- sochař, keramik, návrhář, výtvarník
Po absolvování čtyřleté Odborné školy keramické v Bechyni (1930) zůstává věrný tvárné sochařské hmotě. V roce 1937 přichází do Znojma, kde pracuje u firmy Sláma. Zde žije plodné dny svého života, svá vítězství i zklamání. Po druhé světové válce působil čtyřicet sedm let v Keramických závodech jako výtvarník.
Za celou dobu své činnosti v Keramických závodech ve Znojmě vytvořil stovky modelů figurální i ozdobné keramiky. Jeho láska ke všemu živému vtiskla pečeť celé škále výtvarných děl, z nichž nejúspěšnější jsou plastiky dětí a zvířat. Za svou úspěšnou práci získává odznak „Nejlepší pracovník spotřebního průmyslu“ a v roce 1963 mu prezident republiky propůjčuje vyznamenání „Za vynikající práci“. Mimo vlastní zaměstnání spolupracuje s celou řadou politických, hospodářských, kulturních a sportovních organizací, pro něž vytváří plakety, návrhy na plakáty a výzdobu. Od roku 1966 pracuje jako hlavní výtvarník Znojemského historického vinobraní.
Jako člen Svazu československých výtvarných umělců vystavuje několikrát na členských výstavách v Brně. V roce 1962 se účastní světové výstavy keramiky v Praze. Vystavuje ve svém rodišti v Jindřichově Hradci, ale hlavně ve Znojmě, společně s ostatními výtvarnými umělci. Jeho dekorativní výzdoba škol, kulturních zařízení i budov hospodářských organizací zůstane trvalou uměleckou hodnotou naší současnosti.
DÍLO:
Celé jeho dílo malířské, grafické a hlavně sochařské je součástí našeho výtvarného umění od osvobození naší vlasti Sovětskou armádou v roce 1945. Je to umění vysoce socialisticky angažované, jež se vyznačuje znalostí života našeho lidu, vysokými kvalitami výtvarnými a širokým rejstříkem výtvarných názorů. Jeho monumentální i drobná sochařská tvorba, návrhy, plastiky sovětských osvoboditelů, plastik, významných osobností našeho kulturního života, celé jeho umění svědčí o tom, že šlo o tvůrčí akt, kterým se umělec přihlásil k potřebám naší společnosti.
Celá jeho tvorba se vyznačuje značným rozpětím sochařského názoru od monumentálního pojetí pevně budované, společensky významné sochy, po subjektivní, vnitřní i tvárnou expresi inspirovanou někdy českým barokem, až po křehký lyrismus sochařské hmoty v jeho figurální plastice, kde často hledá souznění se současnou bytovou architekturou.
Miloslav Smutný zemřel 29. března 1989 ve Znojmě.
LITERATURA:
- JPAL. Miroslav Smutný šedesátiletý. Znojemsko. Roč. 13, č. 5 (02.02.1972), s. 5.
- NOVÁK, Pavel. Za Miloslavem Smutným. Znojemsko. Roč. 29, č. 16 (19.04.1989), s. 4.
- Za čest značky Keramických závodů : ze Znojma do Kyjeva a Moskvy. Znojemsko. Roč. 10, č. 6 (04.02.1960), s. 3.
Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.