Květen

Běhan, František - protifašistický bojovník (70. výročí úmrtí)
* 10.09.1911 - Slavonice
+ 05.05.1945 - Praha

Životopis:
Pracoval ve znojemské elektrárně a od roku 1939 byl zaměstnán v telefonní ústředně v Praze. Účastník Pražského povstání. Padl v Chotkových sadech. Pohřben je na Malvazinkách v Košířích.  

Literatura:
- František Běhan. Znojemské listy. Roč. 4, č. 16 (29.04.1995), s. 5.


Dlapka, Amand – kazatel (60. výročí úmrtí)
* 23.06.1892 - Znojmo
+ 25.05.1955 - Retz

Životopis:
Sliby složil 11. září 1912 v Olomouci, ordinován byl 5. července 1915 v Olomouci. Působil jako submagistr noviců, kazatel v Olomouci a Litoměřicích. Byl převorem v Ústí nad Labem a Chebu. Po skončení 2. světové války byl jako občan německé národnosti odsunut do Rakouska. Pohřben je v Retzu.  

Literatura:
- Amand Dlapka [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: opusculum.op.cz/2005/05/opus05.pdf


Freytag z Čepirohu, Šebestian, - opat (430. výročí úmrtí)
*            1533 - Čepiroh
+ 02.05.1585 - ?

Životopis:
Pocházel ze šlechtické rodiny. Studoval v Praze a Itálii. Pro svoje vzdělání a rozhled se stal vychovatelem Rudolfa II. Vstoupil do řádu maltézských rytířů a bojoval s Turky. Zvláště se vyznamenal v bitvě u Lepanta v Korintském zálivu. V roce 1572 se vzdal vojenské služby a vstoupil do premonstrátského kláštera v Louce. Dne 11. října 1573 ho císař Maxmilián jmenoval opatem a na kněze byl vysvěcen v roce 1574. Byla to volba, která louckému klášteru neobyčejně prospěla. Přispěl k zásadnímu pozvednutí morálky a celkové úrovně opatství a už v 16. století vynikal jako horlivý rekatolizátor Znojemska. Roku 1575 založil v Louce chlapeckou školu, kde vyučovali jezuité a hudební seminář, kde vyučovala řada významných vídeňských a italských mistrů. Zasadil se o práva kláštera, dal sepsat seznam poddaných a jejich povinností, založil matriku. V roce 1578 dal postavit novou klášterní knihovnu. V roce 1574 byly poprvé v klášterní zahradě vypěstovány okurky. Po zrušení kláštera roku 1784 se pěstování okurek rozšířilo do okolí. Zemřel v Louce roku 1585. Pohřben byl v kapitulní síni. Roku 1802 byly jeho ostatky nalezeny, cínová rakev i s náhrobkem prodány podomnímu obchodníkovi a ostatky pohřbeny na místním hřbitově.  

Literatura:
- OKÁČ, Karel. Šebestián Freytag z Čepiroch. Od Horácka k Podyjí. Roč. 10 (1933), s. 32-34, 63-67, 106-114, 137-138.


Frk, Jaroslav – kněz (30. výročí úmrtí)
* 19.01.1912 - Třebešice u Vlašimi
+ 18.05.1985 - Znojmo

Životopis:
Sliby složil 28. září 1932 v Olomouci, na kněze byl vysvěcen 4. července 1937 v Olomouci. Působil jako kaplan v Plzni, později jako farář a podpřevor ve Znojmě. V roce 1950 byl internován v Želivě, po propuštění pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1966 se směl vrátit do duchovní správy a byl umístěn jako kaplan v Jemnici. Od roku 1968 působil jako farář při řádovém kostele sv. Kříže ve Znojmě. S velkou nadějí spolupracoval při obnovování řeholní komunity ve Znojmě. V roce 1980 těžce onemocněl a musel být převezen do Charitního domova na Moravci. Pohřben je v řádovém hrobě ve Znojmě.  

Literatura:
- Jaroslav Frk [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: opusculum.op.cz/2005/05/opus05.pdf


Haas z Hasenfelsu, Jiří – baron (70. výročí úmrtí)

* 26.10.1876 – Horní Slavkov
+ 11.05.1945 - Bítov

Životopis:
Nejmladší člen rodu, baron Jiří Haas z Hasenfelsu, milovník zvířat a zejména psů, žil na hradě Bítov až do roku 1945, kdy musel tento přesvědčený antifašista, avšak německého původu, hrad pod nátlakem partyzánů opustit. S nedobrovolným odchodem a opuštěním milovaných zvířat se však nevyrovnal a spáchal sebevraždu.

Literatura:
- BARTUŠEK, Stanislav. Posmrtný návrat barona Haase. Znojemsko. Roč. 7, č. 24 (17.06.1997), s. 5.


Hinterhölzl, Josef – kněz (100. výročí narození)

* 16.05.1915 - Šumná
+ 03.08.2013 - Moravec

Životopis:
Na kněze byl vysvěcen 5. července 1939 v Brně. Jako kooperátor působil postupně v Troubsku, v Brně-Tuřanech a v Brně u sv. Tomáše. V říjnu 1949 se stal farářem na Vranově nad Dyjí. Na podzim 1956 odešel jako kooperátor do Jamného u Jihlavy, v roce 1976 se stal administrátorem v Brně-Lískovci. V letech 1981-1984 mu byl odebrán státní souhlas; žil v Jamném u Jihlavy, krátce zastupoval ve Zhoři nad Jihlavou. Od roku 1984 působil v Jamném u Jihlavy jako výpomocný duchovní, v roce 1991 byl tamtéž ustanoven farářem. V lednu 2005 nastoupil do Charitního domova důchodců pro kněze na Moravci a zde zemřel.  

Literatura:
- DUNDA, Marek. Nejvýznamnější rodák Šumné? Šumenský zpravodaj. 10.4.2008, č. 1, s. 17.


Charvát, Theodorik Vácslav - duchovní správce (210. výročí úmrtí)

* 07.07.1749 - Hořice (okres Pelhřimov)
+ 05.05.1805 - Mikulovice

Literatura:
- ŠTĚPNIČKOVÁ, J. Trojí zastavení v Mikulovicích. Znojemsko. Roč. 3, č. 4 (27.01.1993), s. 5.  


Kaplan, Řehoř – kněz (70. výročí úmrtí)

* 04.10.1874 - Lysá nad Labem
+ 28.05.1945 - Znojmo

Životopis:
V roce 1892 vstoupil do kláštera a řeholní sliby složil v Olomouci dne 15. září 1893. Na kněze byl vysvěcen 18. července 1897 ve Štýrském Hradci. Po krátkém pobytu v korutanském Frýsachu, prožil celý život ve Znojmě v klášteře sv. Kříže, kde byl postupně katechetou, kaplanem, farářem, podpřevorem i převorem a ředitelem Třetího řádu sv. Dominika. Pohřben je v řádové hrobce ve Znojmě na městském hřbitově.  

Dílo:
Paměti dominikánského kláštera sv. Kříže ve Znojmě (1931).

Literatura:

- Řehoř Kaplan [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné na: opusculum.op.cz/2005/05/opus05.pdf


Künzl, Johann – hudebník (190. výročí narození)

* 03.05.1825 - Schönbach
+ 15.11.1903 - Znojmo

Životopis:
Naučil se hrát na housle v rodném městě a po několika letech putování přišel do Znojma. Tam hrával spolu s Josephem Kratschmannem. Zůstal s ním až do roku 1852 a potom se dalších let učil na housle u proslulého houslového tvůrce Gabriela Lemböcka. V roce 1862 se vrací zpět do Znojma a otevírá zde obchod s houslemi. Künzl byl známý hrou na housle, violu, kytaru a nástroje si sám vyráběl ve své dílně. 

Literatura:
- Johann Künzl [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/kulturdatenbank/Johann_K%C3%BCnzl


Lukeš, Josef - protifašistický bojovník (70. výročí úmrtí)

* 26.07.1913 - Vídeň
+ 05.05.1945 - Praha

Životopis:
Po okupaci (1938) se odstěhoval se svými rodiči ze Znojma do Havlíčkova Brodu. Vojenskou základní službu absolvoval v Olomouci jako letecký mechanik. Závodit začal v roce 1934, první svůj závod jel ve Vítkovicích. Hned na prvním závodě s mezinárodní účastí na motocyklu Jawa skončil třetí. Stal se populárním účastníkem téměř všech významných závodů. Vždy patřil mezi první, často vítězil. Naposledy v Československu jel Zlatou přilbu v Pardubicích, kde vyhrál kategorii 350. V roce 1940 se rozešel s továrnou Jawa a začal závodit na svou pěst. Později vstoupil do služeb továrny Walter. Od roku 1941 žil v Praze. Účastník pražského povstání (1945). Za bojové zásluhy mu udělil prezident republiky dne 13. dubna 1946 Československý válečný kříž 1939 in memoriam.  

Literatura:
- IROVSKÝ, B. Josef Lukeš, bojovník Pražského povstání. Znojemský zpravodaj. Č. 5 (1985), s. 22-23.


Peyerle, Wilhelm – generál (170. výročí narození)

* 28.05.1845 - Senj (Chorvatsko)
+ 29.10.1915 - Vídeň

Životopis:
Absolvoval Vojenskou akademii ve Znojmě (Loucký klášter).  

Literatura:
- Wilhelm Peyerle [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné na: http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_P/Peyerle_Wilhelm_1845_1915.xml   


Průcha, Otakar – malíř (50. výročí úmrtí)

* 13.11.1893 - Praha
+ 19.05.1965 - Znojmo

Životopis:
Absolvent pražské AVU u profesorů Bukovace, Ženíška, Hynaise a Preislera. Průcha od roku 1920 působil v Bítově a již roku 1923 uspořádal ve Znojmě svoji soubornou výstavu s šedesáti olejomalbami s motivy z Bítovska. V dalších deseti letech následovala řada dalších výstav, prezentujících téměř výlučně krajinářské náměty z Podyjí. Po zatopení starého Bítova se Průcha přestěhoval do Podhradí nad Dyjí, kam dojížděl ještě po roce 1945.  

Literatura:
- ŠTURC, Libor. Výtvarná kultura ve Znojmě mezi dvěma světovými válkami. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. (1999), s. 10-29.


Střecha, Jan Nepomuk – probošt (310. výročí narození)
* 14.05.1705 - Praha
+ 29.07.1779 - Hradiště

Životopis:
Narodil se v Praze, řádové sliby složil 28. září 1725 a primici sloužil dne 16. ledna 1729. Z knínské kaplanky byl ve válečných letech povolán, aby spravoval řádové statky v Ďáblicích a potom v Hloubětíně. Po 19 letech dostal chebskou komendu, kde byl současně královským komisařem ve věcech reformace víry pro kraj chebský a protonotář.  

Literatura:
- KACETL, Jiří. Kronika Hradiště u Znojma. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 2011. 245 s.

Štěpánek, Jaroslav – houslista (110. výročí narození)

* 16.05.1905 - Kročehlavy
+ 05.03.1970 - Znojmo

Životopis:
Ve čtyřech letech začal hrát na housle. Od devíti let se učil hrát na housle u profesora pražské univerzity J. Felda. V r. 1919 přešel z kladenské reálky na pražskou konzervatoř. Absolvoval ji v roce 1924 koncertem D-dur (Beethoven) za doprovodu orchestru řízeného V. Talichem. Spolupracoval s Českým kvartetem (K. Hoffman, O. Ševčík). Poté se věnoval dráze sólisty. Koncertoval v řadě měst naší republiky. Vystupoval v Bulharsku, Švýcarsku, Polsku, Belgii. Zúčastnil se evropského koncertu Československého rozhlasu (1936), který byl vysílán do dvaceti evropských států a Ameriky. Spolupracoval s Československým rozhlasem v Brně, Bratislavě, Košicích a Ostravě. Podzim života strávil ve Vranově nad Dyjí. Pořádal samostatné i výchovné koncerty pro školy. Pohřben je v na brněnském hřbitově, jeho hrob zdobí sochařský portrét realizovaný podle návrhu jeho manželky - výtvarnice Niny Štěpánkové-Sommerové. 

Literatura:
- ŠŤASTNÝ, Čestmír. Nedožité jubileum. Znojemsko. Roč. 16, č. 23 (04.06.1975), s. 4.


Trnka, Jakub – pedagog (50. výročí úmrtí)

* 18.07.1903 - Křenovice u Slavkova
+ 28.05.1965 - Znojmo

Životopis:
Absolvent obecné školy v Křenovicích, měšťanské školy ve Slavkově (1914-1915), gymnázia v Praze (1915-1918) a ve Vyškově (1918-1923), Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde studoval dějepis, filozofii, zeměpis, latinu a řečtinu (1923-1928). Po dvouleté prezenční službě v Malackách, pro nedostatek učitelských míst v českých zemích zůstal na Slovensku. Byl pedagogem na školách v Lučenci, Bánské Šťavnici a ve Zvolenu (1930-1934), na gymnáziu ve Znojmě (1934-1935), na vojenském gymnáziu v Moravské Třebové (1935-1938), na vojenském gymnáziu v Hranicích (1938-1939), na gymnáziu v Holešově (1939-1945). Po válce se vrátil do Znojma na reálné gymnázium, kde učil až do roku 1965. Pedagog: Vlastní náplní jeho života bylo učitelské poslání. Jeho hodiny dějepisu nebyly jen přesným výkladem historických dějů. Nosil do hodin odbornou literaturu, reprodukce uměleckých děl, odkazoval na vhodnou četbu. Studenti, kteří měli v maturitní práci napsat, které osobnosti měly na ně největší vliv, zařadili mezi tyto osobnosti i profesora Trnku.

Dílo:
Podyjí - Znojemsko (turistický průvodce, 1956), Podyjí a Pálavské vrchy (turistický průvodce, 1965).
Publikoval v časopisech a ve sbornících: Znojemsko, Vlastivědný sborník Jižní Morava. Články: Pozoruhodnosti Křenovic (1959), Naše cihelny (1964), Skalka (1965), Vojáci na ležení a Křenovice (1965), Křenovická škola do 90. let minulého století.

Literatura:
- FIL. Učitel tělem i duší Jakub Trnka. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. Roč. 5, č. 21 (23.05.2005), s. 4.


Vodička, Ferdinand – sbormistr (120. výročí narození)

* 27.05.1895 - Černovice
+ 18.05.1953 - Černovice

Životopis:
Absolvent gymnázia v Táboře a pražské konzervatoře. Navštěvoval mistrovskou školu, kde u V. Nováka studoval skladbu. Pedagog na hudební škole ve Znojmě (1922-1925). Dirigent Pěveckého sdružení Vítězslav Novák a Znojemské filharmonie (1922-1925). V r. 1925 odešel do Mostu. Ředitel hudební školy (1925-1938), sbormistr Pěveckého sdružení severočeských učitelů. Za 2. světové války působil v Berouně. Pedagog na hudební škole, sbormistr spolku Slavoš. Zakladatel hudební školy v Horním Litvínově (1948). V r. 1949 odchází do svého rodiště - Černovice.  

Dílo:
Komorní skladby: Klavírní kvintet e op. 3, Smyčcový kvartet op. 9, Trio pro housle op. ll.
Orchestrální skladby: Symfonická rapsodie op. 4, symfonie Život op. 15, Světla ve stínu op. 13, Uhelná pánev aj. Napsal 20 číslovaných a četné nečíslované skladby.

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 21 (17.05.2010), s. 11.


Vystrčil, Josef - protifašistický bojovník (70. výročí úmrtí)

*           1902 - Dolní Dubňany
+ 31.05.1945 - Brno

Životopis:
Jako jediný z pěti chlapců početné nemajetné rodiny nešel po skončení měšťanky v Moravském Krumlově studovat a zůstal na drobném domácím hospodářství. Převzal od otce i sběrnu mléka, která fungovala již za monarchie a dodávala mléko do Brna i Vídně. Vystrčil se stále více odlišuje od svého okolí, zajímají ho tělovýchovné skupinové scény. Po Hasičskou župu v Bohuticích sestavuje a posléze v roce 1934 v moravskokrumlovské tiskárně vydává knížečku pro cvičení 16 mužů a 8 žen se symbolickou scénou Hoši od Zborova Hold starým hasičům. Na ztrátu samostatnosti a německou okupaci reaguje po svém, zarputilostí a aktivním odporem. Zamalovává dvojjazyčné nápisy a pomáhá skrývajícím se osobám. Je v kontaktu se svými bratry ve Slavičíně a Ostravě, inspiruje se tamějšími zkušenostmi vznikajících odbojových skupin i způsoby získání zbraní a výbušnin. Od nich také dostane rozmnožovací stroj k tisku letáků. Ty vznikají koncem roku 1943 nejprve v baráčku, který si postavil za vesnicí s možností úniku do polí směrem k Jamolicím a později z obav o prozrazení na hřbitově. Spolupracuje s vrstevníkem Antonínem Řepkou z Rakšic, se kterým přechází v říjnu 1944 do ilegality a formuje Partyzánskou družinu Josefa Hybeše. V předposledním roce války se dvakrát dostal ilegálně na Slovensko. Jednou přes Bílou v Beskydech, kde mu ukázal cestu bratr Antonín, jednou v oblasti Vláry. Setkal se zde s partyzány a přinesl výzvu k zakládání ilegálních národních výborů. Při druhé cestě v říjnu 1944 je po něm stříleno. Po několika hodinách ukrytý v potoku, zraněn, uniká. Začátkem nového roku se už kvůli zhoršujícímu zdravotnímu stavu méně zapojuje do aktivit Hybešovců. Potřebuje naléhavě lékařské nemocniční ošetření. Převoz přes frontu na rozhraní dubna a května je velmi nebezpečný a přichází již pozdě.  

Literatura:
- JELÍNEK, Rudolf. Za svobodu vlasti. Znojmo, 1976. 100 s.



 Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová