Osobnosti regionu

Otakar Černoch se narodil 23. 10. 1907 ve Znojmě. Jeho matka byla Ruska, s níž také v letech 1914-1921 v Rusku žil. Po návratu vystudoval obchodní školu v Praze.

Během vojenské prezenční služby byl Černoch odsouzen za protimilitaristickou propagandu ke dvěma letům vězení. V průběhu svého života vystřídal různá zaměstnání, aktivně se angažoval v Komsomolu (1932-34 byl jeho tajemníkem a redaktorem) a také v KSČ (1934-36 tajemníkem a instruktorem). V letech 1936-38 se jako interbrigadista účastnil španělské občanské války, kde dosáhl hodnosti kapitána (tyto životní zkušenosti se odrážejí rovněž v jeho díle). Poté působil až do roku 1944 jako komerční úředník v Praze.

Ke konci války, roku 1944 byl zatčen a deportován do koncentračního tábora nedaleko Toruně (Polsko). V lednu 1945 se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti k Rudé armádě. V dalších letech, konkrétně 1945-49, pracoval jako vedoucí pobočky národního podniku Gloria, 1949-51 byl pak zaměstnán jako tvůrčí pracovník Československého státního filmu.

Co se týče Černochovi redaktorské činnosti, přispíval zejména do Rudého práva. Je nutno zmínit, že Otakar Černoch začínal jako dramatik. Napsal několik tendenčních her o období okupace a první republiky; pozornost vyvolala pouze Veliká zkouška (1946), která zpracovává příběh ze španělské občanské války. Součástí snah o budovatelskou dramatiku byla hra Gigant (1950).

V druhé polovině 50. let pak Černoch vydal tři rozměrné prózy, jež manifestují autorovo komunistické přesvědčení. V románu Mladá srdce (1957) psal o českých komsomolcích, ve Španělské aréně (1956) o občanské válce a v románu Alibi (1960, inspirováno Klepetářovým procesem) o justičních praktikách první republiky. Snažil se vytvořit velký společenský román, ve kterém by – na základě vlastních zážitků, propojením fikce s autentickými událostmi a reálnými osobami – zachytil komplexní obraz doby a její politickou a sociální situaci. Záliba v napínavých scénách a bohatém ději, v němž se prolínají osudy mnoha postav, svědčí o Černochově snaze po atraktivním podání. Současně se však jeho tvorba vyznačuje charakterizačními a motivickými schématy, sklonem k sentimentalitě, efektu a senzaci, jakož i nevyrovnaností jazykovou.

K dalším dílům Otakara Černocha patří například dílo Bratři, Smrt satyra Saruka, Smrt Bohuslavského, či Případ Othello (1946). Pro Čs. televizi přepracoval s Vladimírem Breberou román Alibi na televizní hru Vrah byl odsouzen po právu (1962).

Otakar Černoch umírá 9. 6. 1967 v Praze, ve věku nedožitých 60 let.