Poznáš z které knihy pochází tato ukázka?

Poznáš autora tohoto úryvku?  

Správnou odpověď - najdeš za měsíc zde.

Odpovědi zasílejte na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Za několik dní už vědělo celé městečko, že ve vile Vilekule bydlí devítiletá holčička úplně sama. Místní tety si řekly, že se to tak nemůže nechat. Každé dítě přece musí k někomu patřit, aby je měl kdo napomínat, a každé dítě musí chodit do školy a učit se násobilku. A tak všechny tety v městečku rozhodly, že děvčátko z vily Vilekule musí do dětského domova.
Členové klubu……………..?

Jupiter Katz
Specialista: přízraky všeho druhu, vaření a chaos.
Heslo: Kdo uklízí, je jenom líný hledat!

Vicky Schneiderová
Specialista na: koně, řešení hádanek a staré stavby, v nichž se skrývají různá tajemství.
Heslo: Proč na konci kapesného zbývá ještě tolik měsíce?

Nick Schneider
Specialista: legrácky, sport, bláznivé nápady a zlobení starší sestry.
Heslo: Kdo se směje naposled, ten má dlouhé vedení.

Správná odpověď: Klub záhad. Napínavé příběhy se superlupou  -  Thomas Brezina
Desatero nám Hamáček nadiktoval a osobně se přesvědčil, zda jsme si ho poctivě všichni zapsali.

- Budeš ctít třídního učitele svého víc než sebe sama. Jen tak dojdeš blaženosti a klidu během své školní docházky.
- Nepožádáš spolužáka či spolužákyni svou před vyučováním o sešit s domácím úkolem, abys jej opsal.
- I kdyby tvou mysl zatemnila zloba, nevztáhneš na svého učitele ruku a odoláš pokušení ho zabít.
- Do školy budeš chodit včas, pravidelně a rád, jakož i nebudeš obtěžovat falešnými omluvenkami.
- Během vyučování se zdržíš všech rádoby vtipných poznámek a soustředěně budeš naslouchat výkladu.
- Pamatuj, že se neučíš jen pro sebe a pro zábavu, ale také pro radost svého třídního učitele.

Správná odpověď: Pekelná třída řádí – Vojtěch Steklač
Pan Vavřinec opravdu nosil každou ponožku jinou. Na levé noze červenou, na pravé černou, jindy hnědou a šedivou, ale někdy i zelenou a modrou, protože si pamatoval, co mu maminka v dětství říkávala: „ Zelená modrá, pro blázna dobrá!“

Z toho lze usoudit, že to z jeho strany nebyl žádný módní výstřelek nebo roztržitost, nýbrž holá nutnost. Pan Vavřinec totiž nikdy po ránu nenašel v celém bytě ponožku do páru. Všecky byly liché!

Správná odpověď: Lichožrouti – Pavel Šrut
Úterý

V jednom musí být hned od začátku jasno: tohle jsou ZÁPISKY, ne deník. Já vím, co je napsané na obálce, ale když šla máma tuhle věc pořídit, VÝSLOVNĚ jsem ji žádal, aby koupila takovou, co na ní není slovo „deník“.
Fakt skvělý. Ještě by mi scházelo, aby mě s touhle knížkou přistihnul nějaký pitomec a začal si myslet kdovíco. A ještě jednu věc chci říct rovnou: byl to MÁMIN nápad, ne můj.
Jediný důvod, proč jsem s tím souhlasil, je ten, že až jednou budu bohatý a slavný, budu mít na práci lepší věci než celý den odpovídat lidem na pitomé otázky. A tahle knížka se pak může hodit.

Správná odpověď:  Deník malého poseroutky – Jeff Kinney
Kdo je autorem knihy?

Nápověda – Čenda, Mirek a spol.

Tak jak mi potom vysvětlíš,“ řekla zvýšeným hlasem máma, „že se žádný výlet nekonal? Tos Boříkovi naletěl, nebo jsi ho snad kryl?“
(…)
„Dobře,“ řekl statečně táta, „povím ti tedy pravdu. Já jsem Boříka kryl.“
„Ale z jakého důvodu?!“ zvolala nechápavě máma.
„Poněvadž za to nemůže.“
„Za co nemůže?!“
„Že je v tom věku,“ řekl otec, „kdy kluci potřebují mít svou partu. Ale tomu ty nemůžeš rozumět.“
„Proč bych nemohla?“ podivila se máma. „Jenže rodina by snad měla být přednější, ne?!“
„Rodina,“ řekla táta, „je rodina. A kamarádi jsou zase kamarádi. Tohle se prostě do jednoho pytle házet nedá a ženský tomu nemůžou rozumět, protože jsou ženský.“
Kdo je autorem veršovaných pohádek, které najdeme v knize?
 / nápověda 14:2=7/

Jak to bylo, pohádko?
Zabloudilo kuřátko
za zahradou mezi poli
pípá, pípá, nožky bolí.

Princeznička na bále
poztrácela korále.
Její táta, mocný král,
Honzíka si zavolal:

Správná odpověď: František Hrubín

Dnes jsem narazil při pátrání v knihovně na opravdovou lahůdku. Pomůžete mi odhalit pachatele / autora/?!

Zuzanka šla domů nejistě, opatrně, skoro po špičkách. Rozhlížela se na všechny strany.
„Všude kolem nás číhají rozkmotřidla… Hádáci, Příci, Urážové, Kliduvzalové, Chamtíci…“ vířila jí hlavou profesorova slova a bylo jí z toho všelijak. „A Jitce se ovinula kolem krku hnusná Hadí Záviďka!“ To ji děsilo nejvíc a dávala si pozor, aby na nějakou takovou příšeru nešlápla. Potměchy byly vždycky tajemnou čtvrtí…

Děda, maminčin tatínek, jí vyprávěl, že za starých časů skoro ve všech uličkách Potměchů strašilo. Plížily se jimi průsvitné bludičky-sklepnice, kolem půlnoci děsil opozdilce Kulhavý pavouk, za úplňkových nocí bylo slyšet vytí Kamenného vlka, na zavřená okna bušil holí Bezhlavý tulák a žádal hospodyně, aby mu uvařily krupicovou kaši. Když bylo dlouho sucho, ničil lidem spánek naříkavý pláč černé Hastrmanské kočky. Zůstala v Potměchách po vodníkovi, co žil na náměstí v kašně, a pak se v ní z nešťastné lásky k dceři velitele hasičů utopil. Za plískanic, kterým se odjakživa říká psí počasí, běhal uličkami sprostý Dvouhlavý pes a ukrutně nadával… Strašidel bylo ještě mnohem víc. Děda na ně věřil, maminka jen trochu a táta vůbec. Říkal, že jako učitel musí bojovat proti nesmyslům.

Zuzanka si na tohle všechno vzpomněla, protože procházela bývalým Slepičím trhem, na jehož konci stojí dům U Velkého Pidimuže.

Správná odpověď: Miloš Kratochvíl

U jednoho velkého města bylo jednou jedno zahradnictví a v tom zahradnictví, ve žlutém domku se zelenými okenicemi, měli chlapečka Radovana. Vám, kteří jste četli první knížku o Radovanovi, nemusím nic vykládat. Vy dobře víte, že to je malý kluk, který vyrůstal mezi hlávkovým salátem, kedlubnami a okurkami. A víte taky, že je to chlapeček zvědavý, který se každé ráno probouzí natěšený, co nového se asi stane. Ale nejlepší na něm je, že když to jen trochu jde, tak se raduje. Proto mu taky říkají Radovan, i když vlastně Bohoušek.

Správná odpověď
 
Když Trautenberk za toho velkého sucha, chtěl vodu lidem prodávat – jako by voda odjakživa nepatřila všem jako slunce či povětří – vzbouřili se Anče, Kuba i hajný: „A to zas prrr, milostpáne, vydělávat na lidský nouzi je proti všemu svědomí, v tom vám pomáhat nebudeme.“

Správná odpověď

Lišku jednou napadlo, že si s čápem zažertuje. Pozvala ho tedy do své nory na oběd. Když čáp přišel, nabídla mu na mělkém talíři skvělou polévku.

 „Mmm, ta je dobrá,“ chválila ji liška a hltavě ji chlemstala z talíře. „Chutná ti příteli?“ „Co já vím?“

Správná odpověď
Byla nebyla kdysi kdesi jednou jedna ves. V té vsi chalupa a v chalupě děda Lebeda a dva kluci. Jája s Pájou.

Děda Lebeda byl – abyste věděli – vysloužilý námořník. Zbrázdil Severní i Jižní oceán a samosebou i oceán Západní a Východní.

Správná odpověď
 

Žili byli dva kosí bratři. Žádní svatouškové. Starší Josef za osmnáct, mladší Václav přesně bez dvou za dvacet. A zrovna dnes se nemohli dočkat rána. Do města totiž přijel cirkus. A u takové události oni přece nemohou chybět!

Správná odpověď