Kalendárium

Zobrazení: 197

Prosinec

Bašta, Jan – učitel (140. výročí narození)

*10. 12. 1881 - Vémyslice

†7. 5. 1968 - Brno

Životopis:

Ovládal psaní na stroji a těsnopis, dobře znal němčinu. Velmi oblíbený pedagog, pracoval na školní pomůcce (soubor tabulí) pro výchovu tělovědy. Poslední sadu tabulí předala jeho manželka Libuše do pedagogického muzea v Přerově.

Vystudoval: Učitelský ústav v Brně. Učitel venkovské školy na Českomoravské vysočině, ředitel měšťanské školy v Brně. odborné a zájmové organizace - Česká vědeckotechnická společnost, Svaz protifašistických bojovníků.

Zdroj:

Bauer, Robert – pedagog (180. výročí narození)

*5. 12. 1841 - Jiřice u Mor. Budějovic

†20. 5. 1912 - Brno

Životopis:

Jako malý chlapec ztratil zrak a od roku 1849 - 1857 vyrůstal v ústavu slepců. Varhaník v ústavu šlechtičen a posádkovém kostele v Brně (od r. 1859), varhaník a ředitel kůru u dominikánů. Pedagog v ústavu slepců v Brně (od r. 1868), kde vyučoval ladění klavíru.  

Zdroj:

  • Robert Bauer. Neevidované materiály. Č. 832.

Baum, František – inženýr (130. výročí narození)

*4. 12. 1891 – Újezd

†?

Životopis:

Absolvoval První české gymnázium v Brně (1912). ČVŠT v Brně - obor chemického inženýrství (1917). Vedoucí vinařsko-ovocnické sekce výzkumného ústavu zemědělského v Brně.   

Zdroj:

Bayer, Friedrich – rodák (100. výročí narození)

*2. 12. 1921 – Konice

†?

Životopis:

Rodák z Konic. Po vyhnání působil ve Vídni, r. 1984 se přestěhoval do Bavorska.

Dílo:

Německy sepsal svoje paměti i s historicky ověřenými záznamy pod názvem Geschichte der Kuhberggemeinde Deutsch Konitz (Dějiny obce z Kraví hory: Německá Konice).   

Zdroj:

  • ČERNOŠEK, Lubomír. Osudy víry na Znojemsku - osudy dvou kaplí. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2013: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. S. 171-183. ISBN 978-80-86931-81-4.

Bouzarová, Marie – oběť okupace (110. výročí narození)

*12. 12. 1911 - Blížkovice

†24. 6. 1942 - Brno 

Zdroj:

Fialová, Lenka – ilustrátorka (70. výročí narození)

*30. 12. 1951 – Zlín

†?

Zdroj:

  • Příběhy třetího odboje aneb jak se rozkládala totalita. Znojemský týden. 2015, roč. 15, č. 47, s. 13.

Haas, Georg Carl – podnikatel (180. výročí narození)

*6. 12. 1841 - Kamenný dvůr

†29. 11. 1914 - Mostov

Životopis:

Po dokončení studia chemie na vídeňské polytechnice se ujal vedení rodinné porcelánky. Od roku 1867 společně se svým stejně starým bratrancem Johannem Baptistou Czjzkou rozvinuli v továrně, založené původně roku 1792 J. G. Paulusem jako manufaktura, výrobu v tak velkém stylu a kvalitě, že se brzy značka Haas & Czjzek stala ve světě porcelánu proslulým pojmem. Firma Haas se stala jedním z největších výrobců porcelánu na území Rakousko-Uherska a vůbec největší v českých zemích. Podstatně rozmnožit bohatství rodu umožnil Georgu Carlu Haasovi i výhodný sňatek s Olgou Dannenbergovou, dcerou koksařského magnáta z pruského Královce, dnešního Kaliningrafu na území Ruské federace. Roku 1876 se jim v Kamenném Dvoře narodil jediný syn - Georg Julius. Když bylo chlapci 10 let, zakoupil otec jako rodinné sídlo severočeský pseudogotický zámek Mostov vystavěný na místě středověké tvrze. V té době vlastnil Georg Carl Haas kromě podílů v porcelánce v Chodově a Slavkově také statek Kynšperk nad Ohří a obchodní dům na prestižní vídeňské Kaertnergasse. V roce 1899 byl za vynikající průmyslové úspěchy v oboru nobilitován s predikátem "Haas von Hasenfels" a byl mu udělen "mluvící" erb, kde kromě šesticípé hvězdy byl v bílém kosmém břevně napříč modrým polem běžící zajíc. S přihlédnutím k obchodním zásluhám byl roku 1908 Georg šlechtic Haas von Hasenfels v den 60. výročí panování císaře Franze Josefa I. povýšen nejvyšším rozhodnutím do stavu svobodných pánů (s predikátem Freiherr von). Své snažení o vstup mezi nobilitu korunuje pak v roce 1912. Od mladého člena polské knížecí rodiny Radziwillů Františka kupuje na základě novinového inzerátu starobylý jihomoravský hrad Bítov s romantickou zříceninou Cornštejn a příslušným velkostatkem. Byl pochován v hrobce nedaleko svého rodiště v Kamenném Dvoře u Kynšperka.

Zdroj:

  • Osobnosti ze šuplíku. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2012, roč. 12, č. 33, s. 13.

Hofbauer, Klement Maria, svatý – řeholník (270. výročí narození)

*26. 12. 1751 - Tasovice

†15. 3. 1820 - Vídeň

Životopis:

Otec K. M. Hofbauera se jmenoval Petr Pavel Dvořák, pocházel z Moravských Budějovic. Jako sedmnáctiletý přišel do německých Tasovic. Zde se oženil s Marií Steerovou a usadil se tu natrvalo. V matrice jsou zapsáni pod Dvořákovým poněmčeným jménem Hofbauer. Když je Janovi 7 let, otec umírá. Jan si přeje studovat na kněze, ale matka není schopna udržovat syna na studiích, proto ho posílá do Znojma. Dne 31. 3. 1767 nastoupil jako pekařský učeň u Františka Dobše, v pekárně, která stála na dnešním Václavském náměstí č. 3. Pracoval nějakou dobu v klášteře v Louce jako pekař a zároveň ukončil s podporou tamního opata Lambecka středoškolská studia. V teologických studiích by mohl pokračovat jen tehdy, pokud by vstoupil jako novic do řádu, ale premonstrátský klášter už žádné novice nesměl přibírat. Nějaký čas pobýval v rodišti svého otce, poté ve Vídni, v Itálii. Dvakrát se stal poustevníkem, z toho jednou složil i řeholní sliby a přijal nové poustevnické jméno Clemens. Odešel opět do Itálie, kde se stal členem kongregace redemptoristů. Tato kongregace mu umožnila ukončit teologická studia a dala jeho životu pevná pravidla a cíle. Pokoušel se založit kongregaci ve vlasti, ale tehdejší osvícenské Rakousko s nepřátelským postojem vůči řeholím jeho snahám nepřálo. Polský král Stanislav August požádal redemptoristy, aby přišli do Varšavy. Zde Klement Maria Hofbauer spolu s Tadeášem Hüblem působil dvacet let. Působil především v kostele sv. Bennona, zakládal sirotčince, školy pro chlapce i dívky, založil knihtiskárnu. V roce 1808 je řád redemptoristů francouzskými vojáky vyhnán z Varšavy. Hofbauer odchází do Vídně, kde r. 1813 získal místo jako duchovní správce v kostele sv. Voršily. Poslední léta prožil ve Vídni a snažil se uskutečnit své dávné přání uvést redemptoristy do vlasti. Vídeňský dvůr však nebyl myšlence nakloněn. Posledním Hofbauerovým dílem bylo vypracování pravidel řádu redemptoristů. Císař František podepsal dekret o připuštění kongregace redemptoristů v rakouských zemích dne 19. 4. 1820. Toho se však Hofbauer nedožil. Umírá 15. 3. 1820 ve Vídni a byl pohřben na hřbitově v Maria-Enzersdorf. Roku 1862 byly jeho ostatky přeneseny do kostela Maria am Gestade ve Vídni. Dne 29. ledna 1888 byl papežem Lvem XIII. blahořečen a 20. května 1909 svatořečen papežem Piem X. Roku 1914 se stává patronem Varšavy i Vídně. 20.3 2004 byla jeho bronzová pamětní deska, která byla odhalena r. 2001 ve foyer znojemské radnice při příležitosti 250. narození světce, přemístěna na dům, ve kterém se Hofbauer vyučil pekařem - na Václavské náměstí č. 3.   

Zdroj:

  • ŽILÍK, Rudolf. Klement Maria Hofbauer - světec našeho kraje. Noviny Niva. 2010, roč. 10, č. 2, s. 2-3.

Holá, Vlasta - oběť náletu (110. výročí narození)

*19. 12. 1911

†1945 - Znojmo

Životopis:

Zahynula spolu s manželem Františkem a čtyřmi dětmi v troskách domu v ulici Palackého 12/114.   

Zdroj:

  • KOC, Karel. Válečné škody způsobené leteckými nálety na město Znojmo a jeho poválečná obnova (1. část). Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2018: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2019. S. 7-65. R-3629.

Kalousek, František – pedagog (120. výročí narození)

*20. 12. 1901 - Bučovice

†5. 4.1988 - Brno

Životopis:

Působil jako pedagog na Bučovicku. V roce 1937 absolvoval PedF MU Brno, od roku 1945 docent. Od roku 1948 působil jako profesor PedF MU Brno a od roku 1954 byl profesorem a v letech 1958-1970 vedoucím katedry prehistorie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V počátcích své archeologické práce se zaměřil na tématiku eneolitu, vypracoval třídění šňůrové keramiky na Moravě. Později se soustředil na problematiku slovanskou, zejména velkomoravskou. Vedl řadu systematických výzkumů (Marefy, Šardičky, Vícemilice, Těšetice-Vinohrady, Znojmo-Hradiště, Pohansko u Břeclavi).   

Zdroj:

  • PODBORSKÝ, Vladimír. Nad životním dílem prof. Dr. Františka Kalouska. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1988. 1989, s. 94-96.

Klempa, František – sportovec (110. výročí narození)

*20. 12. 1911 - Znojmo

†19. 1. 2006 - Brno

Životopis:

Předválečný výborný oštěpař, který od roku 1939 do roku 1946 vedl úspěšné družstvo dorostu Moravské Slavie. Byl účastníkem dvouměsíčního kurzu ve Finsku. Vedl přípravu čs. atletů jako instruktor kurzů, dlouholetý trenér a ústřední rozhodčí. Vydal celou řadu odborných publikací o hodu oštěpem. Do svých 88 let se zúčastňoval veteránského mistrovství Evropy a světa. Působil ve Znojmě a Brně jako středoškolský profesor a na vysoké škole (MU v Brně) jako odb. asistent. Členem Sokola Znojmo jako závodník a trenér (1927-32), pak v Moravské Slavii (1932-48). Mnohaletou bohatou a obětavou činnost F. Klempy, která svou kvalitou daleko přesahuje rámec našeho města a má pro ně vysoký společenský význam, ocenilo Zastupitelstvo města Brna udělením Ceny města Brna pro rok 1997 v oboru sport. Jeho syn MUDr. Ivan Klempa v mládí provozoval aktivně námořní jachtink, později emigroval do Rakouska.   

Zdroj:

  • František Klempa. Neevidované materiály. Č. 925.

Knor, Antonín – archeolog (50. výročí úmrtí)

*24. 1. 1908 - Stehelčeves

†16. 12. 1971 - Prosečnice

Zdroj:

  • VÁLEK, David. Sídliště kultury s moravskou malovanou keramikou v Hlubokých Mašůvkách: (výzkumy z let 1947-1950). vyd. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, 2014, 347 s. ISBN 978-80-210-6680-9.

Kostelecký, František – učitel (180. výročí narození)

*3. 12. 1841 - Moravský Krumlov

†?

Životopis:

1876 učil na dívčí škole v Třebíči. 1884-1901 učitel v Jinošově.   

Zdroj:

  • HLAVÁČEK, Petr. Proměny jihomoravských kantorů v 2. polovině 19. století. Část II. osoby. Jižní Morava 2016. 259-289. V Brně: Moravský zemský archiv, 2016. R-3376.

Králík, Jan – kněz (30. výročí úmrtí)

*2. 11. 1919 - Velká Bíteš

†5. 12. 1991 - Brno

Životopis:

V letech 1980-90 spravoval znojemskou farnost sv. Kříže a farnost Načeratice a rovněž vykonával funkci znojemského děkana a arcikněze. Kněžské svěcení přijal v roce 1943 v Brně a následně působil jako kaplan v Mrákotíně, Dačicích a Štítarech. Zde nakonec jako farář zůstal až do roku 1980. Přitom spravoval také farnost Chvalatice a by správcem a následně děkanem vranovského děkanátu. Poslední rok života strávil jako pomocný duchovní v Podolí u Brna.   

Zdroj:

  • Výročí. Život farností Znojma. Č. 4 (2019), s. 11.

Kroupa, Josef - předseda Místního národního výboru (110. výročí narození)

*18. 12. 1911 - Znojmo

†11. 6. 1974 - Znojmo

Zdroj:

  • KOZDAS, Jan. Válečníci, tatíci a mlčící - nově zjištěné skutečnosti o zboření historického domovního bloku pod Radniční věží ve Znojmě v letech 1945 až 1947. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2013: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo, 2014, s. 46-87.

Lampel, Ferdinand – kapelník (330. výročí úmrtí)

*1652

†5. 12. 1691 - Moravský Krumlov

Životopis:

Zatím první známý knížecí kapelník.  

Zdroj:

  • Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2009, 350 s.

Marcha, Jaroslav – spisovatel (60. výročí úmrtí)

*26. 5. 1880 - Babice nad Svitavou

†29. 12. 1961 - Brno

Životopis:

Autor lyrických a vzpomínkových povídek, črt a fejetonů z venkovského života, k nímž čerpal látku především z přírodních dojmů a zážitků z cest. Vlastním jménem Dominik Nejezchleb, podepisoval se také D. Nejezchleb Marcha. Po absolvování základního vzdělání a po otcově smrti se ujal rodného hospodářství a přitom se sám dál vzdělával především v literatuře. Od roku 1907 působil jako žurnalista v krajinských a selských časopisech. Nejprve v přerovských Rolnických listech, později, v letech 1908-1909, byl členem redakce Selských listů v Olomouci a poté i v Brně, od 1910 přispíval také do Moravského venkova. Ve stejné době se také stal tajemníkem agrární strany pro Moravu s Slezsko, a od roku 1920 ji zastupoval více než patnáct let v poslanecké sněmovně, v letech 1935-1939 také v senátě. Roku 1940 se vzdal politické činnosti a odešel do důchodu. Jaroslav Marcha zastával řadu politických a veřejných funkcí, podnikal časté cesty po Evropě, a to zejména po balkánských zemích. Podílel se na moravském kulturním životě, mj. byl v letech 1936-1941 předsedou Moravského kola spisovatelů. Od roku 1919 redigoval Hospodářsko-politickou knižnici, kam přispíval politickými statěmi pod pseudonymy Bezejmenný, Stanislav Vichr, Roman Vlach a Petr Západ. Jeho syn, ekonom Jaroslav Nejezchleb-Marcha (1909-1972), vydal dvě knihy cestopisných reportáží (Anatolský břeh 1961, Kde země končí a moře začíná 1962) a dobrodružný román Kismet (1971), vše pod pseudonymem Roman Vlach, který již dříve užíval jeho otec.

Zdroj:

  • PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě: Kulturně-historický nástin. Přerov: Strojil, J., [19--?], s. 67.

Mozart, Wolfgang Amadeus - hudební skladatel (230. výročí úmrtí)

*27. 1. 1756 - Salzburg

†5. 12. 1791 - Vídeň

Životopis:

Mozart pobyl ve Znojmě tři dny. Jeho pobyt zde se váže k jeho památné pražské cestě roku 1787, kterou podnikl z Vídně se svou mladou chotí.   

Zdroj:

  • Ze Znojma do Prahy a do Olomouce a jiné zajímavosti z dějin města Znojma: Osudy knihovny louckého kláštera, hrob P. Diviše a pobyt A. Mozarta v Louce. Znojemský zpravodaj 1984. 1984, č. 10, s. 10.

Nechvátal, Josef – dirigent (20. výročí úmrtí)

*19. 4. 1923 - Medlice

†26. 12. 2001 - Znojmo

Životopis:

Absolvent Konzervatoře v Brně (1939-1946, varhanní oddělení ve třídě prof. J. Blatného, kompozice u prof. PhDr. Zd. Blažka a prof. V. Kaprála, dirigování u prof. B. Lišky). V letech 1940-1944 hrál na varhany v kapli nemocnice u sv. Anny v Brně.

Pedagogická činnost: Učitel Hudební školy Otakara Ševčíka v Písku (1948 - leden 1958), ředitel Hudební školy ve Strakonicích (únor 1958 - srpen 1958), učitel na Hudební škole ve Vranově nad Dyjí (září 1958 - září 1959), učitel na LŠU, nyní ZUŠ, ve Znojmě (říjen 1959 - leden 1980), ředitel LŠU v Miroslavi (únor 1980 - srpen 1984).

Umělecká činnost: Ředitel kůru kapucínského kostela v Brně (1945-1946), dirigent pěveckého sboru aspirantů důstojnické školy v Klatovech (1946-1947), zakladatel a dirigent ženského pěveckého sboru ve Stříbře (1947-1948), ředitel kůru kostela Povýšení sv. Kříže v Písku (1950-1958), dirigent pěveckého sboru Hlahol v Písku (1948-1958), sbormistr dětského pěveckého sboru LŠU ve Znojmě (1958-1964), korepetitor a klavírní doprovázeč Pěveckého sdružení Vítězslav Novák ve Znojmě (1958-1959), dirigent Pěveckého sdružení V. Novák ve Znojmě (1959). Jako ředitel kůru v Písku nastudoval a provedl s chrámovým sborem šest mší, dvacet dva ostatních církevních sborů, přes dvě staNebyly nalezeny položky rejstříku. sólových písní a zpěvů. Jako dirigent Pěveckého sdružení V. Novák ve Znojmě uvedl od roku 1959 - 1992 786 sborů, koncertů a vystoupení. S Pěveckým sdružením V. Novák uskutečnil několik koncertních zájezdů - Bulharsko (1967, 1984), Jugoslávie (1969), Rakousko (1969, 1990, 1992). V r. 1981 uskutečnilo PSVN se svým dirigentem natáčení sborů českých hudebních skladatelů v nahrávacím studiu Čs. rozhlasu v Brně. Úzce spolupracuje a společně koncertuje s pěveckým sborem Einklang z rakouského Hollabrunnu.

Veřejná činnost: varhaník v obřadní síni na znojemské radnici (1960), člen Krajského poradního sboru pro sborový zpěv v Brně (1961-1981), předseda Okresního poradenského sboru pro sborový zpěv ve Znojmě (1961-1991). V r. 1962 spolu s B. Vaštou iniciátore Pěveckých slavností jihozápadní Moravy, které se v r. 1968 rozrostly do Pěveckých slavností Jihomoravského kraje za účasti více než šedesáti sborů všech kategorií. Člen hlavního výboru Unie českých pěveckých sborů v Praze (1969-1974), předseda místní pobočky Společnosti Vítězslava Nováka (1989) a od r. 1990 člen Mezinárodního muzea hudby v Londýně.   

Zdroj:

  • Pan muzikant. Znojemsko. 1998, roč. 8, č. 16, s. 5.

Reuper, Julius – učitel (180. výročí narození)

*2. 12. 1841

†?

Životopis:

V roce 1872 byl učitelem na reálné škole ve Znojmě.

Zdroj:

Sedlák, Jan – kněz (150. výročí narození)

*4. 12. 1871 - Třebíč

†8. 5. 1924 - Brno

Životopis:

Msgre. prof. dr. Jan Evangelista Sedlák byl kněz, profesor bohosloví a historik. Studoval na biskupském semináři v Brně a poté historii a archivnictví na Institutu pro rakouský dějezpyt ve Vídni. Dosáhl doktorátu teologie sub auspiciis imperatoris (pod záštitou panovníka). Roku 1894 byl vysvěcen na kněze. Studoval duchovní dějiny, hlavně období Jana Husa. 1894 kaplan v Dyjákovicích. 1899–1906 profesor náboženství na německé zemské reálce a na I. českém gymnáziu v Brně. 1907 profesor biblického studia Starého zákona a východních jazyků v biskupském semináři v Brně. 1919 profesor náboženských dějin na Teologické fakultě Komenského university v Bratislavě.

Zdroj:

Semmer, František - malíř (320. výročí úmrtí)

*?

†23. 12. 1701 - Znojmo

Zdroj:

  • Kalendárium osobností Moravy pro období 2001-2005. V Brně: Moravská zemská knihovna; V Olomouci: Státní vědecká knihovna, 2001, 358 s.
Smrčková, Štěpánka – učitelka (120. výročí narození)

*26. 12. 1901 – Rakšice

†?

Zdroj:

  • HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012. 306 s. ISBN 978-80-7275-093-1.

Steuer, Johann – učitel (190. výročí narození)

*11. 12. 1831 – Dobšice

†?

Životopis:

1860-1865 učitel v Tasovicích. 1865-1870 městský varhaník ve Znojmě. 1870-1873 nadučitel ve Chvalovicích. Po založení Männergesangverein Chvalovice v létě 1887 sbormistr spolku.   

Zdroj:

  • HLAVÁČEK, Petr. Proměny jihomoravských kantorů v 2. polovině 19. století. Část II. osoby. Jižní Morava 2016. 259-289. V Brně: Moravský zemský archiv, 2016. R-3376.

Šafářek, Karel – učitel (270. výročí úmrtí)

*1706

†10. 12. 1751 - Moravský Krumlov

Životopis:

Před rokem 1751 krumlovský učitel.   

Zdroj:

  • Moravský Krumlov ve svých osudech. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro Město Moravský Krumlov, 2009. 350 s. ISBN 978-80-86249-56-8.

Špirk, Jan Evangelista – kněz (200. výročí narození)

*29. 12. 1821 - Třebíč

†18. 1. 1904 - Brno-Tuřany

Životopis:

Roku 1847 byl vysvěcen na kněze a byl vyslán postupně na různá místa jihozápadní Moravy (Babice, Horní Dubňany, Rudíkov), kde působil jako kaplan. Krátce působil jako administrátor v Žebětíně. V květnu 1877 se setkává Špirk v Římě osobně s papežem Piem IX. a předává mu petrský haléř farníků. Špirk byl zbožný, ušlechtilý a pro církev a vlast vždy zanícený moravský kněz a ctitel Matky Boží. Přestože prodělal třikrát choleru a těžce onemocněl příušnicemi, byl neobyčejně aktivní a podílel se na mnoha církevních a světských akcích. Neopomenutelný je jeho podíl na rozvoji školství v jednotlivých obcích. Založil několik bratrstev a po léta řídil Katolickou jednotu. Byl skromný člověk a mezi farníky oblíbená a uznávaná autorita. Obce ho jmenovaly svým čestným občanem. Udržoval významné kontakty ve vládnoucích kruzích, zejména mezi moravskou šlechtou. Za zásluhy o církev byl jmenován papežským komořím, byl majitelem Záslužného zlatého kříže s korunou a císař mu udělil Řád Františka Josefa. Jan Evangelista Špirk zemřel v Tuřanech ve věku 83 let.

Zdroj:

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová