národního pozemkového fondu, který se v té době zabýval doosídlováním pohraničních vesnic vylidněných po odsunu německého obyvatelstva do Znojma, začal hrát nejprve v Orchestru Studia Club. Protože Grünfeld vlastnil kapelnickou licenci, stal se nejprve neoficiálním vedoucím Orchestru založeného na jaře 1947 a od r. 1948 byl již jeho oficiálním vedoucím. Jako kapelník se snažil o profil hudebního uskupení na swing a Orchestr Studia Club hrál oblíbené nebo známé věci z desek, filmů a z televize. Některé skladby dokonce hrával Grünfeldův orchestr shodně s daleko známějším Orchestrem Karla Vlacha, protože díky Bedřichově spolupráci s Československou televizí dostal partituru shodně ve stejný den jako Vlach. Orchestr Studia Club pod dirigentskou taktovkou Bedřicha Grünfelda odehrál nespočet plesů i samostatných koncertů po celé republice i v zahraničí. Orchestr pravidelně vystupoval také na tanečních kursech mistra Kaliny, ale r. 1968 se rozpadl. V tu dobou byl o velké taneční orchestry čím dál menší zájem, popularita klesala a s nástupem nových interpretačních forem, zejména rockové hudby a malých skupin se zvýšeným důrazem na zpěv se v průběhu dalších let Orchestr Studia Club objevoval na koncertních podiích jen sporadicky.
Literatura:
- ROUPEC, Jiří. Šedesát let zněl Béďův saxofon. Znojemsko. Roč. 17, č. 49 (04.12.2007), s. 13.
Haberzettl,Margarethe - vlastivědná pracovnice (20. výročí úmrtí)
* 05.10.1924 - Znojmo
+ 29.05.1992 - Esslingen am Neckar
Životopis:
Byla vlastivědná pracovnice a průvodkyně ve Znojmě od roku 1988-1992.
Literatura:
- Margarethe Haberzettl [online]. [cit. 2011-05-20]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Margarethe_Haberzettl>;.
Hladík,Jaroslav - pedagog (65. výročí narození)
* 17.05.1947 - Znojmo
Životopis:
Absolvent SVVŠ Znojmo (dnes gymnázium) - 1961-1965, Vysoké školy zemědělské v Brně (1965-1970). V letech 1977-1978 vystudoval VŠZ AF, katedra pedagogiky - Pedagogické dvouleté doplňkové vzdělání obor přírodopis a pěstitelství v Brně. V roce 1970 pracoval jako normovač ve Státním semenářském statku OSEVA Prosiměřice, 1971 zootechnik v JZD Mír Práče, 1971-1972 učitel na Základní škole Želetice, 1981-2011 učitel a výchovný poradce na Základní škole Prosiměřice. Pedagog, publicista pro tištěná média - časopisy a internet, kaktusář, cestovatel. Vnuk spisovatele a učitele Františka Bobka (26. 3. 1882 v Římově - 10. 2. 1959 v Lechovicích). Cestuje, navštívil více jak 80 zemí světa a ze svých cest publikuje články a fotografie. V létech 1963 - 69 spolupracoval s botanickým oddělením JMM ve Znojmě pod vedením Ing. Jaroslava Krejčího. V roce 1997 převzal na Africkém sympoziu v Holicích při příležitosti oslav 150. výročí narození E. Holuba, čestnou plaketu dr. Emila Holuba. Od roku 2000 se více zabývá vlastivědou, vinařstvím a jeho historií v okolí svého bydliště Prosiměřice, Znojemské vinařské podoblasti a sousedního Retzer Landu v Rakousku.
Klub kaktusářů A. V. Friče Znojmo - v roce 1970 byl jeden z prvních členů tehdy založeného klubu, v létech 1974- 1989 vedl jako předseda klub kaktusářských nadšenců ze Znojma a okolí, podílel se na uspořádání 7 výstav kaktusů ve Znojmě a ve Vranově n. Dyjí, osobně pro členy klubu samizdatově vydával, psal a 7 let tiskl na cyklostylu odborný věstník nazvaný Kaktusářské informace, které jsou v současné době ceněny mezi sběrateli.
