Kalendárium

David,Karel - básník

* 14.11.1958 - Brno

Místa působení: Želetice, Brno

Životopis:
Dětství prožil s rodiči v Humenném. Absolvent gymnázia v Brně (1973-1977) a přírodovědné fakulty UJEP (1977-1982). Od roku 1983 pracoval střídavě jako dělník, topič a noční hlídač. Od r. 1985 pedagog na ZŠ v Želeticích u Znojma. Nyní je manažerem Ha divadla v Brně.

Dílo:
Jak jde den (sbírka básní, 1988), Texty (básně a texty písní, 1990), Hvězdy na vrbě (scénář - bigbítový retro-muzikál). Kmenový textař rockové skupiny Ještě jsme se nedohodli. Od roku 1984 hudebně i textově spolupracuje s Ivou Bittovou a skupinou Dunaj.

Literatura:
- ČERNÁ, J.. Slovníček současných brněnských spisovatelů. Brno 1994.
- Osobnosti Znojemska. Znojmo 1992.


Horký,Karel - hudební skladatel

* 04.09.1909 - Štěměchy u Třebíče
+ 27.11.1988 - Brno

Místa působení: Znojmo, České Budějovice, Pardubice, Brno

Životopis:
Absolvent Vojenské hudební školy ve Znojmě (A. Pek). Sólofagonista v operních divadlech v Českých Budějovicích, v Pardubicích a v rozhlasovém orchestru v Košicích. Sólista Operního orchestru v Brně (od 1937). Studoval skladbu u V. Polívky a P. Haase v Brně (1937-1939) a na Konzervatoři v Praze (J. Křička, mistrovská škola, 1942-1944). Pedagog (od 1945) a ředitel (1964-1971) na Konzervatoři v Brně. Pedagog na JAMU v Brně (1952-1955).

Dílo:
Jeho skladatelské dílo je velmi rozsáhlé a zasahuje prakticky do všech hudebních žánrů. Navázal na tradici české hudby, reprezentované jmény J. Suka a V. Nováka.
Komorní skladby:
Sonáta pro housle a klavír, Smyčcový kvartet č. 1, Smyčcové trio, Nonet, Sonatina pro klarinet a klavír.
Orchestrální skladby:
Koncert pro violoncello a orchestr, Koncert pro housle a orchestr, Symfonie č. 1, Koncert pro fagot a orchestr, Osudová preludia pro klavír a orchestr.
Vokální skladby:
Kantáta Dětský sen, Vokální suita.
Písně: Letní noci, Puklá váza, Odkvetlo jaro a jiné.
Hudebně dramatická tvorba:
Jan Hus, Jed z Elsinoru a Svítání, dále balety Lastura a Král Ječmínek.

Literatura:
- Čeští skladatelé současnosti. Praha 1985.
- Karel Horký. Neevidované materiály. Č. 323.
- TOMEŠ, J.. Český biografický slovník XX. století. l. díl. Praha, Paseka 1999.

  
Kafka,Bohumír - básník

* 17.09.1901 - Náměšť nad Oslavou
+ 14.11.1978 - Brno

Místa působení: Moravský Krumlov, Brno

Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 1996 - 2000. Brno 1995.


Paracelsus - lékař

* 10.11.1493 - Einsiedeln
+ 24.09.1541 - Salcburk

Místa působení: Moravský Krumlov

Životopis :
Bakalářské školení snad získal ve Vídni a doktorskou hodnost, jak sám později vždy tvrdil, ve Ferraře. Procestoval mnoho zemí. Byl v Itálii, asi ve Španělsku, Portugalsku, Anglii, Valašsku, Sedmihradsku, v Pobaltí, v Polsku a v Čechách. V letech 1527 a 1528 byl městským lékařem a profesorem medicíny v Basileji. Zde úspěšně léčil významného nakladatele Frobenia a Erasma Rotterdamského. Dostal se tu však záhy do konfliktu s ostatními lékaři, lékárníky i studenty, jimž přednášel své nauky o farmakologii, purgaci a pouštění žilou. Zavrhoval klasiky - Hippokrata, Galena a Avicennu, dostal se do sporu s představenstvem města a se soudem, takže musel narychlo, snad dokonce v noci Basilej opustit. Když v roce 1536 pobýval v Augsburgu, navštívil jej Václav ze Žerotína a požádal o vyšetření. Paracelsus se ujal léčení Žerotínovy dny, následků mrtvice a zánětu pohrudnice. Když následujícího roku onemocněl Jan z Lipé, pán na Moravském Krumlově, a jeho lékaři mu nemohli pomoci, poradil mu pán ze Žerotína Paracelsa. Vyslaný posel přivedl v dubnu 1537 Paracelsa na moravskokrumlovský zámek. Léčení pána z Lipé nebylo snadné, snad šlo dokonce o malárii se zvětšením sleziny a vodnatelností, žaludeční potíže a žlučníkovou koliku. Víme, že se stav po Paracelsově léčbě, o níž se zachovaly podrobné záznamy, zlepšil a pán z Lipé přežil i Paracelsa. Paracelsus v Moravském Krumlově sídlil zřejmě v přízemí velké věže, pracoval zde na některých svých spisech, snad i provozoval alchymii. Poměrně nenadálý odjezd Paracelsův z Moravského Krumlova po šesti měsících úspěšného léčení Jana z Lipé je vysvětlován určitou krizí, která hluboce zasáhla do poklidného pobytu Paracelsa v Moravském Krumlově. Počátkem září byl totiž pozván, aby léčil manželku Jana III. ze Žerotína na Strážnici, nejvyššího moravského komořího. Po použití jeho léku, Jana z Pernštejna zemřela. Po této nešťastné příhodě odejel 29. září 1537 z Moravského Krumlova do Bratislavy a do Vídně. V roce 1538 navštívil Villach a o dva roky později odjíždí do Salcburku na pozvání arcibiskupa Arnošta. Zde zcela opuštěn zemřel asi po těžké chorobě. Snad šlo o rakovinu jater nebo o chorobu ledvin, ale ozvala se i řada dohadů, že byl zabit. Byl pochován na hřbitově chudých u sv. Šebestiána, kde dnes jeho hrob připomíná pyramidový náhrobek.

