Anton, Milan – lékař (90. výročí narození)
* 03.02.1926 - Znojmo
+ 02.05.2013
Literatura:
- ŘEHŮŘEK, Jaroslav. Medailonek doc. MUDr. Milana Antona, CSc. (3. 2. 1926–2. 5. 2013). Nemocniční listy. Roč. 14, č. 4 (2013), s. 18.
Barták, Otto – právník (160. výročí narození)
* 14.02.1856 - Znojmo
+ 09.11.1930 - Olomouc
Životopis:
Od května 1898 pracoval u Státního zastupitelstva v Olomouci, pak přešel ke Krajskému soudu a jako vrchní rada zde odešel do penze. Byl členem české okresní školní rady (1907-1914), v Občanské záložně byl členem ředitelstva a později jeho předsedou (1900-1924). Zemřel ve věku 75 let.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 45 (2011), s. 11.
Bartoníček, Václav – lékař (150. výročí narození)
* 11.02.1866 - Kutná Hora
+ 14.08.1952 - Brno
Životopis:
1876–1884 gymnázium v tehdejším Německém Brodě. 1884–1893 lékařská fakulta na univerzitě v Praze. 1896–1897 subalterní lékař v zemské nemocnici u sv. Anny u internisty prim. Dr. Františka Brennera a chirurga Dr. Karla Katholického a v dětské nemocnici na tehdejší Jiskrově ulici. Od roku 1897 působil jako první český lékař ve Znojmě. 1901–1912 a 1919–1937 jednatel lékařské župy brněnské. Odborné a zájmové organizace: Sokol v Praze (od 1884), pražský studentský spolek Sázavan, Sokol Brno (od 1893), Sokol Znojmo (tři roky starosta jednoty).
Literatura:
- Václav Bartoníček [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=7339
Bauše, Ivan – básník (130. výročí narození)
* 04.02.1886 - Praha
+ 25.03.1959 - Praha
Dílo:
Publikoval v časopisech; překládal z ruštiny, zvl. Lermontova a Někrasova.
Literatura:
- Ivan Bauše [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné na: http://aleph.vkol.cz/rego/rg0325.htm
Belcredi, Ludvík Egbert – velkostatkář (160. výročí narození)
* 04.02.1856 - Znojmo
+ 06.09.1914 - Líšeň
Životopis:
Byl jediným synem státního ministra a ministerského předsedy Richarda hraběte Belcredi (1823-1902) a Anny, rozené von Welden (1834-1918). 1858 se oženil s Marií von und zu Frankenstein (1859-1938), s níž měl syny Egberta, Richarda, Karla, Jiřího Jindřicha a dceru Marii Annu. Po absolvování gymnázia v Karlsburgu u Vídně odešel Belcredi studovat práva na univerzitu v Innsbrucku, kde 1879 promoval. Pak navštěvoval zemědělskou akademii ve Württembergu. Po studiích se věnoval politické dráze. Nedosáhl ovšem významu svého otce ani strýce Egberta (1816-1894). Stal se poslancem moravského zemského sněmu a přísedícím moravského zemského výboru. 1891-1901 a 1903-1907 zasedal v říšské radě jako zástupce konzervativního velkostatku. 1910 byl jmenován c. a k. tajným radou. Od roku 1912 zastával funkci prezidenta zemské rady pro markrabství moravské. 1908 obdržel komturský kříž s hvězdou řádu Františka Josefa, od roku 1910 byl nositelem komandérského kříže papežského řádu svatého Řehoře Velkého. Spolu se strýcem Egbertem se podílel na vydávání listu konzervativních velkostatkářů Vaterland. O politické činnosti svého strýce a otce publikoval několik studií.
Literatura:
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918. 3. dopl. vyd. Praha: Libri, 1996. 571 s. ISBN 80-85983-06-0.
Berkovec, Tomáš – archeolog (40. výročí narození)
* 21.02.1976 - ?
Literatura:
- SKLENÁŘ, Karel a BLÁHOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 726 s. ISBN 80-7277-253-8.
Bláha, Stanislav – kronikář (90. výročí narození)
* 12.02.1926 - ?
+ 1988 - ?
Životopis:
Učitel a ředitel školy, dlouholetý tajemník Místního národního výboru v Prosiměřicích. Významně se zasloužil o vybudování nové školy, rozvoj obce a působením ve výchovném, kulturním, společenském životě obce.
Literatura:
- BÍNA, Zdeněk. Stanislav Bláha, kronikář obce Prosiměřice. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1986. (1987), s. 90-91.
Erdös, Stefan – keramik (110. výročí narození)
* 13.02.1906 - Znojmo
+ 22.03.1956 - Stuttgart
Životopis:
Absolvent Státní odborné keramické školy ve Znojmě a Karlových Varech (1921-1924, v r. 1922 byla Státní odborná keramická škola přemístěna do Karlových Varů). Absolvent vídeňské Umělecko-průmyslové školy (prof. M. Powolný, 1925-1929). Pracoval jako asistent Michaela Powolného (1934). Zde se seznámil se svoji budoucí ženou Idou Meisingerovou, absolventkou tamní Vysoké školy umělecko-průmyslové. Zabývala se také keramickou tvorbou a koncem dvacátých let působila jako návrhářka v jedné z vídeňských fajánsových dílen. V roce 1934 přišli do Znojma a společně zde na ulici Dolní České vybudovali vlastní keramickou dílnu. Byl profesorem výtvarné výchovy na znojemském německém gymnáziu. Po skončení 2. světové války byli odsunuti do Německa - Tittmoning Horní Bavorsko, kde si vybudovali nový keramický ateliér. Ředitel Státní odborné školy pro sklářský průmysl v Zwieselu (od r. 1953) a profesor na Akademii výtvarných umění ve Stuttgartu (od r. 1956). Nositel řady ocenění například - Cena J. Leischinga (1942), Hessenské státní ceny (1952), Zlaté medaile v italské Faenze (1955).
Dílo:
Od roku 1934 se spolu se svou manželkou účastnil řady českých a světových soutěží a výstav. Ve Znojmě se dochovalo torzo předválečné keramické tvorby obou manželů, díky rodině Fischerových. Základní orientace jejich výtvarného žánru byla především figurální keramika. Jednoduché a částečně stylizované tvary zvířat a lidských postav zvýrazňuje úprava povrchu s odvážnou barevnou kombinací glazur nebo syrovost neglazované modelérské hlíny. Zachovaly se vázy a mísy zpracované technologií tradiční japonské keramiky "raku".
Literatura:
- IC. Stefan Erdös. Znojemské listy. Roč. 6, č. 10 (15.03.1997), s. 3.
Fassmann, Jiří III. Tomáš – probošt (340. výročí narození)
* 01.02.1676 - Loket
+ 28.05.1747 - ?
Životopis:
Narodil se v Lokti v Čechách, řeholní sliby složil 2. října 1701 a první mši svatou sloužil 25. února 1704. Karlovy Vary a Loket jej ocenily jako horlivého děkana. V posledním působišti byl už roku 1724 jmenován jako okrskový vikář. Roku 1734 byl přeložen do Tachova a téhož roku povolán jako infulovaný probošt na Hradiště.
Literatura:
- KACETL, Jiří. Kronika Hradiště u Znojma. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 2011. 245 s.
Francl, Jaroslav - hudební skladatel (110. výročí narození)
* 28.02.1906 - Kutná Hora
+ 19.06.1990 - Praha
Životopis:
Absolvent AMU v Praze (odd. kompoziční a dirigentské, prof. J. Křička). Ředitel Městské hudební školy (1930-1945), dirigent Pěveckého spolku Tyl a Kutnohorské filharmonie. Ředitel Hudební školy ve Znojmě (1946-1949), dirigent Znojemské filharmonie a Horáckého komorního orchestru v Jihlavě. Ředitel Hudební školy Jaroslava Kvapila v Brně (1954-1955), inspektor hudebních škol v Praze (1955-1961), umělecký ředitel Středočeského symfonického orchestru v Poděbradech (od 1969).
Dílo:
Skladby komorní: Tři skladbičky pro flétnu a klavír, Fantazie pro klarinet, Dvě preludia pro klarinet a klavír.
Skladby orchestrální: Variace na českou národní píseň pro lesní roh a smyčcový orchestr, Concertino pro lesní roh a malý orchestr aj.
Literatura:
- NOVÁK, Pavel. Za Jaroslavem Franclem . Znojemsko. Roč. 30, č. 31 (01.08.1990), s. 5.
Gideon von Laudon, Ernst – vojevůdce (300. výročí narození)
* 02.02.1716 - Laudona (Lotyšsko)
+ 14.07.1790 - Nový Jičín
Životopis:
Byl rakouský vojevůdce, jeden z největších vojevůdců 18. století. Proslavil se ve válkách s Pruskem a svým tažením na Balkán proti Osmanské říši, které ho zařadilo mezi slavné turkobijce. Jeho jméno neslo i české pivo vyráběné od roku 1700 v Lanškrouně.
Literatura:
- Ernst Gideon von Laudon [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ernst_Gideon_von_Laudon
Hadinger, Franz – malíř (110. výročí narození)
* 28.02.1906 - Girlan u Bolzana
+ 1965 - ?
Životopis:
Jeho matka bohužel zemřela v mladém věku ve Znojmě a zanechala tři děti. Hadinger i nadále žil ve Znojmě, kde se dostal do městské školy. Ze začátku kopíroval staré mistry a později začal kreslit i své nápady. V letech 1927-1931 byl mistrem ve Státní škole v Jablonci. Roku 1936 byl jmenován učitelem na státní škole v Jablonci. V dalších letech působil nejen tam, ale také v Drážďanech a Kielu. Byl odborníkem i v oblasti rytiny. Ve druhé světové válce byl povolán do armády a roku 1945 upadl do zajetí. Po vyhnání začal nový život a experimentoval s různými styly. V této době vzniklo mnoho olejomaleb a akvarelů.
Literatura:
- Materiály MěK.
Hauer, Jan Jiří – probošt (250. výročí úmrtí)
* 23.04.1691 - Cheb
+ 14.02.1766 - Hradiště sv. Hipolyta
Životopis:
Stal se proboštem na Hradišti 25. března 1754. Roku 1765 se mu podařilo zahájení přebudování klášterního kostela. Narodil se v Chebu, řeholní sliby složil 5. listopadu 1710 a svou primici slavil 20. července 1713. Duchovní kariéru zahájil v Královci, potom zde na Hradišti, odkud přišel do řádového domu jako vestiariář. Za nějakou dobu se mu dostalo cti, že byl povolán ke dvoru Jeho Jasnosti vévody Mořice Adolfa Sasko-Žíčského, titulárního arcibiskupa farsalského, který po biskupství královéhradeckém nastoupil jako biskup litoměřický. Tento Mořic Adolf Sasko-Žíčský jmenoval Jana Jiřího Hauera svým poradcem církevní záležitosti a přísedícím konsistoře a nakonec pro něj vymohl hodnost apoštolského protonotáře. Roku 1738 jej císař Karel VI. po presentaci generálem velmistrem Matyášem Böhmem jmenoval komendátorem u sv. Karla ve Vídni; odtud po 16 letech nastoupil na proboštství na Hradišti.
Literatura:
- Podyjí: Sborník pro musejní a vlastivědnou práci. Číslo 1-12. Znojmo: Vlastivěd. kroužek při Jihomor. museu, 1958.
Charlemont, Eduard – malíř (110. výročí úmrtí)
* 02.08.1848 - Jemnice
+ 08.02.1906 - Vídeň
Životopis:
Malíř figuralista, tvořící v intencích historizujícího stylu Okružní třídy. Učil se u svého otce, portrétisty Matěje Adolfa Charlemonta. Absolvent Akademie ve Vídni (prof. E. Engerth, od r. 1870 H. Makarta). Samostatně začínal malovat v severních Čechách pro barona Liebiga (1873), poté ve Vídni. Uskutečnil studijní pobyt v Itálii a Francii (1873), kde se pak usadil na delší dobu (1874-1882). 1888 navštívil také Tunis. Stal se vyhledávaným portrétistou zejména dětí, malířem žánrů i monumentálních dekorací. Jeho hlavním dílem jsou nástropní malby ve foyeru vídeňského Burgtheatru.
Literatura:
- Malířství. Výtvarné umění Moravy 1880-1920. Brno: Moravská galerie, 1994. ISBN 80-7027-03. S. 27, 28, 30, 37.
Krakovský-Libštejnský z Kolovrat, Zdeněk – dramatik (180. výročí narození)
* 06.02.1836 - Bratislava
+ 24.10.1892 - Pellendorf
Životopis:
Pocházel ze starého českého šlechtického rodu, který se v průběhu 18. století poněmčil. Dětství prožil v Uhrách a Haliči. Absolvent znojemského gymnázia (1855) a Právnické fakulty Univerzity ve Vídni. Od r. 1868 žil v Čechách. Seznámil se z řadou českých spisovatelů, pod jejichž vlivem se začal věnovat literární tvorbě v českém jazyce. Zemřel mrtvicí na lovu v Pellendorfu u Vídně, pohřben v Rychnově nad Kněžnou.
Dílo:
V mládí psal poezii. Od počátku 70. let se soustředil na dramatickou tvorbu. Sepsal sedm divadelních her, které byly většinou uvedeny v Prozatímním divadle. Největších úspěchů dosáhl komediemi, které se žánrově blížily frašce. Šlo většinou o nenáročné texty s konvenční milostnou zápletkou, jejichž děj byl situován do soudobých měšťanských kruhů. Předností jeho her byl živý jazyk. Některé byly přeloženy do němčiny a ruštiny.
Divadelní hry: Libuše (prem. 1870), Na rozcestí (prem. 1873), Zmeškal hodinu (prem. 1872), Trosky (prem. 1872), Domácí prostředek (prem. 1875), Dva sousedé (prem. 1874), Starouškové (prem. 1887).
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 43 (18.10.2010), s. 11.
Krejčí, Jaroslav – fotograf (10. výročí úmrtí)
* 22.07.1929 - Znojmo
+ 05.02.2006 - Praha
Životopis:
Absolvent Pedagogické fakulty UK v Praze (žák K. Lidického, M. Salcmana a C. Boudy). Od roku 1962 výtvarník z povolání. Absolvent Pedagogické fakulty Karlovy univerzity v Praze (1951, výtvarná výchova a deskriptiva). Grafik-konstruktér v Hutním projektu v Praze (1954-1957). Od r. 1957 grafik ve svobodném povolání. Externí pedagog na katedře FAMU divadelní fotografie (1975).
Dílo:
Fotografie: cyklus Hic sunt leones aneb Lvům je hic! (1966-1970), soubor Vážně? (1967-1972), Hodina mezi psem a vlkem (1969-1970), Let do Indie (1973), D. Medřická (1970-1982), J. Zrzavý (1976), J. Seifert (1977-1984), soubor z událostí listopad 1989.
Samostatné výstavy, fotografie: Liberec (1984), Praha (1985), Helsinky (1987), Regensburg (1990), Essen (1990), Paříž (1990), Znojmo (1998).
Kolektivní výstavy: Ostrava (1979), Praha (1981), Paříž (1984) aj.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 29 (2011), s. 11.
Kučera, Jakub – trubač (310. výročí úmrtí)
* 1668 - Kroměříž
+ 02.02.1706 - Moravský Krumlov
Životopis:
Od roku 1693 knížecí trubač.
Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.
Larch, Josef – učitel (170. výročí narození)
* 21.02.1846 - Starzing v Tyrolsku
+ ?
Životopis:
Učitel modelování a zhotovení plastických modelů na Odborné keramické škole ve Znojmě.
Literatura:
- ŠTURC, Libor. Učitelé odborných předmětů Odborné keramické školy ve Znojmě (1872-1922). Odborná keramická škola ve Znojmě: 1872-1922. Znojmo: Jihomoravské muzeum, 1997. ISBN 80-902383-2-7. S. 13-14.
z Lichtenštejna, Hartman – kníže (330. výročí úmrtí)
* 15.02.1613 - ?
+ 11.02.1686 - ?
Životopis:
Než se ujal řízení Moravského Krumlova, sídlil na svém zámku ve Wilfersdorfu v Rakousku a po deset let sloužil císaři jako voják. Zúčastnil se bitev u Norimberku, Nördlingenu a Lützenu, kde byl zraněn. Byl známý jako přísný, ale spravedlivý pán města. Za něj došlo ke změně ve vnitřním úřadování města na radnici, kde se až do roku 1653 psalo výhradně česky a poté střídavě česky a německy. Za Hartmana z Lichtenštejna byla zavedena do úřadování němčina jako jazyk jednací i vyhotovených písemností.
Literatura:
Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.
Maška, Karel Jaroslav – archeolog (100. výročí úmrtí)
* 28.08.1851 - Blansko
+ 06.02.1916 - Brno
Životopis:
Absolvent reálky a techniky v Brně a Univerzity ve Vídni. Od roku 1879-1892 profesor matematiky na německé reálce v Novém Jičíně a od r. 1892 ředitel české reálky v Telči. Dopisující člen České akademie věd a umění a Královské společnosti nauk. Spolupracoval s Františkem Vildomcem. Zabýval se diluviálními nálezy. Účastník antropologického kongresu v Salzburku (1881) a sjezdu antropologů ve Vídni (1889). V r. 1895 se účastnil národopisné výstavy v Praze, výběrem nálezů diluviálních. Konzervátor c. k. ústřední komise v Praze (1894).
Dílo:
Archeologické výzkumy: Jeskyně Šipka a Černá díra (1878-1887), Předmostí, tábořiště lovců mamutů (1882-1894), hradiska u Jevišovic, na Mírovci u Grešlova Mýta, Mackovice, Medlice, Němčičky, Rudlice, Tvořihráz aj.
Odborné archeologické články: Časopis muzejního spolku olomouckého - Pravěké nálezy ve Štramberku, část I. Jeskyně Šipka (1884), část II. Jeskyně Čertova díra (1886), Žlutnice brněnská a učiněné v ní nálezy diluviálních zvířat a lidí (1888), Nové výzkumy v Předmostí (1894) aj. Mittheil. der anthropologischen Gesellschaft in Wien - Über den diluvialen Menschen in Stramberg (1882), Ein viertes Jadeitbeil in Mähren (1889) aj.
Publikoval v novinách a časopisech: Correspondenzblatt der deutschen anthropologischen Gesellschaft, Česká akademie, Český lid aj.
Samostatně vydané spisy: Der diluviale Mensch in Mähren (1886), Moravské Kravařsko (1898), Pravěk Moravy.
Literatura:
- HRBÁČKOVÁ, Alena. Další badatelé na Moravskokrumlovsku. Moravskokrumlovské noviny. Roč. 15, č. 6 (2006), s. 20-21.
Steyskal, Jan Vlastimil – pedagog (200. výročí narození)
* 24.02.1816 - Draslavice
+ 26.06.1868 - Nosálovice
Životopis:
Učitel v Lukově (1838), v Dačicích (1840), v Brně (1858). Od roku 1863 působil jako správce ústavu pro zanedbanou mládež. V roce 1848 byl iniciátorem učitelského sjezdu ve Slavkově a autor rezoluce.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 26 (21.06.2010), s. 11.
Ugarte, Maria Vilemína – hraběnka (300. výročí narození)
* 08.02.1716 - ?
+ 18.11.1792 - Znojmo
Životopis:
Poslední členka rodu de Souches. Pohřbena v Jevišovicích.
Literatura:
- TRMAČ, Miloslav. Potomci a dědicové. Maršál J.L.Raduit de Souches a Znojemsko. Znojmo: Okresní archiv, 1992. S. 24-28.
Vaněčková, Vojtěška – spisovatelka (140. výročí narození)
* 05.02.1876 - Lipnice
+ 15.09.1951 - Praha
Životopis:
Absolventka Učitelského ústavu v Olomouci. Působila jako pedagog v Olbramkostele a na Měšťanské škole v Moravských Budějovicích. V letech 1910-1928 byla ředitelkou dívčí měšťanské školy v Jemnici a později v Praze 7. V literárním kroužku R. Svobodové se seznámila s F. X. Šaldou a v roce 1900 doprovázela slavného kritika do Paříže jako vzorná pečovatelka. Po smrti R. Svobodové v roce 1920 trávil F.X. Šalda část své letní dovolené u ní v Jemnici, kde napsal dvě knihy věnované památce zesnulé spisovatelky.
Dílo:
Napsala cenné vzpomínky na F. X. Šaldu (adresoval jí na 90 dodnes zachovaných dopisů) a R. Svobodovou.
Překlady: CH. I. Philippa, A. Suaréze, G. Flauberta, R. Bazina atd. Vyšla také řada jejích překladů z němčiny.
Literatura:
- ZEJDA, Radovan. Spisovatelé, publicisté a překladatelé. Moravskobudějovicko; Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. ISBN 80-85048-75-2. S. 473-491.
Veleba, Vilém – právník (60. výročí úmrtí)
* 08.06.1870 - Pánov u Velké Bíteše
+ 23.02.1956 - Znojmo
Životopis:
Po příchodu do Znojma dne 1. května 1897 se zapojil do řad bojovníků za záchranu české menšiny. Po šestileté praxi advokátního koncipienta se stal samostatným advokátem a otevřel si českou advokátní kancelář ve Znojmě (1903).
Veřejná činnost: Zvolen v doplňovacích volbách do V. kurie říšské rady ve Vídni (1905). V listopadu téhož roku se stal poslancem. Zakladatel Znojemské matice (1906), vydavatel českého časopisu Moravský jih (týdeník, 1907). V r. 1906 zakoupil dům ve Hvězdově ulici pro potřeby českého školství. V zadní části domu se nacházela česká mateřská školka a v přední části hospodářská škola (1909). Finančně se podílel na stavbě Dělnického domu na Havlíčkově ulici (1911). V době 1. světové války se snažil zachránit české školství ve Znojmě. Založil dívčí školu Vlasta (1917) a koupil dům na dnešním náměstí Komenského pro obchodní školu. Předseda národního výboru a vládní komisař města (1918). Pro místní stranické hádky odešel z veřejného života. Během 2. světové války byl dvakrát vězněn ve Znojmě jako rukojmí. Ještě jednou se objevil na politické scéně jako člen prvního revolučního Národního výboru ve Znojmě (květen 1945), ale brzy musel ustoupit novým proudům politického života.
Literatura:
- KEREMIDSKÝ, Marian. Politický profil JUDr. Viléma Veleby. Znojemské listy. Roč. 4, č. 6 (14.02.1995), s. 6.
Winter, Gustav – historik (170. výročí narození)
* 27.02.1846 - Znojmo
+ 31.05.1922 - Vídeň
Životopis:
Vedoucí rakouského Národního archivu 1897-1909.
Literatura:
- Gustav Winter [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné na: http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop.w/w792151.htm
Zollern, Franz von – malíř (290. výročí narození)
* 10.02.1726 - Gufidaun
+ 04.03.1778 - Vídeň
Dílo:
Tři fresky a oltářní obraz v kostele ve Vratěníně.
Literatura:
- Franz von Zollern [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné na: http://othes.univie.ac.at/1868/1/2008-10-09_9227108.pdf
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová