BRANDL,Georg - keramik
* 28.01.1906 - Vranov n/Dyjí
+ 28.07.1990 - ?
Životopis:
Absolvent Odborné keramické školy ve Znojmě a UMPRUM ve Vídni (1922-1926, prof. M.Powolný, V. Schufinský). V letech 1931-1933 působil v Berlíně a od roku 1934 ve Znojmě, kde si otevřel dílnu na výrobu figurální keramiky. Po roce 1945 pracoval ve vlastní dílně v Lienzi.
Literatura:
- Šturc,L.: Odborná keramická škola ve Znojmě. Znojmo 1997.
ČERNÝ,Karel - spisovatel
* 22.07.1912 - Znojmo
Životopis:
V r. 1938 odešel ze Znojma do Prahy. Po válce se vrátil a začal se blíže zajímat o osobnost Prokopa Diviše. Iniciátor a organizátor znojemských oslav 250 let Divišova narození a autor reprezentační a jubilejní publikace k této události (1948). Spolupracovník Jihomoravského muzea ve Znojmě, jednatel Spolku přátel muzea. V r. 1964 za pomoci ředitele muzea K. Winklera a přímětického faráře V. Kračmera vytvořil expozici Prokopa Diviše v reprezentační místnosti fary v Příměticích. Působil zde až do r. 1975 jako správce a (trojjazyčný) průvodce. Jako výraz uznání dlouholeté spolupráce s muzeem byl jmenován v r. 1990 čestným členem předsednictva Sdružení přátel Jihomoravského muzea ve Znojmě. Poslední léta svého života strávil v pečovatelském domě na Vančurově ulici ve Znojmě.
Dílo:
Knihy věnované P. Divišovi: Dříve než Franklin (1948), Prokop Diviš, český vynálezce bleskosvodu (1948), Spoutaný blesk (vyšel v Chicagu r. 1973 česky), Nebeský oheň (rukopis). Knihy pro mládež: Peklo (rukopis), Bílá letka (rukopis), Čertováci (1942), Kamzičí strž (rukopis), O Breberce, Modráčkovi a panu Borovičkovi (rukopis). Další díla: Junácká křídla (1938), 14. narozeniny Johnyho Harpera (1946), Mighty - Mohutný (1947).
Literatura:
- Znojemské radniční listy, 10.9.1992.
FUKAČ,Jiří - PhDr., CSc., muzikolog, vysokoškolský učitel
* 15.01.1936 - Znojmo
Životopis:
Absolvent jedenáctiletky ve Znojmě (maturita 1954) a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (hudební věda, 1961). Jeho diplomová práce nesla název Inventář pražských křížovníků. Na fakultě pracoval jako asistent (1964). V r. 1990 získal titul docent a stal se vedoucím katedry věd o umění a estetiku. Působil krátce na Univerzitě v Bostonu. V současné době docent na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Přednáší na mnoha muzikologických sympozií v Evropě i zámoří. Člen výboru České společnosti pro rady, místopředseda správní rady Fondu L. a Zd. Janáčkových, člen výboru Mezinárodních hudebněvědných kolokvií v Brně.
Dílo:
Vědecká činnost zaměřena na muzikologii a estetiku. Zakladatel a šéfredaktor časopisu Opus musicum (1969-1970). Autor 2000 drobných kritických a popularizačních statí a 300 odborných prací.
Odborné práce: Hudba na Hradišti (sborník Podyjí, 1958), Pojmoslovie hudobnej komunikácie (1983), Musikgebundene Innovationsvorgange (1984), Mýtus a skutečnost hudby (1989), Mezi revolucí a biedermeierem (1990), Symbolismus und Musik (1990), Das Begriffssystem der musikalischen Kommunikation (1993).
Literatura:
- Československý hudební slovník osob a institucí. Praha 1963.
- Kdo je kdo v České republice 94/95, Praha 1994.
- Tomeš,J.: Český biografický slovník XX. století. l. díl. Praha, Paseka 1999.
GOBITSCH,František - keramik, pedagog
Jinak: Gobitsch,Franz
* 05.01.1851 - Znojmo
+ - ?
Životopis:
Absolvent Odborné keramické školy ve Znojmě a Umělecko průmyslové školy ve Vídni (prof. Stork). V roce 1890 odešel do Děčína, odkud se po roce 1900 vrátil zpět do Znojma. Pedagog na odborné keramické škole ve Znojmě.
Literatura:
- Osobnosti Znojemska. Malíři. Znojmo 1991.
- Pernica,B.: Výtvarné umění západomoravské. Jihlava 1939.
- Šturc,L.: Odborná keramická škola ve Znojmě 1872-1922. Znojmo 1997.
HAMPAPA,Felix - pedagog, sportovec
* 22.01.1911 - Černín
+ 04.03.1971 - Znojmo
Životopis:
Učil v Jaroměřicích nad Rokytnou (1931) a na různých školách na Valašsku (1932-1945). Oblastní inspektor tělesné výchovy ve Znojmě (1945-1950) a v letech 1950-1953 inspektor tělesné výchovy. Pedagog na řadě znojemských škol a ředitel Základní školy na Václavském náměstí.
Sportovní úspěchy: 1928 - 2. místo ve vrhu koulí na celostátních středoškolských hrách. 1930 - reprezentant znojemského Státního učitelského ústavu na celostátních středoškolských hrách. Získal dvě medaile (koule, disk). Předních umístění dosáhl v řadě mezinárodních utkáních proti Rakousku, Jugoslávii. Byl členem Moravské Slávie Brno. V r. 1931 dosáhl výkonu 14,54 m (koule) a ve vrhu koulí obouruč 27,86 m. Dal podnět ke vzniku Velké ceny Znojma ve vrhu koulí. Měl značný podíl na stavbě atletického stadionu ve Znojmě.
Literatura:
- Kronika města Znojma 1971.
HLAVÁČEK,Libor - houslista, dirigent
* 09.01.1926 - Znojmo
+ 27.02.1990 - Praha
Životopis:
Absolvent znojemské hudební školy (prof. Kratochvíl, housle) a Konzervatoře v Brně (1952, prof. F. Kudláček, housle, prof. O. Arnoldi a B. Liška, orchestrální hra a základy dirigování). Koncertní mistr Janáčkovy opery v Brně. Vedl Hlaváčkovo kvarteto a komorní sdružení Janáčkovy akademie muzických umění. V Praze byl prvním primáriem Novákova kvarteta, založeného v r. 1955. Už v 11 letech vystupoval v Městském divadle ve Znojmě a jako třináctiletý účinkoval poprvé v rozhlase, kde obvykle hrával virtuózní skladby (Paganiniho, Dvořáka a Čajkovského). Pedagog hry na housle, komorní hry a dirigování na Konzervatoři v Praze (1966-1975). Působil v řadě komorních ansáblů (Hlaváčkovo kvarteto, Novákovo kvarteto). V letech 1964-1966 byl primátorem Českého noneta. Koncertní mistr opery Státního divadla v Brně (1945-1952), opery Národního divadla (1952-1959), Symfonického orchestru Čs. rozhlasu v Praze (1959- 964). Vedl Komorní orchestr, později Symfonický orchestr konzervatoře v Praze a byl šéfdirigentem Středočeského státního komorního orchestru Poděbrady (1975-1987), šéfdirigent Východočeského státního komorního orchestru Pardubice(1977-1987). Člen hudebního tělesa Virtuosi Pragenses, které slavilo mnohé úspěchy nejen u nás, ale i v zahraničí. Zúčastňoval se hudebních festivalů (Paříž - Grand prix du Disque, Dubrovník, Vídeňský festival, Pražské jaro aj.). Spolupracoval se slavným Herbertem von Karajanem. S orchestrem Pražské konzervatoře získal v roce 1972 zlatou medaili na Karajanově mezinárodní soutěži komorních orchestrů v Západním Berlíně. V roce 1973 nastudoval a provedl v rámci Pražského jara v Tylově divadle 1. verzi Smetanovy Prodané nevěsty (s prózou). Realizoval četné gramofonové nahrávky – za komplet Mozartových houslových koncertů s J. Sukem obdržel Grand Prix du Disque Akademie Ch. Crose v Paříži a cenu Wiener Flötenuhr ve Vídni.
Dílo:
Napsal drobné houslové skladby a koncert E.
Literatura:
- Československý hudební slovník osob a institucí. Praha 1963.
- Tomeš,J.: Český biografický slovník XX. století. l. díl. Praha, Paseka 1999.
JAROŠ,Jiří - voják, generál, redaktor
* 16.01.1896 - Velké Meziříčí
+ 06.04.1943 - Stuttgart
Životopis:
Absolvent státní průmyslové školy v Brně. V r. 1914 absolvoval v Jihlavě základní vojenský kurz. Účastník 1. světové války, legionář. V r. 1920 se vrátil domů v hodnosti majora. Absolvent Válečné školy v Praze. Jako důstojník sloužil v posádkách v Brně, Olomouci, Českém Těšíně a v Praze. Posledním působištěm bylo Znojmo, kde byl velitelem 24. pěšího pluku a velitelem posádky. Hned v počátcích okupace se zapojil do vojenské odbojové organizace Obrana národa, v níž mu byl svěřen úsek celé jihozápadní Moravy. V listopadu 1939 moravské ústředí vojenské odbojové organizace Obrana národa bylo prozrazeno a mnoho členů brněnským gestapem pozatýkáno. Byl zatčen 1. prosince 1939 a vyšetřován v Brně na Špilberku, v Sušilových a Kounicových kolejích, ve Vratislavi, v Ludwigsburgu (zde byl léčen na TBC) a nakonec ve Stuttgartu. Kam byl koncem listopadu odvezen k lidovému soudu. Dne 14. prosince 1942 se zde konalo hlavní přelíčení, na kterém byl pro velezradu a napomáhání nepříteli odsouzen k trestu smrti. Žádal, aby jako voják mohl být zastřelen. Dne 6. dubna 1943 v pět hodin ráno byl popraven gilotinou. Rozkazem č. 101 ze dne 26. 10. 1946 povýšen do hodnosti brigádního generála in memoriam - s účinností od 28. února 1942 a vyznamenán Válečným křížem 1939. Od r. 1946 jedna z hlavních ulic města Znojma nese jeho jméno. Dne 20. ledna 1996 odhalena u vchodu do Žižkových kasáren pamětní deska ke stému výročí jeho narození.
Dílo:
Ve svých povídkách zachytil příběhy z I.světové války týkající se vojenského života. Publikoval v novinách a časopisech: Důstojnické listy, Lidové noviny aj.. Redaktor vojenských periodik Vojenské výchovy a Vojenského světa.
Literatura:
- Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1988. Znojmo 1989.
- Znojemsko, 22.8. 1995.
- Kronika města Znojma 1946.
KAUER,Ferdinand - hudební skladatel, houslista, violista, kapelník
* 18.01.1751 - Dyjákovičky
+ 13.04.1831 - Vídeň
Životopis:
Pocházel z kantorské rodiny. V Dyjakovičkách působil jako varhaník u jezuitů. Byl kapelníkem divadel v Josefově, ve Vídni (kolem roku 1790), v Leopoldově a ve Štýrském Hradci. Patřil k nejpopulárnějším skladatelům vídeňského singspielu. Zemřel v bídě.
Dílo:
Napsal asi 200 oper, singspielů, symfonií, školy pro klavír, violoncello, housle a školu generálbasu, symfonie, chrámovou hudbu. Některé jeho chrámové skladby jsou uloženy v Národním muzeu, v Hudebním archivu Moravského muzea v Brně a u minoritů v Praze a v Želivě. Nejvíce byly hrány jeho skladby Das Donauweibchen, Die Sternenkönigin a Der Waffenschmied.
Literatura:
- Československý hudební slovník osob a institucí. Praha 1963.
- Pernica,B.: Západní Morava v hudbě. Velké Meziříčí 1938.
KRAFKA,Karel - koncertní mistr, violoncellista, pedagog, profesor
* 04.01.1921 - Znojmo
+ 11.07.1984 - Brno
Životopis:
Po absolvování gymnázia začal studovat na Konzervatoři v Brně, ale studia musel přerušit. Po válce začal opět navštěvovat violoncellovou třídu F. Švandy. Absolvent Janáčkovy akademie muzických umění (žák V. Černého, 1953) a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (hudební věda, estetika). Pedagog na brněnské Konzervatoři, učil externě hře na violoncello (1951-1955), později na Janáčkově akademii muzických umění dějinám smyčcových nástrojů (1950-1984). Založil s J. Trávníčkem Janáčkovo kvarteto (1947). S tímto souborem navštívil přes čtyřicet zemí, přičemž kvarteto pravidelně hostovalo na významných festivalech (Edinburgh, Salcburk, Dubrovník, Pražské jaro aj.). Jako člen Janáčkova kvarteta měl velkou osobní zásluhu na vynikajících úspěších české hudební kultury poválečné doby.
Literatura:
- Československý hudební slovník osob a institucí. Praha 1963.
- Tomeš,J.: Český biografický slovník XX. století. 2.díl. Praha, Paseka 1999.
- Chmel,Z.: Galerie brněnských osobností 2. Brno, Ante 1999.
LOJDA,Ladislav - MVDr., veterinář
* 18.01.1926 - Litohoř
Životopis:
Absolvent Vysoké školy veterinární v Brně ( 1945-1950). V letech 1950-1962 pracoval jako veterinární lékař v Kutné Hoře, Třešti, Moravském Krumlově a v Brně. Od roku 1962 až do roku 1990 byl vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně. Zabýval se patologickou genetikou hospodářských zvířat. V roce 1958-1970 propracoval a zavedl kontrolu dědičnosti zdraví u hospodářských zvířat v Československu a skloubil ji s chovatelskou sekcí (o 20 - 25 let dříve než ve vyspělých státech Evropy).
Dílo:
Autor či spoluautor téměř 900 vědeckých a odborných prací a 11 knižních publikací. Hlavní dílo: Quo vadis medicina veterinaria ? (1986).
Literatura:
- Tomeš,J.: Český biografický slovník XX. století. 2. díl. Praha, Paseka 1999.
MACOUN,Josef - JUDr., pedagog, hudebník
* 04.03.1910 - Znojmo
+ 31.01.1981 - Znojmo
Životopis:
Absolvent hudební školy ve Znojmě (housle, prof. J. Kratochvíl a A. Pek, konzervatoře (prof. Kudláček) a Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze (1929-1934). Do r. 1938 zaměstnán na Okresním soudu ve Znojmě. V době okupace odešel do Moravské Ostravy, kde působil jako klavírista v hudebním souboru a profesor hudby na Konzervatoři v Katovicích (1938-1945). Pedagog na LŠU ve Znojmě (od 1950, klavír). Sólista Jihomoravského kvarteta.
Literatura:
- Osobnosti Znojemska. Hudebníci. Znojmo 1989.
MALÝ,František - PhDr, historik hudby
* 23.01.1956 - Bojanovice
Životopis:
Po gymnaziálních studiích ve Znojmě studuje na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde získal doktorát. Jedenáctým rokem působí na oddělení dějin hudby v Moravském zemském muzeu v Brně. Zde provádí výzkum moravské barokní a kantorské hudby a zabývá se i moravskou duchovní písní a zpěvohrou, františkánskou hudbou a vánočními pastorelami. Prostudoval hudební fondy v Blížkovicích a v Jevišovicích. V Jevišovicích je znám i jako jeden ze zakladatelů skupiny Stopaři, která existovala na znojemském gymnáziu již v roce 1971. Se skupinou natočil LP desku starých skautských písní z 20.let - vydána v roce 1992 nakladatelstvím DAWAY.
Dílo:
Neuzavírá se před moderními styly, ale přece jen dává přednost hudbě staré. Důkazem je i realizace televizního seriálu Orbis musicae pictus. Několik dílů na nichž se podílel (scénář, realizace) bylo již odvysíláno. Ve vlastním hudebním nakladatelství Salve vydal poutnický kancionál pro poutě a laické pobožnosti SALVE REGINA (1992). Tuto práci realizoval více než po dvou letech mravenčí práce a píle, kde na více než pětiset stránkách zaznamenal 823 písní.
Literatura:
- Znojemsko, 27.1.1993.
- Osobnosti Znojemska. Hudebníci. Znojmo 1989.
- Znojemsko, 30.11.1999.
MINKS,Jaroslav - dirigent, kontrabasista, hudební skladatel
* 17.01.1896 - Slížany
+ - ?
Životopis:
Učil se hudbě u Antonína Fritze v Kroměříži. Od roku 1911 byl elévem u hudby posádkového pluku č. 12 ve Znojmě. Po roce 1918 působil u posádkové hudby v Kroměříži a od roku 1934 byl dirigentem vojenské hudby v Prešově. Za okupace (1938) působil u vojenské hudby ve Vysokém Mýtě. Po roce 1945 dirigent vojenské hudby v Lipníku, Hranicích, Místku, Opavě a nakonec v Kroměříži, odkud odešel do výslužby (1949). Poté (1949-1950 působil jako kontrabasista u opery v Ostravě a působil také jako vedoucí hudby Závodního klubu Revolučního odborového hnutí ve Frýdlantu nad Ostravicí.
Dílo:
Autor několika pochodů, a tanečních skladeb. Upravovatel instrumentace pro dechové orchestry.
Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 1996 - 2000. Brno 1995.
- Československý hudební slovník osob a institucí. Praha, Státní hudební nakladatelství 1965.
NĚMEC,Herbert - Ing., protifašistický bojovník, letec
* 15.01.1916 - Znojmo
Životopis:
Absolvent znojemského reálného gymnázia (1935). Student Vysoké školy zvěrolékařské v Brně (dva semestry). V r. 1939 odešel z Československa. Odveden k čs. jednotce v Agde v hodnosti poručíka. Byl zařazen k čs. letectvu v Anglii (1940), kapitán letectva v Kanadě a New Foundlandu (1944). Od června 1944 přemístěn k anglickému ministerstvu letectví. Absolvent Vysoké školy vojenské v USA (1945). Po válce se vrátil do Československa. Absolvent Vysoké školy válečné v Praze (1945-1946). V r. 1948 odešel z Československa do Rakouska a v r. 1951 do Spojených států. Kde pracoval jako kartografický inženýr v leteckém mapovém oddělení a jako analista v Národní knihovně Medicíny ve Washingtonu. V r. 1979 odešel do výslužby. Vyznamenání: Čs. medaile Za chrabrost, Čs. válečný kříž, Čs. voj. medaile Za zásluhy, Čs. voj. pamětní medaile, Defence Medal. Na setkání veteránů 2. světové války v Praze dne 9. července 1994 byl povýšen do hodnosti generála.
Literatura:
- 75 let gymnázia Dr. Karla Polesného ve Znojmě. Znojmo 1994.
- Znojemský regoin, 19.3.1996.
- Znojemsko, 10.9.1996.
- Znojemské listy, 22.7.1999.
POCK,Alexander - malíř
* 06.01.1871 - Znojmo
+ 11.11.1950 - Vídeň
Životopis:
Prvním jeho učitelem kreslení byl znojemský profesor Fr. Gobitsch. Na jeho radu před vstupem na vídeňskou Akademii výtvarných umění se rok zdokonaloval na Odborné keramické škole ve Znojmě. Absolvent Akademie (prof. Grienpenkerl, všeobecná malířská škola a poté prof. C. R. Huber, speciální škola pro malbu zvířat). Po ukončení studií narukoval do Jihlavy, kde se seznámil s mladým lékařem O. Fuchsem ze Stockerau a s ním podnikl dobrodružnou cestu na jih Itálie. V letech 1906-1914 vedl malířský kurz na umělecké škole ve Vídni, kde připravoval adepty studia na Akademii. V průběhu I. světové války byl válečným malířem a zhotovoval obrazy válečných výjevů pro rakouské ilustrované časopisy. Náhoda jej přivedla ke znojemskému rodákovi, generálu Spitzmüllerovi, u něhož portrétoval důstojníky. Po válce se vrátil do Vídně. V průběhu 30. let se často vracel do Znojma, malovat a vystavovat své obrazy.
Dílo:
Výstavy: Genossenschaft der bildenden Künstler Wiens a Mährischer Kunstverein Brünn, Znojmo aj.
Početnou kolekci jeho obrazů vlastní vídeňské Heeresmuseum a Jihomoravské muzeum ve Znojmě. Jeho dílo můžeme najít v řadě soukromých a státních sbírek nejen po celé Evropě, ale i v jižní Americe, kam se dostala jeho část pozůstalosti. Maloval často portréty např. jezdecký portrét hraběte Dubského, Bedřicha Kinského a věnoval se malbě zvířat, především koní. Ilustrace: školní učebnice, pohádkové knížky a sám vydal Pockovu obrazovou knihu pro děti.
Literatura:
- ŠTURC,Libor. Alexander Pock - malíř noblesy. Podyjí - Land and der Thaya, 1992. 11/1992, s.5-7.
POKORNÝ,Karel - sochař, profesor
* 18.01.1891 - Pavlice
+ 14.02.1962 - Praha
Životopis:
Ve 14 letech ho rodiče poslali na vyučení do Vídně, jak bylo tehdy na Znojemsku zvykem. Po návratu se dal zapsat na mistrovskou školu uměleckého zámečnictví v Hradci Králové, odtud za rok přešel na uměleckoprůmyslovou školu do Prahy. Léta 1914-1917 strávil na Akademii výtvarných umění, ve speciální sochařské škole J. V. Myslbeka, kde zůstal nějakou dobu po absolutoriu jako jeden z pomocníků v profesorově dílně. První roky jeho samostatné tvorby jsou proto téměř zákonitě ovlivněny osobností učitele. Až teprve během první poloviny dvacátých let se Karel Pokorný dopracovává výrazněji odlišného sochařského pojetí, než jaké mu vštípila škola. Od roku 1936 vyučoval na Vysokém učení technickém a v letech 1945- 1962 byl profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze.
Dílo:
Tvořil hlavně reliéfy, monumentální sochy a podobizny. Vytvořil pomník Karla IV. pro pražskou univerzitu, který je umístěn ve slavnostním sále Karolína. Více než deset let pracoval na pomníku B. Němcové pro Slovanský ostrov v Praze. Vystavoval v Německu, Itálii, Francii, ve Švýcarsku a na společných výstavách SVU Mánes a Svazu čs. výtvarných umělců v Praze, Bratislavě aj..
Literatura:
- Toman,P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha 1936.
- Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1975.
- Tomeš,J.: Český biografický slovník XX. století. 2. díl. Praha, Paseka 1999.
PRELL,Valter - malíř
Jinak: Prell,Walter
* 1860 - ?
+ leden 1936 - Mnichov
Životopis:
Obchodník v Lipsku (1857). Student Akademie v Düsseldorfu (prof. E. von Gebhardt, prof. E. Dücker, od r. 1887) a později Julianovy Akademie v Paříži (prof. J. P. Laurens, prof. B. Coupant). V r. 1921 se přestěhoval za manželkou do Znojma.
Dílo:
V Jihomoravském muzeu ve Znojmě uloženo 6 obrazů postav koní.
Literatura:
- Toman,P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha 1936.
- Pernica,B.: Výtvarné umění západomoravské. Jihlava 1939.
SCHIMMEL,Ivan Lohelius - kreslíř, kaplan
* 1779 - Praha
+ 24.01.1806 - Mikulovice
Životopis:
Po absolvování teologické fakulty (1779-1803) nastoupil na kněžské místo do Mikulovic (1804). Už jako student se věnoval malířství. Patřil mezi první autory, kteří se u nás věnovali siluetové podobizně. Posléze pořídil siluetové podobizny některých členů premonstrátského řádu. Provedl také kolorované kresby tužkou klášterů v Teplé a v Doksanech z ptačí perspektivy a pohledy na kostel a klášter na Strahově. Je pravděpodobné, že byl požádán v roce 1804 o nakreslení celkového plánu kláštera v Louce. Zemřel v Mikulovicích, patrně šlo o infekční chorobu.
Literatura:
- Osobnosti Znojemska- malíři. Znojmo 1991.
- Pernica,B.: Výtvarné umění západomoravské. Jihlava 1939.
- Šípek,Z.: Dva empírový malíři na Znojemsku. Rukopis.
SPILKA,Antonín - MUDr., patolog, docent
* 16.01.1876 - Lukov
+ 24.05.1948 - Znojmo
Životopis:
V letech 1907-1919 byl asistentem Patologickoanatomického ústavu české univerzity v Praze, kde se habilitoval. Od roku 1919 působil jako řádný profesor na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Je považován za zakladatele patologické anatomie na Slovensku. V letech 1919-1927 byl prvním přednostou Patologickoanatomického ústavu Lékařské fakulty Univerzity Komenského. Od roku 1927 - 1938 přednosta Ústavu pro lékařskou filozofii, historii a hodegetiku LF Univerzity Komenského v Bratislavě.
Dílo:
Několika kapitolami přispěl do Hlavovy Pathologické anatomie (1922, 1923).
Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 1996 - 2000. Brno 1995.
- Katalog. Znojmo, s.n. 1927.
- Tomeš,J.: Český biografický slovník XX. století. 3. díl. Praha, Paseka 1999.
WACHTER,Jakub - varhaník, hudební skladatel, pedagog
Jinak: Vachter,Jakub
* - ?
+ 26.01.1741 - Brno
Životopis:
Učil se hrát na varhany ve Vídni u neznámého císařského varhaníka. Městský varhaník ve Znojmě (1705-1714), varhaník u Sv. Jakuba v Brně (1714-1741). Učitel skladby a hry na varhany. Jeho žákem byl i mimo jiné Jan Brixi, brněnský varhaník.
Dílo:
Zachovalo se od něho několik chrámových skladeb z kůru u Sv. Jakuba v Brně pro sólo, sbor, nástrojový soubor a varhany. K největším skladbám patří Requiem, které poprvé zaznělo v den jeho pohřbu. Skladby jsou psány imitační technikou v duchu vrcholného vídeňského chrámového baroka, jak jej reprezentoval J. J. Fux.
Literatura:
- Československý hudební slovník osob institucí. Praha 1965.
WILIGUT,Karl Maria - voják
Pseudonym: Lobesam, Weisthor
* 10.12.1866 - Vídeň
+ 03.01.1946 - Arolsen (Německo)
Životopis:
Karl následoval rodinnou tradici a stal se vojákem. Ve 14 letech nastoupil do císařské vojenské kadetky v Breitensee a v prosinci 1884 byl vyřazen k 99.pěšímu pluku. S krátkými přestávkami působil ve Znojmě a louckých kasárnách po dobu 18 let. Wiligut se zajímal o různé tajné spolky, o okultismus. Byl členem např. tajného spolku Schlarafia-Thayana, kde si zvolil řádové jméno Lobesam. V roce 1903 se objevila jeho literární prvotina, sbírka lidových pověstí Seyfriedovy runy. V roce 1907 se oženil, o rok později se mu narodila první dcera. Ve Vídni se seznámil se Theodorem Czeplem, členem Řádu nových templářů, který jej uvedl do okultního kroužku. Za 1. světové války se účastnil tažení v Karpatech, byl povýšen na podplukovníka a převelen do týlových funkci v Grazu. Brzy na to byl odvelen do bojů na italské frontě. V srpnu 1917 byl povýšen na plukovníka. Po demobilizaci odešel i s rodinou do Salcburgu. V roce 1922 začal vydávat vlastní antisemitské noviny Der eiserne Besen. V roce 1924 byl umístěn v ústavu pro chorobomyslné s diagnózou schizofrenie. Propuštěn byl na základě soudu až v roce 1927. V roce 1932 se odstěhoval do Mnichova, kde byl představen Heinrichu Himmlerovi, který se stal brzy jeho osobním přítelem. V září 1933 vstoupil Wiligut pod pseudonymem Weisthor do SS a v listopadu 1934 se stal generálem. Právě on navrhl symboliku organizace SS - umrlčí lebku, starogermánské runy vítězství na vlajky a černé uniformy příslušníků a stříbrný prsten hodnostářů. V roce 1933 byl kvůli alkoholismu suspendován. Po válce byl krátce internován britskou armádou, ale záhy byl propuštěn. Po návratu do Německa onemocněl a na následky chřipky zemřel.
Literatura:
- TOMAN,Jan. Himmlerův Rasputin. In: Znojemský týden. 2003, (27.1.2003), s.11.
- http://www.relinfo.ch/wiligut/infotxt.html [cit.23.2.2005]
WOIDICH,Franz - letec, voják
* 02.01.1921 - Znojmo
+ 05.07.2004 - ?
Životopis
V roce 1938 musel narukovat do Wehrmachtu. Dostal se k Luftwaffe jako stíhací pilot a v červenci roku 1941 dosáhl svých prvních vítězství v severní Africe. Jeho kariéra pokračovala od dubna 1942 na východní frontě, kde dosáhl většiny ze svých 110 sestřelů. Za úspěchy na ruském bojišti byl vyznamenán rytířským křížem. Od srpna 1944 byl převelen do Guttenfeldu v blízkosti Vratislavi, kde probíhaly testy raketového letounu Me 163 Komet. V tomto letadle se zúčastnil i bojového nasazení na západní frontě. Během 2. světové války Franz Woidich absolvoval na různých typech letounů 1000 bojových misí. Do své smrti žil v německém Mainzu.
Literatura:
- Mezi prvními raketovými letci byl Woidich ze Znojma. Znojemské noviny (Rovnost), 2.7.2004, s.6.
- http://www.lufteaffe39-45.historia.nom.br/ases/woidich.htm [3.9.2004]
Kalendárium pro Vás sestavila Šrámková