Místní lidová knihovna Lechovice - v létech 1973 - 1987 byl knihovníkem a navázal tak na předchozí činnost svého dědy Františka Bobka (1953 - 1957) a matky Libuše Hladíkové (1958 - 1960).
Klub cestovatelů Hanzelky a Zikmunda GLOBE Prosiměřice, o.s. V roce 1988 s Mgr. Jaromírem Polákem zakládající člen klubu, člen výkonného výboru klubu.
Sdružení znojemských vinařů - od 2010 tajemník odpovědný za fotodokumentaci, propagaci akcí sdružení na internetu a vedení webových stránek SZV.
Literatura:
- Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a amerikanisté. Praha : LIBRI, 1999. 400 s.
- MARTÍNEK, Jiří, MARTÍNEK, Miloslav. Kdo byl kdo : naši cestovatelé a geografové. Praha : LIBRI, 1998. 508 s.
Krs,Bohumil - malíř (50. výročí úmrtí)
* 23.06.1890 - Plzeň
+ 17.05.1962 - Plzeň
Životopis:
Člen vládního komisariátu pro zachování památek v Bratislavě (1919-1921). Profesor reálky v Olomouci (1922-1927), na středních školách v Přerově, Znojmě (1928-1929), Brně a Plzni (1945-1950).
Dílo:
Scénografie: výprava Hamleta plzeňské divadlo, Námluvy Pelopovy a Hubička olomoucké divadlo.
Ilustrace: Inčiny povídky - Votočková-Lauermannová, Balada o javoru - sbírka lidových básní, Kytice - K. J. Erben, Máj - K. H. Mácha.
Samostatné výstavy: Plzeň (1934, 1945, 1958, 1960), Přerov (1935).
Ocenění: Zlatá medaile na Expo Paris.
Literatura:
- BRAND, Josef. Bohumil Krs. Vyd. 1. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1974. 41, [4] s.
Leicher,Felix Ivo - malíř (285. výročí narození)
* 18.05.1727 - Bílovec
+ 20.02.1812 - Vídeň
Literatura:
- SLAVÍČEK, Lubomír. Oltářní obrazy Franze Antona Maulbertsche a jeho okruhu v poutním kostele v Dyji. Kostel Bičovaného Spasitele v Dyji. Brno : Moravská galerie, 2005. ISBN 80-7027-137-X. S. 101-115.
Lepař,Jan - pedagog (185. výročí narození)
* 16.05.1827 - Lipňany
+ 01.07.1902 - Praha
Životopis:
Absolvent gymnázia, Filozofické fakulty v Olomouci a Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze (1848). Suplující učitel a po složení profesorských zkoušek (1851), profesor na jihlavském gymnáziu (1850-1853). V r. 1854 se mu narodil syn Bohuš Pavel Alois, v té době byl pedagogem na znojemském gymnáziu (1853-1857). Na vlastní žádost byl přeložen na gymnázium do Jihlavy a o rok později do Opavy, kde působil do r. 1864. Poté odchází do Prahy na staroměstské Akademické gymnázium. O pět let později zvolen za dozorce obecných škol pražských a za místopředsedu okr. městské školní rady. V r. 1870 jmenován ředitelem Českého ústavu pro vzdělání učitelů v Praze. Jako člen výboru Ústřední matice české se zasloužil o zřízení českých obecných škol v Jihlavě, Znojmě, Opavě a Mostě. V r. 1886 po těžké nemoci odešel do důchodu.
Dílo:
Obecná pedagogika ku potřebě ústavů učitelských (1891), O metodách učebných na různých školách od Komenského navržených (1879), Škola obecná a poměr její k vyznání náboženskému, O metodách učebných a logické její příbuznosti (1880), Popis mocnářství rakouského, Všeobecný dějepis pro vyšší gymnázia, O dětské kázni a pěstování společenských citů vůbec, O kulturním působení slovanských apoštolů Cyrila a Metoděje, Politický atlas k všeobecným dějinám.
Publikoval v různých časopisech pod pseudonymem Pravoslav Lipňanský. Spolupracovník K. H. Borovského v Národních listech. Spoluzakladatelem časopisu Opavský besedník (Opava). Redaktor Časopisu českého muzea (Praha).
Literatura:
- Jan a Bohuslav Lepař. Neevidované materiály. Č. 332.
Návesník,Josef - pilot (70. výročí úmrtí)
* 16.01.1914 - Vídeň
+ 15.05.1942 - Barentsovo moře
Životopis:
Na počátku okupace českých zemí v březnu 1939 byl posádkou na brněnském letišti, kde sloužil jako pilot bombardovací letky 76 Leteckého pluku č. 5. Dobrovolně se přihlásil k přeletům čs. letounů do Německa, ale jak ukázaly další události, tyto aktivity mu měly umožnit snadnější odchod do emigrace. Dne 26. dubna 1939 odlétal z letiště Hradec Králové s letounem B-71, ale místo na německé letiště zamířil na východ a přistál poblíž Gomelu v Sovětském svazu. Po přistání byl internován a vyšetřován až do 8. prosince 1939. Po vypuknutí války v červenci 1941 vstoupil do sovětských služeb a stal se pilotem zvláštní letky, která měla zajišťovat seskoky československých parašutistů nad okupovaným Československem. Pro rychlý spád událostí na východní frontě k tomu ale nedošlo. V SSSR setrval až do roku 1942, kdy československá vojenská správa usoudila, že v tomto okamžiku se najde lepší uplatnění pro naše letce ve Velké Británii. Proto skupina pilotů odjela z Murmanska na palubě křižníku HMS Edinburgh, ten ale byl zasažen a potopen; letcům se přesto podařilo vrátit do sovětského přístavu. Při opakované plavbě Barentsovým mořem byl konvoj britských lodí znovu napaden a při potopení křižníku HMS Trininad Návesník společně s několika dalšími letci zahynul 200 km jihovýchodně od Medvědího ostrova.
Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.
Parma,Josef - profesor církevního práva (55. výročí úmrtí)
* 28.12.1910 - Václavov u Zábřehu
+ 17.05.1957 - Chvalkovice u Vyškova
Životopis:
Od roku 1935, kdy byl ordinován, působil nejdříve na několika farnostech a poté odešel do Brna. Kde byl v chlapeckém semináři spirituálem a později v alumnátu působil jako profesor církevního práva. V roce 1946 byl přeložen na farnost v Únanově a o rok později odešel do Hlubokých Mašůvek jako administrátor zdejší farnosti. Obec mu vděčí za obnovení tradic poutí, k nimž vytvořil ceremoniál vítání poutníků. Dále se mu podařilo obnovit na Kalvárii Křížovou cestu, upravit prostranství kolem Svaté studny, kde byla vystavena kaple a malá kolonáda s freskami. Zbudoval také Mariánskou cestu s obrazy a v údolí za kostelem Lurdskou jeskyni s oltářem. Ale jeho největším dílem byla přístavba kostela. V roce 1948 brněnský biskup posvětil základní kámen. Se stavbou bylo započato v roce 1949 a o čtyři roky později byla (1953) byla stavba ukončena. V roce 1954 byl přeložen do Chvalkovic. Zemřel ve věku 46 let.
Literatura:
- ADÁMEK, Zdeněk. 100. výročí narození P. Josefa Parmy. Znojemsko. Roč. 21, č. 6 (08.02.2011), s. 9.
- ADÁMEK, Zdeněk. Profesor P. Josef Parma. Znojemské listy. Roč. 6, č. 21 (31.05.1997), s. 4.
- J.K. Profesor P. Josef Parma : administrátor v Hlubokých Mašůvkách. Život farností Znojma. Č. 8 (2010), s. 8-9.
