BALTAZZI, Anna – baronka
*1. 5. 1855
+1905
Životopis:
Majitelka jevišovického panství. Provdala se za barona Heinricha Hectora Baldazziho.
Zdroj:
KLEMPA, Aleš. Nový zámek v Jevišovicích: od Villy Ugarte k pozdně romantické rezidenci v arkádovém stylu podle znovuobjeveného vídeňského projektu. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2011: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. ISBN 978-80-86931-67-8. S. 50-87.
BĚHAN, František – protifašistický bojovník
*10. 9. 1911 – Slavonice
+5. 5. 1945 – Praha
Životopis:
Pracoval ve znojemské elektrárně a od roku 1939 byl zaměstnán v telefonní ústředně v Praze. Účastník Pražského povstání. Padl v Chotkových sadech. Pohřben je na Malvazinkách v Košířích.
Zdroj:
František Běhan. Znojemské listy. 1995, roč. 4, č. 16, s. 5.
BENEŠ, Jan – antropolog, spisovatel, pedagog
*6. 5. 1935 – Nová Hradečná
+2. 11. 1998 – Brno
Životopis:
Narozen v Hradečné (Nová Hradečná). Od roku 1945 žil v Blížkovicích, poté v Oblekovicích. Od roku 1951 studoval přírodovědnou fakultu univerzity v Brně, absolvoval 1961, 1968 antropologii UK Praha. Od roku 1959 působil na UJEP Brno.
Zdroj:
SLAVÍKOVÁ, Věra. Spisovatelé Jihomoravského kraje: biograficko-bibliografická příručka. Brno: Knihovna Jiřího Mahena, 1989, 328 s.
BÖHEIM, Ferdinand – archeolog, historik
*1794 – Znojmo
+30. 5. 1835 – Wiener Neustadt
Zdroj:
Ferdinand Böheim [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné na: http://de.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_Carl_Boeheim
DLAPKA, Amand – kazatel, kněz, převor
*23. 6. 1892 – Znojmo
+25. 5. 1955 – Retz
Životopis:
Sliby složil 11. září 1912 v Olomouci, ordinován byl 5. července 1915 v Olomouci. Působil jako sub magistr noviců, kazatel v Olomouci a Litoměřicích. Byl převorem v Ústí nad Labem a Chebu. Po skončení 2. světové války byl jako občan německé národnosti odsunut do Rakouska. Pohřben je v Retzu.
Zdroj:
Amand Dlapka [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: opusculum.op.cz/2005/05/opus05.pdf
ENDERS, Johann Nepomuk – nakladatel, tiskař, spisovatel
*3. 5. 1815 – Uherské Hradiště
+11. 3. 1877 – Nový Jičín
Životopis:
Narodil se v rodině dohlížitele na tabákový monopol Jana Enderse. V roce 1840 se odstěhoval do Nového Jičína, který se stal jeho trvalým domovem. 1. 2. 1850 začal vydávat v Novém Jičíně noviny Stadt – und Land – zeitung. Pro nezájem přestaly po měsíci vycházet. 1851-79 vydává ilustrovaný časopis Die Bienes. V letech 1874 – 1877 vydával novou tiskovinu Neutitschein Wochenblatt. Sbíral lidové pověsti, psal humoresky a žánrové povídky a básně. Byl autorem několika divadelních her. Je autorem znojemských "Geschichtbücheln".
Zdroj:
ČERNÝ, Josef. Takzvané Geschichtbücheln znojemské provenience. Tiskárny a tisky 19. století: sborník příspěvků z celostátní konference…: Jindřichův Hradec 3. - 4. září 1997. ISBN 80-86227-00-6. S. 115-120.
FREYTAG z Čepirohu, Šebestian – opat, kněz maltézský rytíř
*1533 – Čepiroh
+2. 5. 1585 – Znojmo
Životopis:
Pocházel ze šlechtické rodiny. Studoval v Praze a Itálii. Pro svoje vzdělání a rozhled se stal vychovatelem Rudolfa II. Vstoupil do řádu maltézských rytířů a bojoval s Turky. Zvláště se vyznamenal v bitvě u Lepanta v Korintském zálivu. V r. 1572 se vzdal vojenské služby a vstoupil do premonstrátského kláštera v Louce. Dne 11. 10. 1573 ho císař Maxmilián jmenoval opatem a na kněze byl vysvěcen v roce 1574. Byla to volba, která louckému klášteru neobyčejně prospěla. Přispěl k zásadnímu pozvednutí morálky a celkové úrovně opatství a už v 16. století vynikal jako horlivý rekatolizátor Znojemska. Roku 1575 založil v Louce chlapeckou školu, kde vyučovali jezuité a hudební seminář, kde vyučovala řada významných vídeňských a italských mistrů. Zasadil se o práva kláštera, dal sepsat seznam poddaných a jejich povinností, založil matriku. V roce 1578 dal postavit novou klášterní knihovnu. V roce 1574 byly poprvé v klášterní zahradě vypěstovány okurky. Po zrušení kláštera r. 1784 se pěstování okurek rozšířilo do okolí. Zemřel v Louce r. 1585. Pohřben byl v kapitulní síni. Roku 1802 byly jeho ostatky nalezeny, cínová rakev i s náhrobkem prodány podomnímu obchodníkovi a ostatky pohřbeny na místním hřbitově.
Zdroj:
ECKL, Petr. Doba reformace a opat Šebestián Freytag z Čepiroh. Bonum opus: premonstráti v Louce (1190-1784) = Bonum opus: Die Prämonstratenser in Klosterbruck (1190-1784). Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2020. S. 53-60. ISBN 978-80-86974-32-3.
FRK, Jaroslav – kněz, farář
*19. 1. 1912 – Třebešice u Vlašimi
+18. 5. 1985 – Znojmo
Životopis:
Sliby složil 28. září 1932 v Olomouci, na kněze byl vysvěcen 4. července 1937 v Olomouci. Působil jako kaplan v Plzni, později jako farář a podpřevor ve Znojmě. V roce 1950 byl internován v Želivě, po propuštění pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1966 se směl vrátit do duchovní správy a byl umístěn jako kaplan v Jemnici. Od roku 1968 působil jako farář při řádovém kostele sv. Kříže ve Znojmě. S velkou nadějí spolupracoval při obnovování řeholní komunity ve Znojmě. V roce 1980 těžce onemocněl a musel být převezen do Charitního domova na Moravci. Pohřben je v řádovém hrobě ve Znojmě.
Zdroj:
P. FRK Jaroslav Josef OP. Život farností Znojma. 2015, č. 5, s. 11.
HAAS, Jiří z Hasenfelsu – baron
*26. 10. 1876 – Horní Slavkov
+11. 5. 1945 – Bítov
Životopis:
Nejmladší člen rodu, baron Jiří Haas z Hasenfelsu, milovník zvířat a zejména psů, žil na hradě Bítov až do roku 1945, kdy musel tento přesvědčený antifašista, avšak německého původu, hrad pod nátlakem partyzánů opustit. S nedobrovolným odchodem a opuštěním milovaných zvířat se však nevyrovnal a spáchal sebevraždu.
Zdroj:
BARTUŠEK, Stanislav. Posmrtný návrat barona Haase. Znojemsko. 1997, roč. 7, č. 24, s. 5.
HALLA-PETZNY, Hildegarde – umělkyně
*21. 5. 1905 – Jaroslavice
+22. 12. 1996 – Norimberk (Německo)
Životopis:
První Znojmačka studující vídeňskou akademii. Přestože byla velmi talentovaná, studia na akademii nedokončila. Její mladší bratr Franz Petzny nastoupil na studia architektury a stavitelství do Brna a jejich ovdovělé matce nezbývalo dostatek finančních prostředků, aby mohly studovat obě její děti. Krátce po svatbě se přestěhovala s manželem do Brna, později do Ostravy.
Zdroj:
FRECEROVÁ, Monika. Ženská síla ve sbírce JMM: katalog k výstavě. [Znojmo]: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, [2023], ©2023. 106 stran. ISBN 978-80-86974-41-5.
HARDEGGU, Anna z – majitelka panství
*12. 5. 1805 – Hrušovany nad Jevišovkou
+2. 12. 1879 – Hrušovany nad Jevišovkou
Životopis:
25. října 1842 se v Laa an der Thaya provdala za prusko-slezského důstojníka Karla Friedricha Kammela. Měli tři děti, Karla, Dominika a Emanuelu. V letech 1833-1879 majitelka panství Hrušovany nad Jevišovkou. Věnovala se nemocným. Tehdy nebyla ještě žádná nemocenská pojišťovna, proto zřídila v zámku lékárnu. Když její muž postavil nemocnici, osobně pečovala o nemocné.
Zdroj:
FOUSEK, Miroslav. Hrušovany nad Jevišovkou: (od dávné minulosti po současnost): sestaveno z materiálů sesbíraných v letech 1981-2019. Vydání první. Břeclav: Petr Brázda - vydavatelství ve spolupráci s městem Hrušovany nad Jevišovkou, 2020. 241 stran. ISBN 978-80-87387-68-9.
HINTERHÖLZL, Josef – kněz, biskup
*16. 5. 1915 – Šumná
+3. 8. 2013 – Moravec
Životopis:
Na kněze byl vysvěcen 5. července 1939 v Brně. Jako kooperátor působil postupně v Troubsku, v Brně-Tuřanech a v Brně u sv. Tomáše. V říjnu 1949 se stal farářem na Vranově nad Dyjí. Na podzim 1956 odešel jako kooperátor do Jamného u Jihlavy, v roce 1976 se stal administrátorem v Brně-Lískovci. V letech 1981-1984 mu byl odebrán státní souhlas; žil v Jamném u Jihlavy, krátce zastupoval ve Zhoři nad Jihlavou. Od roku 1984 působil v Jamném u Jihlavy jako výpomocný duchovní, v roce 1991 byl tamtéž ustanoven farářem. V lednu 2005 nastoupil do Charitního domova důchodců pro kněze na Moravci a zde zemřel.
Zdroj:
DUNDA, Marek. Nejvýznamnější rodák Šumné?. Šumenský zpravodaj. 2008, č. 1, s. 17.
HOPFEN, František Xaver von – majitel velkostatku
*3. 5. 1825 – Vídeň
+18. 3. 1901
Životopis:
Po smrti svého dědy Josefa Hopfena zdědil velkostatek v Miroslavi. Byl od raných 60. let 19. století poslancem moravského zemského sněmu a vídeňské říšské rady, kde v letech 1863-1870 zastával funkci prvního viceprezidenta a mezi lety 1870-1873 jejího prezidenta. V roce 1863 byl vyznamenán Řádem Železné koruny III. třídy a o devět let později povýšen do šlechtického stavu. Od roku 1864 zasedal ve správní radě C. k. privilegovaného všeobecného rakouského ústavu pro půdní kredit, jenž mezi lety 1867-1873 vedl. Od roku 1874 byl také prezidentem Společnosti Jižní dráhy.
Zdroj:
MUZEJNÍ A VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST. Miroslav: město odhalených tajemství. Vydání první. Miroslav: město Miroslav, [2022], ©2022. 482 stran. ISBN 978-80-11-01154-3.
CHARVÁT, Theodorik Vácslav – duchovní správce, kazatel, spisovatel
*7. 7. 1749 – Hořice (okres Pelhřimov)
+5. 5. 1805 – Mikulovice
Zdroj:
ŠTĚPNIČKOVÁ, J. Trojí zastavení v Mikulovicích. Znojemsko. 1993, roč. 3, č. 4, s. 5.
CHLOUPEK, Adolf – učitel
*29. 4. 1914 – Mešovice
+květen 1945 – Straubing
Životopis:
Odborný učitel, měšťanská škola v Heřmanči, okres Jindřichův Hradec. Zapojen do odboje v Obraně národa, gestapem zatčen 20. června 1941. Zemřel na následky věznění v káznici. Jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí první a druhé světové války v obci Heřmaneč.
Zdroj:
Adolf Chloupek [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné na: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1067
KAPLAN, Řehoř – kněz, dominikán, převor, farář, katecheta
*4. 10. 1874 – Lysá nad Labem
+28. 5. 1945 – Znojmo
Životopis:
V roce 1892 vstoupil do kláštera a řeholní sliby složil v Olomouci dne 15. 9. 1893. Na kněze byl vysvěcen 18. 7. 1897 ve Štýrském Hradci. Po krátkém pobytu v korutanském Frýsachu, prožil celý život ve Znojmě v klášteře sv. Kříže, kde byl postupně katechetou, kaplanem, farářem, podpřevorem i převorem a ředitelem Třetího řádu sv. Dominika. Pohřben je v řádové hrobce ve Znojmě na městském hřbitově.
Zdroj:
Výročí. Život farností Znojma. Č. 6 (2017), s. 10.
KNOBLOCHOVÁ, Jaromíra – malířka
*10. 5. 1945 – Dolní Dubňany
Životopis:
Studovala na SUPŠ v Brně (1963) a na AVU v Praze (1970). Věnuje se krajinomalbě, je zaujata především Vysočinou. Maluje také figurativní obrazy. Ilustrovala knihu O mluvícím ptáku. Zabývá se tematikou dětských panenek, maluje zátiší.
Zdroj:
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-2000. V., Ka-Kom. Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2000. 351 s. ISBN 80-86171-05-1.
KOPŘIVA, Vilhelm – voják
*26. 5. 1895 – Olbramkostel
+3. 8. 1916 – Rudky (Ukrajina)
Životopis:
Sloužil jako svobodník u pěšáckého pluku č. 99. Padl v ruském Polsku.
Zdroj:
PEIKER, Otto. Kronika Milíčovice. [S.l.] : [s.n.], 1983.
KRATOCHVÍL, Ladislav – architekt
*12. 5. 1925 – Kravsko
+16. 8. 2023
Životopis:
Studoval na FA VUT v Brně (1957). Působil na Útvaru hlavního architekta v Ostravě. Věnoval se urbanistickým koncepcím a technicko-správním řízením v oblasti průmyslu. Byl členem SČA, výboru svazové pobočky Ostrava a komise pro průmyslové stavby při ÚV SČA.
Zdroj:
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-2001. VI., Kon-Ky. Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2001. 512 s. ISBN 80-86171-06-X.
KÜNZL, Johann – hudebník, houslař
*3. 5. 1825 – Luby (Cheb, Česko)
+15. 11. 1903 – Znojmo
Životopis:
Naučil se hrát na housle v rodném městě a po několika letech putování přišel do Znojma. Tam hrával spolu s Josephem Kratschmannem. Zůstal s ním až do roku 1852 a potom se dalších let učil na housle u proslulého houslového tvůrce Gabriela Lemböcka. V roce 1862 se vrací zpět do Znojma a otevírá zde obchod s houslemi. Künzl byl známý hrou na housle, violu, kytaru a nástroje si sám vyráběl ve své dílně.
Zdroj:
KACETL, Jiří. Znojmo - perla jižní Moravy: kronika a vzpomínky na Znojmo za vlády císaře Františka Josefa Prvního. Část I., 1850-1900. Vydání první. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 2024. 403 stran. ISBN 978-80-907979-2-5.
LAU, Joannes – hudební prefekt
*17. 1. 1700 – Chřibská
+30. 5. 1785 – Znojmo
Zdroj:
HOLUBOVÁ, Markéta. Biografický slovník hudebních prefektů jezuitského řádu působících v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1556-1773. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2009, 238 s. ISBN 978-80-87112-19-9.
LICHTENŠTEJNA, Eleonora Markéta z – kněžna
*28. 5. 1655 – Lissberg
+16. 8. 1702 – Vídeň
Životopis:
Rozená vévodkyně ze Schleswig-Holstein-Sonderburg-Wiesenburgu. Byla první majitelkou břežanského panství z rodu Lichtenštejnů. V roce 1674 se provdala za ovdovělého knížete Maxmiliána II. Jakuba Mořice z Lichtenštejna, s nímž měla syna Karla Ludvíka a dceru Marii Janu. Dne 18. června 1692 výhodně koupila břežanské panství od Michala Adolfa II. z Althannu. V roce 1699 nabyla ještě panství Bohunice s dalšími vesnicemi (Kyjovice, Bantice, Práče, Stošíkovice a opuštěné Hostěrádky). Protože obě její děti zemřely ve věku asi čtyř let, ve své poslední vůli z 15. srpna 1702 jmenovala dědicem svých statků svého manžela Maxmiliána II. Jakuba Mořice. Den poté zemřela. Pochována byla v loretánské kapli klášterního kostela sv. Bartoloměje v Moravském Krumlově.
Zdroj:
SÜSENBEKOVÁ, S. Marie Františka. Osobnosti z rodu Lichtenštejnů. Střípky z dějin břežanského zámku. V Brně: Jiří Brauner – Kartuziánské nakl., 2019. S. 16-20. ISBN 978-80-88325-08-6. R-3584.
LINTNER, Jan – voják
*11. 4. 1923 – Hluboké Mašůvky
+8. 5. 1945 – Přímětice
Životopis:
Člen I. oddílu Horácké skupiny, padl dne 8. května 1945 hrdinnou smrt blízko křižovatky státní silnice s okresní silnicí Přímětice-Citonice.
Zdroj:
Po stopách historie, života a pověstí Hlubokých Mašůvek: 1220-1995. Znojmo: Bína, 1995. 99 s.
LUKEŠ, Josef – protifašistický bojovník
*26. 7. 1913 – Vídeň
+5. 5. 1945 – Praha
Životopis:
Po okupaci (1938) se odstěhoval se svými rodiči ze Znojma do Havlíčkova Brodu. Vojenskou základní službu absolvoval v Olomouci jako letecký mechanik. Závodit začal v roce 1934, První svůj závod jel ve Vítkovicích. Hned na prvním závodě s mezinárodní účastí na motocyklu Jawa skončil třetí. Stal se populárním účastníkem téměř všech významných závodů. Vždy patřil mezi první, často vítězil. Naposledy v Československu jel Zlatou přilbu v Pardubicích, kde vyhrál kategorii 350. V roce 1940 se rozešel s továrnou Jawa a začal závodit na svou pěst. Později vstoupil do služeb továrny Walter. Od roku 1941 žil v Praze. Účastník pražského povstání (1945). Za bojové zásluhy mu udělil prezident republiky dne 13. dubna 1946 Československý válečný kříž 1939 in memoriam.
Zdroj:
IROVSKÝ, B. Josef Lukeš, bojovník Pražského povstání. Znojemský zpravodaj. 1985, č. 5, s. 22-23.
MACÁK, Václav – pedagog, sbormistr
*18. 5. 1945 – Kamenice nad Lipou
Životopis:
V roce 1976 začal působit na Střední pedagogické škole ve Znojmě jako učitel hudební výchovy.
Zdroj:
Almanach: 40 let Střední pedagogické školy ve Znojmě. [Znojmo]: Gymnázium, Střední pedagogická škola, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Znojmo, [2016]. 96 stran.
MEDEK, Petr – probošt
*? – Mohelnice na Moravě
+30. 5. 1585
Životopis:
Proboštem na Hradišti v letech 1581-1585.
Zdroj:
KACETL, Jiří. Kronika Hradiště u Znojma. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 2011, 245 s.
NEPOMUK Střecha, Jan VI. – probošt
*14. 5. 1705 – Praha
+29. 7. 1779 – Hradiště
Životopis:
Narodil se v Praze, řádové sliby složil 28. září 1725 a primici sloužil dne 16. ledna 1729. Z knínské kaplanky byl ve válečných letech povolán, aby spravoval řádové statky v Ďáblicích a potom v Hloubětíně. Po 19 letech dostal chebskou komendu, kde byl současně královským komisařem ve věcech reformace víry pro kraj chebský a protonotář.
Zdroj:
KACETL, Jiří. Kronika Hradiště u Znojma. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 2011, 245 s.
PEYERLE, Wilhelm – generál
*28. 5. 1845 – Senj (Chorvatsko)
+29. 10. 1915 – Vídeň
Životopis:
Absolvoval Vojenskou akademii ve Znojmě (Loucký klášter).
Zdroj:
Wilhelm Peyerle [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné na: http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_P/Peyerle_Wilhelm_1845_1915.xml
PRŮCHA, Otakar – malíř, grafik, krajinář
*13. 11. 1893 – Praha
+19. 5. 1965 – Znojmo
Životopis:
Absolvent pražské AVU u profesorů Bukovace, Ženíška, Hynaise a Preislera. Průcha od roku 1920 působil v Bítově a již roku 1923 uspořádal ve Znojmě svoji soubornou výstavu s šedesáti olejomalbami s motivy z Bítovska. V dalších deseti letech následovala řada dalších výstav, prezentujících téměř výlučně krajinářské náměty z Podyjí. Po zatopení starého Bítova se Průcha přestěhoval do Podhradí nad Dyjí, kam dojížděl ještě po roce 1945.
Zdroj:
ŠTURC, Libor. Výtvarná kultura ve Znojmě mezi dvěma světovými válkami. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. 1999, s. 10-29.
SALETA, Jan – odbojář, protifašistický bojovník
*22. 11. 1912
+7. 5. 1945 – odbojář - protifašistický bojovník
Životopis:
Syn krejčího v Knínicích. Za první republiky byl četařem československé armády, později pracoval jako cestář, dělník kamenolomu, zaměstnanec Statistického úřadu a nakonec jako dělník pražské Avie, továrny na letecké motory. Tam se zapojil do odboje a po vypuknutí Pražského povstání dne 5. května 1945 se zařadil mezi barikádníky. Dostal za úkol bránit kulometem sokolovnu v Bubenči, kde ho dne 7. května 1945 zabil protivníkův granát. In memoriam byl vyznamenán Československým válečným křížem a na bubenečské sokolovně jeho statečnost připomíná pamětní deska. Ostatky hrdiny byly v březnu1946 převezeny do Knínic, kde je slavnostně pochovali na místním hřbitově.
HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. Vyd. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012. 306 s. ISBN 978-80-7275-093-1.
SLÁMA, Jiří – fotograf
*20. 5. 1955
+10. 7. 2023 – Brno
Životopis:
Fotograf, který reportážním způsobem zachycuje všední i výjimečné okamžiky života kolem nás ve své neopakovatelnosti.
Zdroj:
Nahlédnutí do tvorby znojemských fotografů. Znojmo: Okresní kulturní středisko, 1989.
STEINER, Richard – podnikatel
*15. 1. 1878 – Vídeň
+květen 1945
Životopis:
V říjnu 1938 byl zatčen a donucen opustit Znojmo. Ve Znojmě zanechal svoji manželku, odešel do Brna a jeho znojemský podnik byl likvidován.
Zdroj:
KOC, Karel. Válečné škody způsobené leteckými nálety na město Znojmo a jeho poválečná obnova (1. část). Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2018: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2019. S. 7-65.
STEINEROVÁ, Regina – oběť holocaustu
*23. 5. 1885
+1942
Zdroj:
GRUNOVÁ, Eva. Dějiny Židů v Moravském Krumlově. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2003. S. 10-28.
STŘECHA, Jan Nepomuk – probošt
*14. 5. 1705 – Praha
+29. 7. 1779
Životopis:
Sliby složil 28. září 1725. Svoji službu započal v Knínicích, odkud byl povolán, aby spravoval řádové statky v Ďáblicích. Po krátkém působení v Blaupertu nastoupil jako komendátor do Chebu, kde byl současně také královským komisařem pro reformaci víry. Na Hradiště přišel z Chebu 14. dubna 1766. Po svém příchodu pokračoval v díle započatém J. J. Hauerem. Probošt Střecha sepsal během svého zdejšího působení pamětní knihu, ve které popsal výstavbu nejen kostela, ale i všech dalších nových staveb na proboštství a panství. Probošt Střecha se osvědčil i jako dobrý diplomat, o čemž svědčí fakt, že se mu podařilo urovnat spory s okolními řády. Velké pozornosti probošta Střechy se těšila hudba. V roce 1769 byly na Hradiště přivezeny varhany z kaple v Myslibořicích. Rok 1775 znamenal pro probošta Střechu osobní výročí. Na podzim toho roku, dne 28. září, v den svatého Václava, složil do rukou velmistra Suchánka svůj druhý slib.
Zdroj:
SMEJKALOVÁ, Eva. K obuvi z kostela sv.Hypolita ve Znojmě-Hradišti [online]. Brno, 2008 [cit. 2021-10-06]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/tc3p3/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav KLÍMA.
ŠTĚPÁNEK, Jaroslav – houslista
*16. 5. 1905 – Kročehlavy
+5. 3. 1970 – Znojmo
Životopis:
Ve čtyřech letech začal hrát na housle. Od devíti let se učil hrát na housle u profesora pražské univerzity J. Felda. V roce 1919 přešel z kladenské reálky na pražskou konzervatoř. Absolvoval ji v roce 1924 koncertem D-dur (Beethoven) za doprovodu orchestru řízeného V. Talichem. Spolupracoval s Českým kvartetem (K. Hoffman, O. Ševčík). Poté se věnoval dráze sólisty. Koncertoval v řadě měst naší republiky. Vystupoval v Bulharsku, Švýcarsku, Polsku, Belgii. Zúčastnil se evropského koncertu Československého rozhlasu (1936), který byl vysílán do dvaceti evropských států a Ameriky. Spolupracoval s Československým rozhlasem v Brně, Bratislavě, Košicích a Ostravě. Podzim života strávil ve Vranově nad Dyjí. Pořádal samostatné i výchovné koncerty pro školy. Pohřben je v na brněnském hřbitově, jeho hrob zdobí sochařský portrét realizovaný podle návrhu jeho manželky – výtvarnice Niny Štěpánkové-Sommerové.
Zdroj:
ŠŤASTNÝ, Čestmír. Nedožité jubileum. Znojemsko. 1975, roč. 16, č. 23, s. 4.
TIŠLER, Vladimír – voják
*12. 11. 1923 – Hluboké Mašůvky
+8. 5. 1945 – Přímětice
Životopis:
Člen I. oddílu Horácké skupiny, padl dne 8. května 1945 hrdinou smrtí blízko křižovatky státní silnice s okresní silnicí Přímětice-Citonice.
Zdroj:
Po stopách historie, života a pověstí Hlubokých Mašůvek: 1220-1995. Znojmo: Bína, 1995. 99 s.
TRAPP, Moritz Wilhelm – vychovatel, archeolog
*24. 1. 1825
+27. 5. 1895
Životopis:
Původně vychovatel ve šlechtických rodinách, od roku 1864 kustod Františkova muzea v Brně (dnes Moravské zemské muzeum v Brně). Člen Archeologického sboru Národního muzea v Praze. Byl jedním z prvních archeologů na Moravě se zaměřením na období pravěku. Svou pozornost upíral také na oblast Znojemska a Moravskokrumlovska.
Zdroj:
MUZEJNÍ A VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST. Miroslav: město odhalených tajemství. Vydání první. Miroslav: město Miroslav, [2022], ©2022. 482 stran. ISBN 978-80-11-01154-3.
TRNKA, Jakub – pedagog, historik, profesor, divadelní ochotník
*18. 7. 1903 – Křenovice u Slavkova
+28. 5. 1965 – Znojmo
Životopis:
Absolvent obecné školy v Křenovicích, měšťanské školy ve Slavkově (1914-1915), gymnázia v Praze (1915-1918) a ve Vyškově (1918-1923), Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde studoval dějepis, filozofii, zeměpis, latinu a řečtinu (1923-1928). Po dvouleté prezenční službě v Malackách, pro nedostatek učitelských míst v českých zemích zůstal na Slovensku. Byl pedagogem na školách v Lučenci, Bánské Šťavnici a ve Zvolenu (1930-1934), na gymnáziu ve Znojmě (1934-1935), na vojenském gymnáziu v Moravské Třebové (1935-1938), na vojenském gymnáziu v Hranicích (1938-1939), na gymnáziu v Holešově (1939-1945). Po válce se vrátil do Znojma na reálné gymnázium, kde učil až do roku 1965.
Pedagog: Vlastní náplní jeho života bylo učitelské poslání. Jeho hodiny dějepisu nebyly jen přesným výkladem historických dějů. Nosil do hodin odbornou literaturu, reprodukce uměleckých děl, odkazoval na vhodnou četbu. Studenti, kteří měli v maturitní práci napsat, které osobnosti měly na ně největší vliv, zařadili mezi tyto osobnosti i profesora Trnku.
Historik: O archeologii projevil zájem na vysoké škole. V době působení na Slovensku prováděl archeologické průzkumy římských hradišť. Později se začal zajímat o historické stavební slohy. Na znojemském gymnáziu založil historický kroužek (1947). Vypracoval metodiku vlastivědné práce, seznamování široké veřejnosti s památkami znojemské architektury, umění, dějinami města a hradu. Byl jedním z iniciátorů uznání Znojma za městskou památkovou rezervaci, konzervátorem pro znojemský okres (1945-1963) a předsedou muzejní rady.
Průvodce: Pracoval nejen jako průvodce, ale prováděl i jejich školení. Napsal řadu přednášek.
Divadelní ochotník: Účinkoval ve hrách - Ženská vojna, Potasch a Perlmutter, Podzimní manévry, Jan Vývara. Recitoval v loutkářském souboru závodního klubu Služeb města Znojma, kde jeho manželka (učitelka hudby) hrála na klavír. V r. 1958 na II. národní loutkářské soutěži v Opavě získal soubor druhé místo.
Zdroj:
FIL. Učitel tělem i duší Jakub Trnka. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2005, roč. 5, č. 21, s. 4.
VACHUT, Jan – malíř, restaurátor
*30. 5. 1965 – Valtice
Životopis:
Studoval dekorativní a užitou malbu v architektuře a propagaci na SUPŠ v Uherském Hradišti. Pracoval jako malíř restaurátor mj. v Památkovém ústavu Brno (1984-1991), u firmy Artes (1991-2001), pak ve svobodném povolání. Zabýval se restaurováním iluzivních maleb, erbů a dalších doplňků na zámcích Lednice, Valtice, Vranov nad Dyjí, Jaroměřice nad Rokytnou, Bítov, Buchlovice. V letech 1990-1998 prováděl v Praze restaurátorské práce v Arcibiskupském paláci, Lichtenštejnském paláci, v Rudolfinu, v prostorách Karlovy univerzity, v Živnostenské bance a jinde.
Zdroj:
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-2008. XIX., V-Vik. Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2008. 337 s. ISBN 978-80-86171-29-6.
VEDRA, František – voják
*25. 3. 1925 – Hluboké Mašůvky
+8. 5. 1945 – Přímětice
Životopis:
Člen I. oddílu Horácké skupiny, padl hrdinnou smrtí 8. května 1945 blízko křižovatky státní silnice s okresní silnicí Přímětice-Citonice.
Zdroj:
Po stopách historie, života a pověstí Hlubokých Mašůvek: 1220-1995. Znojmo: Bína, 1995. 99 s.
VODIČKA, Ferdinand – sbormistr, hudební skladatel, pedagog
*27. 5. 1895 – Černovice
+18. 5. 1953 – Černovice
Životopis:
Absolvent gymnázia v Táboře a pražské konzervatoře. Navštěvoval mistrovskou školu, kde u V. Nováka studoval skladbu. Pedagog na hudební škole ve Znojmě (1922-1925). Dirigent Pěveckého sdružení Vítězslav Novák a Znojemské filharmonie (1922-1925). V r. 1925 odešel do Mostu. Ředitel hudební školy (1925-1938), sbormistr Pěveckého sdružení severočeských učitelů. Za 2. světové války působil v Berouně. Pedagog na hudební škole, sbormistr spolku Slavoš. Zakladatel hudební školy v Horním Litvínově (1948). V r. 1949 odchází do svého rodiště – Černovice.
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 21, s. 11.
VYSKOČIL, František – oběť okupace, odbojář
*22. 1. 1910
+5. 5. 1945
Životopis:
Byl členem vedení krumlovské organizace Komunistické strany Československa. Byl zatčen a je uváděn mezi brněnskými obětmi okupace, když zahynul při návratu z koncentračního tábora v květnu 1945. Jako odbojová činnost je uváděn odběr ilegálního stranického tisku, výběr stranických příspěvků a podpora rodin zatčených.
Zdroj:
Moravský Krumlov ve svých osudech. Vyd. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro Město Moravský Krumlov, 2009. 350 s. ISBN 978-80-86249-56-8.
VYSTRČIL, Josef – protifašistický bojovník
*1902 – Dolní Dubňany
+31. 5. 1945 – Brno
Životopis:
Jako jediný z pěti chlapců početné nemajetné rodiny nešel po skončení měšťanky v Moravském Krumlově studovat a zůstal na drobném domácím hospodářství. Převzal od otce i sběrnu mléka, která fungovala již za monarchie a dodávala mléko do Brna i Vídně. Vystrčil se stále více odlišuje od svého okolí, zajímají ho tělovýchovné skupinové scény. Na ztrátu samostatnosti a německou okupaci reaguje po svém, zarputilostí a aktivním odporem. Zamalovává dvojjazyčné nápisy a pomáhá skrývajícím se osobám. Je v kontaktu se svými bratry ve Slavičíně a Ostravě, inspiruje se tamějšími zkušenostmi vznikajících odbojových skupin i způsoby získání zbraní a výbušnin. Od nich také dostane rozmnožovací stroj k tisku letáků. Ty vznikají koncem roku 1943 nejprve v baráčku, který si postavil za vesnicí s možností úniku do polí směrem k Jamolicím a později z obav o prozrazení na hřbitově.
Zdroj:
JELÍNEK, Rudolf. Za svobodu vlasti. Znojmo, 1976, 100 s.
WOZILKA, Ingeborg – dcera fotografa
*19. 2. 1929 – Znojmo
+2. 5. 2015 – Wallhausen (Německo)
Životopis:
Dcera fotografa Karla Nathera.
Zdroj:
KLIMTOVÁ, Miloslava. Znojmo a okolí na pohlednicích Karla Nathera = Znaim und Umgebung in Ansichtskarten von Karl Nather. Hostivice: Baron, 2024. 288 stran. ISBN 978-80-88121-89-3.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.