Jižní Morava čte


Cílem projektu Městské knihovny Břeclav a Moravské zemské knihovny v Brně "Jižní Morava čte" je podpora čtenářství dětí a mládeže v Jihomoravském kraj. Projekt vznikl v roce 2016.

Letošní téma:  Tajemství knihovny

Oceněné literární práce:
  1. místo Nicol Černá
  2. místo Tereza Procházková
  3. místo Charlotta Hortová
Roman Kuchynka, Martin Smejkal, Aneta Geržová, Ellyn Kličková, Barbora Kotoučová, Daniela Ottová a Josef Lenza

Jižní Morava čte

Jižní Morava čte

Jižní Morava čte

Jižní Morava čte

Jižní Morava čte

Jižní Morava čte


Tajemství knihovny


Podělím se s vámi, o zvláštním příběh - posuďte sami, jestli je pravdivý.
Už od malička mám ráda knihy. Přestože jich mám doma opravdu hodně, chodím si je půjčovat i do knihovny. Pár si jich vždy vyberu a najdu si nenápadné místo někde v rohu, kde mě nikdo nebude rušit. Prohlédnu je, trošku pročtu, abych zjistila, jestli si je mám půjčit.
Přesně tak jsem to nedávno udělala. Začetla jsem se a zapomněla na celý svět. Najednou něco uslyším, někdo mluví a směje se, někde v dálce hraje hudba. Otevřu oči a uvědomím si, že jsem asi usnula. Nikdo si mě nevšiml, všichni odešli domů a zamkli mě tady!
Potmě hledám telefon, abych se podívala, kolik je hodin, ale telefon nefunguje, jsem si jistá, že byl nabitý. Za okny je tma, snad mě bude někdo hledat.
Vstoupnu a jdu za světlem a hlasy. Vedle u stolečku sedí dvě ženy a hrají šachy. To se mi ulevilo, přece jen tady nejsem sama. Jdu blíž, abych se zeptala, kolik je hodin. A jaké je moje překvapení, když poznávám Kleopatru s Angelikou. Vlídně mi pokynou a pokračují ve hře.
Najednou mi u nohy něco zamňouká. Je tam zrzavý kocourek Ohnivous, moje oblíbená postava z Kočičích válečníků od Erin Hunter. „Pojď za mnou Nicolko, my se přece známe.“ Řekne mi. Nevěřím svým uším, ale jdu. Slyším hudbu a mňoukání, přešli jsme na kočičí sněm. Ohnivous mě poučí, že to jsou kočky a kocouři z Deníku kocoura Modroočka, to by teta Laďka koukala. Hned vedle jsou všechny čtyři klany z Kočičích válečníků. Je tam Modrá Hvězda, Dráp i Šedý Pruh.
Ohnivous zamává ocáskem na Šedého Pruha a pokračujeme dál. Vůbec nevěřím, že je knihovna tak velká asi jsem si toho nikdy dřív nevšimla.
Najednou uslyším velký hluk a křik, leknu se, uskočím bokem a vidím, že kolem pochoduje celá armáda v čele s Napoleonem. To snad není možné, všechny postavy a postavičky z knih vylezli a jsou kolem mě.
A to už mě můj průvodce Ohnivous vede dál. Z jedné uličky v knihovně se stal sál z mé zamilované trilogie knížek Sníh nebo popel od Sary Raaschov. Vidím tančit královnu Meiru s Matherem, Lekana s adoptovanou dcerou Amelií, Kaleo je z dálky pozoruje a u toho si povídá s Cerindwen. A já se k nim můžu přidat. Vypadají úplně stejně, jak jsem si je přestavovala. Pak se s nimi rozloučím, Ohnivous mě dovede do další uličky, kde napravo sáňkují Děti z Bullerbynu: Lisa, Lasse, Bosse, Anna, Britta a Olle s malinkou Kerstin. Přibíhá za mnou Lisa a nabízí mi vánoční perníček.
To až budu vyprávět mamince.
Přecházím dál přes Bradavice, kde čarují Harry Potter s Hermionou a Ronaldem. A můj věrný průvodce Ohnivous mě vede neomylně přesně tam, kam bych šla, kdybych si mohla vybrat.
Ještě bych chtěla vidět. ...... A najednou zvuk odemykajících dveří, rozsvítí se světlo a já otevřu oči.
Jakoby mávnutím kouzelného proutku vše mizí a já vidím maminku s paní knihovnicí. Maminka napůl pláče, napůl se směje a objímá mě. Odcházíme s maminkou za ruku a já plná zážitků vyprávím, co jsem zažila a viděla. Maminka se na mě trochu nevěřícně usmívá a já najednou nevím, jestli to nebyl jen sen. Je už chladná noc, dám si ruce do kapes ... a to není možné, vytáhnu perníček. Tak nevím, co myslíte Vy?

Nicol Černá (14) Gymnázium Karla Polesného Znojmo 3. A