Kalendárium

Zobrazení: 211

Srpen

Auer, Josef – archivář (60. výročí úmrtí)

*23. 5. 1888 - Přímětice

†2. 8. 1961 - Znojmo

Životopis:

Absolvent německého c. k. gymnázia ve Znojmě (1900-1908). Po vykonání první kancelářské zkoušky nastoupil jako pomocná kancelářská síla k c. k. Krajskému a okresnímu soudu ve Znojmě (1909). V říjnu roku 1912 dobrovolně práci u soudu ukončil. Dne 3. 6. 1914 byl přijat na c. k. univerzitu ve Vídni. Studia mu však přerušily události 1. světové války. Počátkem května 1915 nastoupil válečnou službu, kterou vykonával až do ledna 1919, kdy byl vládním komisařem vyreklamován do služeb města Znojma (dle svědectví JUDr. V. Veleby, zástupce vládního komisaře města, byl J. Auer vůbec prvním českým úředníkem, který byl do služeb města povolán). V letech 1962-1939 pracoval jako městský archivář. Poté byl přeložen do Brna a nakonec do Prahy, kde pracoval na úseku určování domovského práva a od září r. 1940 v překladatelském oddělení. Od roku 1943-1945 byl administrativním ředitelem popisného referátu v Praze. V roce 1945 se vrátil do Znojma a byl jmenován ředitelem městského archivu (1945-1952). Z pověření Okresního národního výboru ve Znojmě vykonával služby a úkony archivářské ve všech obcích znojemského okresu. Zejména zachraňoval staré písemnosti v Jevišovicích, v Šatově a Moravském Krumlově. Znojemský archiv se stal pod jeho vedením vlastně okresním archivem v pravém slova smyslu, čímž předběhl dobu, neboť okresní archivy se objevily na scéně archivnictví až o mnoho let později.

Zdroj:

  • První český úředník ve službách města. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2005, roč. 5, č. 21, s. 4.

Boehmstetten, Carolus – učitel (260. výročí úmrtí)

*31. 10. 1729 - Brno

†17. 8. 1761 - Brno

Životopis:

1754 vyučoval na Koleji jezuitů ve Znojmě.   

Zdroj:

  • WISNAR, Julius. I. Periode: Das Gymnasium der Jesuiten 1624/5-1773. Über einige hervorrandere Persönlichkeiten, welche am Znaimer Gymnasium: In der Zeit von 1624 bis 1850 wirkten oder mit der Anstalt im Zusammenhange standen. Znaim: J. Wisnar, 1913, s. 4-19.

Bochner, Karl Johann Anton - bankovní úředník (160. výročí narození)

*26. 8. 1861 - Brno

†16. 11. 1929 - Znojmo

Životopis:

Vystudoval právo. V roce 1889 se oženil v Brně s Klárou, dcerou Rudolfa Czepiczky účetního v Brně.   

Zdroj:

Breuner, Seifried Kryštof - tajný rada (370. výročí úmrtí)

*1569 - Staatz

†26. 8. 1651 - Vídeň

Životopis:

Narodil se v dolnorakouském městě Staatz jako druhý syn svobodného pána Seifrieda Breunera a jeho manželky Alžběty, rozené svobodné paní z Eitzingu. Původně byl protestantem, ale později konvertoval ke katolicismu. Vystudoval práva v Padově. Již v mládí

   obdržel významné úřady, pocty a výsady, takže byl ve své době nejvýznamnější osobností rodiny. Byl tajným radou tří císařů Svaté říše římské - Rudolfa II., Matyáše a Ferdinanda II. V letech 1600-1615 byl prezidentem Dolnorakouské dvorské komory, v roce 1620 se stal zemským maršálem dolnorakouských statků a roku 1626 byl jmenován místodržitelem Dolního Rakouska. Tento úřad vykonával až do roku 1640. V roce 1624 byl vyznamenán titulem vysoce urozený a roku 1643 Řádem zlatého rouna. Po svém otci zdědil panství Staatz a v roce 1609 koupil od císaře Rudolfa II. panství Asparn an der Zaya, kde nechal vystavět barokní zámek jako své hlavní sídlo. V roce 1632 také založil v Asparn dodnes existující minoritský klášter. Roku 1622 nabyl moravské statky Hrušovany a Břežany. Ve Vídni koupil dům "Don Juan", v němž často pobýval. Seifried byl třikrát ženatý. Z jeho prvního manželství s Annou Marií Alžbětou, vdovou po hraběti Ferdinandu Nagarola, se narodily čtyři děti. Dvě dcery zemřely v mladém věku, třetí dcera Polyxena Christiana vstoupila do řádu Kanovniček sv. Augustina ve Vídni a jediný syn Seifried Leonard se později stal dědicem. Další dvě manželství Seifrieda Kryštofa a Markétou Marií, vdovou po Adamu Havlovi Popelovi z Lobkovic, a později s Janou, vdovou po Gottfriedu svobodném pánu ze Stadlu, byla bezdětná. Na sklonku svého života prožil těžké chvíle, když byl jeho zámek v Asparn v roce 1645 zdevastován Švédy, před nimiž se svou ženou Janou uprchl na její statek Hollengg ve Štýrsku. Teprve v roce 1646 se vrátili zpět do Vídně, kde Seifried Kryštof ve věku 82 let zemřel.  

Zdroj:

  • SÜSENBEKOVÁ, S. Marie Františka. Osobnosti z rodu Breunerů. Střípky z dějin břežanského zámku. V Brně: Jiří Brauner - Kartuziánské nakl., 2019. S. 11-13. ISBN 978-80-88325-08-6. R-3584.

Brunner, Armin – spisovatel (160. výročí narození)

*1. 8. 1861 - Miroslav

†8. 11. 1929 - Vídeň

Životopis:

Syn spisovatele a pedagoga Philippa Brunnera. Studoval ve Vídni. V roce 1887 nastoupil do Zpravodajské kanceláře ve Vídni. Byl redaktorem Neues Wiener Journal, od r. 1893 šéfredaktorem Neue freie Presse, psal i knihy pro mládež a texty k operetám, patřil k svobodným zednářům. V roce 1915 se stal redaktorem Concordia-Kalender, kromě toho přispíval svými fejetony do mnoha jiných deníků a literárních a humoristických časopisů.

Zdroj:              

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. 2011, roč. 11, č. 31, s. 11.

Brym, Josef – voják (50. výročí úmrtí)

*24. 11. 1892 - Znojmo

†9. 8. 1971 - Praha

Životopis:

Po absolvování gymnázia začal studovat na univerzitě ve Vídni, studia nedokončil. Za první republiky vstoupil do československé armády jako voják z povolání a v důstojnické hodnosti sloužil 1921-1933 na Slovensku v košické posádce. Po odchodu z armády se zaměřil na sběr a zpracování léčivých rostlin. Po druhé světové válce zastával funkci ředitele podniku Léčivé rostliny a později pracoval ve Výzkumném ústavu přírodních léčiv v Praze. Zasloužil se o rozvoj sběru, pěstování a analýzy léčivých rostlin. Jako botanik se věnoval floristickému výzkumu převážně na Slovensku, po válce též v českých zemích. Na východním Slovensku studoval teplomilnou květenu Slovenského krasu a četných lokalit Slovenského Rudohoří, Slánských vrchů, Spišské kotliny a středního Pohornádí. Vedl botanickou sekci Přírodovědeckého klubu v Košicích a byl členem České botanické společnosti v Praze. Příspěvky o teplomilné vegetaci východního Slovenska a Slovenského krasu publikoval ve slovenských odborných časopisech. Obsáhlý herbář věnoval katedře botaniky Přírodovědecké fakulty UK v Praze, jeho pozdější sběry rostlin daly základ herbáři Výzkumného ústavu přírodních léčiv v Praze.   

Zdroj:

  • Biografický slovník českých zemí. [VIII. sešit], Brun-By. Vyd. 1. Praha: Libri, 2007, s. 225-368.

Fragstein, František – rektor (360. výročí narození)

*24. 8. 1661 - Opava

†9. 7. 1728 - Nisa (Polsko)

Zdroj:

  • FIALA, J. Rektoři olomoucké univerzity v letech 1573–1860. Žurnál UP. 2007, roč. 16, č. 14, s. 9.

