Říjen

BAIER, Vinzenz – architekt 

*11. 4. 1881 – Žacléř 

+1. 10. 1955


Životopis:

Z trutnovské reálky přešel rovnou ke studiu architektury na vídeňské technice. Působil na vysokých školách v Innsbrucku i Brně a ve 30. letech se stal konzervátorem památkového úřadu v Brně pro okres Mikulov. Znojmo ho zná jako autora úmrtní komory s kaplí v areálu tzv. staré nemocnice při Dyjské ulici.


Zdroj:

HORA, Jan a MERTA, Dan a OBERREITEROVÁ, Jana. Znojmo 1918-2020 : architektonické proměny. Ve Znojmě: Jihomoravské muzeum, 2021. 240 stran. ISBN 978-80-86974-34-7.


BERGER, František – starosta

*?

+18. 10. 1945 – Znojmo 


Životopis: 

Starosta v obci Hnanice během válečných let. 18. 10. 1945 byl postřelen během přestřelky mezi vojáky a za několik hodin umírá ve znojemské nemocnici.


Zdroj:

VÍTEK, Vítězslav. Osudy pomníků Otmara Chlupa. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2007. ISBN 978-80-86931-17-3. S. 58-71.


BREYER, Joannes – hudební prefekt

*12. 3. 1699 

+28. 10. 1755 – Znojmo


Zdroj:

HOLUBOVÁ, Markéta. Biografický slovník hudebních prefektů jezuitského řádu působících v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1556-1773. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2009, 238 s. ISBN 978-80-87112-19-9.


BUCHTA, Ignác – voják 

*15. 10. 1895 – Petrovice

+25. 12. 1917 – Piava


Životopis:

Bojoval na italské frontě jako vojín domobrany pěšího pluku č. 1, kulometná setnina č. 2. V prosinci 1917 po prudkých bojích a průlomu italské fronty se zastavil postup rakousko-uherských a německých vojsk až na řece Piavě. Vojín Ignác Buchta padl v boji v malé vesničce Pirami v deltě Piavy.


Zdroj:

GRUNA, Bronislav. Pohledy do minulosti: spěte tiše padlí bratři.... Zpravodaj obce Petrovice. Roč. 11, č. 3 (2018), s. 21-30.


CRATO z Krafftheimu, Johannes – lékař 

*22. 11. 1519 – Vratislav

+19. 10. 1585 – Vratislav


Životopis:

Věhlasný lékař, autor četných lékařských spisů. Studoval svobodné umění na univerzitě ve Wittenbergu, kde se seznámil s Martinem Lutherem a Filipem Melanchtonem. Později absolvoval medicínu na univerzitě v Padově. V 60. – 80. letech byl postupně osobním lékařem císařů Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. Pro svou kalvínskou víru měl u dvora četné nepřátele z řad katolíků, přesto zejména za vlády Maxmiliána II. získal značný vliv na rozhodnutí panovníka. V roce 1571 léčil v Moravském Krumlově nemocného Čeňka z Lipé.


Zdroj:

Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2009, 350 s.


DENTICE, Arnošt – kníže 

*10. 10. 1825 

+23. 10. 1886


Životopis: 

Vzal si za ženu Luisu Ugarte a stal se tak majitelem panství v Kravsku.


Zdroj:

ŠEFČÍKOVÁ, Alena. Kravsko. Toulky historií regionu naší školy: regionální učebnice vlastivědy. Kravsko: Základní škola a mateřská škola, Kravsko, příspěvková organizace, [2009?]. S. 10-24.


DOBROVOLSKÝ, Jaroslav – malíř, grafik, učitel

*5. 10. 1895 – Lužice

+24. 4. 1942 – Mauthausen


Životopis:

Maloval na Znojemsku, hlavně hrady a zámky v Podyjí.


Zdroj:

TOMAN, Prokop Hugo. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 1. 5., opravené vyd. Praha:  Ivo Železný, 2000. 218 s. ISBN 80-237-3633-7.


