DAVID,Karel - básník, textař, pedagog, baskytarista
* 14.11.1958 - Brno
Doba působení: 1985-?, místa : Želetice, Brno. - základní škola
Životopis: Dětství prožil s rodiči v Humenném. Absolvent gymnázia v Brně (1973-1977) a přírodovědné fakulty UJEP (1977-1982). Od roku 1983 pracoval střídavě jako dělník, topič a noční hlídač. Od r. 1985 pedagog na ZŠ v Želeticích u Znojma. Nyní je manažerem HaDivadla v Brně.
Dílo: Jak jde den (sbírka básní, 1988), Texty (básně a texty písní, 1990), Hvězdy na vrbě (scénář - bigbítový retro-muzikál). Kmenový textař rockové skupiny Ještě jsme se nedohodli. Od roku 1984 hudebně i textově spolupracuje s Ivou Bittovou a skupinou Dunaj.
Literatura: Osobnosti Znojemska. Znojmo 1992., Černá,J.: Slovníček současných brněnských spisovatelů. Brno 1994
GALASEK,Ludwik - keramik, sochař
Jinak: Galášek,Ludwig
* 27.01.1897 - Hrušovany n/Jevišovkou
+ 18.11.1978 - Hillscheid
Pozn.: Absolvent znojemské keramické školy. Pedagog na odborných školách v Karlových Varech a v Teplicích.
Literatura: Šturc,L.: Odborná keramická škola ve Znojmě. Znojmo1997.
HORKÝ,Karel - hudební skladatel, pedagog, fagotista
* 04.09.1909 - Štěměchy u Třebíče
+ 27.11.1988 - Brno
Místa působení: Znojmo, České Budějovice, Pardubice, Brno. - vojenská hudeb.škola
Životopis: Absolvent Vojenské hudební školy ve Znojmě (A. Pek). Sólofagonista v operních divadlech v Českých Budějovicích, v Pardubicích a v rozhlasovém orchestru v Košicích. Sólista Operního orchestru v Brně (od 1937). Studoval skladbu u V. Polívky a P. Haase v Brně (1937- 1939) a na Konzervatoři v Praze (J. Křička, mistrovská škola, 1942- 1944). Pedagog (od 1945) a ředitel (1964-1971) na Konzervatoři v Brně. Pedagog na JAMU v Brně (1952-1955).
Dílo: Jeho skladatelské dílo je velmi rozsáhlé a zasahuje prakticky do všech hudebních žánrů. Navázal na tradici české hudby, reprezentované jmény J. Suka a V. Nováka. Komorní skladby: Sonáta pro housle a klavír, Smyčcový kvartet č. 1, Smyčcové trio, Nonet, Sonatina pro klarinet a klavír. Orchestrální skladby: Koncert pro violoncello a orchestr, Koncert pro housle a orchestr, Symfonie č. 1, Koncert pro fagot a orchestr, Osudová preludia pro klavír a orchestr. Vokální skladby: Kantáta Dětský sen, Vokální suita. Písně: Letní noci, Puklá váza, Odkvetlo jaro a jiné. Hudebně dramatická tvorba: Jan Hus, Jed z Elsinoru a Svítání, dále balety Lastura a Král Ječmínek.
Literatura: Čeští skladatelé současnosti. Praha 1985., Tomeš,J.: Český biografický slovník XX. století. l. díl. Praha, Paseka 1999.
KAFKA,Bohumír - básník, výtvarný kritik
Jinak: Kafka,Bohuš
* 17.09.1901 - Náměšť nad Oslavou
+ 14.11.1978 - Brno
Místa působení: Moravský Krumlov, Brno
Literatura: Kalendárium osobností Moravy pro období 1996 - 2000. Brno 1995.
MARÁK,Stanislav - pedagog, básník, redaktor, spisovatel, překladatel, vydavatel
Pseudonym: Pevný,Sláva; Zdena ze Znojma
* 13.11.1873 - Příbor
+ 05.10.1937 - Znojmo
Místa působení: Znojmo, Příbor, Jemnice, Moravské Budějovice
Životopis: Absolvent gymnázia a učitelského ústavu v Příboře. Pedagog v Jemnici (1895-1899), od r. 1899 v Moravských Budějovicích, ředitel jevišovické měšťanské školy (1909). V r. 1914 jmenován okresním inspektorem pro české školy Znojemska. Po prohlášení samostatnosti Československa se ujal organizace českého školství na Znojemsku, Vranovsku a Jaroslavicku. Během tří let bylo založeno kolem čtyřiceti menšinových škol a ve městě Znojmě měšťanská a obecná škola. V r. 1922 realizoval návrh náčelníka Sokola J. Kopala a zřídil v Dělnickém domě české kino Vesmír, jehož provoz vydělal v následujících dvou letech finanční prostředky na zahájení stavby sokolovny. V r. 1920 režíroval Pekovu zpěvohru Idylla, byl člen pěveckého kroužku Besedy Znojemské, později i Pěveckého sdružení Vítězslav Novák. V r. 1925 se vzdal inspektorského úřadu a o dva roky později odešel do výslužby. Téměř zapomenuto je jeho básnické jméno Sláva Pevný, které se objevovalo pod vlasteneckými a historickými verši a také pseudonym Zdena ze Znojma. Jedna z čtvrtí města Znojma nese jeho jméno - Marákov.
Dílo: Znojem (dvě básně zhudebněny A. Pekem), Hejtmanství Moravsko- budějovické (1903), Tragédie moravského města (1914), Žeň ducha Podyjí (1928). Řada prací zůstala v rukopise a rozpracována. Vydavatelská činnost: Moravské Budějovice - Buditel (populárně naučný časopis, náklad 3.200 výtisků), Malý buditel, Naše noviny (týdeník), Týden (obrázkový časopis, vyšla jen tři čísla). Jevišovice - Hospodářské Besedy (přinášely i historické statě). Znojmo - od r. 1923 vydával vlastivědný časopis, který se v prvním ročníku jmenoval Podyjí a v dalších Od Horácka k Podyjí.
Literatura: Znojemsko, 7.10.1992., Pernica,B.: Písemnictví na západní Moravě. Přerov b.r.., Od Horácka k Podyjí, 1937, č.3.
PARACELSUS,Theophrastus - lékař, přírodovědec, spisovatel
Jinak: Theophrastus Bombastus von Hohenheim
Pseudonym: Paracelsus,Philippus Aureolus
* 10.11.1493 - Einsiedeln
+ 24.09.1541 - Salcburk
Doba působení: *1537, místo : Moravský Krumlov
Používaný jazyk: německý
Životopis: Bakalářské školení snad získal ve Vídni a doktorskou hodnost, jak sám později vždy tvrdil, ve Ferraře. Procestoval mnoho zemí. Byl v Itálii, asi ve Španělsku, Portugalsku, Anglii, Valašsku, Sedmihradsku, v Pobaltí, v Polsku a v Čechách. V letech 1527 a 1528 byl městským lékařem a profesorem medicíny v Basileji. Zde úspěšně léčil významného nakladatele Frobenia a Erasma Rotterdamského. Dostal se tu však záhy do konfliktu s ostatními lékaři, lékárníky i studenty, jimž přednášel své nauky o farmakologii, purgaci a pouštění žilou. Zavrhoval klasiky - Hippokrata, Galen a Avicennu, dostal se do sporu s představenstvem města a se soudem, takže musel narychlo, snad dokonce v noci Basilej opustit. Když v roce 1536 pobýval v Augsburgu, navštívil jej Václav ze Žerotína a požádal o
vyšetření. Paracelsus se ujal léčení Žerotínovy dny, následků mrtvice a zánětu pohrudnice. Když následujícího roku onemocněl Jan z Lipé, pán na Moravském Krumlově, a jeho lékaři mu nemohli pomoci, poradil mu pán ze Žerotína Paracelsa. Vyslaný posel přivedl v dubnu 1537 Paracelsa na moravskokrumlovský zámek. Léčení pána z Lipé nebylo snadné, snad šlo dokonce o malárii se zvětšením sleziny a vodnatelností, žaludeční potíže a žlučníkovou koliku. Víme, že se stav po Paracelsově léčbě, o níž se zachovaly podrobné záznamy, zlepšil a pán z Lipé přežil i Paracelsa. Paracelsus v Moravském Krumlově sídlil zřejmě v přízemí velké věže, pracoval zde na některých svých spisech, snad i provozoval alchimii. Poměrně nenadálý odjezd Paracelsův z Moravského Krumlova po šesti měsících úspěšného léčení Jana z Lipé je vysvětlován určitou krizí, která hluboce zasáhla do poklidného pobytu Paracelsa v Moravském Krumlově. Počátkem září byl totiž pozván, aby léčil manželku Jana III. ze Žerotína na Strážnici, nejvyššího moravského komořího. Po použití jeho léku, zemřela. Po této nešťastné příhodě odejel 29. září 1537 z Moravského Krumlova do Bratislavy a do Vídně. V roce 1538 navštívil Villach a o dva roky později odjíždí do Salcburku na pozvání arcibiskupa Arnošta. Zde zcela opuštěn zemřel asi po těžké chorobě. Snad šlo o rakovinu jater nebo o chorobu ledvin, ale ozvala se i řada dohadů, že byl zabit. Byl pochován na hřbitově chudých u sv. Šebestiána, kde dnes jeho hrob připomíná pyramidový náhrobek.
Dílo: Napsal více než 300 spisů teologických, filozofických a sociálně etických i alchymistických, ale dožil se vytištění jen části z nich. V Moravském Krumlově dokončil ASTRONOMIA MÁGNA ODER PHILOSOFIA SAGAX a zanechal spis KONSILIUM. Koncem července roku 1530 vyšel první a brzy na to druhý díl učebnice chirurgie DIE GROSSE WUNDARZNEI. Marně se pokoušel o vydání trojdílného spisu O FRANCOUZÍCH (syfilidě), v němž se zasazoval o léčbu rtutí. Teprve na sklonku 19. století vydal známý historik medicíny Karl Sudhoff po vyřazení sporných textů kompletní Paracelsovo dílo ve 14 svazcích. Některé jeho poznatky dodnes platí - popsané vlivy počasí na epileptické záchvaty, klimatické vlivy na epidemii, závislost jedovatosti léků na dávce, ukládání solí v tkáních atd. Převratnost názorů mu v jeho době vynesla označení Luther medicíny.
Literatura: Encyklopedie osobností Evropy od starověku do současnosti. Praha 1993., Zdraví, říjen, 1994., Staroštík,J.: Katalog stálé výstavy Muchovy Slovanské epopeje. Moravský Krumlov 1986., Encyklopedie osobností Evropy. Od starověku do současnosti.Praha 1993.,Lesný,I.:Slavní lékaři. Praha 1994.
PAŘÍZEK,Aleš Vincenc - kněz, dominikán, katecheta, hudební skladatel, doktor teologie, pedagog
* 10.11.1748 - Praha
+ 15.04.1822 - Praha
Doba působení: od r.1765, místa : Znojmo, Brno, Jablonné Podještědí, Klatovy. - klášter sv.Kříže
Životopis: Po studiích u jezuitů v pražském Klementinu vstoupil v roce 1765 do dominikánského kláštera sv. Kříže ve Znojmě, kde přijal řádové jméno Aleš.Po složení řeholního slibu v roce 1766 odešel do Brna a poté do Prahy, kde dokončil teologická studia a byl 1.1.1771 vysvěcen na kněze. Působil v klášterech v Jablonném Podještědí, v Praze a v Klatovech, kde po jeho zrušení císařem Josefem II., se stal v Praze ředitelem normativní školy. V roce 1811 byl jmenován děkanem pražské teologické fakulty.
Dílo: Vydal mnoho nových pedagogických spisů a napsal řadu hudebních skladeb. Také maloval, sbíral přírodniny a zhotovoval řadu rytin, vinět a odlitků. Jeho sbírky jsou dnes
Literatura: ŠTVERÁK,V.: Pařízek a Wilfling o škole a učiteli. Praha, Karolinum 1998.
PERNICA,Bohuslav - spisovatel, literární historik, prozaik, folklorista, pedagog
* 13.12.1907 - Brno
+ 03.11.1968 - Praha
Místa působení: Znojmo, Miroslav, Ivančice, Brno, Kroměříž, Praha
Životopis: V r. 1910 se s rodiči přistěhoval do Znojma. Absolvent znojemského gymnázia (1927) a učitelského ústavu. Působil jako pedagog na menšinové škole v Miroslavi (1928-1930), kde vydával Miroslavské noviny (vyšlo jen několik ročníků), dále v Ivančicích, Brně, Kroměříži a ve Znojmě. Poslední čtvrtstoletí svého života strávil v Praze na Spořilově.
Dílo: Jedenáct básní a próz (1930), Peklem k ráji (1930), V zášeří hor (1933), Kamenitá země (1935), Údery času (1935), Karel Němec (1935), Západní Morava v hudbě (1938), Na návštěvě u výtvarníka (1938), Písemnictví na západní Moravě (1938), Vlasta Bittnerová (1938), Rok na Moravském Horácku (1938), Výtvarné umění západomoravské (1939), Deník Jana Kypty (1940), Zlomená pěst (1940), Dvě ženy (1942), Dlouhá louka (1943), Kristina (1944), Říkadla, škádlivky, lidové hry a písně (1952), Lidový humor (1956), Podyjí a jihlavské vrhy - průvodce (1965) aj. Rozhlasové hry (1935-1944): Horácký betlém, Jaro na horách, Prokop Diviš aj. Publikoval v časopisech a novinách: Ruch, Nový lid, Moravská orlice, Znojemsko aj., redigoval časopis Západomoravská kulturní revue, Miroslavské noviny (první číslo vyšlo 1.1.1919). Z jeho literárního díla se našeho kraje nejvíce dotýkají romány: Prokop Diviš (1936), Život P. Prokopa Diviše (1941), Zrazený génius (1944), Čaroděj (1947), Pod znojemskou věží (1955) a Svatba na šibeničním vrchu (1949), Dlouhé louky (Grešlové Mýto).
Literatura: Kunc,J.: Slovník soudobých českých spisovatelů. Praha 1946., Podyjí. Znojmo 1958
PRŮCHA,Otakar - malíř, grafik, krajinář
* 13.11.1893 - Praha
+ 19.05.1965 – Znojmo
Místa působení: Bítov, Podhradí n/Dyjí
Pozn.: Vydal album "Bítov" - 10 litografií.
Literatura: Toman,P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha 1936., Pernica,B.: Výtvarné umění západomoravské. Jihlava 1939., Znojemsko, 28.7.1965.
SIMONY,Friedrich - geograf, profesor, přírodovědec
* 30.11.1813 - Hrochův Týnec
+ 20.07.1896 - St.Gallen ve Štýrsku
Doba působení: ?, místo : Znojmo - lékárna
Používaný jazyk: němčina
Životopis: Absolvent piaristického gymnázia v Mikulově a vysoké školy ve Vídni (studium přírodních věd). Někdy v této době působil ve Znojmě jako pomocník lékárníka. Ve Znojmě byly tři lékárny, ale údaje, v které Simony pracoval a jak dlouho zde působil, zatím neznáme. Od r. 1840 se zcela věnoval studium Alp a jejich problematice. Kustod zemského muzea v Klagenfurtu (1848), geolog Říšského geologického ústavu ve Vídni (1850) a profesor zeměpisu na Univerzitě ve Vídni (1851).
Dílo: Das Dachsteingebiet, ein geographisches Charakterbild aus den österreichischen Nordalpen (1889-1895 s velkým atlasem o 132 listech s mnoha tabulkami a vlastními ilustracemi). Wandtableau der Gletscherphaenomene (1882).
Literatura: Ottův slovník naučný. Praha 1905., Podyjí Land an der Thaya, 1993, č.1.
VOLF,Jan - legionář
* 21.11.1883 - Olbramovice
+ 29.08.1919 - /Kyjev/?
Pozn.: Dne 28.10.1924 mu byla odhalena na budově obchodní akademie v Kounicově ulici pamětní deska. V době okupace byla sejmuta, do dnešních dnů se asi nedochovala.
Literatura: Olbramovický zpravodaj, 1999, s.2.
Kalendárium pro Vás sestavila Šrámková