Kalendárium

Zobrazení: 286

Červenec

Bartek, Cyril – hospodář (150. výročí narození)

*29. 7. 1871 - Sazovice

†1942

Životopis:

Otec byl vyučený tesař a za prací jezdíval do Budapešti. Cyril se z počátku věnoval vedení hospodářství otce, načež byl odveden k pěšímu pluku čís. 3 v Kroměříži, později přeložen k pěšímu pluku čís. 55 do Lvova. Po 3 leté vojenské službě se odhodlal v roce 1894-1896 absolvovat 2 letou hospodářskou školu v Písku. Po absolvování této školy byl přijat jako praktikant na velkostatku v Napajedlech, kde zůstal do roku 1897. Roku 1932 si Bartkovi zakoupili ve Znojmě dům v Sirotčí ulici a odstěhovali se sem.  

Zdroj:

  • Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2010: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo; [Brno]: Moravský zemský archiv v Brně, 2011, 221 s.

Baudisch, Friedrich – lesník (110. výročí úmrtí)                                                                    

*6. 3. 1846 - Heřmanovy Sejfy (Rudník u Trutnova)

†4. 7. 1911 - Znojmo

Životopis:

Pocházel z rodiny panského úředníka, který přešel do státní služby. Baudisch navštěvoval nejprve obecnou školu ve Frýdlantu a později německou vyšší reálku v Liberci. Po jednoroční lesnické praxi na knížecím rohanském velkostatku Český Dub absolvoval lesnické učiliště v Mariabrunn u Vídně (1864-1866). Současně praktikoval u tamní lesní inspekce. Na podzim 1866 složil státní zkoušku pro samostatné lesní hospodáře a přešel jako placený praktikant do státní služby u lesního oddělení ministerstva financí. Krátce nato nastoupil na místo nadlesního (1867) a lesmistra (1868) velkostatku Buchlov hraběte Berchtolda. 1881 přijala Baudische za lesmistra svých statků se sídlem ve Velké Bystřici dómská kapitula v Olomouci. Ta začala uskutečňovat reformu správy lesního hospodářství a služební reorganizaci, na níž se Baudisch rovněž podílel. Za pracovní úspěchy byl Baudisch kapitulou jmenován 1888 lesním a velkostatkovým ředitelem, představeným celé správy a patronátního zastoupení. Baudisch u svého zaměstnavatele našel vhodné podmínky pro svou činnost. Své zkušenosti a pozorování uložil do více než padesáti pojednání publikovaných v průběhu třiceti let zvláště v Zentralblatt für das gesamte Forstwesen a Österreichische Forst- und Jagdzeitung. Stal se členem německého odboru Zemědělské rady pro markrabství moravské (1898), Státní železniční rady (1906) a stálým členem výboru rakouského Ústředí k hájení zájmů zemědělského a lesního hospodářství. Po třicet let se účastnil práce Lesnického školského spolku pro Moravu a Slezsko. Od roku 1869 působil také více než čtyřicet let v Moravsko-slezském lesnickém spolku, pro nějž často přednášel. 1903 se stal jeho čestným členem. Baudisch se angažoval i v komunální politice na Olomoucku. Byl držitelem rytířského (1895) a důstojnického kříže (1906) řádu Františka Josefa I.   

Zdroj:

  • Biografický slovník českých zemí. [III. sešit], Bas-Bend. Vyd. 1. Praha:Libri, 2005, s. 264-375.

Bláha, Bohuslav – pedagog (110. výročí narození)

*4. 7. 1911 - Prokopov

†14. 4. 1983 - Znojmo

Životopis:

Po absolvování učitelského ústavu, začal učit na Těšínsku. V červenci roku 1933 nastoupil k výkonu prezenční vojenské služby. Sloužil u hraničářského praporu č. 8 a v olomoucké záložní škole pro důstojníky. Dosáhl hodnosti podporučíka prezenční služby. Od 1. 9. 1939 učil na škole v Prokopově. Po okupaci Československa se zapojil do odboje. Dne 3. 3. 1941 byl zajat gestapem a dovezen do Kounicových kolejí v Brně a odsouzen k šesti letům káznice. Postupně prošel vězeními ve Vratislavi a Kasselu. Po návratu domů 21. 5. 1945, se přestěhoval do Znojma a vrátil se k svému původnímu povolání.   

Zdroj:

  • ALEXA, Václav. Bojovali za vlast: Bohuslav Bláha. Znojemské listy. 1998, roč. 7, č. 12, s. 2.

Boll, Antonín - profesor filozofie (300. výročí narození)

*30. 7. 1721 - Praha 6 (Česko)

†22. 7. 1792 - Kučerov

Životopis:

V roce 1736 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova v Praze na Starém Městě. Noviciát absolvoval v letech 1739-1742 a teologii v letech 1746-1749 v Olomouci. Působil na kolejích v Opavě, Jičíně, Brně, Znojmě a ve Vratislavi. Od roku 1773 byl pedagogem semináře biskupa Hermanna Hannibala Blümegena v Hradci Králové. Po roce 1773 působil jako farář v Kučerově u Vyškova.   

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. 2011, roč. 11, č. 30, s. 11.

Brzobohatý, Jan – archivář (120. výročí narození)

*14. 7. 1901 - Vyškov

†15. 8. 1976 - Opava

Zdroj:

Czech, Ignatz – soudce (190. výročí narození)                                                                      

*19. 7. 1831 – Znojmo

†?

Životopis:

V roce 1821 absolvoval právně-politická studia ve Vídni a zde také složil státní teoretickou zkoušku. Praktickou zkoušku složil u Vrchního soudu v Bratislavě 6. listopadu 1835. 22. února 1853 nastoupil právní praxi u Okresního soudu ve Znojmě.   

Zdroj:

  • HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart: biographisches Lexicon. Brünn: H. Heller, 1890.

Czischek, Alexander – historik (50. výročí úmrtí)

*14. 2. 1888 - Pavlice

†4. 7. 1971 - Amberg   

Zdroj:

Gallus-Handl, Jacob – skladatel (430. výročí úmrtí)

*3. 7. 1550 - Ribnica (Slovinsko)

†18. 7. 1591 - Praha

Životopis:

S hudbou se sžíval zřejmě již od mládí. Ještě před rokem 1565 odchází do kláštera v Melku. Stal se členem zdejší kapely a začal se zabývat i kompozicí. Z Melku odešel kolem 1570 asi do Vídně, kde působil v dvorní kapele. Byl zde ještě r. 1574. Setkává se tu s řadou skladatelů (P. de Monte, J. Regnart), od nichž získává řadu poznatků ohledně hudby. Po odchodu z Vídně prošel řadou měst i klášterů, např. Zwettl, Zábrdovice u Brna, Olomouc, Prahu, Vratislav. Někdy na přelomu let 1579/1580 vstoupil do služeb olomouckého biskupa Pavlovského, 1585 odešel do Prahy a vedl zde kapelu při sv. Janu na Břehu. Jistě se zde setkal s řadou hudebních osobností císařského dvora, literátů a umělců. V Praze působí až do své smrti.

Zdroj:

  • ČERNOŠEK, Lubomír. Skladatelé v Podyjí. Okno/Fenster. 2009, roč. 6, č. 2, s. 18, 20, 22.

Haase, Richard – profesor (100. výročí narození)

*8. 7. 1921 - Strachotice

†11. 1. 2013

Zdroj:

Hain, Jakub – rektor (240. výročí úmrtí)

*15. 7. 1735 - Rouchovany

†20. 7. 1781 - Olbramovice

Životopis:

Rolnický syn. V roce 1759 se v Olbramovicích oženil, nejspíš už tehdy zastával službu rektora, ve které setrval až do své smrti. Byl současně i obecním písařem.   

Zdroj:

Haňák, Vilém – učitel (160. výročí narození)

*17. 7. 1861 - Horní Újezd

†?