Dílo:
Napsal více než 300 spisů teologických, filozofických a sociálně etických i alchymistických, ale dožil se vytištění jen části z nich. V Moravském Krumlově dokončil ASTRONOMIA MÁGNA ODER PHILOSOFIA SAGAX a zanechal spis KONSILIUM. Koncem července roku 1530 vyšel první a brzy na to druhý díl učebnice chirurgie DIE GROSSE WUNDARZNEI. Marně se pokoušel o vydání trojdílného spisu O FRANCOUZÍCH (syfilidě), v němž se zasazoval o léčbu rtutí. Teprve na sklonku 19. století vydal známý historik medicíny Karl Sudhoff po vyřazení sporných textů kompletní Paracelsovo dílo ve 14 svazcích. Některé jeho poznatky dodnes platí - popsané vlivy počasí na epileptické záchvaty, klimatické vlivy na epidemii, závislost jedovatosti léků na dávce, ukládání solí v tkáních atd. Převratnost názorů mu v jeho době vynesla označení Luther medicíny.

Literatura:
- Encyklopedie osobností Evropy od starověku do současnosti. Praha 1993.
- FIL. Středověký lékař T. Paracelsus. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 38 (20.09.2004), s. 5.
- HOEGL, Helga. Paracelsus in Mähren. NÖ Kulturberichte. Č. 1 (1997), s. 20-21.
- LESNÝ, I.. Slavní lékaři. Praha 1994.
- Paracelsus. Neevidované materiály. Č. 70.
- STAROŠTÍK, J.. Katalog stálé výstavy Muchovy Slovanské epopeje. Moravský Krumlov, 1986.


Pospischil,Karl - malíř

* 04.11.1869 - Dolenice
+ 08.11.1933 - Emmerich

Místa působení: Hostěradice, Znojmo, Emmerich

Životopis:
Narodil se jako nejstarší z deseti dětí v rodině chudáka. Ze sociálních důvodů do školy moc nechodil, pomáhal rodičům v obživě, dělal pasáčka koz a husí. V malé venkovské škole učil ještě vojenský vysloužilec, který poznal Pospischilův talent a podle možností jej podporoval. Při pasení domácího zvířectva si malý Karl všímal tvarů a barevnosti okolní přírody. Jeho obrazotvornost podněcovaly a rozvíjely také lidové zvyky v Dolenicích a vyprávění jeho babičky a sousedů za dlouhých zimních večerů. Po základní školní docházce ho rodiče dali na řemeslo, naučil se vyrábět knoflíky z perleťových lastur v Hostěradicích (asi v r. 1884). Práce se mladému Pospischilovi nelíbila, proto utekl s komedianty do světa. Jeho putování skončilo r. 1888 ve Vídni. Tam si našel nejdříve práci v továrně na výrobu vějířů. Na vějíře a dekorace maloval figuríny a květiny. V r. 1892 se oženil s Marií Fröhlichovou z Vídně, se kterou měl dvě dcery. Až do roku 1898 si doplňoval mezery ve všeobecném vzdělávání. Po doplnění těchto vědomostí a po dobrém řemeslném zvládnutí práce v továrně na vějíře se odhodlal dosáhnout vyššího uměleckého vzdělání studiem na vyšším stupni uměleckoprůmyslové školy ve Vídni. Zdokonaloval se ve figurální malbě u profesora K. Mosera a studium úspěšně ukončil výstavou v roce 1902 v Domě umělců. Za pomoci stipendia získaného od mecenášů umění začal ve Vídni studovat Akademii výtvarných umění. Zde byl žákem profesora R. Rybarze, který mu dával podněty k zjemněné malbě krajiny a květin. Akademii ukončil r. 1904. Usadil se v samotářské krajině v Podyjí u Devíti mlýnů. Za první světové války byl jako důstojník na ruské frontě. V letech 1921-1924 učil na německých středních školách ve Znojmě kreslení. Jeho příjem však nepokryl výdaje jeho rodiny a tak začal portrétovat zámožné lidi ze Znojma, např. továrníka Aloise Buchbergra, knihkupce a vydavatele Felixe Bormanna, ředitele banky Michala Oplesche. V roce 1925 se přestěhoval do německého Emmerichu. Jeho posledním velkých obrazem v Emmerichu byl "Západ slunce", který vlastnila jeho dcera Ludvika. Za pobytu v Emmerichu (1925-1933) navštívil K. Pospischil i nizozemská městečka. Celkem měl v Německu a Nizozemí namalovat 900 obrazů, které zdokumentoval fotograf Massing.

Dílo:
Specializoval se na krajinářství v terénu. V Podyjí nejraději maloval vřesoviště a oblohu. Je autorem stovky skic a obrazů. Jde např. o obrazy "Dyjská krajina u Karlslustu", "Večerní klid", "Zlaté hrozny", "Hnánický domek na sněhu", "Zasněžená krajina u Devíti mlýnů" apod. Při pobytu v Hnánicích maloval Pospischil i portréty. Dodnes se v Šatově zachoval portrét preláta Josefa Knoppa z roku 1907. Maloval též portréty dalších zámožných lidí ze Šatova, např. majitele velkého statku a cihelny Otmara Grieblera a dceru nájemce parního mlýny J. Tima. V roce 1911 vystavoval své obrazy v Šatově a rok poté i ve Znojmě. Tato výstava se konala v pronajatém ateliéru fotografa u kavárny Corso. Ještě před první světovou válkou navštívil malíř svou rodnou ves. Pro dolenickou kapli namaloval Boží trůn s anděly stojícími kolem. Za tohoto pobytu pravděpodobně byla načrtnuta i skica "Pohled na Pavlovské vrchy z Dolenic". V r. 1912 obdržel pozvání od knížete Lichtenštejna na jeho sídlo v Lednici. Zde pro knížete namaloval na 50 obrazů lednické krajiny. V letech 1923 až 1925 vystavoval opět ve Znojmě, většinou s ostatními německými malíři Znojemska.  V r. 1925 vystavoval i velkou olejomalbu "Celkový pohled na Znojmo a vřesoviště". V r. 1929 proběhla za jeho nepřítomnosti výstava k jeho šedesátinám, kdy bylo vystaveno na 100 obrazů.

Literatura:
- Karl Pospischil. Neevidované materiály. Č. 473.
- ŠÍPEK, Zdeněk. 130 let od narození malíře Karl Pospischila. Jižní Morava. Brno : Musejní a vlastivědná společnost, 1999, s.233-238.
- ŠÍPEK, Zdeněk. Malíř a ilustrátor Karl Pospischil. Znojemsko. Roč. 8, č. 36 (08.09.1998), s. 4.


Průcha,Otakar - malíř

* 13.11.1893 - Praha
+ 19.05.1965 - Znojmo

Místa působení: Bítov, Podhradí n/Dyjí

Literatura:
- PERNICA, B.. Výtvarné umění západomoravské. Jihlava 1939.
- TOMAN, P.. Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha 1936.
- Znojemsko, 28.7.1965.


Simony,Friedrich - geograf

* 30.11.1813 - Hrochův Týnec
+ 20.07.1896 - St. Gallen ve Štýrsku

Místa působení: Znojmo

Životopis:
Absolvent piaristického gymnázia v Mikulově a vysoké školy ve Vídni (studium přírodních věd). Někdy v této době působil ve Znojmě jako pomocník lékárníka. Ve Znojmě byly tři lékárny, ale údaje, v které Simony pracoval a jak dlouho zde působil, zatím neznáme. Od r. 1840 se zcela věnoval studium Alp a jejich problematice. Kustod zemského muzea v Klagenfurtu (1848), geolog Říšského geologického ústavu ve Vídni (1850) a profesor zeměpisu na Univerzitě ve Vídni (1851).

Dílo:
Das Dachsteingebiet, ein geographisches Charakterbild aus den österreichischen Nordalpen (1889-1895 s velkým atlasem o 132 listech s mnoha tabulkami a vlastními ilustracemi). Wandtableau der Gletscherphaenomene (1882).

Literatura:
- Friedrich Simony. Neevidované materiály. Č. 324.
- Ottův slovník naučný. Praha 1905.


Volf,Jan - legionář

* 21.11.1883 - Olbramovice
+ 29.08.1919 - /Kyjev/?

Literatura:
- Jan Volf. Neevidované materiály. Č. 344.
- Olbramovický zpravodaj, 1999, s. 2.
- VACULÍK, Jaroslav. Jihomoravský signatář kyjevského zápisu Jan Volf. Jižní Morava. Roč. 35, č. 38 (1999), s. 306.


Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová