*07. 12. 1907 - Znojmo
+06. 05. 1948 - Brno
Literatura:
Antonín Běhavý [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4984
Životopis:
Byl obětí okupace, zemřel ve vězení.
BRESSLER, Emil – architekt (170. výročí narození)
*03. 12. 1847 - Vídeň
+29. 01. 1921 - Vídeň
Místa působení: Jevišovice
Literatura:
KLEMPA, Aleš. Nový zámek v Jevišovicích: od Villy Ugarte k pozdně romantické rezidenci v arkádovém stylu podle znovuobjeveného vídeňského projektu. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2011: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo, 2012, s. 50-87.
CITTERBERGOVÁ, Věra - protifašistický bojovník (10. výročí úmrtí)*26. 06. 1926 - Volyně
+02. 12. 2007 - Miroslav
Místa působení: Miroslav
Životopis:
Její rodiče byli bohatí sedláci, otec byl starostou obce Brišče a za války byl zabit banderovci. V roce 1944 vstoupila paní Citterbergová do československé zahraniční armády, kde působil také její bratr Josef Větrovec a budoucí manžel Jozef Citterberg. Nejprve byla v protiletadlové obraně a poté se stala zdravotnicí, působila přímo na frontě, kde poskytovala zraněným první pomoc. Po válce se s manželem usadili v Miroslavi v Československu. Dočasně zde spravovala hotel, později se starala o domácnost a jejich tři děti. Byla také činná v Červeném kříži, ve Svazu protifašistických bojovníků a v Československé obci legionářské, účastnila se besed ve školách.
Literatura:
A. C. Vzpomínky na II. světovou válku. Miroslavský zpravodaj. 2009, roč. 52, č. 1, s. 29-32. FREISING, Hans – archeolog (40. výročí úmrtí)
*18. 01. 1905 - Gmünden
+08. 12. 1977 - Stuttgart
Místa působení: Brno
Životopis:
Vyrostl v Brně, kde studoval na německé Vysoké škole technické elektrotechniku. Studia ukončil v roce 1932 jako diplomovaný inženýr. Od roku 1938 byl zaměstnán jako vedoucí pravěkého oddělení Slezského muzea v Opavě. V letech 1939–1940 prováděl rozsáhlé archeologické průzkumy na stavbě severního úseku Německé průchozí dálnice. Tyto průzkumy velice pečlivě dokumentoval a pořizoval i fotografickou dokumentaci. Po válce se usadil ve Stuttgartu, kde působil od roku 1950 jako vrchní zemský geolog na Geologickém zemském úřadu.
Literatura:
Biografický slovník českých zemí. [18. sešit], Fo-Fr. Vyd. 1. Praha: Academia; Historický ústav AV ČR, 2015, s. 280-470. ISBN 978-80-200-2517-3.
IROVSKÝ, Bohumil – knihkupec (110. výročí narození)
*22. 12. 1907 – Třebíč
+?
Místa působení: Znojmo
Literatura:
LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium: Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. 1997, roč. 6, č. 49, s. 1, příl. Kaleidoskop vážně i nevážně.
KAVAN, František – legionář (120. výročí narození)
*18. 12. 1897 – Olbramkostel
+?
Místa působení: Olbramkostel
Literatura:
František Kavan [online]. [cit. 2012-07-27]. Dostupné na: http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=45681
KOVANDA, Matyáš – sochař (250. výročí úmrtí)
*17. 02. 1711 - Dnespeky nad Sázavou
+13. 12. 1767 - Uherské Hradiště
Místa působení: Znojmo
Životopis:
21. října 1744 vstoupil ve Znojmě do Tovaryšstva Ježíšova. 1745-1746 noviciát v Brně, později sochař v Olomouci a v Uherském Hradišti
Literatura:Matyáš Kovanda. Neevidované materiály. Č. 937.
LUCEMBURSKÝ, Zikmund - král*15. 02. 1368 - Norimberk
+09. 12. 1437 – Znojmo
Životopis:
Syn Karla IV. Roku 1437 přijel nemocný král Zikmund se svým dvorem do Znojma, kde ho očekávala dcera Eliška a zeť Albrecht rakouský. Ze Znojma se nechal převézti ke křížovníkům na Hradiště sv. Hypolita, kde očekával svou poslední hodinku. Nechal se obléct do císařského roucha a chtěl umřít jako císař. Když však smrt stále nepřicházela, převlékl se do šatů smutečních, ve kterých měl být pochován. Na svou smrt čekal celých 18 dní.
Literatura:
FIALA, Karel. Císař Zikmund ve Znojmě. Okno/Fenster. 2007, roč. 4, č. 1, s. 28,30.
PERNICA, Bohuslav – spisovatel (110. výročí narození)*13. 12. 1907 - Brno
+03. 11. 1968 - Praha
Místa působení: Znojmo, Miroslav, Ivančice, Brno, Kroměříž, Praha
Dílo:
Jedenáct básní a próz (1930), Peklem k ráji (1930), V zášeří hor (1933), Kamenitá země (1935), Údery času (1935), Karel Němec (1935), Západní Morava v hudbě (1938), Na návštěvě u výtvarníka (1938), Písemnictví na západní Moravě (1938), Vlasta Pittnerová (1938), Rok na Moravském Horácku (1938), Výtvarné umění západomoravské (1939), Deník Jana Kypty (1940), Zlomená pěst (1940), Dvě ženy (1942), Dlouhá louka (1943), Kristina (1944), Říkadla, škádlivky, lidové hry a písně (1952), Lidový humor (1956), Podyjí a jihlavské vrhy - průvodce (1965) aj. Rozhlasové hry (1935-1944): Horácký betlém, Jaro na horách, Prokop Diviš aj. Publikoval v časopisech a novinách: Ruch, Nový lid, Moravská orlice, Znojemsko aj., redigoval časopis Západomoravská kulturní revue, Miroslavské noviny (první číslo vyšlo 1. 1. 1919). Z jeho literárního díla se našeho kraje nejvíce dotýkají romány: Prokop Diviš (1936), Život P. Prokopa Diviše (1941), Zrazený génius (1944), Čaroděj (1947), Pod znojemskou věží (1955) a Svatba na šibeničním vrchu (1949), Dlouhé louky (Grešlové Mýto).
Literatura:
Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. svazek, Biografická část. Vyd. 1. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007, 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4.
POSPÍCHAL, Antonín – legionář (130. výročí narození)
*31. 12. 1887 - Třebětice
+1981 - Znojmo
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Krátce po vypuknutí 1. světové války nastoupil jako záložník ke 14. zeměbraneckému pluku, který v té době odjížděl na rumunskou frontu. Krátce poté přeběhl k Rusům. Skončil v zajateckém táboře. Přihlásil se do českoslovenkých legií a l. prosince 1917 byl přijat k 1. pluku Jana Husa. Prodělal boje s 5. rotou l. pluku u Bachmače a na různých místech po celé sibiřské anabázi. Vrátil se v roce 1920 spolu s ostatními ruskými legionáři domů. Ve vlasti obdržel legionářský průkaz č. 22467. Za svou válečnou činnost byl poctěn následujícími vyznamenáními: Válečným křížem 1918, medailí Vítězství a revolučním křížem. Až do roku 1938 pracoval u znojemské a břeclavské vlakové pošty. V roce 1938 při ohrožení republiky byl jmenován velitelem pevnůstky v Trauznicích. Po celou 2. světovou válku byl gestapem pronásledován a také zatčen. Žil ve Znojmě - Melkusova ul. číslo 23.
Literatura:
ALEXA, V. Bojovali za vlast: Legionář Antonín Pospíchal. Znojemské listy. 1998, roč. 7, č. 24, s. 3.
UGARTE, Jan Nepomuk - přísedící zemského soudu (310. výročí narození)
*13. 12. 1707 - Velké Meziříčí
+11. 06. 1756 - Jevišovice
Místa působení: Brno, Pavlice, Jevišovice
Literatura:
KLEMPA, Aleš. Nový zámek v Jevišovicích: od Villy Ugarte k pozdně romantické rezidenci v arkádovém stylu podle znovuobjeveného vídeňského projektu. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2011. 2012, s. 50-87.
Životopis:
Jan Nepomuk měl právnické vzdělání a kariéru zahájil funkcí přísedícího u Zemského soudu v Brně. Později jej dokonce Marie Terezie jmenovala tajným radou. Panství Pavlice získává r. 1743. Po jeho smrti spravuje panství jeho manželka Marie Vilemína hr. Ugarte, roz. De Souches, až do 30. září 1774, kdy se správy ujímá její syn Alois Ugarte.
UNGER, Ludvík – spisovatel (100. výročí úmrtí)
*24. 08. 1840 - Tábor
+30. 12. 1917 - Tábor
Místa působení: Znojmo, Tábor, České Budějovice, Vysoké Mýto, Jistebnice
Životopis:
Absolvent reálky v Táboře a učitelského ústavu ve Znojmě a v Českých Budějovicích. Působil na obecných školách v Čechách a na Moravě. Od r. 1876 pedagog na měšťanské škole ve Vysokém Mýtě a v letech 1893-1899 ředitel měšťanské chlapecké školy v Jistebnici u Tábora.
Dílo:
Hvězdičky (poezie 1866), Zvonky (poezie 1868), Mlýn v mlčení (povídka 1869), Zakletý princ neb Kamenná jitrnice (1870), Povídky a báchorky pro mládež (1874), Od Pernštýna (povídky 1875), Po práci (povídky 1879), Hospodine, pomiluj nás! (povídka 1890), Mlada, kněžna abatyše (povídka 1891), Spravedlivé jsou cesty Páně (1891), Křižácká výprava francouzských hochů (1892), Slavnostní noc jubilejní výstavy (1894), Nováková ze Lhoty (veselohra 1894), Březnické chaloupky (povídka 1895).
Literatura:
Ottův slovník naučný: Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí; 26. díl, U-Vusín. Praha: J. Otto, 1907, 1077 s.
Kalendárium pro Vás sestavila Petra Pavlačková.