Členové klubu……………..?

Jupiter Katz
Specialista: přízraky všeho druhu, vaření a chaos.
Heslo: Kdo uklízí, je jenom líný hledat!

Vicky Schneiderová
Specialista na: koně, řešení hádanek a staré stavby, v nichž se skrývají různá tajemství.
Heslo: Proč na konci kapesného zbývá ještě tolik měsíce?

Nick Schneider
Specialista: legrácky, sport, bláznivé nápady a zlobení starší sestry.
Heslo: Kdo se směje naposled, ten má dlouhé vedení.
Zdeněk AdlaZdeněk Adla – 110 výroční narození
* 1. 6. 1910
† 29. 8. 1990
Český spisovatel, novinář, knižní grafik a ilustrátor. Byl dlouholetým šéfredaktorem časopisu Mateřídouška. Mezi jeho knihy patří například Pejskovy pohádky, Koukej bráško, Můj prolhaný kůň, Obrázky českých dějin…
 





Adolf BornAdolf Born – 90. výroční narození
* 12. 6. 1930
† 22. 5. 2016
Český malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista a kostýmní výtvarník. Jeho nejznámější díla zahrnují ilustrace knih od Miloše Macourka (Mach a Šebestová, Žofka), Julese Verna (Trosečník z Cynthie), A. Dumase staršího (Tři mušketýři), Vojtěcha Steklače (série Boříkovy lapálie) a jiné.


 
 


Antoine de Saint-ExupéryAntoine de Saint-Exupéry – 120. výročí narození
* 29. 6. 1900
† 31. 7. 1944
Byl francouzský spisovatel, letec, často je považován také za filozofa a humanistu. Mezi jeho nejznámější dílo patří Malý princ.
Významné dny:

1. 6. Mezinárodní den dětí

2. 6. Mezinárodní den čistého ovzduší     

5. 6. Světový den životního prostředí

5. 6. Mezinárodní den ptačího zpěvu    

8. 6. Mezinárodní den oceánů

10. 6. Významný den ČR – Vyhlazení obce Lidice 1942    

14. 6. Světový den dárců krve

17. 6. Den otců

21. 6. Evropský den hudby

21. 6. Mezinárodní den trpaslíků    

23. 6. Mezinárodní olympijský den

23. 6. Světový den házené

27. 6. Světový den rybářství
Významné dny:

1. 5. Svátek práce

2. 5. Světový den ptačího zpěvu        

3. 5. Den Slunce

4. 5. Den hasičů

8. 5. Den vítězství (1945) -  Státní svátek

10. 5. Den matek    

15. 5. Mezinárodní den rodiny

18. 5. Mezinárodní den muzeí    

20. 5. Mezinárodní den stepu

24. 5. Evropský den parků

23. 5. Světový den želv    

25. 5. Ručníkový den

28. 5. Mezinárodní den počítačů

28. 5. Den koní

30. 5. Svátek sousedů

31. 5. Světový den bez tabáku

31. 5. Den otevírání studánek
Úryvek z povídky Vajíčko od Ludvíka Aškenázyho

Byl jeden člověk, jmenoval se, řekněme, Pokštefl. Chodil před válkou na gymnasium, dokonce klasické, domníval se tudíž, že smyslem života je ono slavné carpe diem. Jiné latinské přísloví si nepamatoval, ale ze dne si utrhl, co se dalo. Rozptyloval se snadno a bujně na cizí účet; jeho záliba byla volat neznámé lidi telefonem a dělat si z nich známá šprťouchlata.  Zvláště si zasedl ten mladík na majitele telefonního přístroje číslo to a to. Jmenoval se Eduard Kohoutek a byl, jak se tehdy říkalo, soukromník. Týden co týden se v pátek ve tři hodiny konal tento telefonní hovor.

„Dobrý den! Dobrý den. Je prosím doma pan Slepička?“ „O, nikoliv!“ odpovídal kultivovaný hlas po krátkém odmlčení, „u telefonu Eduard Kohoutek.“ „Tak Slepička není doma?“ říkával pokaždé s novým úžasem student. „A snesla vám včera vajíčko?“ „Nikoliv, nesnesla,“ odpovídal klidný, zdvořilý hlas. „Máte rád vajíčka, studente?“ „Vejce z duše nenávidím,“ pravil mladík. „Tak to bude asi omyl.“Zavěsil a pak se celý týden těšil, že zase zavolá pana Kohoutka, v pátek ve tři hodiny odpoledne, a bude chtít pana Slepičku.

Pan Eduard Kohoutek byl vždycky stejně přívětivý a sonorní. Neříkal dacane nebo chytráku nebo, což je ještě horší, mladý muži. Sluchátko pokládal decentně.

Student žil, a tudíž stárl. Úspěšně proklouzl pubertou, dozráváním a nakonec zkouškou dospělosti i imatrikulací na fakultě. Hlas se mu ustálil v sytý baryton, dokonce okouzlující. Každé ráno se holil.

Svět, který s ním částečně počítal pro neznámé cíle, pokračoval ve svém nezávislém vývoji. Spadly na něj první bomby, to bylo v Polsku.

Pak přišel 17. listopad 1939 a pan Kohoutek čekal v pátek ve tři hodiny marně. Stručně řečeno, z koncentráku se nedalo telefonovat. Tak se ten mladý muž alespoň v tomhle směru polepšil. Co se s ním všechno stalo, to je jiná povídka anebo román. Trochu měl štěstí, kapánek se v tom naučil chodit, a vůbec, byl to takový neřád. Přežil to. A když se vrátil do Prahy, bylo to jedenáctého května, pátek, za deset minut tři. Řekl si. - Než bych si vymyslel, jak znovu začínat… stejně nic nevymyslím… než bych si tím lámal hlavu, začnu tím, že zavolám pana Kohoutka. Je to jediné číslo, které si pamatuju. Zašel tedy do malé osamělé budky, ještě byla šedivá z války. Ruka se mu třásla, s tím se už nedalo nic dělat. Na tváři se mu objevil výraz oné poťouchlé bujnosti a zlomyslného potěšení. Vytočil číslo.

„Dobrý den,“ řekl. Dobrý den. Je prosím doma pan Slepička?“ řekl, a málem se rozplakal. Na druhé straně někdo dlouho mlčel. Pak řekl: „Tak ty žiješ, uličníku? No, to je báječné.“ „Žiju, pane Kohoutku,“ řekl bývalý student. V tu chvíli pocítil, že do něho skutečně vstupuje život. Pocítil to zvýšeným tepem a radostí až k zalknutí. Uslyšel zpívat své tělo. „Musíte tam přece mít někde slepičku,“ řekl.  Nesnesla vám včera k snídani vajíčko?“ „Ale snesla, snesla,“ pravil starý pan Kohoutek. Včera snesla mrcha. Krásné bílé vajíčko. Přijďte si na ně, pane uličník, uvařím vám je naměkko.“ A to je vlastně všechno, ale kdoví?

Noc s Andersenem
Narodil se 2. dubna 1805 ve městě Odense v Dánsku v domku obuvnického mistra. Otec měl chlapce velmi rád, vyřezával mu hračky ze dřeva, udělal mu loutkové divadlo a hlavně mu předčítal pohádky. Zemřel, když Hansi bylo jedenáct let. Maminka z něho chtěla mít krejčího, ale on toužil se stát hercem. A víte, co udělal? Rozbil své hliněné prasátko a s třinácti tolary v kapse, s divadélkem podpaží a s uzlíkem prádla se ve svých 14 letech vydal dobývat svět a hledat štěstí. Představte si, že je našel. Ale dalo mu to moc a moc práce, učení a trvalo to mnoho a mnoho let.
Když mu bylo 30 let, začal psát pohádky. Ani on ani žádný z jeho přátel netušili, že je možné si získat světovou slávu psaním pohádek. Byl brzy překvapen, jaký ohlas jeho pohádky vzbudily.
Přinášely a stále přináší radost nejen dětem, ale i dospělým. Jeho pohádky znají děti na celém světě. Napsal jich 156.
Představte si děti, že tento slavný pohádkář projížděl naším městem. Bylo to v roce 1834, jel z Vídně přes Znojmo do Prahy. Zaujal ho Loucký klášter. O několik let později opět projížděl Znojmem /1841/ a při druhé cestě si do svého deníku zaznamenal – Znojmo má velkou věž s osmi menšími kolem a pod ní na náměstí se konají trhy.
Zemřel v 70 letech 4. srpna v roce 1875. (současník naší Boženy Němcové).

Vzpomínky na velkého pohádkáře   Vzpomínky na velkého pohádkáře  Vzpomínky na velkého pohádkáře
     
         Vzpomínky na velkého pohádkáře   015 Vzpomínky na velkého pohádkáře       
     
 Vzpomínky na velkého pohádkáře       Vzpomínky na velkého pohádkáře 
     
 Vzpomínky na velkého pohádkáře  Vzpomínky na velkého pohádkáře Vzpomínky na velkého pohádkáře 
     
 Vzpomínky na velkého pohádkáře       Vzpomínky na velkého pohádkáře
     
 Vzpomínky na velkého pohádkáře  Vzpomínky na velkého pohádkáře Vzpomínky na velkého pohádkáře 
Významné dny:

1. 11. Svátek Všech svatých

2. 11. Památka zesnulých

5. 11. Mezinárodní den romského jazyka

13. 11. Mezinárodní den nevidomých

13. 11. Světový den laskavosti

14. 11. Den bez aut

16. 11. Mezinárodní den tolerance

17. 11. Státní svátek – Den boje za svobodu a demokracii

17. 11. Mezinárodní den studenstva

17. 11. Mezinárodní nekuřácký den

19. 11. Světový den toalet

20. 11. Světový den dětí

21. 11. Světový den pozdravů

21. 11. Světový den televize

25. 11. Mezinárodní den bez nákupů
Významné dny:

1. 10. Světový den cyklistiky

1. 10. Mezinárodní den seniorů

1. 10. Mezinárodní den hudby

4. 10. Mezinárodní den zvířat

5. 10. Světový den učitelů

5. 10. Mezinárodní den úsměvu

7. 10. Světový den dětí

9. 10. Světový den pošty (od roku 1874)    

10. 10. Světový den zraku

15. 10. Den bílé hole

17. 10. Světový den úrazů

20. 10. Den stromů

20. 10. Mezinárodní den kuchařů

22. 10. Den porozumění koktavosti

25. 10. Mezinárodní den domácích mazlíčků

28. 10. Státní svátek - Den vzniku samostatného československého státu (1918)
Významné dny:

7. 9. Den otevřených dveří památek v České republice

7. - 15. 9. Dny evropského kulturního dědictví

8. 9. Mezinárodní den gramotnosti

9. 9. Den dyslexie     

21. 9. Mezinárodní den míru    

22. 9. Den bez aut    

25. 9. Mezinárodní den neslyšících

26. 9. Evropský den jazyků

27. 9. Světový den cestovního ruchu

28. 9. Den české státnosti - Státní svátek

29. 9. Světový den srdce

30. 9. Mezinárodní den překladatelů

Ljuba ŠtíplováLjuba Štíplová - 10. výročí úmrtí
* 30. 4. 1930
† 4. 9. 2009
Scénáristka, spisovatelka, autorka knížek pro děti. Její pseudonym byl původně Miloš Štípl, což je jméno jejího manžela. V roce 1969 vytvořil
Jaroslav Němeček časopis Čtyřlístek se stejnojmenným seriálem. Štíplová vyhověla žádosti o spolupráci a od 6. čísla tvořila pro komiks scénáře. Věnovala se také dalším dětským knihám nebo scénářům večerníčků.

Ondřej SekoraOndřej Sekora - 120. výročí narození
* 25. 9. 1899
† 4. 7. 1967
Malíř, ilustrátor a spisovatel, karikaturista a entomolog, od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i
divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry figurku Ferdy Mravence (poprvé se objevila v Pestrém týdnu 1927 jako
postavička v kreslených seriálech pro dospělé), stejně známý je i brouk  Pytlík (1939). Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním
ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu. Sekora byl zakladatelem prvních ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí, popularizátor sportu a přírody.