Fröhlich, Moritz – podnikatel (220. výročí narození)

*22. 8. 1801 - Moravský Krumlov

†7. 12. 1886 - Brno

Životopis:

Židovský nájemce pivovaru v Novém Jičíně, poté ve Skrbeni, okres Olomouc. Ve 40. letech požádal jako obchodník na Starém Brně o udělení jednoduchého továrního oprávnění k výrobě likérů a rosolky ve vlastním domě (uděleno roku 1850), v roce 1852 proběhl zápis firmy Moritz Fröhlich do obchodního rejstříku. Od roku 1860 provozoval pivovar na Starém Brně a v témže roce požádal o zapsání firmy Bierbrauerei des Moritz A. Fröhlich in Altbrünn. V roce 1862 uveden jako výrobce likérů a rosolky, majitel výčepu pálenky, výrobce lisovaného droždí, trafikant tabáku a pivovarník na Starém Brně.   

Zdroj:

Fučík, Bohumil – archivář (40. výročí úmrtí)

*29. 6. 1920 - Znojmo

†28. 8. 1981 - Znojmo

Životopis:

Vyučil se prodavačem knih a po vyučení pracoval v tomto oboru na Slovensku. Za okupace byl totálně nasazen. V roce 1945 se vrátil zpátky do Znojma a začal pracovat na matričním oddělení Městského národního výboru ve Znojmě.  Téhož roku byl, ale přeřazen do znojemského archivu a stal se spolupracovníkem prvního archiváře ve Znojmě J. Auera. V roce 1948 se stal vedoucím archivu. Spolu s J. Auerem zachránil vedle patrimoniálních archivů též řadu obecních archiválií ze Znojemska. Po roce 1954, kdy došlo k organizovanému budování okresních archivu, soustředil archiválie všech obcí okresu a archiválie škol, znojemského okresního úřadu a dalších okresních institucí. V letech 1964-1966 absolvoval archivní kurz, který pořádala Filozofická fakulta Karlovy Univerzity Praze.   

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 26, s. 11.

Gerzinger, Ondřej – sochař (310. výročí úmrtí)

*1643

†17. 8. 1711

Životopis:

Socha sv. Václava v Louckém klášteře (1696).   

Zdroj:

  • VINICKÁ, Věroslava. Osobnosti Znojemska: malíři. vyd. Znojmo: Okresní knihovna, 1991, s. 5.

Jettel, Eugen – malíř (120. výročí úmrtí)

*20. 3. 1845 - Jevišovice

†27. 8. 1901 - Terst

Životopis:

Od roku 1861 do roku 1869 studoval spolu s Emilem Jakobem Schindlerem, Rudolfem Ribarzem a Robertem Russem krajinářství na vídeňské akademii u A. Zimmermanna, od roku 1873 do roku 1897 žil v Paříži, kde jej ovlivňovala škola před impresionistických malířů. Jettel procestoval severní Francii, Holandsko a Maďarsko, 1873-1874 podnikl s Leopoldem Karlem Müllerem cestu do Itálie. V roce 1893 byl Eugen Jettel společným zakladatelem vídeňské secese. Svůj poslední rok života strávil malíř ve Vídni.

Zdroj:

  • PIPEK, Bohumil. Naši slavní krajané. Znojemsko: Ku potřebě žactva a dospělých. [1. vyd.]. Znojmo: Knihkupectví Klouda a Oliva, 1925.

Kaufmann, Josef - vlastivědný pracovník (130. výročí narození)

*12. 8. 1891 - Moravský Krumlov

†19. 12. 1978 - Moravský Krumlov

Životopis:

Pracovník Městského muzea v Moravském Krumlově. Po 2. světové válce v Šatově nalezl a zachránil zakládající listinu Moravského Krumlova a další historické dokumenty. V okolí Moravského Krumlova prováděl četné archeologické výzkumy (Rybníky, Trstěnice, Vedrovice). Svou prací přispěl k objasnění nejstarší historie Moravskokrumlovska. Zasloužil se i o instalování a uspořádání Muchovy Slovanské epopeje v zámeckých prostorách města Moravského Krumlova.   

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 33, s. 11.

Kolísek, Alois - hudební teoretik (90. výročí úmrtí)

*1. 4. 1868 - Protivanov

†25. 8. 1931 - Brno

Životopis:

Gymnázium studoval 1879-1887 a teologii 1887-1891 v Brně, po vysvěcení 1891 nastoupil jako kaplan v Náměšti n. Oslavou a v Miroslavi, současně absolvoval vyšší teologická studia 1892-1894 v Římě, pak působil od roku 1894 jako katecheta v Ivančicích a od roku 1898 jako profesor náboženství na reálce v Hodoníně, 1919 se stal profesorem teologické fakulty UKo v Bratislavě. Aktivní vztah k slovenské a moravskoslovenské lidové písni a lidovému umění ho vedl k prohlubování česko-slovenské vzájemnosti též prostřednictvím popularizačních publikací povětšině amatérské úrovně.

Zdroj:

  • Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. svazek, Biografická část. Vyd. 1. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007, 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4.

Machovský-Vrbka, Josef - protifašistický bojovník (30. výročí úmrtí)

*30. 9. 1917 - Grešlové Mýto

†10. 8. 1991 - Břeclav

Životopis:

Narodil se jako Josef Machovský 30. září 1917 v Grešlovém Mýtě v okrese Znojmo. Otec Josef byl železničář, matka Marie, rozená Paružková byla v domácnosti. Měl jednoho bratra. Obecnou školu dokončil v Podivíně, poté navštěvoval reálné gymnázium v Břeclavi, kde 2. června 1937 maturoval. 1. října téhož roku nastoupil na vojenskou základní službu v Košicích. Při jezdeckém výcviku ve škole pro důstojníky se zranil, čímž byly ukončeny jeho aspirace na důstojnickou hodnost. Poté prodělal poddůstojnickou školu a sloužil u dělostřelectva. 23. března 1939 byl v hodnosti svobodníka propuštěn z armády. Vstoupil na univerzitu v Brně, po jejímž uzavření se vrátil zpět do Podivína. V Podivíně začal pracovat jako úředník u Hospodářského družstva a zapojil se i odbojové činnosti v řadách sokolské organizace. 30. března 1940 společně s Liborem Zapletalem opustili protektorát a přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii se dostali do Bejrútu. Zde prodělal úpal, čímž se zdržel dva týdny. Začátkem května 1940 byl prezentován v Agde do československé armády. Zařazen byl k dělostřelectvu, bitvy o Francii se ale nezúčastnil. Po pádu Francie byl 7. července 1940 evakuován do Anglie a zařazen opět k dělostřelectvu. Na začátku roku 1942 na návrh Františka Vrbky spolu začali studovat školu pro důstojníky pěchoty v záloze. Po dokončení školy byl 22. června 1942 povýšen na četaře aspiranta a vrátil se zpět k dělostřelectvu. Poté, co byla zamítnuta jeho žádost o zařazení do výcviku pro zvláštní úkoly, zběhl 16. listopadu 1942 od své jednotky do Londýna, kde se chtěl u plk. Moravce informovat o důvodech svého nezařazení do výcviku. Poté, co se jej s pomocí Františka Vrbky podařilo uklidnit, byl do výcviku zařazen. Od 4. prosince 1942 do 23. února 1944 prodělal základní sabotážní kurz, parakurz a konspirační kurz, prodělal přípravu pro civilní zaměstnání. V dalším kurzu prošel opakovacím paravýcvikem, prodělal konspirační a spojovací kurz, kurz mikrofotografie a další konspirační a spojovací kurz. Výcvik zakončil tělovýchovným kurzem a spojovacím cvičením v Londýně. Do skupiny Potash byl zařazen jako radista. 16. dubna 1944 byl přepraven do vyčkávací stanice v Itálii. Společně s ostatními byl vysazen 5. května 1944 u obce Ostrata. Poté, co byla skupina rozprášena se s velitelem Janem Bartejsem dostali na Slovensko. Později se vrátil do Podivína, kde se setkal se svými rodiči. Zde získal kontakty na odbojové organizace, o čemž Bartejse informoval. Znovu se vrátil do Podivína, kde se ukryl. Těžce ale onemocněl a bez spojení zůstal až do 15. dubna 1945, kdy byl Podivín osvobozen Rudou armádou. Byl zatčen NKVD, internován a po brutálních výsleších obviněn ze špionáže pro Anglii. V polovině června 1945 byl propuštěn za sovětské internace. Na vlastní žádost opustil armádu a začal pracovat jako úředník. V roce 1945 byl postupně povýšen do hodnosti poručíka pěchoty. Koncem ledna 1946 byl povýšen na nadporučíka pěchoty. 1. září 1946 se v hodnosti nadporučíka pěchoty vrátil do činné služby, 1. prosince téhož roku byl povýšen na kapitána. Sloužil v Plzni a poté jako náčelník štábu 71. výsadkového praporu. 1. července 1948 odešel na vlastní žádost do zálohy a znovu nastoupil na místo úředníka, ale krátce nato odešel do ostravských dolů. 11. května 1950 byl degradován, 13. ledna 1952 zatčen a na základě vykonstruovaného obvinění držen čtyři měsíce ve vazbě. Po propuštění pracoval ve sklárnách Kavalier v Sázavě a ve Frutě. V roce 1968 emigroval, ale již počátkem sedmdesátých let se vrátil zpět do vlasti. Zbytek života prožil v ústraní.  Své jméno si změnil v roce 1946 na památku padlého kamaráda Františka Vrbky. 2. února 1991 byl povýšen do hodnosti podplukovníka pěchoty v záloze.   

Zdroj:

Mariot, Emil – fotograf (130. výročí úmrtí)

*7. 1. 1825 - Moravský Krumlov

†7. 8. 1891 - Vídeň

Zdroj:

Maška, Karel Jaroslav – archeolog (170. výročí narození)

*28. 8. 1851 - Blansko

†6. 2. 1916 - Brno

Životopis:

Absolvent reálky a techniky v Brně a Univerzity ve Vídni. Od roku 1879-1892 profesor matematiky na německé reálce v Novém Jičíně a od r. 1892 ředitel české reálky v Telči. Dopisující člen České akademie věd a umění a Královské společnosti nauk. Spolupracoval s Františkem Vildomcem. Zabýval se diluviálními nálezy. Účastník antropologického kongresu v Salzburku (1881) a sjezdu antropologů ve Vídni (1889). V r. 1895 se účastnil národopisné výstavy v Praze, výběrem nálezů diluviálních. Konzervátor c. k. ústřední komise v Praze (1894).  

Zdroj:

  • HRBÁČKOVÁ, Alena. Další badatelé na Moravskokrumlovsku. Moravskokrumlovské noviny. 2006, roč. 15, č. 6, s. 20-21.

Najbrt, Josef – učitel (100. výročí narození)

*15. 8. 1921 - Bobnice u Nymburka

†11. 2. 1992 - Znojmo

Životopis:

Po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze, na níž vykonal dvě státní zkoušky z grafických předmětů, účetnictví a mechanizace, působil na Žatecku. Jako člen představenstva Jednoty v Moravském Krumlově se zúčastnil i jednání městské rady ve Znojmě. V sedmdesátých letech však musel její zasedání opustit, vzhledem k tomu, že v roce 1968 inicioval spolu s dalšími členy sociálně demokratické strany její obnovení. Od mládí byl pohybově nadaný. Hrál závodně kopanou, v sezóně 1940/41 dokonce za tehdy ligové mužstvo SK Polaban Nymburk. Na střední ekonomickou školu ve Znojmě nastoupil prof. Najbrt v roce 1962 a učil zde tedy prakticky nepřetržitě třicet let.  

Zdroj:

  • NOVÁK, Pavel K. Odešel nejmladší starý Znojemák. Znojemsko. 1992, roč. 2, č. 11, s. 2.

Navrátil, Osvald – učitel (130. výročí narození)

*31. 8. 1891 - Znojmo

†1914

Životopis:

Padl na ruské frontě.   

Zdroj:

Neberle, Raimund – výtvarník (140. výročí narození)

*1. 8. 1881 - Moravská Radiměř 

†?

Životopis:

V roce 1908 vytvořil stříbrný model znojemské Radniční věže. Byla 85 cm vysoká a byla dárkem pro císaře Františka Josefa I. k jeho 60. výročí. Tvořil mnoho krásných klenotů jako například prsteny, přívěšky, řetízky a další.   

Zdroj:

Neustupný, Jiří – archeolog (40. výročí úmrtí)

*22. 9. 1905 - Plzeň

†28. 8. 1981 - Praha

Zdroj:

  • VÁLEK, David. Sídliště kultury s moravskou malovanou keramikou v Hlubokých Mašůvkách: (výzkumy z let 1947-1950). vyd. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, 2014, 347 s. ISBN 978-80-210-6680-9.

Pribytkov, Leonid – pěvec (50. výročí úmrtí)

*1. 4. 1895 - Charkov

†20. 8. 1971 - Podhradí nad Dyjí (Česko)

Životopis:

Studoval zvěrolékařství a lékařství. Zároveň sólový zpěv na charkovské konzervatoři. Po první světové válce, po dlouhých cestách po světě, přišel do ČR, kde uspořádal řadu koncertních vystoupení. Básník Petr Bezruč si ho oblíbil a doporučil do divadla v Ostravě. Od roku 1923 byl sólistou ND v Brně. Začal studovat zpěv na brněnské konzervatoři (abs. 1927). V brněnském divadle byl do roku 1952. Vytvořil na brněnské scéně na 90 úloh českého a světového repertoáru. Nejúspěšněji představoval vážné, klidné a majestátné typy (Vodník v Rusalce, Beneš v Daliboru, Kecal z Prodané nevěsty, hrabě Vilém z Jakobína aj.). Mimo divadlo zpíval na stovkách koncertů nejen v naší republice, ale v celé Evropě. Podzim života strávil v Podhradí nad Dyjí.  

Zdroj:

  • INDRA, Vladimír. K výročí zasloužilého umělce Leonida Pribytkova. Znojemsko. 1963, roč. 4, č. 15, s. 3.

Raus, Wenzel – lékař (200. výročí narození)

*25. 8. 1821 - Olbramovice   

†?

Zdroj:

Sadílek, František – kněz (10. výročí úmrtí)

*13. 8. 1948 - Rozseč nad Kunštátem

†11. 8. 2011 - Brno

Životopis:

V letech 1987-8 spravoval farnost sv. Mikuláše ve Znojmě. Na kněze byl vysvěcen v roce 1978. Kněžskou službu vykonával ve farnostech Pozořice, Klobouky u Brna, Rajhrad, Jaroměřice nad Rokytnou, Jihlava - sv. Jakub, Žerotice, Oleksovice, Znojmo sv. Mikuláš, Křenovice u Slavkova, Prace, Hovorany, Šardice, Tasov, Pyšel, Blížkovice a Častohostice, Petrovice u Moravského Krumlova, Kadov, Vémyslice, Moravský Krumlov a Netín. V závěru života působil v Netíně u Velkého Meziříčí.   

Zdroj:

  • Výročí. Život farností Znojma. Č. 6 (2018), s. 7.

Seitz, Karel – kněz (210. výročí úmrtí)

*1742 - Znojmo

†6. 8. 1811

Životopis:

Byl vysvěcen v roce 1765. Po odchodu z premonstrátského kláštera v Louce se stal farářem v Heřmanicích. Na faru v Prosiměřicích nastoupil v roce 1762. Byl děkanem hostěradickým, inspektorem triviálních škol, doktorem teologie, čestným kanovníkem Královské stoliční kapituly u sv. Petr a Pavla v Brně, konzistorním radou a konzistorním přísedícím.   

Zdroj:

  • KOPECKÝ, František. Správci farností na slavkovském bojišti v roce 1805 podle kronik a archivů. Vlastivědný věstník moravský. 2013, roč. 65, č. 2, s. 166-179.

Sersavy, Viktor – matematik (120. výročí úmrtí)

*31. 8. 1848 - Lechovice

†17. 8. 1901 - Vídeň

Životopis:

Po maturitě na gymnáziu ve Znojmě v roce 1867 pracoval v obchodě a věnoval se samostudiu. V letech 1873–76 studoval na vídeňské univerzitě, kde získal v roce 1876 doktorát a o rok později se habilitoval. Dvanáct let na univerzitě přednášel. Od školního roku 1889/90 začal přednášet pojistnou matematiku a v roce 1896 byl jmenován honorovaným docentem pojistné matematiky na vídeňské technice, kde učil tento předmět až do své smrti.   

Zdroj:

Souches, Karel Ludvík de – šlechtic (330. výročí úmrtí)

*?

† 19. 8. 1691 - Uhry

Životopis:

Byl voják a účastnil se hlavně bojů proti Turkům v císařské armádě. Přestavěl zámek v barokním slohu pod vedením italského stavitele Venutta. Obnovil zámeckou kapli, která za Kunštátů byla zasvěcena sv. Kateřině a později sv. Ludvíku. Se svou ženou Marií Buchheimovou měl za šest roků manželství pět dětí. První syn se nedožil ani desíti let, brzy také zemřela dcera Marie Anna. Ze šesti dětí zůstala jen dcera Marie Antonie a syn Karel Josef. On sám padl v Uhrách v boji proti Turkům.   

Zdroj:

  • HORÁKOVÁ, Milada. Jak kráčel čas naším krajem: nevšední příběhy od Jevišovky a Rokytné. Třebíč: M. Horáková, 2009, 137 s.

Škvor, Josef – učitel (10. výročí úmrtí)

*1923 - Ruhhof

†srpen 2011

Životopis:

Narodil se na statku Ruhhof, který leží kousek od Laa an der Thaya. K hranici s tehdejším Československem to měl malý Josef asi 50 m. Když měl Josef 5 let, rodina se přestěhovala do Hrádku. Josef chodil do školy v Jaroslavicích, v Hrádku škola sice byla, ale byla německá, v Jaroslavicích byla česká škola. Byl premiantem třídy, a proto byl vybrán jako nadaný žák na studium do českého gymnázia v Hodoníně. Dále studoval Vyšší obuvnickou školu ve Zlíně u firmy Baťa. V roce 1945 složil úspěšně maturitu a vrátil se do Hrádku. Po návratu se oženil, stal se pracovníkem MNV. Později začal pracovat na MNV v Dyjákovicích a pak se stal do důchodu učitelem i ředitelem školy v Dyjákovicích.   

Zdroj:

  • ŠTRUNC, Roman. Nástin historie obce Hrádek. Hrádecký zpravodaj. 3.10.2019, roč. 21, č. 3, s. 4.
Turek, Jan – šachista (20. výročí úmrtí)

*29. 12. 1934

†19. 8. 2001

Zdroj:

  • DOLEŽAL, Ladislav. 80 let královské hry v královském městě Znojmě. Znojmo: Šachové sdružení, 2001, 68 s.

Vrla, Leopold – editor (30. výročí úmrtí)

*17. 9. 1909 - Přílepy (Kroměříž)

†16. 8. 1991 - Ostrava

Životopis:

Vystudoval češtinu a francouzštinu na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po dvou studijních pobytech ve Francii působil v Chrudimi, odkud přešel do Znojma. Zde bydlel na Palackého ulici v čísle dvacet nedaleko svých kolegů z gymnázia Nováka a Fialy. Podnětné byly zejména jeho literární večery konané v Besedě, jež připravoval ve spolupráci s dr. Ladislavem Řezníčkem, ředitelem znojemské knihovny. Jejich zásluhou Znojmo přivítalo na jaře 1937 básníky Josefa Horu a v roce 1938 Františka Halase. V roce 1938 odešel Vrla na gymnázium do Třebíče a pak až do odchodu na odpočinek působil v Opavě a Ostravě, kde zemřel.   

Zdroj:

  • NOVÁK, Pavel. Láska vyšlehla do noci. Znojemsko. 1989, roč. 29, č. 42, s. 4.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová