Radek Pilař

Narodil se 23. dubna 1931 v Písku jako Radomil Vojtěch Rokůsek svobodné sedmnáctileté matce. Vyrůstal v domku, kde o něj kromě maminky pečovali prarodiče, kteří dceři pomáhali s jeho výchovou. Babička mu vyprávěla pohádky, děda ho bral do přírody. Od malička se u něho začalo projevovat výtvarné nadání. Už ve dvou letech nakreslil maminku, a když začal chodit do skautu, vedl si bohatě ilustrované deníky plné klukovských dobrodružství.

Během druhé světové války se po 11 letech ozval jeho otec s přáním oženit se. Maminka nabídku přijala a on dostal příjmení Pilař. Za války rodina žila v Táboře, kde měl otec továrnu na knoflíky. Rodiče se, ale po třech letech rozvedli a Radek se po válce společně s maminkou vrátil k prarodičům do Písku, kde byl přijat na reálné gymnázium.

Po maturitě studoval Akademii výtvarného umění v Praze. Je spoluzakladatelem časopisu pro děti Sluníčko a přispíval do Mateřídoušky. První ilustrace mu vyšly v knize Rybky, ptáčci proměnáčci ve Státním nakladatelství dětské knihy. K jeho nejznámějším kresleným postavičkám patří loupežník Rumcajs, kterého nakreslil podle literární předlohy Václava Čtvrtka a postava Večerníčku, který se na obrazovce poprvé objevil v roce 1965. Pro děti ilustroval na 50 knížek, které vyšly po celém světě a za svoji mnohaletou činnost získal mnoho domácích i zahraničních cen a vyznamenání. Zemřel 7. února 1993.

Radek Pilař

Mezinárodní den Země

Den Země je den věnovaný Zemi, který se každoročně koná 22. dubna. Původně se dny Země konaly při oslavách jarní rovnodennosti 21. března a oslavovaly příchod jara. Dnes jde o ekologický svátek, který má upozornit lidi na dopady životního prostředí.

Historie vyhlášení tohoto dne sahá do roku 1969, kdy John McConner začal volat po vzniku Mezinárodního dne Země a v rámci těchto snah vytvořil i vlajku Země. První Den Země se slavil 22. dubna 1970 v San Franciscu. Cílem bylo zvýšit energetickou účinnost, recyklovat odpadky a hledat obnovitelné zdroje energie.

Dnes slaví Den Země víc jak miliarda lidí ve více jak 193 státech světa. Stal se tak největším svátkem, který slaví lidé společně na celé planetě bez ohledu na původ, víru nebo národnost.

Od roku 1990 se slaví i v České republice. Cílem dnešních oslav Dne Země je upozornit na dopady lidského chování na životní prostředí.

Jak se vyznat v klimatu„Všechno, co děláme, má na naši planetu vliv.“

Je opravdu stále tepleji? Pocítí vůbec člověk rozdíl jednoho stupně? Bohatě ilustrovaná encyklopedie pro děti mladšího školního věku popisuje všechno důležité kolem klimatu: jeho rozdíl s počasím, proč existují klimatická pásma či roční období, podle čeho poznáme, jaké počasí bylo v minulosti, i rozmanité ekologické problémy: co jsou skleníkové plyny a jak vznikají, jak můžeme šetřit přírodu a přírodní zdroje, jak vyrábět obnovitelnou energii, jaký důsledek mají klimatické změny i k jakým rozhodnutím v této oblasti v poslední době došlo.


Příběh odpadu„Vysvětlete malým průzkumníkům, jak přírodu nezahltit odpadem.“

Honzík rád navštěvuje babičku a dědečka, kteří ho vlídně provázejí při cestách za poznáním zajímavostí v okolí. Tentokrát se Honzík spolu s kamarádem Tondou snaží zjistit, kde se bere tolik odpadu a zda je možné ho znovu účelně využít. Chlapci se ptají, kam se odpad ukládá a proč ho třídíme, co se stane s odpadky odhozenými v přírodě. Honzík se podívá do sběrného dvora, třídírny odpadů, s prarodiči se stará o kompost na zahradě a naučí se, že přírodě nejvíc pomůže, když s ničím nebude plýtvat.



Proč se mám starat o naši planetu„Opravdu může jeden člověk něco změnit?“

Planeta Země existuje už několik miliard let. Měla by tedy leccos vydržet, tak jaké může mít potíže? Potíže spočívají v tom, že dochází k určitým změnám, které ale nepřicházejí přirozeně a pozvolna, jako tomu bylo dřív. Dějí se rychle a zpravidla za to může lidská činnost. Člověk by měl být ze všech živých tvorů nejchytřejší. My lidé umíme obdělávat půdu, stavět města, továrny i vyrábět letadla. Všechny tyto činnosti však škodí planetě i jejím obyvatelům. Jaké konkrétní klimatické změny probíhají? Proč je třeba šetřit energií? K čemu je dobrá recyklace?

Mezinárodní den ptactva

Mezinárodní den ptactva připadá na 1. dubna, slaví se od roku 1906. V naší zemi je však tradice těchto oslav ještě o něco delší. Poprvé byl „Den ptáků“ vyhlášen jako akce pro školy v tehdejším Rakousko - Uhersku 1. dubna 1900 a spolu s opeřenci se „oslavovaly“ i stromy.

Jedním z hlavních cílů „Mezinárodního dne ptactva“ je obrátit pozornost k nebezpečím, ohrožujícím ptáky na celém světě a pomoci tak jejich ochraně a ochraně jejich stanovišť.

PEXESO

 

Přírodě na stopě„Přírodě na stopě.“

Tato praktická knížka o přírodě předává zábavnou formou malým objevitelům informace o světě ptáků. Naučí vás ptáky nejen určovat, ale prozradí i mnoho zajímavého o jejich vlastnostech a stanovištích. S řadou příloh: návody, experimenty, znalostní kvíz, obrázky k vymalování, zajímavosti, glosář. Formát knihy vybízí k tomu, abyste si knihu přibalili s sebou na výlet do přírody.






Ptáci našich zahrad„Zajímavosti ze života opeřenců na našich zahradách“

Pozoruhodné zajímavosti ze života ptáků na našich zahradách. Seznamte se s těmi druhy ptáků, se kterými se setkáváte nejčastěji.








Všechno o pírku„Poznej nejzajímavější druhy z říše ptáků jejich peří.“

Pod stromem leží pírko. Komupak asi patří? Foukneš a už se vznáší k obloze, lehké jako pápěří… Peří je stejně rozmanité jako ptáci, kteří se šatem přizpůsobují prostředím, kde žijí.

Zdeněk Svěrák

Narodil se 28. 3. 1936 v Praze. Jméno Zdeněk dostal po svém starším bratrovi, který v pěti letech zemřel na otravu krve. Během války se s rodiči přestěhoval do Kopidlna. Ze začátku ho místní kluci nechtěli mezi sebe přijmout, protože si mysleli, že má směšné jméno. Po válce se vrátili zpátky do Prahy.

Jako kluk se chtěl stát řidičem pekařského vozu, průvodčím, ale i prezidentem. Maminka mu četla Karafiátovy broučky, ale neměl je rád, protože mu knížka přišla smutná. Měl raději Ferdu Mravence a divil se Berušce, jak je hloupá, že ho nemiluje. Jeho první knížka, kterou sám přečetl, byla Zvířátka a Petrovští. V starším věku četl verneovky a knihy Jaroslava Foglara.

Ve škole měl rád český jazyk a literaturu, dějepis a hudební výchovu. Matematiku, chemii a fyziku přímo nesnášel. Bavilo ho, když se psaly slohové práce a pak se četly nahlas. Líbilo se mu, když bylo v té jeho něco legračního a spolužáci se smáli. Proto začal na gymnáziu psát humorné povídky.

Jeho tatínek byl vyučený elektrikář a doufal, že ze syna bude mít elektroinženýra. Ale on snil o tom, že bude spisovatelem nebo učitelem, jako jeho idol Alois Jirásek nebo kantor Václav Mejstřík. Proto se rozhodl po gymnáziu studovat na Vysoké škole Pedagogické v Praze. Po škole působil tři roky jako učitel na Základní škole v Měcholupech a poté na gymnáziu v Žatci. Žáci mu dali přezdívky Přítel a Bobulka.

Přítel, protože svým žákům říkal „přátelé“. A když začal učit v Žatci tak jim tvrdil, že na chmelu jsou bobulky. Přitom i ti nejhorší žáci od malička věděli, že se tomu říká chmelová šiška.

Pracoval v Československém rozhlase. S Ladislavem Smoljakem založil divadlo Járy Cimrmana. Se synem Janem spolupracoval na filmech jako scénárista (Kolja, Obecná škola, Vratné lahve, Po strništi bos ….). S hudebním skladatelem Jaroslavem Uhlířem píše písničky pro děti (Není nutno, Mravenčí ukolébavka, Dělání, dělání, Když se zamiluje kůň, Statistika …).

Napsal několik knih pro děti: Pan Buřtík a pan Špejlička, Tatínku, ta se ti povedla, Radovanovy radovánky, Jaké je to asi v Čudu, Mám v hlavě myš Lenku, Když je pěkné počasí, Tři bratři …

Napsal scénář k pohádkám Tři veteráni, Lotrando a Zubejda, Ať žijí duchové, Kuky se vrací, Tři bratři

Spolupracuje s centrem Paraple, které pečuje o pacienty s poraněním míchy. Za své dílo získal několik ocenění a to nejen v České republice, ale také v zahraničí.

Zdeněk Svěrák

Mezinárodní den štěstí

 „Snaha o štěstí je základním lidským cílem,“ píše se v usnesení Valného shromáždění OSN, které 28. června 2012 vyhlásilo 20. březen Mezinárodním dnem štěstí.
Právě v tento den stále více lidí obdarovává své blízké předměty se symbolem štěstí. A které to jsou?

Čtyřlístek
Už jen ho najít je štěstí. Podle odborníků připadá na každých 10 tisíc lístků jetele jeden čtyřlístek. Má nosit nejen štěstí, lásku, peníze, ale také chránit majetek. V minulosti ho proto lidé zakopávali pod práh domu, dávali si ho pod polštář či k oknu.

Podkova
V její štěstí věřili už Keltové, kteří si ji věšeli na vchod svých obydlí. Věřili, že díky podkově do domu nevstoupí zlí duchové. Kouzelné moci podkovy věřili i staří Římané, Řekové a Arabové. Štěstí přinášela i proto, že kdo ji našel, měl asi stejnou kliku, jako když dneska na ulici najdete tisícikorunu. Nejlepší způsob je pověsit ji nad dveře konci vzhůru. To proto, aby se štěstí nevysypalo.

Slon
 Toto zvíře je uctíváno především v Asii. Amulet slona je odvěký symbol štěstí a harmonie. Obzvlášť pokud má zvednutý chobot.

Prasátko 
Pěkně vykrmené prasátko symbolizuje štěstí již od středověku. Už tehdy dostával nejhorší účastník turnaje prasátko pro štěstí v příštím utkání. I na hracích kartách se objevovalo prasátko, jako tzv. žolík. A proč zrovna prasátko? Někdo tvrdí, že tím, jak ryje rypákem v zemi, připomíná hledače pokladů.

Beruška
Je symbolem štěstí, lásky a píle. Především kvůli svým sedmi tečkám, protože číslo sedm bylo vždy považováno za šťastné. Dříve se věřilo, že berušky ochraňují děti a léčí nemocné.

Kominík
Jedna legenda praví, že anglického krále Jiřího, pod kterým se splašil kůň, zachránil právě kominík. Který zdivočelého koně zkrotil. U nás při setkání s kominíkem chytneme za knoflík kabátu. 

Zdeněk Smetana

Narodil se 26. 7. 1925 v Praze. Jako jedináček měl výhodu, že byl středem rodinné pozornosti a pohádky před spaním mu četli všichni - od babičky a dědy až po maminku. Všechny příběhy, které vyslechl prý hned maloval -  pana krále, princeznu, draka chrlícího oheň. Napřed na papír a někdy i na dřevěnou podlahu. Nejraději měl od Karla J. Erbena Zlatovlásku. Na prázdniny rád jezdil k tetě, která bydlela ve Lnářském Málkově u Blatné, kde se narodil jeho otec.

Po ukončení obecné školy studoval na Žižkově reálné gymnázium. Za války mu hrozilo totální nasazení, ale jeho profesor kreslení nad ním držel ochrannou ruku a domluvil mu místo v rytecké dílně kde se vyučil a přečkal okupaci. Po válce začal studovat výtvarnou výchovu na pedagogické fakultě. Zkušenosti sbíral u Jiřího Trnky v ateliéru Bratři v triku.

Je autorem večerníčků Pohádky z mechu a kapradí, Radovanovy radovánky, Malá čarodějnice, Rákosníček, …

A právě u Rákosníčka bylo pro něj obtížné, jak bude vypadat. Má něco z žáby, něco z vodníka, ale myslel nad ním i na chlupatá zvířátka. Na hlavě totiž nemá vlasy ani anténky, ale chlupy. Je jich celkem sedm.

Za svoji práci získal doma i v zahraničí řadu ocenění. Zemřel 25. února 2016.

Zdeněk Smetana

Den bezpečnějšího internetu

Den bezpečnějšího internetu
Den bezpečnějšího internetu
se připomíná druhé úterý v únoru od roku 2004 a v loňském roce se do něj zapojilo 170 zemí z celého světa.  Letošní 18. ročník připadá na 9. února a heslo je „Společně pro lepší internet“. Koordinátorem tohoto dne pro Českou republiku je národní Safer Internet centrum, které spravuje sdružení CZ.NIC.


Básník Jiří Žáček

Narodil se 6. 11. 1945 v Chomutově. Dětství a školní léta prožil v jihočeských Strakonicích. Jako kluk měl rád sport hlavně fotbal a hokej. Knihu, kterou poprvé sám přečetl, byl Sekorův Ferda mravenec. Oblíbil si knihy Jacka Londona, Tři mušketýry, Verneovky, Toma Sawyera…

Psát začal na průmyslovce do tajného třídního časopisu a jeho první honorář byla ředitelská důtka. Píše knihy pro děti i pro dospělé. Určitě znáte jeho Slabikář, který ilustrovala Helena Zmatlíková, nebo jste ve druhé třídě měli učebnici Malý čtenář.

Většinu času tráví na chalupě, kde chodí na procházky. V jednom rozhovoru se ho novinář zeptal, s jakým spisovatelem by se nebál ztroskotat na pustém ostrově. Jiří Žáček mu odpověděl, že s autorem, který je zkušený rybář, aby neumřeli hladem. Obešel by se bez sportovních přenosů, bez poezie ne.

Eskymácká abecedaJiří Žáček
Eskymácké děti
mají školu z ledu,
učí se tam
eskymáckou abecedu.
Eskymácká abeceda,
to je krásná věda:
sáňkování,
koulování
a lov na medvěda.

(Ukázka z knihy Aprílová škola)

Výročí říjen 2020

Vojtěch SteklačVojtěch Steklač – 75. výročí narození
* 21. 10. 1945
Spisovatel, překladatel, známý především svojí tvorbou pro děti. Je známý svými knihami Pekelná třída, Jak jsme se učili slušně nadávat, Dvojčata v akci, Boříkovy lapálie…..

 





Carlo CollodiCarlo Collodi – 130. výročí úmrtí
* 24. 11. 1826
† 26. 10. 1890
Vlastním jménem Carlo Lorenzini. Byl italský novinář a spisovatel. Napsal Pinocchiova dobrodružství. Příběh vypráví o dřevěném panáčkovi, vlastně neposlušném chlapci, který po četných dobrodružstvích zmoudřel, zbavil se svého dřevěného těla a stal se opravdovým chlapcem. Knihu přepracoval ruský spisovatel Alexej Nikolajevič Tolstoj pod názvem Zlatý klíček, kde panáček má jméno Buratino.

Říjen

Významné dny:

1. 10. Světový den cyklistiky

1. 10. Mezinárodní den seniorů

1. 10. Mezinárodní den hudby

2. 10. Světový den hospodářských zvířat

4. 10. Mezinárodní den zvířat

5. 10. Světový den učitelů

5. 10. Mezinárodní den úsměvu

7. 10. Světový den dětí

9. 10. Světový den pošty (od roku 1874)    

10. 10. Světový den zraku

15. 10. Mezinárodní den bílé hole

17. 10. Světový den úrazů

20. 10. Den stromů

20. 10. Mezinárodní den kuchařů

22. 10. Den porozumění koktavosti

25. 10. Mezinárodní den domácích mazlíčků

28. 10. Státní svátek - Den vzniku samostatného československého státu (1918)

Strana 1 z 18