DRACHSLER, Marianne – oběť holocaustu

*29. 10. 1905 – Znojmo

+1944 – Osvětim 


Zdroj:

Marianne Drachsler [online]. In: holocaust.cz [cit. 2025-06-05]. Dostupné na: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/49208-marianne-drachsler/


FICHTINGER, Franz – kněz  

*9. 10. 1895 – Hrádek 

+6. 2. 1964 – Wulzeshofen


Životopis:

Absolvoval gymnázium v Rakousku, později teologickou fakultu ve Vídni. Jeho působiště byla Hevlín (za války) a Wulzeshofen (po ní).


Zdroj:

ČERMÁK, Marek. Význační Hrádečané. Hrádek za obzorem paměti. Břeclav: Petr Brázda, 2013, s. 194-200.


FLEISCHMANN, Luise – spisovatel, básník 

*27. 10. 1885 – Znojmo – Hradiště

+4. 5. 1964 – Vídeň


Životopis:  

Žije ve Znojmě jako manželka ředitele nemocnice Fleischmanna. S úspěchem píše dramata. V Mnichově vydávala veselohry, čtyřaktové pohádkové hry a jednoaktovky. Mnohé z nich byly uváděny opakovaně. Ještě nevytištěné pověsti Die Sage vom Rabenstein, Der Vottichstein bei Klentnitz a Die Eliaskapelle. Pohádková hra Im Reiche des Königs Wichtelmann. Mnoho novel a skic bylo oceněno.


Zdroj:

BLÖSL, Joachim. Südmährens Dichter und Sänger: Eine Erntelese. Nikolsburg: Bartosch, 1925, 294 s.


HADEK, Alfred – politik 

*10. 1. 1898 – Litobratřice

+16. 10. 1975 – Pentenried


Životopis:

Pocházel z jižní Moravy, později se přestěhoval do severních Čech (jako poslanec uváděl bydliště Šumburk nad Desnou, dnes místní část Tanvaldu). Profesí byl kovodělník. Ve dvacátých letech vstoupil do KSČ. 1929 byl zvolen poslancem Národního shromáždění. Vystupoval především k sociálním otázkám a perzekuci komunistů v ČSR.  Ve sněmovně v březnu 1933 jako jeden z prvních upozornil na nebezpečí hitlerovského režimu v Německu. Dvakrát byl zbaven poslanecké imunity na základě zákona na ochranu republiky. Při volbách 1935 nebyl zvolen, ačkoli stál na prvním místě kandidátky. V listopadu 1931 byl očitým svědkem zásahu četníků při tzv. Frývaldovské stávce. Promluvil spolu s Klementem Gottwaldem na pohřbu obětí. Roku 1938 emigroval do Velké Británie, kde působil ve skupině sudetoněmeckých komunistických politiků kolem Gustava Beuera, zároveň se angažoval v antifašistických spolcích. Po druhé světové válce se načas vrátil do ČSR, 1947 se vystěhoval do americké okupační zóny v Bavorsku. Zůstal věrný svému politickému přesvědčení a pracoval v zemském vedení Komunistické strany Německa.


Zdroj:

Biografický slovník českých zemí. H-Ham. Vydání první. Praha: Historický ústav AV ČR: Academia, 2018. 159 stran. ISBN 80-7277-214-7.


HAHN, Ludvík – učitel, redaktor

*26. 10. 1895 – Miroslav

+16. 3. 1939 – Praha


Životopis:  

Pocházel z učitelské rodiny a maturoval na učitelském ústavu v roce 1914. Poté ještě složil zkoušky způsobilosti pro obecné školy (1920) a školy měšťanské (1924). Učit začal ve Žďáře a již po roce přešel do rodné Miroslavi, kde působil jen ve školním roce 1925/26 na německé škole. Důvodem byla jeho kritika pozemkové reformy, když majitelce velkostatku zůstalo rozsáhlé vlastnictví pozemků, zatímco drobní zájemci v obci získali jen 44 hektarů.  Pro svá politická přesvědčení byl často překládán a v roce 1930 se odstěhoval ke svému bratru do Prahy a věnoval se redakční práci v levicových listech. Při zatýkání Gestapem si vzal život.