Životopis:

Narodil se v rodině nadučitele z Horního Újezdu blízko Jaroměřic. Absolvoval 2 třídy reálného gymnázia v Třebíči a 4 ročníky ústavu pro vzdělání učitelů v Brně. Přes Dalešice a Hrotovice se již se zkouškami způsobilosti dostal 1. března 1884 do Dolních Dubňan jako definitivní správce. Našel školu ve stavu bídném. Návštěva dětí byla nedbalá a obec prostřednictvím místní školní rady nejevila žádné činnosti. Zvláště těžké pořízení míval s vlivným členem školní rady a největším sedlákem, majitelem lánu, Františkem Čechem. Ten vytrvale odmítal vznikající dobré úmysly a nápady a na mladého učitele hleděl spatra. Největší boj byl sveden za postavení nové budovy 1. třídní školy. Konečně přišel rok 1889, pro učitele i jinak velmi šťastný. Byla postavena škola za 3300 zlatých (zahájení 22. června - dokončena 8. listopadu). Záhy nato 11. listopadu se konala jeho tichá svatba s mladičkou Annou Veselou z nedalekých Dukovan v Brně u Minoritů. Nebylo to nikterak snadné, protože nevěsta měla 17 let. Souhlas ke sňatku jejím zplnoletněním musel vydat okresní soud v Hrotovicích. Stala se nejen družkou, ale také kolegyní, protože od školního roku 1890/91 byla ustanovena industriální učitelkou, sice zatím bez způsobilosti a s nižší renumerací 60 zlatých ročně. Vyučovala děvčata ručním pracím několik hodin týdně.   

Zdroj:

  • KOLÁŘ, Karel. Čestným občanem před 90 lety. 2009, roč. 8, č. 23, s. 6.

Hein, Karel III. Bernard – probošt (210. výročí úmrtí)

*29. 1. 1726 - Karlovy Vary

†31. 7. 1811 - Hradiště

Životopis:

Narodil se v Karlových Varech, do řádu vstoupil a řeholní profesi složil 30. listopadu 1749 a Bohu přinesl oběť mše svaté 1. června 1752. Od roku 1754 byl kaplanem v Královci, od roku 1756 v Chlumu sv. Máří a od roku 1760 v Chebu. V roce 1775 přišel na Hradiště, odkud administroval současně faru v Popicích. Roku 1780 dostal na starost faru v Hodonicích.  

Zdroj:

  • KACETL, Jiří. Kronika Hradiště u Znojma. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 2011, 245 s.

Hofer, Johann – kněz (90. výročí úmrtí)                                                                   

*14. 4. 1843 - Dyjákovice

†17. 7. 1931 - Litobratřice   

Zdroj:

Jilly, Theodor - vlastivědný pracovník (120. výročí narození)

*28. 7. 1901 - Starý Šaldorf

†18. 7. 1977 - Klingenberg u Mainu

Životopis:

Byl synem Theodora Jilly staršího a byl vlastivědným pracovníkem, zoologem a botanikem. 1935-1938 - senátor v pražském parlamentu. 1929-1939 - vedoucí soukromého sanatoria, které založil jeho otec.   

Zdroj:

z Lichtenštejna, Maxmilián Jakub Mořic – kníže (380. výročí narození)

*25. 7. 1641

†21. 4. 1709 - Moravský Krumlov

Životopis:

Jeho dědeček Gundakar z Lichtenštejna vlastnil panství Moravský Krumlov a obec Mackovice, které Maxmilián II. Jakub Mořic zdědil. Jeho mladší sestrou byla Marie Terezie, provdaná za vranovského Michala Jana II. z Althannu. Byl třikrát ženatý a měl osm dětí, z nichž se dospělosti dožily pouze tři dcery. Jeho první manželkou byla Jana Beatrix, sestra knížete Jana Adama I. z Lichtenštejna. Druhý sňatek uzavřel s vévodkyní Eleonorou Markétou ze Schleswig-Holstein-Sonderburg-Wiesenburgu, po které zdědil břežanské a bohunické panství. Jeho třetí manželkou se stala dcera Jana Adama I. z Lichtenštejna Marie Alžběta, které 27. května 1704 svá panství Břežany a Bohunice prodal. Podlé svého přání byl pochován v loretánské kapli kostela sv. Bartoloměje v Moravském Krumlově, kterou nechal vystavět a kde už byla pochována jeho druhá manželka Eleonora Markéta.  

Zdroj:

  • SÜSENBEKOVÁ, S. Marie Františka. Osobnosti z rodu Lichtenštejnů. Střípky z dějin břežanského zámku. V Brně: Jiří Brauner - Kartuziánské nakl., 2019. S. 16-20. ISBN 978-80-88325-08-6. R-3584.

Pollenz, Jakob – právník (80. výročí úmrtí)

*15. 5. 1868 - Miroslav

†10. 7. 1941

Životopis:

Advokát v Brně.   

Zdroj:

Radnitzky, Gerard – filozof (100. výročí narození)

*2. 7. 1921 - Znojmo

†11. 3. 2006 - Korlingen u Trieru

Životopis:

Vychodil obecnou školu ve Znojmě. Absolvoval znojemské gymnázium, když bylo jeho rodné město z rozhodnutí čtyř zemí přičleněno k Německu. Rázem se tak z občana Republiky Československé stal občanem říšskoněmeckým. S veškerými právy i povinnostmi - záhy vypukla válka a jako i jiní, také mladý Gerard musel narukovat do armády. Měl štěstí - podařilo se mu dostat k Luftwaffe a působil pak jako pilot a letecký instruktor u Paříže, v Řecku a na dalších místech okupované Evropy. V závěru války 19. dubna 1945 se Gerard Radnitzky rozhodl dezertovat do Švédska. Švédsko všechny německé dezertéry vracelo zpět do nacistického Německa, kde je čekal jediný trest - trest smrti, ovšem po zjištění, že pilot pochází z území okupovaného Československa, bylo mu dovoleno v zemi zůstat a získal zde azyl, později i občanství. Začátky života ve Švédsku nebyly pro Radnitzkého jednoduché. Zpočátku se živil jako módní kreslíř a malíř, poté jako bankovní úředník. Původně započatá studia psychologie a statistiky sice nedokončil, na univerzitách ve Stockholmu a poté v Goteborgu však vystudoval aplikovanou filozofii, kde se i habilitoval v oboru filozofie vědy. Teorii vědy přednášel na švédských, severoamerických a japonských univerzitách a na sklonku kariéry působil jako profesor na univerzitách v Bochumi a v Trieru. Zemřel v Korlingenu u Trieru v Porýní - Falcku.   

Zdroj:

  • Vizionář z města okurek - Gerard Radnitzky. Znojemský týden. 2012, roč. 12, č. 36, s. 13.

Sehnal, František – legionář (130. výročí narození)

*14. 7. 1891 – Znojmo

†?

Zdroj:

Schoblik, Friedrich – učitel (120. výročí narození)

*14. 7. 1901 - Stálky

†1944

Životopis:

Friedrich Schoblik navštěvoval v letech 1907-12 obecnou školu v Banticích a poté studoval v letech 1912-20 na německém gymnáziu ve Znojmě. Po maturitě zahájil studium matematiky a fyziky na filozofické fakultě vídeňské univerzity. Studium ve Vídni ukončil 22. června 1927. V říjnu roku 1926 se stal asistentem matematiky na brněnské německé technice. Protože mu bylo z vídeňského studia uznáno pouze šest semestrů, navštěvoval ve školním roce 1927/28 přednášky na přírodovědecké fakultě německé univerzity v Praze. Na základě práce Darstellung einer Differentialform durch eine Potenzsumme von Differentialen byl promován 23. června 1933 doktorem přírodních věd. 25. března 1939 byl na brněnské technice jmenován soukromým docentem matematiky za práci Bemerkungen zu einem Lemma von G. N. Watson. V tomto roce dokončil svoji knihu Die Gammafunktion und verwandte Funktionen, jejíž vydání v nakladatelství Teubner se v důsledku války pozdrželo. Knihu do tisku nakonec připravil Friedrich Lösch a vyšla až v roce 1951. V letním semestru roku 1939 byl Schoblik jmenován honorovaným docentem pojistné matematiky a od školního roku 1939/40 převzal přednášky z teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky. Později konal přednášky i z dalších předmětů. V roce 1942 byl Schoblik povolán do armády a zúčastnil se bojů na východní frontě. Od počátku července 1944 byl nezvěstný.

Zdroj:

  • Friedrich Schoblik. Neevidované materiály. Č. 811.

Schwippel, Karl – geolog (110. výročí úmrtí)

*4. 6. 1821 - Praha

†19. 7. 1911 - Vídeň

Životopis:

1869 se stal ředitelem Gymnázia ve Znojmě.   

Zdroj:

Siegel, Ludvík – keramik (130. výročí narození)

*18. 7. 1891 - Břeclav

†28. 3. 1956

Životopis:

Studoval na keramické škole ve Znojmě, na uměleckoprůmyslové škole ve Vídni a na vídeňské akademii ve speciální mistrovské škole prof. Bitterlicha (1912-1914). Pracoval od roku 1919 jako vedoucí Štanclovy keramické výroby v Mařaticích, od 1945 v družstvě SLUM v Uherském Hradišti a ve středisku ÚLUV tamtéž. Věnoval se keramice a hrnčířství z oblasti Slovácka. Zúčastnil se výstavy soudobé kultury v Brně (1928).   

Zdroj:

  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-2005; XIV., Sh-Sr. Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2005, 365 s.

Sochor, Jaroslav – farář (70. výročí úmrtí)

*20. 2. 1903 - Václavice u Náchoda

†13. 7. 1951 - Miroslav

Životopis:

Zdá se, že Jaroslav Sochor, narozený 20. února 1903 ve Václavicích u Náchoda, nepřinesl do sboru nové důrazy teologické - tady zůstávali věrní předchozí hluboce zakořeněné linii. Během pětiletého působení ovlivnil však celoživotně tento velmi vzdělaný, kultivovaný a až intelektuálsky zaměřený teolog zejména mladé - konfirmandy a mládež. Vštěpoval jim povědomí o etice života, filosofii, o estetice, o krásnu. Ve sboru se i nadále pěstovalo uvědomělé češství. Tento důraz byl v předvečer druhé světové války příčinou stíhání faráře Sochora. Podařilo se mu však tajně uprchnout. Sloužil poté jako tajemník synodní rady. Zemřel 13. července 1951. Ještě za působení faráře Sochora, v letech 1932 až 1936, byl pro živou práci v diaspoře do sboru povolán diákon František Hašek (1906-1990), který se věnoval zejména kazatelské stanici v Bohuticích, kde byla v roce 1935 postavena modlitebna.   

Zdroj:

Steinmetz, Eduard – mlynář (120. výročí úmrtí)

*11. 3. 1844 - Vémyslice

†16. 7. 1901

Životopis:

Po pečlivém domácím vychování navštěvoval prvně tehdejší českou školu ve Vémyslicích, později pak studoval na německé reálce ve Znojmě, kde si německou řeč jak ve slově tak i písmě dokonale osvojil. Pak vyučil se mlynařině jednak u otce, jednak na jiných mlýnech. Eduard Steinmetz vojákem nebyl, snad prý byl vykoupen, což se tehdy dělávalo. Ve veřejném životě byl později významným pracovníkem, byl v obecním výboru, býval dlouhá léta předsedou místní školní rady, v místní záložně zastával místo pokladníka, též býval členem okresního silničního výboru. Když byl v roce 1895 zřízen hasičský sbor, ujal se vedoucí funkce. Později byl zvolen za okrskového náčelníka a tuto funkci zastával až skoro do smrti. V 28 letech převzal mlýn po otci a oženil se s dcerou mlynáře v Třebíči Karlou Mollovou. Eduard Steinmetz zemřel náhle, postižen srdeční vadou, na kterou již delší dobu trpěl. Pohřben byl za veliké účasti příbuzných, zástupců úřadů a jiného obyvatelstva do hrobu svých rodičů.   

Zdroj:

  • Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2010: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo; [Brno]: Moravský zemský archiv v Brně, 2011, 221 s.

Štoll, Edmund - učitel (160. výročí narození)

*7. 7. 1861 – Mirovice

†?

Životopis:

Od rok 1888 byl správcem školy v Miroslavských Knínicích. Od 1. března 1890 nadučitel v Miroslavských Knínicích. V roce 1899 byl jmenován čestným občanem obce.   

Zdroj:

  • HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. Vyd. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012. 306 s. ISBN 978-80-7275-093-1.

Tschermak, Klemens – lyrik (130. výročí narození)

*19. 7. 1891 - Znojmo-Hradiště  -

†?   

Zdroj:

  • Deutsche Literatur in Böhmen-Mähren-Schlesien: Kleines Handlexikon. München: Europa-Buchhandlung, 1968, 90 s.

Vašta, Jaromír – režisér (90. výročí narození)

*21. 7. 1931 - Znojmo

†29. 5. 1996 - Praha 6 (Česko)

Životopis:

Od roku 1950-1954 studoval režii na pražské FAMU. V letech 1954-1959 působil jako režisér - redaktor v redakci publicistiky a dokumentaristiky Čs. televize a po té od roku 1959 v redakci zábavných pořadů. Patřil k průkopníkům čes. televizní režie, podílející se na utváření a profilování specificky televizních žánrů (seriálů, revuálních a soutěžních pořadů).   

Zdroj:

  • RUBEŠ, Daniel. Odešel velký Znojmák. Znojemské listy. 1996, roč. 5, č. 23, s. 4.

Veselý, Karel – plukovník (110. výročí narození)

*9. 7. 1911 - Plenkovice

†15. 11. 1996 - Znojmo

Životopis:

Dobrovolně od svých dvaceti let působil v armádě. Po okupaci Československa (15.5.1939) byl jako příslušník vládního vojska organizován v ilegálním odboji. Krátce po odsunutí vládního vojska do Itálie přeběhl k tamním partyzánům, kteří mu pomohli dostat se do Švýcarska a posléze do Francie a Afriky. Zakrátko byl převelen do Anglie jako kapelník naší jednotky. V říjnu 1945 se vrátil domů. O deset let později byl zbaven vojenské služby. Vyučil se elektrikářem. Dne 24. července 1992 byl povýšen na plukovníka. Za svoji válečnou činnost byl vyznamenán - Čsl. vojenskou pamětní medailí se štítem "VB", Čsl. medailí Za zásluhy II. stupně, Zlatou hvězdou Garibaldiho a mnoha dalšími našimi a zahraničními vyznamenáními.   

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 46, s. 11.

Wankel, Jindřich – archeolog (200. výročí narození)

*15. 7. 1821 - Praha

†5. 4. 1897 - Olomouc

Životopis:

Narodil se 15. července 1821 v Praze, kde vystudoval lékařství. Roku 1848 se účastnil bojů na pražských barikádách. Brzy poté, r. 1849, nastoupil na místo hutního lékaře Salmových železáren v Blansku. Nejprve bydlel v Hugově huti u Jedovnic, později v blanenském zámku a od r. 1857 v tzv. doktorském domě v bezprostřední blízkosti zámku. Jako lékař se snažil pomáhat všem potřebným a nečinil při tom rozdílu mezi pojištěnými a ostatními, neboť nemajetné léčil zdarma. Roku 1851 se oženil s Eliškou Šímovou, která jej po celý život podporovala v jeho úsilí. Wankel se v Blansku podílel mimo jiné na založení čtenářsko-pěveckého spolku Rastislav v roce 1862 a zasloužil se v hojné míře o povznesení kulturního i politického života v obci. Žádný z Wanklových objevů však nemá takový význam jako jeho nález halštatského pohřbu v Býčí skále, o jehož interpretaci se vedou v odborné veřejnosti spory dodnes. Roku 1883 odešel Wankel do důchodu a přestěhoval se do Olomouce. Zde založil spolu s prof. Janem Havelkou Vlastenecký spolek muzejní a od r. 1886 redigoval Časopis Vlasteneckého spolku. Z vědeckého hlediska vyniká v tomto období jeho objev tábořiště lovců mamutů v Předmostí u Přerova, kde později pokračoval ve výzkumech jiný slavný blanenský rodák K. J. Maška. Roku 1892 Wankel onemocněl a 5. dubna 1897 zemřel. Je pochován na olomouckém hřbitově.   

Zdroj:

  • BARTOŠÍKOVÁ, Tereza. Jindřich Wankel: vlastenec, jenž neuměl česky: vystudovaný lékař, amatérský archeolog, antropolog a zoolog prozkoumal velké množství jeskyní. Rovnost-Znojemský deník. 2010, roč. 21, č. 102, s. 4.

Wanko, Johann – starosta (110. výročí úmrtí)

*1836 - Starý Šaldorf

†11. 7. 1911 - Starý Šaldorf

Zdroj:

  • LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l.: J. Lang, 1998, s. 35.
Weibl, Josef Donát – duchovní (220. výročí úmrtí)

*?

†7. 7. 1801 - Petrovice

Životopis:

První duchovní správce obnovené lokálie. Přišel ze zrušeného cisterciánského kláštera ve Žďáře nad Sázavou.   

Zdroj:

  • GRUNOVÁ, Eva. Petrovice u Moravského Krumlova: kapitoly z dějin obce. Petrovice: [s.n.], 2005, 160 s.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová