DUBRAVIUS,Jan - doktor církevního práva, spisovatel, právník, diplomat, editor, biskup, dějepisec, překladatel
Pseudonym: Jan Skála z Doubravky
*1486 - Plzeň
+ 09.09.1553 - Kroměříž
Doba působení: 1927, místa : Olbramkostel, Plzeň, Olomouc, Brno
Používaný jazyk: latina
Životopis: Pocházel ze zámožné katolické rodiny. Jeho otec se jmenoval Skála. Absolvoval plzeňskou partikulární školu vyššího typu a po univerzitních studiích v Itálii dosáhl doktorátu církevního a světského práva. Kolem roku 1509 se vrátil do vlasti. Působil v okruhu humanistů kolem olomouckého biskupa S. Thurza, vedl jeho kancelář, později byl jeho sekretářem. Mezi 1510-1512 byl zvolen kanovníkem olomoucké kapituly, 1513 jejím arcijáhnem. V roce 1527 se stal proboštem kroměřížským a olbramkosteleckým, později kanovníkem brněnským (do roku 1541) a snad i olomouckým děkanem. Po Thurzově smrti byl 1541 zvolen olomouckým biskupem a přesídlil na kroměřížský zámek. Církevní povinnosti za něho vykonávali jeho zástupci, sám se věnoval víc diplomacii a literatuře, po 1547 také hospodářským záležitostem svých statků. Zemřel náhle raněn mrtvicí na zámku v Kroměříži.
Dílo: Byl pokračovatelem humanistických snah Thurzových a stal se významným představitelem latinského humanismu v našich zemích. Uplatnil se hlavně v básnictví a v historiografii. Latinky volně přebásnil Novou radu Smila Flašky v díle THERIOBULIA (1520). Theriobulia staví na obdiv autorovu učenost, obsahuje množství mytologických reminiscencí, obrazů z řecké a z římské historie i příklady ze soudobého života. Nejznámějším, několikrát reedikovaným dílem se staly jeho latinsky psané DĚJINY KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO (1552). Ve 33 oddílech podávají obšírný výklad o české historii od nejstarších dob po autorovu současnost. Uplatnil se také jako editor. Vydal s obsáhlými komentáři encyklopedické dílo klasického autora Martiana Capelly De nuptiis Mercurii et Philologiae ...(1516). V předmluvě a dedikaci díla formuluje své pojetí literatury, zejména alegorie. Hospodářské znalosti prokazuje jeho latinské pojednání o rybnících DE PISCINIS (1547), později znovu vydané a přeložené do několika jazyků. Svá díla psal a vydával pod pseudonymy - J. Skála z Doubravky, Doubrava, Dubravius, Skála, Jan Doubravský ze Skály, Doubravky a z Hradiště.
Literatura: Lexikon české literatury. Praha 1985., Hlobil,I.: Humanismus a raná renezance na Moravě. Praha 1992., Ottův slovník naučný. Praha 1906. Napsal Dějiny Království českého (1552, 33 dílů).
CHARLEMONT,Theodor - sochař
* 01.01.1859 - Znojmo
+ 13.09.1938 - Vídeň
Pozn.: Autor mramorového pomníku Řehoře Mendla (Brno, 1910). Třetinový model uložen v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Syn M. A. Charlemonta.
Životopis: Absolvent vídeňské Akademie (prof. K. Zumbusch a E. Hellmer). Pracoval ve Vídni na sochách a památnících pro Rakousko-Uhersko.
Dílo: Výstavy: První výstava Sdružení výtvarných umělců moravských (Hodonín).
Literatura: Toman,P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha 1936.
CHLUP,Otmar - voják
* 17.09.1910 - Brno
+ 22.09.1938 - Hnanice
Doba působení: 1935-1938, místa : Znojmo, Jihlava. - 24.pěší pluk
Životopis: Absolvent obchodní akademie v Brně a Vojenské školy v Hranicích. V r. 1935 byl jako poručík přidělen k 24. pěšímu pluku ve Znojmě. O rok později vstoupil do Sokola Znojmo. Stal se oblíbeným cvičitelem dorostenců a svoji činnost ve znojemském Sokole naplňoval i svými vynikajícími výkony v mistrovském mužstvu české házené Sokola Znojmo. Na jeho počest se konají turnaje házené Memoriál Otmara Chlupa. V časných ranních hodinách dne 22. září 1938 přepadla četa ordnerů celnici v Hnánicích. Bylo to ještě v době před mobilizací a podobné objekty nebyly chráněny vojskem. Obranu celnice zajišťovali pouze příslušníci finanční stráže a Stráže obrany státu (SOS). Na pomoc jim přišlo družstvo vojáků 24. pěšího pluku ze Znojma. Velel jim poručík O. Chlup. Při protiútoku, kterým měli být ordneři vytlačeni zpět za hranice, byl kolem páté hodiny ranní smrtelně zasažen střelou do hlavy. V r. 1945 povýšen na kapitána in memoriam. Od r. 1990 nese náměstí u evangelického kostela název náměstí kpt. Otmara Chlupa.
Literatura: Lidová demokracie, 1993, č.224., Cílek,R.: Vítězové bez vavřínů. Praha, Olympia 1975.
KOSMÁK,Václav - teolog, básník, prozaik
* 05.09.1843 - Martínkov
+ 15.03.1898 - Prosiměřice
Doba působení: 1868-1869, místa : Hostim, Biskupice, Řeznovice, Moutnice, Tvarožná, Prosiměřice
Životopis: Vystudoval německé gymnáziu v Jihlavě a bohosloví v Brně. Po vysvěcení v roce 1866 působil v řadě jihomoravských obcí (Moravské Budějovice, Hostim, Biskupice, Tvarožná, Prosiměřice). V roce 1894 byl jmenován znojemským děkanem.
Dílo: Několik obrázků z Kukátka (1883), Eugenie (1885), O pouti (1887), Ztracená (1891), Lidský zvěřinec (1892), Otrávená růže (1897). Přispíval do časopisů Obzor, Moravská orlice, Beseda, Náš domov, Opavský týdeník, Neuer freier Wau-Wau, Brünner Beobachter. V roce 1871 začal psát své povídky a črty z venkovského života do brněnského časopisu Hlas do rubriky Kukátko.
Literatura: Lidová čítanka moravská. Praha 1901., 700 let Tvarožné u Brna. Tvarožná 1988., Od Horácka k Podyjí. Vlastivědný sborník západní Moravy. Znojmo 1926., Slovník českých spisovatelů. Praha 1964., Vlastivědný věstník moravský, roč.23, sešit 3. Brno, Musejní spolek 1971.Chmel,Z.: Galerie brněnských osobností 2. Brno, Ante 1999., Od Horácka k Podyjí. 2001, č.1.
KOUKAL,František - scénárista
* 28.09.1913 - Vídeň
+ 05.03.1988 - Znojmo
Životopis: Absolvent Obchodní akademie v Třebíči. S několika profesory této školy procestoval část Afriky. V r. 1938 se podílel na výstavbě opevnění podél řeky Dyje. Po Mnichovu odešel do Prahy. Účastník Pražského povstání v r. 1945. Do Znojma se vrátil v r. 196O a stal se ředitelem Sklářských strojíren v Příměticích. Později pracoval jako referent pro obalovou techniku v Keramických závodech ve Znojmě. Zde založil lidově umělecký soubor Znojemčan. S tímto souborem se zúčastnil několikrát nahrávek v Čs. rozhlase. Od r. 1967 byl ředitelem podniku Znojemské historické vinobraní (ZHV). V r. 1973 podnik zaniká a s ním i velkolepé kulturně-historické slavnosti ZHV. V roce 1973 odešel do důchodu, ale do r. 1976, kdy probíhaly na znojemském hradě Hodokvasy, byl jejich hlavní organizátorem. V březnu r. 1997 byl jmenován čestným občanem města Znojma in memoriam.
Dílo: Odborná literatura: Tavený čedič a jeho praktické využití. Scénáře: Znojemské historické vinobraní (1966-1973), Královské hodokvasy s českým králem Přemyslem Otakarem II. s rytířskou obsluhou na koních, Znojemské hodokvasy s Hynkem Suchým Čertem aj. Hudebně satirická pásma: Dobře je mi na Znojemi (umělecký soubor Znojemčan, premiéra 1964) a Pod znojemským sluncem.
Literatura: Znojemsko, 11.4., 19.4., 25.4. 1990.
KUDLÁČEK,Jan - akademický malíř, grafik, ilustrátor
* 03.09.1928 - Dolní Dubňany
Místo působení: Praha
Životopis: Ve dvanácti letech se s rodiči odstěhoval do Prahy, kde navštěvoval v letech 1944-1945 soukromou školu Emanuela Frinty a v 1945-1949 Státní grafickou školu. Po ročním studiu dějin umění a estetiky na ÚK v Praze se stal žákem Akademie výtvarných umění v Praze, kterou opouští po absolutoriu. Je členem Unie výtvarných umělců. Zájmy: hudba, poezie, knihy, lidové umění, jihočeská lidová architektura a sběr lidových pověstí o vodnících.
Dílo: Zúčastnil se desítek kolektivních výstav doma i v zahraničí např. Praha, Plzeň, Brno, Paříž, Tokio, Boloňa, Vídeň, Milán. Obdržel řadu cen za svá ilustrační díla. Za ilustrace ke knize Dešťová víla (T. Storm) získal cenu Premio grafico Fiera di Bologna r. 1972, cenu Grand Prix des treize kniha Holčička a déšť (M. Lukešová) v Paříži v roce 1976, v témže roce za stejnou knihu cena Premio europea Padov a ještě Stříbrný orel za nejkrásnější knihu roku 1979 v Nice, v roce 1984 získal cenu NG Praha za výtvarné návrhy k animovanému filmu. Za svou ilustrační tvorbu byl zapsán na čestnou listinu Ceny H. CH. Andersena roku 1978. Výběr z ilustračního díla: Josef V. Sládek - Planá růže vonný květ (1975), Václav Čtvrtek - Nezbedné pověsti (1977), Milena Lukešová- Jan Kudláček - Bílá zima (1977), Bohumil Říha - Svatba v rybníce (1980), Jana Štroblová - Tajemství polí (1980), Bohumil Říha-Milena Lukešová - Velká obrázková knížka o zvířatech (1981), František Nechvátal - Na vrcholu vln (1985).
Literatura: Holešovský,F.: Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež. Praha 1989., Kdo je kdo v České republice 94/95. Praha 1994.
NEKVASILOVÁ,Zdena - pedagog, sbormistr
* 18.09.1923 - Zálesná Zhoř
Doba působení: od 1948, místo : Znojmo - hudební škola
Životopis: Absolventka varhanního oddělení Státní konzervatoře v Brně, kde studovala varhany u prof. J. Černovského, kompozici u V. Kaprála, dirigování u B. Lišky, sborový zpěv u prof. K. Hradila. V r. 1948 nastoupila v Městské hudební škole ve Znojmě jako učitelka hry na varhany a vedoucí kurzů pro kapelníky. Po zrušení varhanního oddělení (1953) přechází na oddělení klavírní a hudební nauky. Sbormistr Dětského pěveckého sboru LŠU ve Znojmě (1963-1973). Dětský pěvecký sbor měl sedmdesát členů a jeho činnost byla velmi rozsáhlá. Uváděla koncerty Jihomoravského kvarteta a všechny koncerty, které pořádala LŠU (1970-1986).
Literatura: Osobnosti Znojemska. Hudebníci. Znojmo 1989.
PAVLÍČEK,Rudolf - pedagog
* 15.09.1873 - Hořice
+?
Místo působení: Znojmo
Pozn.: Zakladatel matiční školy a pokračovací živnostenské školy ve Znojmě.
Literatura: Od Horácka k Podyjí. Znojmo 1938., Pernica,B.: Písemnictví na západní Moravě. Přerov b.r..
SMRČKA,František - JUDr, advokát, herec
* 27.09.1863 - Humpolec
+ 27.01.1922 - Olomouc
Místa působení: Znojmo, Brno, Litovel
Životopis: Po ukončení právnických studií vykonával soudní praxi ve Znojmě (1886), advokátní praxi v Brně, Litovli a od 1. srpna 1899 v Olomouci u dr. Žáčka. Byl náčelníkem jednoty Sokol v Litovli a v Olomouci (1900-1909) a od roku 1909-1921 starostou. Byl činný ve všech spolcích národních a kulturních, starostou divadelní Jednoty, člen matice školské a České besedy, od roku 1919 člen městského zastupitelstva a městské rady.
Literatura: Fischer,R.: Olomoucký památník 1848-1918. Olomouc 1938.
ŠTAMBERA,Jaroslav - profesor, ing., CSc., zemědělský odborník, agrotechnik
* 08.03.1922 - Tavíkovice
+ 29.09.1998 - Rokycany
Místa působení: Brno, Olomouc, Lednice na Moravě
Životopis: Po absolvování základní školy ve vyučil v zahradníkem u firmy bří Kohoutkové v Tavíkovicích. V roce 1940 odešel na Vyšší ovocnicko-vinařskou a zahradnickou školu do Mělníka. Od roku 1944 pracoval v redakci časopisu "Rádce z předmostí". Od roku 1945 působil jako odborný učitel na Mistrovské zahradnické škole v Brně- Bohunicích. a současně studoval vysokou školu zemědělskou v Brně, kterou ukončil 2. státní zkouškou v roce 1949. V roce 1950 byl profesorem na Vyšší zahradnické škole v Lednici na Moravě. V letech 1952-1957 byl asistentem VŠZ v Brně - zahradnický obor v Lednici na Moravě. Od roku 1957 až do roku 1961 ředitel Výzkumného ústavu zelinářského Československé akademie zemědělských věd v Olomouci a od roku 1961 pedagog Vysoké školy zemědělské v Brně (1965 prof). Zabýval se zejména agrotechnikou, fyziologií, šlechtění a rychlení zeleniny a heterozí (zvýšením zdatnosti hybridů). Jako jeden z prvních v Československu studoval otázky heteroze. Významně se podílel na vytvoření zahradnické vysokoškolské specializace.
Dílo: Naše teplomilné zeleniny (1957), Pěstování zeleninové sadby (1957), Agrotechnika hlavních druhů zelenin (1964), Cibuloviny (1972), Květiny pro řez a rychlení (1976), Zelinářství (3 díly 1978-79), Květinářství (spoluautor, 1979). Autor řady odborných článků a vysokoškolských učebnic o zelinářství. Publikoval doma i v zahraničí.
Literatura: Československý bibliografický slovník. Praha 1992., Tomeš,J.: Český biografický slovník XX. století. 3. díl. Praha, Paseka 1999., Časopis Zahradnictvo, 1982, č.10.
Kalendárium pro Vás sestavila Šrámková