Royt,Václav - spisovatel (105. výročí narození)
* 01.09.1827 - Řačany u Nové Vsi
+ 27.05.1907 - Brno
Životopis:
Profesor na gymnáziu v Jihlavě (1853) a na gymnáziu ve Znojmě (od 1854), kde působil více než deset let. V r. 1867 přešel na gymnázium do Brna, kde mezi jeho žáky patřili Alfons Mucha, Jan Herben, Vilém Mrštík. O dvacet let později jmenován zemským školním dozorcem. Za zásluhy o povznesení českého školství na Moravě ho řada měst jmenovala čestným občanem.
Dílo:
Počátky města Znojma (1864), Stanislav ze Znojma a jeho rod (Časopis Matice moravské - 1869), Úryvky ze starého místopisu znojemského (ČMM - 1871), O Slovanech na ostrově Raně a vyvrácení jejich moci r. 1168 (1875). Zakladatel Časopisu Matice moravské (1868), který redigoval do r. 1885 a přispíval články z historie pobaltských Slovanů. Za tyto studie se stal dopisujícím členem České akademie.
Literatura:
- SVOBODA, Jiří. Václav Royt. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1993. (1995), s. 121-122.
Rozmahel,Jakub - spisovatel (50. výročí úmrtí)
* 27.03.1885 - Vedrovice
+ 13.05.1962 - Martínkov
Životopis:
Po studiích s výborným prospěchem jak na gymnáziu, tak v alumnátě (vysvěcen na kněze v r. 1909) působil na několika místech Moravy jako kaplan. Od r. 1922-1950 žil a pracoval v Adamově, odkud na zásah tehdejšího akčního výboru byl nucen odejít. Odstěhoval se na faru do Kosmákova rodiště Martínkova, tam také zemřel a je pochován.
Dílo:
Vzpomínky z cest po Evropě, Do vlasti Kristovy, Světský oltář v Adamově aj. Jako prostý venkovský farář odebíral přední anglické, francouzské a italské noviny. Publikoval v novinách a časopisech: Lidové listy, Našinci aj. Překládal z francouzštiny a angličtiny.
Literatura:
- Jít životem a sloužit. Vedrovický zpravodaj. Č. 12 (2005), s. 7.
- SMRČEK, Vladimír. Osobnost Vedrovic. Vedrovický zpravodaj. Č. 12 (1994), s. 16.
Schmidt,Hans - skladatel (25. výročí úmrtí)
* 20.11.1893 - Dyjákovičky
+ 27.05.1987 - Salt Lake City
Životopis:
Narodil se v rodině malorolníka. Od dětství ho otec vedl k hudbě. Od deseti let začal navštěvovat Městskou hudební školu ve Znojmě. Z finančních důvodů však sešlo ze studií ve Vídni. V roce 1908 odchází do Salcburku, nastupuje zde do řad posádkové hudby místního 59. c. k. pěšího pluku arciknížete Rainera. Na podzim 1915 komponuje své nejslavnější dílo Pochod arciknížete Rainera (Rainermarsch), zamýšlené jako plukovní pochod. V roce 1917 je dočasně převelen k hudbě elitního 1. pluku tyrolských císařských myslivců do Innsbrucku. Od června 1919 působí jako obecní tajemník a kapelník v salcburském okolí. V roce 1925 se vrací se ženou do Salcburku, kde přijímá úřednickou práci v pivovaru. V době druhé světové války řídí chemický podnik, vede místní Studiový orchestr volného času a poté působí v protiletecké obraně. V roce 1950 odchází do Spojených států. Zde komponuje pro kostely i taneční parkety, poté pracuje jako učitel, dirigent a majitel Mozartova hudebního studia. V prosinci 1964 mu bylo uděleno čestné občanství města Salcburk.
Literatura:
- TOMAN, Jan. Zapomenutý rodák z Dyjákoviček. Znojemský týden. Roč. 13, 2003, (18.11.2003), s. 5.
Ševčík,Jindřich - vinař (65. výročí narození)
* 21.05.1947 - Znojmo
+ 10.04.2003 - Znojmo
Životopis:
Narodil se ve Znojmě, kde navštěvoval základní devítiletou školu i gymnázium. Po absolvování gymnázia studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně, Zahradnickém oboru v Lednici na Moravě. V r. 1970 ukončil vysokoškolské studium diplomovou prací v oblasti sklepní technologie. Po skončení vysoké školy nastoupil jako technik ve vinicích Státního statku ve Znojmě, na hospodářství Vrbovec. V roce 1971 byl přijat na Šlechtitelskou stanici ve Znojmě jako sklepmistr, kde později zajišťoval i agronomické práce ve vinicích, spolupodílel se na šlechtitelské práci. V roce 1982 po smrti vedoucího stanice M. Goldhamera byl jmenován do funkce vedoucího Šlechtitelské stanice, která tehdy spadala do působnosti podniku Oseva, Šlechtitelský a semenářský podnik Brno. Po roce 1989 se podílel na privatizaci Šlechtitelské stanice vinařské ve Vrbovci do dnešní podoby - Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská, a. s. Znojmo. Zde zakládal prostorový izolát révy vinné. V roce 1993 nastoupil na ÚKZÚZ v Brně, zkušební stanici ve Znojmě jako hlavní referent pro révu vinnou. V rámci zkušební stanice zajišťoval referát zkoušení, povolování a zapsání odrůd révy vinné do Listiny povolených odrůd ČR a od roku 1996, kdy vstoupil v platnost nový zákon 92/1996 Sb. O odrůdě, osivu a sadbě, zajišťoval státní odrůdové pokusy a zapsání révy vinné do Státní odrůdové knihy. Udržoval aktivní vztahy s podobnými institucemi na Slovensku, v Německu, Rakousku a Itálii. Vedle plnění svých pracovních povinností byl Ševčík velmi aktivní v různých profesních svazech a komisích v rámci celé ČR. Byl členem Šlechtitelské rady pro révu vinnou až do jejího zániku r. 1990, členem Českomoravského svazu šlechtitelů v sekci réva vinná. V letech 1990-1993 člen vědecké rady Komplexního výzkumného ústavu vinohradnického a vinařského v Bratislavě. V letech 1992-1999 byl řádným členem redakční rady znovu obnoveného časopisu Vinařský obzor. Aktivně pracoval v předsednictvu Českomoravské vinohradnické a vinařské unie ve Velkých Bílovicích a také v předsednictvu Sdružení znojemských vinařů ve Znojmě. Byl členem výboru Svazu moravských vinařů - Moravín. Zemřel tragicky při dopravní nehodě.
Dílo:
Ing. Jindřich Ševčík byl aktivní v publikování odborných článků, organizoval semináře a výstavy vína, absolvoval nespočet odborných přednášek v oblasti odrůd révy vinné. Neustále se snažil přispět ke zvyšování úrovně ochutnávání vína i odborné úrovně vlastních výstav vína, v maximální možné míře propagoval znojemské, moravské a i celé vinařství ČR nejen u nás, ale i při svých cestách do zahraničí. Je spoluautorem metodiky Klasifikátor odrůd révy vinné v ČR a je také spoluautorem odborné publikace Přehled odrůd révy vinné, vydané ČMVVU v letech 1999 a 2001. Podílel se rovněž na odborné knize Velký atlas odrůd ovoce a révy vydané v roce 2002.
Literatura:
- BALLÍK, Milan. Narozen 4. července : Ampelos - Vrbovec. Jak C. a K. mocnářství způsobilo, že pijeme tuzemská vína. Euro. Č. 15 (2006), s. 86.
- ČEPIČKA, Jaromír - KOBYLKA, Josef. Ing. Jindřich Ševčík tragicky zahynul. Vinařský obzor. Roč. 96, č. 5 (2003), s. 242.
Vytiska,Josef - historik (25. výročí úmrtí)
* 29.06.1929 - Znojmo
+ 13.05.1987 - Ostrava
Životopis:
Zabýval se dějinami průmyslu na Moravě.
Literatura:
- Materiály MěK.
Winter,Gustav - historik (90. výročí úmrtí)
* 27.02.1846 - Znojmo
+ 31.05.1922 - Vídeň
Životopis:
Vedoucí rakouského Národního archivu 1897-1909.
Literatura:
- Gustav Winter [online]. [cit. 2011-05-30]. Dostupné na: <http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop.w/w792151.htm>;.
Zach,František Alexandr - úředník (205. výročí narození)
* 01.05.1807 - Brno
+ 14.01.1892 - Brno
Životopis:
Absolvoval universitu, byl nejprve právnickým praktikantem při krajském úřadě ve Znojmě. Jsa nadšen tehdejšími ideály slavofilskými odešel r. 1830 do Polska a bojoval v řadách povstalců proti ruskému absolutismu. Po konečném nezdaru povstání odebral se s polskou emigrací do Francie, kde strávil přes deset let živě se různým způsobem (mj. byl po jistou dobu úředníkem v královské knihovně ve Fontainebleau). Jsa přívržencem strany Adama Czartoryského, byl od něho r. 1843 poslán za příčinou politické agitace do Bělehradu. R. 1848 byl přítomen na slovanském sjezdu v Praze a účastnil se též činně při nešťastných bouřích svatodušních. R. 1849 bojoval na Slovensku proti Maďarům, odešel však ještě t. r. do Srbska, kde získal si přízeň Garašaninovu. Tento r. 1850 podle návrhu Zachova zřídil v Bělehradě vojenskou akademii a prvním jejím ředitelem stal se Zach, povýšený tehda na setníka. Když r. 1858 kníže Alexander Karaďorděvič byl svržen, Zach nucen byl Srbsko opustit a žil ve Švýcarsku, jsa vychovatelem Garašaninova synovce. Avšak již r. 1860 starý kníže Miloš na naléhání syna Michala povolal Zacha zpět a vrátil mu bývalou hodnost a úřad. R. 1870 Zach jmenován byl plukovníkem u dělostřelectva, vyznamenal se v bojích Srbů proti Turkům za války rusko-turecké r. 1877 - 78, povýšen byl na generála, ježto však přišel ve válce o nohu, obdržel dovolenou a r. 1883 byl dán na pensi. Zbytek pohnutého života trávil s počátku v Praze, od r. 1889 ve svém rodišti, kde i zemřel.
Literatura:
- DUDA, Zbyněk M. Generál František Alexandr Zach (1807-1892) : osobnosti české minulosti. Historický obzor. Roč. 16, č. 3 (2005), s. 86-89.
Zelený,Alois - protifašistický bojovník (95. výročí narození)
* 20.05.1917 - Znojmo
+ 21.04.1945 - Brno
Životopis:
V roce 1938 se rodina Zelených přestěhovala ze Znojma do Velkého Meziříčí. V roce 1939 byl poslán na nucené práce do Německa, strávil tři roky v Norimberku. Tam byl také zatčen a tři čtvrtě roku vězněn za přechovávání protiněmeckých letáků. V roce 1943 se rozšířila zvěst, že při bombardování zahynul. Za krátkou dobu se však objevil u rodičů. Byl nemocen, trpěl krvácením do žaludku, zapříčiněném týráním v německém vězení. Zdržoval se na různých místech, aby unikl německým pracovním úřadům. Nakonec byl, ale v Brně dne 19. dubna zatčen a druhého dne postaven před stanný soud a nazítří popraven pro přechovávání zbraní v Brně-Medlánkách.
Literatura:
- LÁTOVÁ, Milada. Oldskauti a trempové v Podyjí : Alois Zelený. Znojemské listy. Roč. 4, č. 44 (18.11.1995), s. 4.
- ŠABACKÝ, Josef. Nezapomeneme.... Nezapomeneme... Znojmo : 14. klub oldskautů, 1947. S. 12-42.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.