Poznáš z které knihy pochází tato ukázka?

Poznáš autora tohoto úryvku?  

Správnou odpověď - najdeš za měsíc zde.

Odpovědi zasílejte na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Detektiv Knihomol se omlouvá všem soutěživým dětem za dlouhodobou absenci  svých příspěvků. A aby k tomu už nedošlo, rozhodl jsem se, že Vás seznámím se svými detektivními problémy ve větším rozsahu. Prosím Vás, nevíte někdo, kde se ukrývají tyto osoby. Z důvěrných zdrojů vím, že by snad měly být ukryty v nějakých knihách. Prosím, pomozte při pátrání.

1. Zeus, Héra, Prométheus
2. Augustin, Vendelín, Kryšpín
3. Liasi, Tinka, David, Frank, Stan
4. Kazi, Teta, Krok
5. Hroozley, Darren
6. Bosse, Anna, Olle, Lasse, Brita, Lisa
7. Nácíček, Pepík Ševců, Pašík
8. Klára,  dědeček, Heidi
9. babča Evča a sedmilístek Kaplánků – Matěj, Renáta, Agáta, Tadeáš, David, Darinka, Daník a pes Dárek
10.Svengal, Evanlyn, Halt, Will, Horác

PS. Zprávy o podezřelých osobách zasílejte na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Poznáš autora tohoto úryvku ?

Věděl o tom Baghíra, ten měl oči a uši všude, a několikrát Mauglímu důtklivě domlouval, že ho Šér Chán jednou zabije. Mauglí se tomu jen smál: „Mám smečku a mám tebe. I ten líný Bálú se možná kvůli mně rozmáchne. Co bych se bál?“

Poznáš autora tohoto úryvku ?

Vánoce máme ještě všichni v živé paměti, tak to bude pro Vás hračka správně odpovědět.

Hoj, ty Štědrý večere,
Ty tajemný svátku!
Cože komu dobrého
Neseš na památku?

Hospodáři štědrovku,
Kravám po výslužce,
Kohoutovi česnečku,
Hrachu jeho družce.


A teď trochu z jiného soudku!!!!
Uplynulo dalších dvanáct. Pytlíkové každoročně pořádali velmi veselé oslavy narozenin v Dně pytle, ale bylo zřejmé, že na letošní podzim se plánuje něco úplně výjimečného. Bilbo se měl dožít  111, dosti zvláštního čísla a na hobita velmi úctyhodného  věku a Frodovi mělo být 33, číslo důležité: den jeho plodnosti.
Je to literární žánr, který já nemusím. Víc, Vám milí soutěžící, nenapovím.

Poznáš autora tohoto úryvku ?

Strašidla existují. Kdekdo to říká, aby byl zajímavý, ale já vám to dokážu. Jestli mi nevěříte, zeptejte se Filipa. Byl se mnou a ví to, co já. Poznali jsme chlapíka starého šest set let. Bloudili jsme podzemím bez světla a vody. Seznámili jsme se s duchy pánů ze Silvrštejna. Kopali jsme hrob pro své přátele. Bojovali jsme s vodou, ohněm a zlobou. A málem nás to stálo život. Ale protože jsme neumřeli a jsme tady,  můžeme vám to všechno vyprávět.
Jsem obyčejná holka, jmenuji se Anička a tohle je můj deník.. Ale slovo „obyčejná“, je prázdné slovo. Nejsem obyčejná. NIKDO  NENÍ  OBYČEJNÝ.
Tohle je první tajemství, které vám prozradím. Všechny ostatní jsou v mém deníku.

Poznáš autora tohoto úryvku ?

Dvounožec je  vůbec velmi nešikovný. Nedovede chodit tiše ani skákat po výškách. A psát umí jen jednou tlapkou. A to ještě divným černým drápkem, který vůbec nedrápe, jenom šustí a skřípe po tom bílém, na co on píše…..
Já umím psát oběma předními tlapkami. Píšu teď do toho velkého, měkkého, co v tom dvounožec odpočívá. Ale musím psát, když on nekouká. Jinak dostanu. Ať, co napíšu, to tam zůstane. A budu psát každý den, budu psát deník.

Správná odpověď : J. Kolář

Poznáš autora tohoto úryvku ?

Když bylo po skromné štědrovečerní večeři, která se skládala z černé omáčky, připravené z perníku, sušených švestek, rozinek, mandlí, ořechů a syrupu, a z českého kuby, kterého jistě všichni znáte, rozsvítil tatínek na stromečku svíčičky. V tu dobu obyčejně již také začínal obecní slouha vytrubovat po vsi vánoční koledu. Začínal vždy stejně u baráků dole pod pastouškou, a jakmile jsme my děti zaslechly první veselé zvuky trumpety, vyběhly jsme ihned ven, abychom toho vytrubování dosyta užily od začátku až do konce. Od té chvíle, kdy se tichou vesničkou rozlétly první jásavé tóny vánoční koledy, začínaly teprve opravdu vánoce.

Správná odpověď : Josef Lada

Poznáš autora tohoto úryvku ?

Známe jen ty věci, které si ochočíme,“ řekla liška. „Lidé už nemají čas, aby něco poznávali. Kupují u obchodníků věci úplně hotové. Ale poněvadž přátelé nejsou na prodej, nemají přátel. Chceš-li mít přítele, ochoč si mne!“
„Co mám dělat?“ zeptal se malý princ.
„Musíš být hodně trpělivý,“ odpověděla liška. „Sedneš si nejprve kousek ode mne, takhle do trávy. Já se budu na tebe po očku dívat, ale ty nebudeš nic říkat. Řeč je pramenem nedorozumění. Každý den si však budeš moci sednout trochu blíž…“
Druhý den přišel malý princ zas.
„Bylo by lépe, kdybys přicházel vždycky ve stejnou hodinu,“ řekla liška. „Přijdeš-li například ve čtyři hodiny odpoledne, již od tří hodin budu šťastná. Čím více čas pokročí, tím budu šťastnější. Ve čtyři hodiny budu už rozechvělá a neklidná; objevím cenu štěstí!

Správná odpověď : Antoin de Saint-Exupéry

Poznáš autora tohoto úryvku ?

Abyste věděli, jdu teď pohladit svou číču; poskytuje mi velkou útěchu, neboť mi důvěřuje, třebaže je to jen malé šedivé zvíře, které se ke mně bůhvíodkud zatoulalo z neznámých divočin pražských dvorů. Přede a dívá se na mne “Člověče,“ povídá, „podrbej mne mezi ušima.

Správná odpověď : Karel čapek - Pudlenka

Poznáš autora tohoto úryvku ?


Zahradníkův rok
Duben je kromě rašení také měsíc vysazování. S nadšením ano, s divokým nadšením a nedočkavostí jste objednali u zahradníků sazenice, bez kterých byste nemohli být dále živi: slíbili jste všem přátelům zahrádkářům, že si k nim přijdete pro odnože: nikdy, pravím, nemáte dost na tom, co už máte. A tak se vám jednoho dne sejde doma nějakých sto sedmdesát sazenic, které chtějí do půdy: v tom okamžiku se rozhlédnete po své zahrádce a shledáte se zdrcující jistotou, že to nemáte kam dát.

Správná odpověď : Karel Čapek – Povídky


Poznáš autora tohoto úryvku ?

Pana Kolbabu, povoláním listonoše a pošťáka, nějak omrzelo jeho pošťácké řemeslo: co prý se takový listonoš nachodí, naběhá, nadrandí, nalítá, nahoní a našlape, že prý den co den musí ujít dvacet devět tisíc sedm set třicet pět kroků, v čemž je zahrnuto osm tisíc dvě stě čtyřicet devět schodů nahoru a dolů, a že ty dopisy, co roznáší, jsou beztoho samé tiskopisy a účty a jiné zbytečnosti, které nikomu neudělají ani trochu radosti, a že i ten poštovský úřad je takové neveselé a nijaké místo, kde se ani žádné pohádky nedějí. Tak a všelijak jinak si naříkal pan Kolbaba na své pošťácké povolání. A jednou si ze samého smutku sedl na poště u kamen a usnul a ani si nevšiml, že už je šest hodin; a když odbila hodina šestá, odešli ostatní pošťáci a listonoši a zavřeli poštu a pan Kolbaba tam zůstal zamčený a spal.
Mohlo být k půlnoci, když ho probudil takový šramot, jako když myši ťápou po podlaze. Heleme, řekl si pan Kolbaba, máme tu myši; měla by se na ně políčit past. A když se tak kouká po těch myších, vidí, že to nejsou žádné myši, ale poštovští skřítkové…..

Správná odpověď : Karel Čapek – Devatero pohádek