ADÁMEK, Josef – starosta
*8. 11. 1875 – Višňové
+27. 10. 1967 – Višňové
Životopis:
Zasloužil se o stavbu školy, založil v obci záložnu Raiffeisenovu a při ní zřídil obchod s denním prodejem.
Zdroj:
Některé významné osobnosti spojené s naší obcí. Městys Višňové slovem i obrazem. Brno: Pro městys Višňové vydalo vydavatelství F.R.Z. agency, 2014, s. 74-75. ISBN 978-80-87332-72-6.
AUER, Pius – spisovatel, kněz
*26. 8. 1727 – Znojmo
+7. 11. 1805
Životopis:
Napsal sedmisvazkovou latinsky psanou Theologii polemickou a několik polemických náboženských spisů, které byly vydány v Praze v letech 1759-1761. Sbíral paměti servitského kláštera v Konojedech v Čechách.
Zdroj:
PEŘINKA, František Václav. Rodáci: znamenitější rodáci znojemští. Vlastivěda moravská. Znojemský okres. 1904, č. 76, s. 140-141.
BIXOVÁ, Ernestina – malířka
*16. 4. 1848 – Košice (Slovensko)
+24. 11. 1925 – Znojmo
Životopis:
Přestože ve své době ještě nemohla oficiálně jako žena studovat na akademii výtvarných umění, dostalo se jí školení u prof. mnichovské akademie Franze von Lenbach, zřejmě v rámci tzv. dámských akademií. Byla jednou z prvních členek spolku Verein der Schriftstellerinnen und Künstlerinnen Wien (Spolek spisovatelek a umělkyň Vídeň). Na počátku 90. let 19. století si otevřela ateliér v Opavě, ale už od roku 1899 působila ve Znojmě až do své smrti. Ernestine Bix je první doložená profesionální malířka ve Znojmě.
Zdroj:
ZD. Poklady z depozitáře. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 31, s. 9.
BOŘECKÝ, Karel – literární historik, pedagog
*18. 11. 1875 – Ctidružice
+7. 3. 1938 – Ctidružice
Životopis:
V Třebíči absolvoval gymnázium (1896), po jednoroční vojenské službě ve Vídni studoval na pražské filozofické fakultě. Po promoci v roce 1902 a získání titulu doktora filozofie složil státní zkoušky a byl ustanoven suplujícím učitelem v Praze na české reálce v Ječné ulici. Již po půl roce přišel do Přerova na zdejší gymnázium, kde začal od druhého pololetí 1903 vyučovat němčinu a češtinu. Záhy se zapojil do veřejného života, zprvu se snažil spolu s některými dalšími vnést nový život do Čtenářského spolku, Národní Jednoty, Sokola, Občanského klubu, spolku státních úředníků a jiných. Bořecký byl činný v ředitelství Okresní záložny, podílel se na zahájení vydávání přerovských novin Obzor a byl zvolen v roce 1910 do obecního výboru. O tři roky později již při obecních volbách získal nejvíce hlasů při volbě starosty, ale pro nepřízeň ministerstva se úřadu vzdal, členem výboru však zůstal. Během 1. světové války sloužil jako dělostřelecký důstojník a zúčastnil se bitev u Gorlice, na Lovčenu a na Doberdu. Válečné utrpení mu natolik podlomilo zdraví, že v roce 1917 dostal zdravotní dovolenou a delší dobu pobýval na rodném statku. Bořecký byl po celou dobu svého působení v Přerově i literárně a publicisticky činný. Začátkem roku 1930 byl Karel Bořecký jmenován ředitelem gymnázia ve Valašském Meziříčí, v této funkci setrval až do svého penzionování v roce 1936. Poté se uchýlil do rodných Ctidružic, kde zemřel 7. března 1938.
Zdroj:
HOLÍK, Karel. PhDr. Karel Bořecký, profesor, starosta města Přerova, 1875-1938. Z dějin a vlastivědy Ctidružic. Brno: F.R.Z. agency, 2011, s. 121.
DEBRECZENI, Jan – učitel
*9. 11. 1955 – Vyškov
+20. 2. 2013 – Miroslav
Životopis:
Narodil se ve Vyškově. Docházel na Základní školu v Šatově, kde strávil celé své dětství. Po maturitě na Gymnáziu Dr. Karla Polesného ve Znojmě odešel studovat na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Zde získal aprobaci na výuku dějepisu a ruštiny. Po absolvování vysoké školy začal učit nedaleko svého bydliště na Základní škole Hevlín na jižní Moravě. Později učil na Základní škole v Miroslavi, kde už zůstal natrvalo. V Miroslavi se neangažoval pouze jako učitel na základní škole, ale rovněž jako dlouholetý trenér národní házené, která po celý jeho život patřila k jeho nejoblíbenějším sportům. Díky házené byl samozřejmě také zapojen do činnosti TJ Sokolu Miroslav.
Zdroj:
JUREK, Pavel. Mgr. Jan Debreczeni. Miroslavský zpravodaj. 2014, roč. 57, č. 1, s. 30.
FRIEDL, Antonín – historik, archeolog, pedagog
*13. 6. 1890 – Mirošov
+5. 11. 1975 – Praha
Životopis:
Zúčastnil se archeologických výzkumů ve znojemské rotundě.
Zdroj:
Biografický slovník českých zemí. [18. sešit], Fo-Fr. Vyd. 1. Praha: Academia; Historický ústav AV ČR, 2015, s. 420. ISBN 978-80-200-2517-3.
HARTMAN, Mathia – rektor
*?
+3. 11. 1645 – Znojmo
Životopis:
Mathia Hartman působil jako rektor v kostele sv. Michala ve Znojmě.
Zdroj:
TOUFAROVÁ, Dana. Kostel sv. Michala v počátcích jezuitského působení ve Znojmě. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2012: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo, 2013. ISBN 978-80-86931-17-7, s. 7-32.
HAYEK, Karl – učitel
*21. 11. 1855 – Brno
+?
Životopis:
Učitel v Pouzdřanech a v Miroslavi.
Zdroj:
MUZEJNÍ A VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST. Miroslav: město odhalených tajemství. Vydání první. Miroslav: město Miroslav, [2022] ©2022. 482 stran. ISBN 978-80-11-01154-3.
HILDEBRAND, Jan Lukáš – architekt
*14. 11. 1668 – Janov
+16. 11. 1745 – Vídeň
Zdroj:
TOMAN, Prokop Hugo. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 1. 5., opravené vyd. Praha: Ivo Železný, 2000. 218 s. ISBN 80-237-3633-7.
Životopis:
Studoval u Carlo Fontany v Římě. Na fasádě dominikánského kláštera ve Znojmě je použito hned několik hildebrandtovských prvků. Mezi lety 1713–1717 pracoval pro Hraběte Dauna a vytvořil pro něj po zámku Belvedér druhou nevětší stavbu, nynější palác Daun – Kinski ve Vídni na Freyungu.
HLADKÝ, Antonín – kněz
*2. 11. 1926 – Znojmo
+1. 11. 2005 – Stará Boleslav
Životopis:
Pocházel z rodiny se třemi dalšími sourozenci. Vyučil se zámečníkem. Jako salesián-aspirant nastoupil v roce 1946 do Fryštátu. Od roku 1950 do 1953 byl u PTP. Po propuštění odešel do Brna, kde pracoval jako strojní zámečník. V roce 1957 byl odsouzen pro salesiánskou činnost. Po dvou letech trestu se vrátil do Brna, kde pracoval jako soustružník až do roku 1969. Bohosloví studoval soukromě a 20. června 1963 byl tajně vysvěcen biskupem Trochtou na kněze. Pro velikou přetíženost dostal mozkovou příhodu, po které nedovedl číst ani psát a jeho řeč byla těžce srozumitelná. Poslední rok svého života po opakované mozkové příhodě prožíval v Charitním domově pro duchovní ve Staré Boleslavi v laskavé péči sester, obklopen jejich modlitbami a modlitbami kněžských spolubratří. Zemřel 1. listopadu 2005, den před oslavou svých 79. narozenin, hodinu po poslední eucharistické hostině a svatém přijímání.
Zdroj:
Antonín Hladký [online]. edit. 8. 11. 2019 [cit. 2020-08-07]. Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Hladk%C3%BD
HORÁK, Josef – klarinetista, basklarinetista, pedagog
*24. 3. 1931 – Znojmo
+23. 11. 2005 – Znojmo
Životopis:
Absolvent Státní hudební a dramatické konzervatoře v Brně. Člen Symfonického orchestru Čs. rozhlasu v Brně (1951-1956), Státní filharmonie Brno (1956-1963), člen orchestru Divadla Na Vinohradech Praha (1963-1968), pedagog na Státní konzervatoři v Praze (1974-1979), komorní sólista České filharmonie (1979-1991). Jako první na světě objevil sólové koncertní možnosti basového klarinetu, který byl do té doby používán jako nástroj orchestrální. Spoluzakladatel souboru Musica Nova (1959). Zemřel po krátké těžké nemoci v listopadu 2005.
Zdroj:
ČERNOŠEK, Lubomír. Hudebníci a skladatelé Znojemska II. Znojemský týden. 16.8.2021, roč. 21, č. 33, s. 6.
JURIŠTOVÁ, Julie – herečka
*29. 11. 1955 – Znojmo
Životopis:
Studovala obor herectví na pražské DAMU, kterou absolvovala v roce 1978 v ročníku vedeném prof. Milošem Nedbalem. Působila v divadlech v Českém Těšíně a v Mostě, od roku 1979 byla patnáct let členkou souboru Městských divadel pražských. Později založila a dodnes stále provozuje vlastní divadelní společnost zaměřenou původně na představení pro děti předškolního a školního věku a od roku 2002 i pro dospělé. Se souborem vystupuje např. v Divadle U Hasičů, v Divadle Bez zábradlí nebo na zájezdových představeních. Již od roku 1975 vystupovala v televizních seriálech a inscenacích, zvláště v pohádkách a rovněž ve filmech.
Zdroj:
RUBEŠ, Daniel. Nebýt Znojma, ubylo by v našich pohádkách princezen i princů: Speciální Sumář pohádek a filmů ke sváteční obrazovce od Znojemského týdne. Znojemský týden-Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 20, č. 52 (2020), s. 4.
KINDLER, Karel – zedník, voják
*9. 11. 1875 – Jevišovice
+14. 3. 1935 – Střelice
Životopis:
Ještě před světovou válkou se oženil a přestěhoval do vedlejší obce Střelice. Jako vojín 34. domobraneckého pluku byl zajat 7. července 1915 na východní frontě u Krasniku. Dobu zajetí trávil na Sibiři ve městě Ufa. V jedné ze sibiřských základen čs. vojska v Omsku se 6. října 1918 přihlásil k legiím a byl zařazen k 9. rotě 1. záložního pluku Husitského. Zanedlouho byl přidělen k dispozici evidenčnímu důstojníkovi, a protože již překročil věkový limit 40 let, vojenská lékařská komise jej 28. ledna 1919 uznala neschopným činné služby. Z Vladivostoku odplul 24. června 1919 lodí Archer. Po příjezdu do vlasti se vrátil do Střelic.
Zdroj:
BŘEČKA, Jan. Občané Jevišovic v zahraničním odboji 1914-1920. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2001. 2002, s. 75-86.
KOHOUTEK, Jakub – vojín
*4. 11. 1885 – Lesonice
+27. 6. 1915 – Miskolc (Maďarsko)
Životopis:
Narodil se 4. listopadu 1885. Padl 27. června 1915 ve II. pozorovací stanici ve městě Miskolc v severních Uhrách ve věku 30 let. Byl pohřben 29. června 1915 na vojenském hřbitově v Miskolc.
Zdroj:
Lesoničtí padlí ve Velké válce 1914-1918. Lesoňák. Č. 1 (2018), Roč. 8, s. 40-51.
KOPECKÝ, Jan – učitel
*?
+12. 11. 1765 – Hluboké Mašůvky
Životopis:
Učitel v Hlubokých Mašůvkách.
Zdroj:
Po stopách historie, života a pověstí Hlubokých Mašůvek: 1220-1995. Znojmo: Bína, 1995. 99 s.
KÜBECK, Blanche – malířka
*10. 7. 1873 – Vídeň
+30. 11. 1935 – Baden u Vídně
Životopis:
Narodila se jako dcera říšského a zemského sněmovního poslance Mace Freiherra von Kübeck. Než začali rozsáhle cestovat po Evropě, Severní Africe a Malé Asii, bydleli na rodinném statku v Lechovicích, kam se i vraceli. Byla spolupracovnicí v různých vážených novinách, například Neue freie Presse nebo Wiener Tagblatt.
Zdroj:
Blanche Kübeck [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: https://www.suedmaehren.at/persoenlichkeit/blanche-kuebeck/
KUPA, František – legionář
*19. 11. 1895 – Branišovice
+?
Životopis:
Narodil se do rodiny Josefa a Antonie Kupových. Později se přestěhoval do sousedních Vlasatic, které se staly jeho domovskou obcí a kde žil životem rolníka. K Vlasaticím příslušel i v roce 1915, kdy byl odvelen ke 2. pluku tyrolských císařských myslivců. O tři roky později, 26. května 1918 byl zajat v Itálii a v listopadu téhož roku vstoupil do legií jako vojín 35. střeleckého pluku.
Zdroj:
DRYBČÁK, Filip. Výročí sto let od konce první světové války. Zpravodaj obce Branišovice. Č. 2 (2018), s. 13-14.
LNĚNIČKA, Ladislav – rolník, voják
*26. 6. 1895 – Jevišovice
+14. 11. 1965 – Jevišovice
Životopis:
V Jevišovicích vychodil obecní a měšťanskou školu a poté pracoval na rodinném hospodářství. Cvičil v místní sokolské jednotě. K odvodům do armády byl povolán 15. února 1915. Měsíc po odvodech, 15. března 1915, narukoval k 5. rotě 99. pěšího pluku ve Znojmě a spolu s ní odjel posledního květnového dne roku 1915 na haličskou frontu do okolí Mielce. Po krátkém výcviku se pluk zapojil do tvrdých bojů s ruskými vojsky. Jako ruský zajatec pracoval v železárnách u vysokých pecí v Kramatorce v Charkovské gubernii. V létě 1917 se v běloruském městečku Bobrujsk přihlásil k legiím a později byl zařazen k 3. kulometné rotě 3. střeleckého pluku "Jana Žižky z Trocnova". S ním prodělal celou sibiřskou anabázi a boje s bolševiky. Na cestu do vlasti se vydal 13. dubna 1920 na lodi Mount Vernon, s níž doplul začátkem srpna do Terstu. Po pěti dlouhých letech se mohl vrátit domů. Po válce se věnoval rodinnému hospodářství, oženil se a narodily se mu dvě dcery. V roce 1938 se přestěhoval s rodinou do Ostrova u Macochy, kde měl za úkol střežit vojenské zásoby yperitu v jeskyních Moravského krasu. Po mnichovských událostech a následné okupaci v březnu 1939 se vrátil do Jevišovic.
Zdroj:
BŘEČKA, Jan. Občané Jevišovic v zahraničním odboji 1914-1920. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2001. 2002, s. 75-86.
LOBKOVIC, Marie Leopoldina – kněžna
*4. 11. 1815 – Vídeň (Rakousko)
+8. 9. 1899 – Břežany
Životopis:
Dědičkou panství po knížeti Mořici z Lichtenštejna se stala jeho nejmladší dcera Marie Leopoldina z Lobkovic, pozdější palácová dáma císařovny Alžběty (přezdívané Sissi). Jejím manželem se stal princ Ludvík z Lobkovic, za kterého se provdala 6. května 1837 ve Vídni. Kněžna Leopoldina měla s manželem Ludvíkem čtyři děti. V roce 1838 se jim ve Vídni narodila první dcera Ludovika Marie Leopoldina, roku 1840 se v Břežanech narodil syn Rudolf Ferdinand, 1843 Ludvík Leopold Maxmilián a 1847 ve Vídni Marie Terezie. Knížecí rodina pobývala v zimních měsících ve svém domě ve Vídni, přes léto a na podzim pak na zámcích v Břežanech nebo ve Velkém Meziříčí. Oba synové kněžny Leopoldiny se dali do služby císařské armády. Zatímco starší Rudolf rychle postupoval ve své vojenské kariéře, mladší syn Ludvík byl ve svých třiadvaceti letech jako poručík v prusko-rakouské válce v roce 1866 vážně zraněn. Dva roky poté ve Vídni zemřel. V letech 1869-1871 proto nechala kněžna Leopoldina v Netíně vzdáleném asi 10 km od Velkého Meziříčí vystavět novogotickou rodovou hrobku, kam byly následně ostatky jejího syna Ludvíka uloženy. Manžel kněžny Leopoldiny Ludvík z Lobkovic zemřel 1882 na zámku ve Velkém Meziříčí a byl pohřben v rodové hrobce v Netíně. Jeho manželka kněžna Leopoldina zemřela o sedm let později ve věku 83 let na zámku v Břežanech.
Zdroj:
SÜSENBEKOVÁ, S. Marie Františka. Lobkovický zámek. Střípky z dějin břežanského zámku. V Brně: Jiří Brauner – Kartuziánské nakl., 2019. S. 40-43. ISBN 978-80-88325-08-6.
MELICHAR, Jaroslav – učitel, Sokol
*24. 11. 1895
+?
Životopis:
Odborný učitel. Od roku 1920 člen Sokola ve Znojmě.
Zdroj:
MACOUN, Eman. 100 let znojemské sokolovny. Vydání: první. [Znojmo] : Tělocvičná jednota Sokol Znojmo, 2025. 221 stran. ISBN 978-80-11-06808-0.
NOVÁK, Jaromír – cyklista
*7. 11. 1945 – Znojmo
Životopis:
Měl dva sourozence, mladší sestru a bratra. Po základní škole šel na Knihovnickou školu v Brně. Po škole byl metodikem v Okresní knihovně Znojmo. Poté se stal kriminalistou.
Zdroj:
MIKULÁŠEK, Bronislav a NOVÁK, Jaromír. Znojmo: příběhy mezi nebem a podzemím. 1. vydání. Sedlešovice: Chrám harmonie, 2022. 285 stran. ISBN 978-80-11-01980-8.
ROETTIERS, František – malíř, sochař, medailér, rytec
*3. 11. 1685 – Londýn
+10. 6. 1742 – Vídeň
Životopis:
Narodil se v Londýně a pocházel z rozvětvené umělecké rodiny. Přes Paříž a Mnichov přišel do Vídně, kde se prý v roce 1718 stal ředitelem Akademie a o dva roky později byl Karlem VI. povýšen do šlechtického stavu. 1724 vytvořil nákres hlavního sloupového portálu v dominikánském kostele sv. Kříže ve Znojmě.
Zdroj:
SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska. 2. díl, J-N. Vyd. 1. Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8.
SCHACHTEL, Augustin Pavel – malíř
*? – Kemnath (Německo)
+30. 11. 1605 – Vídeň
Životopis:
Malíř, mnich řádu premonstrátu od roku 1599. Pracoval pro premonstrátský klášter v Louce u Znojma.
Zdroj:
TOMAN, Prokop Hugo. Schachtel (Schachtl), Augustin Pavel. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 2. Praha: Ivo Železný, 2000. S. 410.
SCHOLZ, Mořic – majitel panství
*14. 1. 1856
+28. 11. 1895
Životopis:
Majitel panství v letech 1890-1895.
Zdroj:
HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. Vyd. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012. 306 s. ISBN 978-80-7275-093-1.
SCHWEIGL, Ondřej – sochař, řezbář
*30. 11. 1735 – Brno
+23. 3. 1812 – Brno
Životopis:
Český sochař a řezbář rakouského původu, činný v Brně. Vyučen u otce, sochaře Antonína Schweigla, po němž v roce 1761 převzal dílnu, od roku 1775 na vídeňské akademii výtvarných umění. V kostele sv. Hipolyta na Hradišti ve Znojmě vytvořil inventář kostela. Je autorem sochařské výzdoby kostela Zvěstování Páně v Břežanech.
Zdroj:
MLÁDKOVÁ, Ivana. Ondřej Schweigl – pomník maršála Laudona ve Veselí nad Moravou: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, 2007.
ŠIMKOVÁ, Marie – učitelka, Sokol
*18. 11. 1885
Životopis:
Učitelka. Od roku 1920 členka Sokola ve Znojmě.
Zdroj:
MACOUN, Eman. 100 let znojemské sokolovny. Vydání: první. [Znojmo] : Tělocvičná jednota Sokol Znojmo, 2025. 221 stran. ISBN 978-80-11-06808-0.
VILDOMEC, František – archeolog, pedagog
*6. 2. 1878 – Svatoslav (Brno-venkov)
+3. 11. 1975 – Boskovštejn
Životopis:
Absolvent brněnského učitelského ústavu. Působil jako pedagog v Jaroměřicích nad Rokytnou, v Hostimi (1897-1900), poté jako řídící učitel v Boskovštejně. Již od roku 1906 spolupracoval při archeologických průzkumech a Jaroslavem Palliardim. Byl členem řady osvětových a vlastivědných spolků. Dlouhou dobu působil jako předseda a místopředseda Moravského archeologického klubu. Od roku 1936 byl členem kuratoria tehdejšího Jihomoravského krajského muzea a v roce 1945 se stal kustodem Muzea královského města Znojma. Čestný člen Musejního spolku, Brno.
Zdroj:
PODBORSKÝ, Vladimír. František Vildomec (6. 2. 1878 – 3. 11. 1975), Vědomil Vildomec (27. 9. 1921 – 28. 12. 1998). 1. vyd. Brno: Ústav archeologické památkové péče v Brně; Ústav archeologie a muzeologie FF MU v Brně, 2005, 223 s.
VOGRINZ, Gottfried – profesor, filolog, učitel
*12. 11. 1855 – Vídeň
+?
Životopis:
V roce 1880 působil na gymnáziu ve Znojmě.
Zdroj:
HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart: biografisches Lexicon [online]. Brünn: Hermann Heller, 1890 [cit. 2019-09-23]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/12673981
ZIMA, Rudolf – umělecký fotograf
*21. 3. 1873 – Znojmo
+27. 11. 1965 – Vídeň
Životopis:
Absolvent Odborné keramické školy ve Znojmě. Ve své tvorbě se zabýval ušlechtilými tisky (bromolej, gumotisk aj.).
Zdroj:
ŠTURC, Libor. Významní absolventi Odborné keramické školy ve Znojmě v letech 1872-1922. Odborná keramická škola ve Znojmě: 1872-1922. Znojmo: Jihomoravské muzeum, 1997, s. 15-16.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.