Zdroj:

MUZEJNÍ A VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST. Miroslav: město odhalených tajemství. Vydání první. Miroslav: město Miroslav, [2022] ©2022. 482 stran. ISBN 978-80-11-01154-3.


HILMER, Franz – politik, zemědělský odborník

*6. 10. 1892 – Břežany

+26. 10. 1975 – Mnichov


Životopis: 

Byl ředitelem Asociace německých zemědělských družstev v Brně.


Zdroj:

Biografický slovník českých zemí. Hem-Hi. Vydání první. Praha: Historický ústav AV ČR: Academia, 2021. strany 472-627. ISBN 978-80-200-3275-1.


HOMBERGER, Jeremias – teolog, farář

*1529 – Fritzlar

+5. 10. 1595 – Znojmo


Životopis: 

Od roku 1548 studoval teologii na univerzitě v Marburgu, kde získal doktorát. Působil jako učitel a farář. Mezi léty 1563–1568 byl rektorem latinské školy ve Frankfurtu nad Mohanem. Po krátkém angažmá ve Vídni přijal roku 1574 pozvání evangelických stavů Štýrska a stal se hlavním pastorem a školním inspektorem v Grazu. Byl klíčovou osobností při organizaci evangelického církevního a školského systému ve Štýrsku. Po vyhoštění žil převážně v Regensburgu, kam se definitivně usadil. Po smrti arcivévody Karla II. v roce 1590 doufal, že se vrátí do Grazu, ale nebyl znovu přijat. 


Zdroj:

Jeremias Homberger [online]. [cit. 2012-03-12]. Dostupné na: http://de.wikipedia.org/wiki/Jeremias_Homberger


JELÍNKOVÁ, Zdenka – folkloristka 

*30. 3. 1920 – Velká nad Veličkou

+5. 10. 2005 – Brno


Životopis:

Po studiu na gymnáziu ve Strážnici (1931-1934) a v Brně (1934-1939) absolvovala 1942 brněnský učitelský ústav s aprobací pro výuku češtiny, němčiny a tělocviku. Po působení v dětském zemědělském útulku v Kuželově učila na školách v Lipově (1942-1944), v Nové Lhotě (1944-1945), v Ochoze u Brna a Bukovince (1945), v Olbramovicích (1946) a učitelskou dráhu ukončila 1946-1950 v Třebíči.  1950 nastoupila jako odborná pracovnice do Státního ústavu pro lidovou píseň v Brně, kde působil nepřetržitě až do r. 1980, kdy odešla do důchodu. Už na prvním učitelském působišti v Lipově začala sice sbírat lidové tance, dětské hry a říkadla, ale systematicky se věnovala této činnosti pro brněnský ústav od roku 1949. Její sběratelská a badatelská činnost byla zaměřena na Slovácko, Valašsko, Lašsko, Slezsko, Horácko a přechodné oblasti.


Zdroj:

FROLCOVÁ, Věra. Za Zdenkou Jelínkovou. Vlastivědný věstník moravský. 2006, roč. 53, č. 3, s. 319-320.


KOŠŤÁL, Josef – protifašistický bojovník, letec

*9. 1. 1914 – Znojmo

+29. 10. 1945 – Helmsdale (Skotsko)


Životopis:

Svou válečnou Odysseu zahájil hned v roce 1939. Tehdy přešel 2. srpna o půlnoci hranice a přihlásil se na našem konzulátu v Krakově. Jako voják zažil ruské zajetí a zakusil hned dvakrát všechny nepříjemnosti ruské zimy. Stejně tak zažil pekelná vedra na jihu, kde ho již coby velitele čety čekaly těžké boje v první linii. Palestina – Egypt – Alexandrie – Tobruk. Košťál prodělal letecký výcvik na Bahamách a osvědčil se jako výborný letec.  Přihlásil se jako dobrovolník k doplnění stavu našich letců v československé bombardovací peruti v Anglii. Byl uznán schopným a převelen na základnu letounů proti ponorkám, která měla své stanoviště v jednom úzkém údolí v severním Skotsku. Několikrát se vyznamenal, zvláště při útocích na německé ponorky. Jednoho dne se však jeho Liberator zvedal těžce a pomalu od země. Krátce po startu se ozval prudký náraz a praskot. Ocelový pták se řítil k zemi. Vzňal se a celá posádka uhořela. Takto tragicky skončila nad Skotskem válečná Odyssea. Za své bojové zásluhy byl povýšen na poručíka letectva in memoriam.


Zdroj:

LÁTOVÁ, Milada. Oldskauti a trempové v Podyjí: Josef Košťál. Znojemské listy. 1995, roč. 4, č. 20, s. 5.


KREUZER, Augustin – legionář 

*18. 8. 1896 – Nový Bozděchov

+16. 10. 1965 – Dobšice


Životopis:  

Narodil se do rodiny obuvníka. Po obecné škole nastoupil do učení na štukatéra ve Schwechatu u Vídně. Jen pár týdnů poté, co v červnu 1914 složil učňovské zkoušky, vypukla 1. světová válka a on byl v následujících měsících odveden jako branec k jednotce ze svého domovského doplňovacího obvodu, tedy k jindřichohradeckému 75. pěšímu pluku. Po návratu z války se Kreuzer přidal k četnictvu. Sloužil jako strážmistr na několika místech na Slovensku, kde se poznal se svou ženou. Po svatbě na jaře roku 1932 se jim narodil syn Jaroslav. Po roce 1939 rodina přesídlila do Rouchovan na Třebíčsku. Roku 1945 byl Kreuzer přeřazen do Oblekovic na Znojemsku jako vrchní strážmistr a později jako velitel četnické roty pohraničníků do Šatova. Bydlení si našli v Dobšicích. Zemřel v Dobšicích, ale pohřben je v Rouchovanech.


Zdroj:

MITYSKOVÁ, Jitka. Legionáři založili spolek před 100 lety. Znojemský týden-Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 21, č. 19 (2021), s. 7.


KRPOUN, František – protifašistický bojovník

*2. 10. 1905 – Ctidružice

+18. 3. 1942 – Osvětim


Životopis:  

Narodil se v Ctidružicích, kde také chodil do školy. Vyučil se ševcem u svého bratra. Po vyučení pracoval jako dělník ve správkárně obuvi. Potom pracoval na dráze jako pomocný dělník, posunovač a nakonec jako vážný ve skladišti nákladního zboží ve stanici Grešlové Mýto. Po založení Sokola v Blížkovicích se stal jeho horlivým členem. Patřil mezi nejpilnější brigádníky při stavbě Sokolovny. Po obsazení našeho území fašistickými okupanty 15. března 1939 se zapojil do domácího odboje Obrana národa. Na udání ze msty byl 3. března 1941 zatčen, krátkou dobu vyslýchán a vězněn v Kounicových kolejích v Brně. Odtud byl odeslán do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 18. března 1942 na následky týrání zemřel.


Zdroj:

KOUKAL, Ladislav.  Blížkovice: Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice: JZD Družba, 1982, 55 s.


LAIZNER, Josef – architekt, pedagog

*13. 6. 1833 – Brno

+7. 10. 1895 – Brno


Životopis: 

Brněnský architekt navrhl prostou stavbu v novorenesančním stylu (školní budova), která architektonicky dotvořila celkový ráz Komenského (tehdy Kopalova) náměstí.


Zdroj:

Výroční zpráva Gymnázia Dr. Karla Polesného ve Znojmě za školní rok 1995/1996: II. (XXII.). Znojmo: Gymnázium Dr. K. Polesného, 1997. S. 72-73.


LASCY, František Mořic – polní maršál

*21. 10. 1725 – Petrohrad

+24. 11. 1801 – Vídeň


Životopis:  

Narodil se v Petrohradu, do Vídně přesídlil roku 1739. Jeho vojenská kariéra započala za válek o dědictví rakouské (1740-1748), roku 1753 byl povýšen na plukovníka. Vítězné vavříny získal během sedmileté války: vyznamenal se v bitvě u Lovosic (1. 10. 1756) a Vratislavi (22. 11. 1757) a získal hodnost podmaršálka; reorganizoval rakouskou armádu a připravil plán pro bitvu u Hochkirchu (14. 10. 1758), za což byl dekorován velkým křížem Řádu Marie Terezie. Roku 1759 byl povýšen na polního zbrojmistra a o rok později doby a obsadil společně s ruským generálem  Tottlebenem  Berlín. Po válce v době, kdy tábořil na Kraví hoře u Znojma, byl Lascy již prezidentem dvorské válečné rady. Roku 1770 se stal rytířem Řádu Zlatého rouna. Ve válce s Turky v letech 1788-1789 však musel kvůli neúspěchům předat vrchní velení císařské armády generálu Laudonovi.


Zdroj:

KACETL, Jiří. Kronika Hradiště u Znojma. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 2011, 245 s.


LAUNEK, Zikmund – farář 

*? – Jemnice

+17. 10. 1805


Životopis:

Od 1. května 1793 byl farářem v Miroslavských Knínicích. Člen řádu premonstrátů v Louce u Znojma.


Zdroj:

HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. Vyd. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012. 306 s. ISBN 978-80-7275-093-1.


LEDERER, Max – herec, režisér, divadelník

*17. 10. 1875 – Heřmanův Městec

+2. 9. 1937 – Česká Skalice


Životopis:

Český železniční úředník, dramatik, divadelník a prozaik židovského původu. V mládí se věnoval ochotnickému divadlu a později se stal významnou postavou české kulturní scény. První český přednosta železniční stanice ve Znojmě. Působil ve městech jako Trutnov, Čáslav, Kojetín, Světlá nad Sázavou a Jaroměř, kde se angažoval nejen v kulturním, ale i politickém životě. Lederer byl aktivní v české menšině v Trutnově, kde se podílel na kulturním rozvoji a organizaci divadelních akcí. V roce 1929 byl zvolen kulturním referentem a později viceprezidentem Ústředního spolku českých divadelních ochotníků. Byl také jedním ze spoluzakladatelů divadelní přehlídky Jiráskův Hronov. V literární tvorbě se zaměřoval na česko-židovskou problematiku.


Zdroj:

Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 36, s. 11.


LUKSCH, Johann – voják, sedlák

*12. 9. 1879 – Branišovice

+14. 10. 1915 – Srbsko


Životopis:

Johann měl dva sourozence, starší sestru Marii a mladšího bratra Paula. Dalších pět jeho sourozenců zemřelo buď záhy po porodu, nebo ještě v dětství. V roce 1907 se Johann oženil s Marií Annerlovou z Vinohrádek a narodily se jim dvě děti, obě však záhy zemřely. 1. srpna 1914 byl odveden do války společně s osmnácti dalšími muži. Zahynul v bojích v Srbsku 14. října 1915 a pohřben byl přímo na bojišti.


Zdroj:

DRYBČÁK, Filip. Dějiny Branišovic. Vydání: první. Branišovice: obec Branišovice, 2022. 260 stran. ISBN 978-80-11-01929-7.


MAREŠ, Josef – právník, starosta 

*17. 10. 1885 – Vídeň

+12. 4. 1945 – Terezín


Životopis:  

Absolvent německého gymnázia ve Znojmě a Právnické fakulty ve Vídni a v Praze (1906-1912). Člen Matice znojemské (1906) a organizace místního Sokola (1914). První světovou válku prožil na frontě. Stál u zrodu ustanoveného národního výboru (1918), zastupoval sociálně demokratickou stranu. Od ledna 1919 člen správní komise a městské rady. Třikrát za sebou byl ve volbách zvolen starostou města Znojma (1920, 1924, 1929). Prosazoval národnostní politiku, byl rozený diplomat a svoji znalost německého jazyka uplatnil právě na poli česko-německých vztahů.  Přesto byl často kritizován německými zástupci radnice. Ve volbách v roce 1929 a 1935 zvolen poslancem Národního shromáždění Československé republiky. V roce 1938, kdy Znojmo bylo připojeno k fašistické říši, odešel do Brna za advokátní činností.  Jeho rodina se přestěhovala do Heraltic. Dne 23. června 1939 byl v Brně zatčen gestapem a tři měsíce vězněn na policejní stanici na Orlí ulici. Po propuštění odešel se svoji rodinou do Okříšek. Začátkem srpna roku 1941 opět zatčen a po propuštění, které následovalo asi po měsíci, byl gestapem neustále sledován a vyslýchán. Koncem srpna roku 1944 zatčen potřetí, převezen do Malé pevnosti v Terezíně, kde podlehl útrapám koncentračního tábora. V roce 1946 mu bylo uděleno Čestné občanství města Znojma in memoriam. Za jeho starostování byly postaveny v dolní části města rodinné domky, tato čtvrť nese jeho jméno – Marešov. V roce 1990 byla přejmenována jedna ze znojemských ulic na ulici dr. Mareše.


Zdroj:

DAVID, Lukáš. Jóó, tehdá za první republiky: (k osobnosti a životu prvního českého starosty města Znojma, JUDr. Josefa Mareše): ročníková seminární práce. [S.l.: s.n.], 2005, 28 s.


MIKULÁŠ z Archu a na Jaroslavicích – majitel panství

*?

+10. 10. 1595


Životopis:  

Císařský  mundšenk  a komorník arciknížete, pojistil v roce 1585 na panství věno své ženy Hyppolity de Collalto a to v ceně 25 000 zlatých rýnských.


Zdroj:

MARKEL, Martin. Dějiny Jaroslavic. Vyd. 1. [S.l.]: M. Markel, 2006. 277 s. ISBN 80-239-7702-4.


MINKUS, Erna – dcera podnikatele 

*11. 10. 1895 – Znojmo

+1942 – Zamość (Polsko)


Životopis: 

Dcera Simona Minkuse, zakladatele konzervárny Minkus A. a S. na Vídeňské ulici ve Znojmě.


Zdroj:

BOUDA, Otto. Osudy znojemských židovských konzervářů po roce 1938. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2023: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv ve Znojmě, 2024. S. 90-101.


PEYERLE, Wilhelm – generál 

*28. 5. 1845 – Senj (Chorvatsko)

+29. 10. 1915 – Vídeň


Životopis: 

Absolvoval Vojenskou akademii ve Znojmě (Loucký klášter).


Zdroj:

Wilhelm Peyerle [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné na:

http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_P/Peyerle_Wilhelm_1845_1915.xml


PREISSOVÁ, Martina – herečka, dabérka

*31. 10. 1975 – Znojmo

Životopis:  

Po ukončení Střední pedagogické školy studovala obor herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kterou zakončila v roce 1998. Již během studia hostovala v Národním divadle Brno, následně zde získala stálé angažmá (1998–2000). Po dvouletém hostování v Národním divadle v Praze se stala od roku 2000 stálou členkou tamní činohry a hostuje i na jiných pražských scénách. Byla dvakrát (1999, 2004) nominována na Cenu Thálie. První manželství uzavřela s dirigentem Romanem Válkem. Po rozvodu v roce 2005 se podruhé vdala 28. července 2009 za herce Martina Preisse.


Zdroj:

RUBEŠ, Daniel. Nebýt Znojma, ubylo by v našich pohádkách princezen i princů: Speciální Sumář pohádek a filmů ke sváteční obrazovce od Znojemského týdne. Znojemský týden-Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 20, č. 52 (2020), s. 4.


SCHILLER, Richard – úředník 

*8. 10. 1865 – Hostěrádky, Vranovská Ves

+4. 10. 1920 – Vranovská Ves 


Životopis: 

Vedoucí úředník keramické továrny v Hostěrádkách.


Zdroj:

TRMAČ, Miloslav. Keramická továrna v Kravsku od roku 1895 do konce první světové války. 150 let keramiky Kravsko 1823-1973. Kravsko: ZV ROH Keramické závody, n.p., 1973, s. 3-12.


SCHÖN, Josef – farář 

*14. 10. 1845 

+?


Životopis: 

Farář v loucké farnosti.


Zdroj:

Výročí. Život farností Znojma. Č. 2 (2025), s. 11.


SKÁLA, Jan – vojín 

*1. 10. 1885 – Lesonice

+20. 10. 1915 – Krakov


Životopis: 

Narodil se 1. října 1885. Jako vojín příslušel k 99. pěšímu pluku. Zemřel 20. října 1915 v polní nemocnici v Krakově na skvrnitý tyfus ve věku 30 let. Byl pohřben 21. října 1915 v "cholerovém" hřbitově u Krakova.


Zdroj:

Lesoničtí padlí ve Velké válce 1914-1918. Lesoňák. Č. 1 (2018), Roč. 8, s. 40-51.


STEINER, Heinrich – ředitel školy

*?

+23. 10. 1935 – Znojmo


Životopis:
Dne 5. března 1912 byl jmenován prvním ředitelem měšťanské školy v Hrušovanech nad Jevišovkou.


Zdroj:

FOUSEK, Miroslav. Hrušovany nad Jevišovkou: (od dávné minulosti po současnost): sestaveno z materiálů sesbíraných v letech  1981-2019.  Vydání první. Břeclav:  Petr Brázda – vydavatelství ve spolupráci s městem Hrušovany nad Jevišovkou, 2020. 241 stran. ISBN 978-80-87387-68-9.


STEINMETZ, František – poštmistr 

*28. 9. 1890 – Vémyslice

+25. 10. 1935


Životopis:  

Obecnou školu navštěvoval ve Vémyslicích, pak v Klučově, kde se připravoval pod dozorem švagra Makeše na střední školu. V roce 1902 byl přijat do reálky ve Velkém Meziříčí a po ukončení IV. třídy v roce 1907 nastoupil nezávazně jako bezplatný praktikant na poštovním úřadě v Měříně na dobu 3 měsíců. Bydlel ve Zhoři a do Měřína denně docházel. Žádost o přijetí do služeb pošt a telegrafů Ředitelství pošt v Brně vyřídilo kladně a 2. ledna 1908 nastoupil jako aspirant do kursu, který se odbýval v Jihlavě. Roku 1923 se oženil s Jaroslavou Doležalovou.  V roce 1926 se u Františka objevila choroba, která měla za následek, že byl roku 1928 přeložen do výslužby, neboť k vykonávání služby byl uznán neschopným.


Zdroj:

Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2010: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo; [Brno]: Moravský zemský archiv v Brně, 2011, 221 s.


SVOBODA, Antonín – sportovec, sprinter

*12. 1. 1900

+29. 10. 1965 – Znojmo


Životopis:  

Přední československý sprinter, běhal pod pseudonymem "Tarzan". Držitel československých rekordů na 200 m. Jako první český atlet zaběhl 100 m pod 11 s. Mistr ČSR v běhu na 100 m (1924) a 200 m (1923). Slavný brněnský sprinter, který běžel v Brně-Pisárkách s americkým sprinterem Paddockem. Překonal rekord na 300 m, zvláště dobře běhal ve štafetě 4x100 m. V roce 1927 byl členem štafety Moravské Slavie, která překonala čs. rekord výkonem 44, 2 sec.


Zdroj:

MIKULIČ, Jiří. Sport v Sokole Znojmo do roku 1948. [Znojmo]: [nakladatel není známý], 2023. 106 stran. 


ŠLÁF, František – voják 

*1. 12. 1910 

+28. 10. 1955


Životopis: 

Na keramickém kruhu vytvářel vázy, talíře, umělecké předměty.


Zdroj:

Hrob František Šláf [online]. In: Spolek pro vojenská pietní místa. ©2014 [cit. 2025-07-24]. Dostupné na: https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/534-vranovska-ves/


ŠTĚDROŇ, Bohumír – profesor, sbormistr, klavírista, dirigent, hudební teoretik

*30. 10. 1905 – Vyškov

+24. 11. 1982 – Brno


Životopis:  

Po absolvování gymnázia ve Vyškově byl učitelem v Kuchařovicích (1924-1925) a složil doplňovací maturitu na učitelském ústavě v Brně (1925). V letech 1925-1927 byl pedagogem zpěvu na vyškovském gymnáziu a zároveň studoval dějepis, zeměpis a hudební vědu na Masarykově univerzitě v Brně. Prošel řadou zaměstnání, byl pedagogem na středních školách v Brně, profesorem hudební výchovy na Pedagogické akademii (1931-1939). V roce 1934 získal titul PhDr. V letech 1939-1945 a 1950-1952 působil jako pedagog na brněnské konzervatoři, v letech 1945-1972  na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1963 získal titul profesora. V letech 1956-1959  pracoval externě na AMU. Byl členem řady spolků a hudebních těles. 


Zdroj:

TOMEŠ, Josef. Český biografický slovník XX. století. 3. díl. Praha: Paseka, 1999, 587 s.


UHEREK, Rudolf – akademický malíř

*20. 10. 1895 – Lipník nad Bečvou

+18. 9. 1964 – Vranov nad Dyjí


Životopis:

Bratr Richarda Uherka, v jehož tvorbě do roku 1938 převažuje krajinářství, zejména akvarely. Potom se věnoval i figurální kompozici, malbě církevní, nástěnné a restaurování starých obrazů. Studoval na odborné keramické škole ve Znojmě a v Bechyni (1916) a na AVU v Praze. Zabýval se malbou, do roku 1938 převažovala krajinomalba a motivy z jadranského pobřeží nebo moravského venkova. Věnoval se i figurálním kompozicím, církevní tematice, nástěnné malbě a restaurování starých obrazů.


Zdroj:

TOMAN, Prokop Hugo. Uherek, Rudolf. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 2. Praha: Ivo Železný, 2000. S. 617.


ZÁBLATSKÝ z Tulešic, Jan Josef – majitel panství, velkostatkář

*27. 1. 1711 – Praha

+23. 10. 1785 – Tulešice


Životopis:  

Jan Josef byl písařem moravských zemských desek, vlastnil Tulešice a Dubňany a v 50. – 80. letech 18. století byl přísedícím zemského soudu a apelačního tribunálu na Moravě. Zemřel bez dědiců ve věku 74 let a byl pohřben do rodinné hrobky v hornodubňanském kostele, jak dosvědčuje tamní náhrobek.


Zdroj:

JAN, Libor.  Tulešice  1239-2009: z dějin vesnice na Moravskokrumlovsku. 1. vyd. Tulešice: Obecní úřad v Tulešicích, 2008. 94 s. ISBN 978-80-254-2299-1.


Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.