BERGL, Johann Baptist Wenzl – malíř (300. výročí narození)
*23. 9. 1718 – Dvůr Králové
†15. 1. 1789 – Vídeň
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Jako jeho rodiště bývají mylně uváděny i Hořovice. Malířem a štukatérem se vyučil v dílně svého otce Wenzela (Jana Václava Bergera) ve Dvoře Králové nad Labem. Poté studoval ve Vídni u Karla Aigena, Josefa Mildorfera a Paula Trogera. 1749 na tamní výtvarné akademii své studium dokončil. Ve Vídni, kde se 1754 oženil s dcerou malíře Johanna Bernharda Märsche, se pak natrvalo usadil. Díky podpoře svého tchána získal počátkem 60. let 18. století první dvorské zakázky, které pro něho znamenaly úspěch. Pro císařský dvůr pracoval v 60. a 70. letech 18. století na freskách vedut krajin pro císařské zámky a arcibiskupské rezidence v Ober-St. Veit ve Vídni (1762-1763), ve vídeňském Hofburgu, v Laxenburgu, v zámku Donauhof, v Pielachu, především však v Schönbrunnu. Před 1762 pobýval Bergl v Benátkách.
Dílo:
Mezi Berglovy první práce patřily obrazy Jefte a jeho dcera (1751) a Job utěšovaný přáteli (1752), které mu 1751 a 1752 vynesly získání výročních cen vídeňské akademie výtvarných umění. Od poloviny 50. let 18. století získával stále častěji církevní zakázky také v českých zemích. Jednalo se především o tři cykly křížových cest: kolem 1755 vytvořil křížovou cestu pro děkanský kostel ve Dvoře Králové, 1761-1763 pro ambit kapucínského kláštera v Opočně a 1759 křížovou cestu pro farní kostel v Orlici. Dále freskami vyzdobil štít premonstrátské klášterní budovy a refektáře v Louce u Znojma (po 1767).
Zdroj:
Biografický slovník českých zemí. [IV. sešit], Bene-Bez. Vyd. 1. Praha: Libri, 2006, s. 376-477.
BERNER, Felix – herec (280. výročí narození)
*9. 9. 1738 – ?
†26. 4. 1787 – Vídeň
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Roku 1758 založil cestující hereckou společnost. 1761 ustavil dětskou společnost, se kterou procestoval rozsáhlé území střední Evropy. Berner vystupoval v Českých Budějovicích, v Praze, Kutné Hoře a Kolíně. Pokračoval do Znojma a Olomouce, kde postavil vlastním nákladem divadlo, do Opavy, Kroměříže, Uherského Hradiště a po odbočce do Rakouska hrál znovu ve Znojmě (1773). 1786 dospěl přes Štýrský Hradec do Vídně, kde od března opět stavěl divadlo. V dubnu přístího roku zde zemřel.
Zdroj:
JAKUBCOVÁ, Alena. Felix Berner. Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století: osobnosti a díla. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav; Academia, 2007, s. 55-57.
FRANZ, Karel – lékař (190. výročí narození)
*24. 9. 1828 – Pavlice
†10. 11. 1906 - Rosice u Brna
Zdroj:
Karel Franz [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: http://pavlice-historie.wz.cz/osobnosti_pavlic.html
FUCHS, Adalbert Franz – historik (150. výročí narození)
*12. 9. 1868 – Lančov
†15. 11. 1930 – Göttweig
Místa působení: Göttweig
Životopis:
Byl historik a opat kláštera Göttweig. Kromě svých církevních povinností se zajímal také i o historická studia. Stal se členem Institutu pro rakouský historický výzkum a byl profesorem církevních dějin na teologické vysoké škole v Göttweigu. V roce 1903 získal doktorát ve Vídni.
Zdroj:
Adalbert Franz Fuchs [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed-url=http%3A%2F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FOthmar_Frau%25C3%259F_von_Friedenfeld&wikiembed-title=Frau%DF+Othmar+von+Friedenfeld
HAUSWIRTH, Ernest Gabriel – archivář (200. výročí narození)
*25. 9. 1818 – Strachotice
†4. 3. 1901 - Vídeň
Místa působení: Vídeň
Životopis:
Od roku 1881 opat Skotského kláštera ve Vídni, člen obecního výboru ve Vídni 1861-1862, poslanec dolnorakouského zemského sněmu v letech 1881-1884 ve velkostatkářské kurii, člen panské sněmovny říšské rady v letech 1886-1901, provozoval politiku konzervativní. Je autorem dějepisných děl z církevních dějin.
Zdroj:
Ernest Gabriel Hauswirth [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné na: http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_H/Hauswirth_Ernest_1818_1901.xml
CHARLEMONT, Theodor – sochař (80. výročí úmrtí)
*1. 1. 1859 – Znojmo
†13. 9. 1938 – Vídeň
Místa působení: Brno
Životopis:
Absolvent vídeňské Akademie (prof. K. Zumbusch a E. Hellmer). Pracoval ve Vídni na sochách a památnicích pro Rakousko-Uhersko
Dílo:
Je autorem mramorového pomníku Řehoře Mendela. Třetinový model je uložen v Jihomoravském muzeu ve Znojmě.
Výstavy: První výstava Sdružení výtvarných umělců moravských (Hodonín).
Zdroj:
Sochařství. Výtvarné umění Moravy 1880-1920. Brno: Moravská galerie, 1994, s. 55, 56.
CHLUP, Otmar – voják (80. výročí úmrtí)
*17. 9. 1910 – Brno
†22. 9. 1938 – Hnanice
Místa působení: Znojmo, Jihlava
Životopis:
Absolvent obchodní akademie v Brně a Vojenské školy v Hranicích. V r. 1935 byl jako poručík přidělen k 24. pěšímu pluku ve Znojmě. O rok později vstoupil do Sokola Znojmo. Stal se oblíbeným cvičitelem dorostenců a svoji činnost ve znojemském Sokole naplňoval i svými vynikajícími výkony v mistrovském mužstvu české házené Sokola Znojmo. Na jeho počest se konají turnaje házené Memoriál Otmara Chlupa. V časných ranních hodinách dne 22. září 1938 přepadla četa ordnerů celnici v Hnanicích. Bylo to ještě v době před mobilizací a podobné objekty nebyly chráněny vojskem. Obranu celnice zajišťovali pouze příslušníci finanční stráže a Stráže obrany státu (SOS). Na pomoc jim přišlo družstvo vojáků 24. pěšího pluku ze Znojma. Velel jim poručík O. Chlup. Při protiútoku, kterým měli být ordneři vytlačeni zpět za hranice, byl kolem páté hodiny ranní smrtelně zasažen střelou do hlavy. V r. 1945 povýšen na kapitána in memoriam. Od r. 1990 nese náměstí u evangelického kostela název náměstí kpt. Otmara Chlupa.
Zdroj:
JINDRA, Jan. Otmar Chlup: kapitán in memoriam. Nacistická okupace Znojemska: k událostem v letech 1938-1939. Ve Znojmě: Okresní výbor protifašist. bojovníků, s. 7-9.
MARTINELLI, Domenico – architekt (300. výročí úmrtí)
*30. 11. 1650 – Lucca
†11. 9. 1718 – Lucca
Místa působení: Jaroslavice, Lednice, Vídeň, Valtice
Životopis:
Jedním z nejvýznamnějších představitelů italské barokní architektury. První vzdělání získal jako zeměměřič a geometr u svého otce. Po kněžském vysvěcení, kterého se mu dostalo v jeho rodném městě Lucca v Toskánsku, se Martinelliho zájem obrátil k architektuře, kterou vystudoval na prestižní římské Academii di San Luca, kde později působil jako jeden z nejvýznamnějších a velmi uznávaných pedagogů. První prací byla stavba Šternberského paláce v Praze (1692). Odešel do služeb hraběte Johanna Michaela II. z Althannu a zrekonstruoval průčelí jižního křídla zámku v Jaroslavicích.
Zdroj:
JUŘÍK, Pavel. Bohatý kníže - Jan Adam I. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009, s. 48-64.
MÜLLER, Ernest Maria – kněz (130. výročí úmrtí)
*30. 6. 1822 – Jiřice
†28. 9. 1888 – Linec
Místa působení: Vídeň
Životopis:
Syn učitelky základní školy. Školu navštěvoval v Mikulově, poté studoval teologii ve Vídni (1843-1846). Po vysvěcení 19. července 1846 pracoval rok jako kaplan v Pressbaum, 1847 a 1849 byl prefektem studií na vídeňské univerzitě. 1857 a 1858 byl jmenován mimořádným profesorem na morální teologii na teologické fakultě univerzity ve Vídni. V roce 1861 se stal děkanem, v roce 1863 profesorem.
Zdroj:
TOMAN, Jan. Opomíjený rodák z Jiřic - Ernest Maria Müller. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2002, roč. 2, č. 28, s. 14.
SENFTLEBEN, Joannes – učitel (370. výročí narození)
*12. 9. 1648 – Glogów
†3. 11. 1693 – Kłodzko
Místa působení: Znojmo
Životopis:
1670-1671 vyučoval na Koleji jezuitů ve Znojmě.
Zdroj:
WISNAR, Julius. I. Periode: Das Gymnasium der Jesuiten 1624/5-1773. Über einige hervorrandere Persönlichkeiten, welche am Znaimer Gymnasium: In der Zeit von 1624 bis 1850 wirkten oder mit der Anstalt im Zusammenhange standen. Znaim: J. Wisnar, 1913, s. 4-19.
ŠTAMBERA, Jaroslav – Ing. (20. výročí úmrtí)
*8. 3. 1922 – Tavíkovice
†29. 9. 1998 – Rokycany
Místa působení: Brno, Olomouc, Lednice na Moravě
Dílo:
Naše teplomilné zeleniny (1957), Pěstování zeleninové sadby (1957), Agrotechnika hlavních druhů zelenin (1964), Cibuloviny (1972), Květiny pro řez a rychlení (1976), Zelinářství (3 díly 1978-79), Květinářství (spoluautor, 1979). Autor řady odborných článků a vysokoškolských učebnic o zelinářství. Publikoval doma i v zahraničí.
Životopis:
Po absolvování základní školy ve vyučil v zahradníkem u firmy Kohoutkové v Tavíkovicích. V roce 1940 odešel na Vyšší ovocnicko-vinařskou a zahradnickou školu do Mělníka. Od roku 1944 pracoval v redakci časopisu "Rádce z předmostí". Od roku 1945 působil jako odborný učitel na Mistrovské zahradnické škole v Brně-Bohunicích a současně studoval vysokou školu zemědělskou v Brně, kterou ukončil 2. státní zkouškou v roce 1949. V roce 1950 byl profesorem na Vyšší zahradnické škole v Lednici na Moravě. V letech 1952-1957 byl asistentem VŠZ v Brně - zahradnický obor v Lednici na Moravě. Od roku 1957 až do roku 1961 ředitel Výzkumného ústavu zelinářského Československé akademie zemědělských věd v Olomouci a od roku 1961 pedagog Vysoké školy zemědělské v Brně (1965 prof). Zabýval se zejména agrotechnikou, fyziologií, šlechtění a rychlení zeleniny a heterozí (zvýšením zdatnosti hybridů). Jako jeden z prvních v Československu studoval otázky heteroze. Významně se podílel na vytvoření zahradnické vysokoškolské specializace.
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 40, s. 11.
Kalendárium pro Vás sestavila Petra Pavlačková.