Únor

ANTON, Milan – lékař

*3. 2. 1926 – Znojmo

+2. 5. 2013

Životopis:

Absolvent Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně (promoce 1950). V roce 1960 obhájil kandidátskou dizertační práci a o pět let později se habilitoval. Jako vysokoškolský profesor působil po dvě decennia ve Fakultní nemocnici a od roku 1978 dosud v Dětské fakultní nemocnici v Brně.

Zdroj:

ŘEHŮŘEK, Jaroslav. Medailonek doc. MUDr. Milana Antona, CSc. (3. 2. 1926–2. 5. 2013). Nemocniční listy. 2013, roč. 14, č. 4, s. 18.

BARTÁK, Otto – právník

*14. 2. 1856 – Znojmo

+9. 11. 1930 – Olomouc

Životopis:

Od května 1898 pracoval u Státního zastupitelstva v Olomouci, pak přešel ke Krajskému soudu a jako vrchní rada zde odešel do penze. Byl členem české okresní školní rady (1907-1914), v Občanské záložně byl členem ředitelstva a později jeho předsedou (1900-1924). Zemřel ve věku 75 let.

Zdroj:

Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. (08.02.2010), s. 11.

BARTONÍČEK, Václav – lékař, starosta Sokola

*11. 2. 1866 – Kutná Hora

+14. 8. 1952 – Brno

Životopis:

1876–1884 gymnázium v tehdejším Německém Brodě. 1884–1893 lékařská fakulta na univerzitě v Praze. 1896–1897 subalterní lékař v zemské nemocnici u sv. Anny u internisty prim. Dr. Františka Brennera a chirurga Dr. Karla Katholického a v dětské nemocnici na tehdejší Giskrově ulici. Od roku 1897 působil jako první český lékař ve Znojmě. 1901–1912 a 1919–1937 jednatel lékařské župy brněnské. Odborné a zájmové organizace: Sokol v Praze (od 1884), pražský studentský spolek Sázavan, Sokol Brno (od 1893), Sokol Znojmo (tři roky starosta jednoty).

Zdroj:

Václav Bartoníček [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=7339

BAUŠE, Ivan – básník, dramatik, prozaik, překladatel, pedagog

*4. 2. 1886 – Praha

+25. 3. 1959 – Praha

Životopis:

Po studiích na nižším gymnáziu vstoupil do laboratoře technologického průmyslového muzea a pak do vyšší průmyslové školy, kde maturoval v r. 1907. Působil u zemského finančního ředitelství (celní úřad), složil zkoušku dospělosti na učitelském ústavu v Praze a vystoupil ze státní služby. Poté studoval na filozofické fakultě filologii a filozofii. Po válce dokončil studia a působil na středních školách ve Znojmě, Vyškově a Hranicích. Literárně činný už na studiích gymnázia. Psal verše, prózy, kritiky, eseje. Publikoval v časopisech Archa, Česká mysl. Členem DLU od r. 1929. Knižně vyšlo: Brouk a ona (1926), Jdu za svou písní (1928), Monolog člověka (1935).

Zdroj:

Ivan Bauše [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné na: http://aleph.vkol.cz/rego/rg0325.htm

BELCREDI, Ludvík Egbert – hrabě, politik, právník, velkostatkář

*4. 2. 1856 – Znojmo

+6. 9. 1914 – Líšeň (Brno)

Životopis:

Byl jediným synem státního ministra a ministerského předsedy Richarda hraběte Belcredi (1823-1902) a Anny, rozené von Welden (1834-1918). 1858 se oženil s Marií von und zu Frankenstein (1859-1938), s níž měl syny Egberta, Richarda, Karla, Jiřího Jindřicha a dceru Marii Annu. Po absolvování gymnázia v Kalksburgu u Vídně odešel Belcredi studovat práva na univerzitu v Innsbrucku, kde 1879 promoval. Pak navštěvoval zemědělskou akademii ve Württembergu. Po studiích se věnoval politické dráze. Nedosáhl ovšem významu svého otce ani strýce Egberta (1816-1894). Stal se poslancem moravského zemského sněmu a přísedícím moravského zemského výboru. 1891-1901 a 1903-1907 zasedal v říšské radě jako zástupce konzervativního velkostatku. 1910 byl jmenován c. a k. tajným radou. Od roku 1912 zastával funkci prezidenta zemské rady pro markrabství moravské. 1908 obdržel komturský kříž s hvězdou řádu Františka Josefa, od roku 1910 byl nositelem komandérského kříže papežského řádu svatého Řehoře Velkého. Spolu se strýcem Egbertem se podílel na vydávání listu konzervativních velkostatkářů Vaterland. O politické činnosti svého strýce a otce publikoval několik studií.

Zdroj:

Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918. 3. dopl. vyd. Praha: Libri, 1996, 571 s. ISBN 80-85983-06-0.

BERKOVEC, Tomáš – archeolog

*21. 2. 1976

Životopis:

Studoval FFMU v Brně. Od r. 1997 pracoval v ústavu archeologické památkové péče v Olomouci, pak krátce v Jihomoravském muzeu ve Znojmě, v Ústavu archeologické péče Brno a nyní v Archeologickém centru Olomouc. Prováděl záchranné archeologické výzkumy v Blatci a v Olomouc-Nedvězí. Publikuje v odborném tisku.

Zdroj:

SKLENÁŘ, Karel a BLÁHOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. 1. vyd. Praha: Libri, 2005, 726 s. ISBN 80-7277-253-8.

BLÁHA, Stanislav – kronikář, učitel, ředitel, tajemník

*12. 2. 1926

+1988

Životopis:

Učitel a ředitel školy, dlouholetý tajemník Místního národního výboru v Prosiměřicích. Významně se zasloužil o vybudování nové školy, rozvoj obce a působením ve výchovném, kulturním, společenském životě obce.

Zdroj:

BÍNA, Zdeněk. Stanislav Bláha, kronikář obce Prosiměřice. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1986. 1987, s. 90-91.

DIAMANT, Adolf – rabín

*24. 3. 1843 – Bohdanovce nad Trnavou (Slovensko)

+25. 2. 1906 – Šafov

Životopis:

Rabínem v Šafově byl v letech 1884-1905 a patřil pravděpodobně mezi nejvýznamnější postavy Šafova. Studoval postupně v Bratislavě, Vídni a Praze, kde také získal doktorát filosofie. Proslavil se zejména svým bohatým vědeckým dílem v oblasti talmudu a náboženských problémů. Místo jeho posledního odpočinku se nachází na šafovském židovském hřbitově mezi hroby Abrahama Liebschitze a Naftali Benedikta.

Zdroj:

STEHLÍK, Michal. Židovská náboženská obec v Šafově – milníky historického vývoje 1670-1938. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1997. S. 97-100.

DONNER, Josef – farář, kněz

*28. 2. 1906 – Aschaffenburg (Německo)

+8. 1. 1989 – Katzelsdorf (Rakousko)

Životopis:

Vstoupil do řádu redemptoristů sudetoněmecké provincie, sliby složil 16. 8. 1926 ve Filipově, na kněze vysvěcen 25. 7. 1938 v Mnichově. Správce farnosti Načeratice od 1. 2. 1940 až do vyhnání.

Zdroj:

DONNER, Josef. Načeratice (Naschetitz): bída a radost, vzpomínky na dny hrůzy roku 1945 v Načeraticích. Okres Znojmo jižní Morava: vyhnání Němců z vlasti 1945-1946. S. 182-194. Geislingen/Steige: Okresní rada Domovského okresu Znojmo ve Svazu jihomoravských Němců, [2018].

ERDÖS, Stefan – keramik, výtvarník, pedagog

*13. 2. 1906 – Znojmo

+22. 3. 1956 – Stuttgart (Německo)

Životopis:

Absolvent Státní odborné keramické školy ve Znojmě a Karlových Varech (1921-1924, v r. 1922 byla Státní odborná keramická škola přemístěna do Karlových Varů). Absolvent vídeňské Umělecko-průmyslové školy. Pracoval jako asistent Michaela Powolného (1934). Zde se seznámil se svoji budoucí ženou Idou Meisingerovou, absolventkou tamní Vysoké školy umělecko-průmyslové. Zabývala se také keramickou tvorbou a koncem dvacátých let působila jako návrhářka v jedné z vídeňských fajánsových dílen. V roce 1934 přišli do Znojma a společně zde na ulici Dolní České vybudovali vlastní keramickou dílnu. Byl profesorem výtvarné výchovy na znojemském německém gymnáziu. Po skončení 2. světové války byli odsunuti do Německa – Tittmoning Horní Bavorsko, kde si vybudovali nový keramický ateliér. Ředitel Státní odborné školy pro sklářský průmysl v Zwieselu (od r. 1953) a profesor na Akademii výtvarných umění ve Stuttgartu (od r. 1956). Nositel řady ocenění například – Cena J. Leischinga (1942), Hessenské státní ceny (1952), Zlaté medaile v italské Faenze (1955).

Zdroj:

IC. Stefan Erdös. Znojemské listy. 1997, roč. 6, č. 10, s. 3.

FASSMANN, Jiří III. Tomáš – probošt

*1. 2. 1676 – Loket

+28. 5. 1747

Životopis:

Narodil se v Lokti v Čechách, řeholní sliby složil 2. října 1701 a první mši svatou sloužil 25. února 1704. Karlovy Vary a Loket jej ocenily jako horlivého děkana. V posledním působišti byl už roku 1724 jmenován jako okrskový vikář. Roku 1734 byl přeložen do Tachova a téhož roku povolán jako infulovaný probošt na Hradiště.

Zdroj:

KACETL, Jiří. Kronika Hradiště u Znojma. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 2011. 245 s.

FIALA, Josef – voják

*? – Boskovštejn

+18. 2. 1916 – Rusko

Životopis:

Padl na ruské frontě.

Zdroj:

SUCHARDA, Jan. Boskovštejn. Hrotovice: Jan Sucharda – JAS, 2009. 103 s.

FRANCL, Jaroslav – hudební skladatel, pedagog

*28. 2. 1906 – Kutná Hora

+19. 6. 1990 – Praha

Životopis:

Absolvent AMU v Praze. Ředitel Městské hudební školy (1930-1945), dirigent Pěveckého spolku Tyl a Kutnohorské filharmonie. Ředitel Hudební školy ve Znojmě (1946-1949), dirigent Znojemské filharmonie a Horáckého komorního orchestru v Jihlavě. Ředitel Hudební školy Jaroslava Kvapila v Brně (1954-1955), inspektor hudebních škol v Praze (1955-1961), umělecký ředitel Středočeského symfonického orchestru v Poděbradech (od 1969).

Zdroj:

NOVÁK, Pavel. Za Jaroslavem Franclem. Znojemsko. 1990, roč. 30, č. 31, s. 5.

GIDEON von Laudon, Ernst – vojevůdce

*2. 2. 1716 – Laudona (Lotyšsko)

+14. 7. 1790 – Nový Jičín

Životopis:

Byl rakouský vojevůdce, jeden z největších vojevůdců 18. století. Proslavil se ve válkách s Pruskem a svým tažením na Balkán proti Osmanské říši, které ho zařadilo mezi slavné turkobijce. Jeho jméno neslo i české pivo vyráběné od roku 1700 v Lanškrouně. Laudon v 70. letech 18. století zakoupil panství Šatov a nechal zde vybudovat zámek, který sloužil jako jeho venkovské sídlo. Odtud spravoval majetek a trávil zde klidnější období mezi vojenskými kampaněmi.

Zdroj:

Ernst Gideon von Laudon [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ernst_Gideon_von_Laudon

GRAF, Johann – mlynář

+28. 2. 1926

Zdroj:

MARKEL, Martin. Dějiny Jaroslavic. Vyd. 1. [S.l.]: M. Markel, 2006. 277 s. ISBN 80-239-7702-4.

HADINGER, Franz – malíř, učitel

*28. 2. 1906 – Girlan (Itálie)

*1965

Životopis:

Jeho matka bohužel zemřela v mladém věku ve Znojmě a zanechala tři děti. Hadinger i nadále žil ve Znojmě, kde se dostal do městské školy. Ze začátku kopíroval staré mistry a později začal kreslit i své nápady. V letech 1927-1931 byl mistrem ve Státní škole v Jablonci. Roku 1936 byl jmenován učitelem na státní škole v Jablonci. V dalších letech působil nejen tam, ale také v Drážďanech a Kielu. Byl odborníkem i v oblasti rytiny. Ve druhé světové válce byl povolán do armády a roku 1945 upadl do zajetí. Po vyhnání začal nový život a experimentoval s různými styly. V této době vzniklo mnoho olejomaleb a akvarelů.

Zdroj:

Franz Hadinger [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné na: https://www.suedmaehren.at/persoenlichkeit/franz-hadinger/

HELLER, Walter – Žid, oběť holocaustu

*25. 2. 1906 – Praha

+1943 – Osvětim (Polsko)

Životopis:

30. června 1935 se v Miroslavi oženil s Josefinou Fabiánovou. Společně žili v Praze. Pracoval jako účetní. Na podzim 1938 usilovali o možnost vystěhování do zahraničí. V prosinci 1942 byli deportováni z Prahy do Terezína a o měsíc později byli zařazeni do transportu do Osvětimi, kde oba zahynuli.

Zdroj:

BEDNAŘÍK, Aleš. Z historie: Miroslavské oběti šoa: Rodina Marie Fabianové. Miroslavský zpravodaj. Roč. 67, č. 2 (2024), s. 18.

HROMADOVÁ, Marie – manželka sportovce

*27. 2. 1876 – Plaveč

+3. 2. 1937 – Brno

Životopis:

Manželka sportovce Richarda Hromady.

Zdroj:

Marie Hromadová [online]. In: Encyklopedie dějin Brna [cit. 2025-06-12]. Dostupné na: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=9751&

HUSEK, Marian Jiří – kněz

*4. 2. 1966

Životopis:

V letech 2003-19 spravoval farnost v Louce a další farnosti v blízkém pohraničí. V současnosti působí jako farář u sv. Jakuba v Jihlavě.

Zdroj:

Výročí. Život farností Znojma. Č. 1 (2021), s. 10.

CHARLEMONT, Eduard – malíř

*2. 8. 1848 – Jemnice

+8. 2. 1906 – Vídeň (Rakousko)

Životopis:

Malíř figuralista, tvořící v intencích historizujícího stylu Okružní třídy. Učil se u svého otce, portrétisty Matěje Adolfa Charlemonta. Absolvent Akademie ve Vídni (prof. E. Engerth, od r. 1870 H. Makarta). Samostatně začínal malovat v severních Čechách pro barona Liebiga (1873), poté ve Vídni. Uskutečnil studijní pobyt v Itálii a Francii (1873), kde se pak usadil na delší dobu (1874-1882). 1888 navštívil také Tunis. Stal se vyhledávaným portrétistou zejména dětí, malířem žánrů i monumentálních dekorací. Jeho hlavním dílem jsou nástropní malby ve foyeru vídeňského Burgtheatru.

Zdroj:

Malířství. Výtvarné umění Moravy 1880-1920. Brno: Moravská galerie, 1994, s. 27, 28, 30, 37.

KAŠPÁREK, František – úředník, Sokol

*28. 2. 1896 – Znojmo

+1950 – Znojmo

Životopis:

Železniční úředník, v roce 1918 šikovatel, pak úředník pojišťovny ve Znojmě. Osvětově (zvláště v divadle) velmi činný, v roce 1938 jednatel Sokola, po odchodu ze Znojma za okupace v Černíně u Jevišovic, v Přerově. V roce 1945 se vrací do Znojma, je starostou Sokola, předseda spolku divadelních ochotníků "Tyl", do února 1945 člen rady MNV ve Znojmě (školský a osvětový referent), kulturně všestranně činný.

Zdroj:

STEHLÍKOVÁ, Drahoslava. Zpráva o Městském divadle ve Znojmě. Znojmo: Městská knihovna Znojmo, 2000. 62 s. ISBN 80-85064-14-6.

KHUEN-Belasi, Emanuela – majitelka panství

*7. 2. 1846 – Hrušovany nad Jevišovkou

+15. 11. 1927 – Vídeň (Rakousko)

Životopis:

Byla dcerou Anny Kammelové, hraběnky z Hardegga. V roce 1874 se provdala za hraběte Eduarda Khuen-Belasi, se kterým měla pět dětí. Roku 1880 převzala panství Hrušovany. Dne 21. března 1896 zemřel její manžel Eduard, hrabě Khuen-Belasi na svém zámku Gandegg v Tyrolích. Zemřela ve svých 82 letech ve Vídni. Byla pohřbena podle lidových zvyků v širokém kruhu Jihomoraváků, za velké účasti hrušovanského a okolního obyvatelstva v pátek 18. listopadu odpoledne poté, co byla přivezena z Vídně na zámek Hrušovany.

Zdroj:

FOUSEK, Miroslav. Hrušovany nad Jevišovkou: (od dávné minulosti po současnost): sestaveno z materiálů sesbíraných v letech 1981-2019. Vydání první. Břeclav: Petr Brázda – vydavatelství ve spolupráci s městem Hrušovany nad Jevišovkou, 2020. 241 stran. ISBN 978-80-87387-68-9.

KOCAB, Alois – vynálezce, elektrotechnik

*18. 6. 1899 – Miroslav

+11. 2. 1986 – Tauberbischofsheim (Německo)

Životopis:

Pocházel z živnostenské rodiny, když jeho otec měl v Miroslavi dílnu na obrábění perletě. Alois studoval piaristické gymnázium v Mikulově, v kvartě byl odvelen na frontu. Po válce dokončil gymnaziální studia ve Vídni, kde v roce 1921 maturoval. Současně pracoval ve Vídni v zámečnické dílně svého strýce. Brzy odešel do Prahy, kde krátce studoval jazyky na Univerzitě Karlově. V Brně si zařídil zámečnickou a elektrotechnickou dílnu a zajímal se od roku 1928 o televizi. Všechny své prostředky věnoval na zpracování patentů na přenášení barevného obrazu a zvuku. O využití jednal s Poštovním úřadem v Praze, v té době však ještě nebylo rozhodnuto, který systém přenosu dat se bude realizovat. Patřil k průkopníkům televizního vysílání.

Zdroj:

KRAKOVSKÝ-Libštejnský z Kolovrat, Zdeněk – dramatik

*6. 2. 1836 – Bratislava (Slovensko)

+24. 10. 1892 – Pellendorf (Rakousko)

Životopis:

Pocházel ze starého českého šlechtického rodu, který se v průběhu 18. století poněmčil. Dětství prožil v Uhrách a Haliči. Absolvent znojemského gymnázia (1855) a Právnické fakulty Univerzity ve Vídni. Od r. 1868 žil v Čechách. Seznámil se s řadou českých spisovatelů, pod jejichž vlivem se začal věnovat literární tvorbě v českém jazyce. Zemřel mrtvicí na lovu v Pellendorfu u Vídně, pohřben v Rychnově nad Kněžnou.

Zdroj:

Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 43, s. 11.

KREJČÍ, Jaroslav – fotograf, grafik, pedagog

*22. 7. 1929 – Znojmo

+5. 2. 2006 – Praha

Životopis:

Absolvent Pedagogické fakulty UK v Praze (žák K. Lidického, M. Salcmana a C. Boudy). Od roku 1962 výtvarník z povolání. Absolvent Pedagogické fakulty Karlovy univerzity v Praze (1951, výtvarná výchova a deskriptiva). Grafik-konstruktér v Hutním projektu v Praze (1954-1957). Od r. 1957 grafik ve svobodném povolání. Externí pedagog na katedře FAMU divadelní fotografie (1975).

Zdroj:

Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 29, s. 11.

KUČERA, Jakub – trubač

*1668 – Kroměříž

+2. 2. 1706 – Moravský Krumlov

Životopis:

Od roku 1693 knížecí trubač.

Zdroj:

Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2009, 350 s.

LARCH, Josef – učitel modelování

*21. 2. 1846 – Vipiteno (Itálie)

Životopis:

Učitel modelování a zhotovení plastických modelů na Odborné keramické škole ve Znojmě.

Zdroj:

ŠTURC, Libor. Učitelé odborných předmětů Odborné keramické školy ve Znojmě (1872-1922). Odborná keramická škola ve Znojmě: 1872-1922. Znojmo: Jihomoravské muzeum, 1997, s. 13-14.

LICHTENŠTEJNA, Hartman z – kníže, voják

*15. 2. 1613

+11. 2. 1686

Životopis:

Než se ujal řízení Moravského Krumlova, sídlil na svém zámku ve Wilfersdorfu v Rakousku a po deset let sloužil císaři jako voják. Zúčastnil se bitev u Norimberku, Nördlingenu a Lützenu, kde byl zraněn. Byl známý jako přísný, ale spravedlivý pán města. Za něj došlo ke změně ve vnitřním úřadování města na radnici, kde se až do roku 1653 psalo výhradně česky a poté střídavě česky a německy. Za Hartmana z Lichtenštejna byla zavedena do úřadování němčina jako jazyk jednací i vyhotovených písemností.

Zdroj:

KUČA, Martin. Kníže Hartmann z Liechtensteinu (1613-1686). Zrcadlo. 25.9.2018, roč. 17, č. 17, s. 5.

MAŠKA, Karel Jaroslav – archeolog, pedagog, sběratel lidových pověstí, matematik, paleontolog

*28. 8. 1851 – Blansko

+6. 2. 1916 – Brno

Životopis:

Absolvent reálky a techniky v Brně a Univerzity ve Vídni. Od roku 1879-1892 profesor matematiky na německé reálce v Novém Jičíně a od r. 1892 ředitel české reálky v Telči. Dopisující člen České akademie věd a umění a Královské společnosti nauk. Spolupracoval s Františkem Vildomcem. Zabýval se diluviálními nálezy. Účastník antropologického kongresu v Salzbugku (1881) a sjezdu antropologů ve Vídni (1889). V r. 1895 se účastnil národopisné výstavy v Praze, výběrem nálezů diluviálních. Konzervátor c. k. ústřední komise v Praze (1894).

Zdroj:

HRBÁČKOVÁ, Alena. Další badatelé na Moravskokrumlovsku. Moravskokrumlovské noviny. 2006, roč. 15, č. 6, s. 20-21.

MÖLLER, Emilián František – berní úředník

*25. 2. 1896 – Brandýs nad Labem

Životopis:

Berní úředník v Moravském Krumlově.

Zdroj:

Emilián František Möller [online]. In: Encyklopedie dějin Brna [cit. 2025-06-11]. Dostupné na: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=19012&

NADHERNY, Ernst Julius Johann Franz – divadelní ředitel, režisér, herec, zpěvák

*28. 12. 1885 – Vídeň (Rakousko)

+24. 2. 1966 – Vídeň (Rakousko)

Životopis:

Někdy se uvádí datum narození 28. prosince 1889. 1923-1925 Jihlava, Znojmo.

Zdroj:

HAVLÍČKOVÁ, Margita. Rejstřík ředitelů. Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011, s. 166. ISBN 978-80-244-2891-8.

PERNIČKA, Radko Martin – archeolog

*25. 3. 1922 – Brno

+11. 2. 1986 – Brno

Životopis:

Za 2. světové války pracovně nasazený, asistent klasické archeologie, od roku 1954 katedra prehistorie na FF MU v Brně. 1970-1986 vedoucí katedry archeologie a muzeologie. 1973-1976 proděkan.

Zdroj:

Radko Martin Pernička [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné na:

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=7912

POLITZER, Mathias – biskup

*21. 2. 1786 – Oblekovice

+1850

Životopis:

Světící biskup diecéze sv. Hippolyta v Rakousku.

Zdroj:

PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. II. 1. vyd. Brno: GARN, 2008. S. 357-551. ISBN 978-80-86347-82-0.

POSPÍŠIL, Zdeněk – kněz, kaplan

*15. 12. 1933 – Šaratice

+2. 2. 2016 – Třebíč

Životopis:

Na kněze byl vysvěcen 30. června 1973 v Litoměřicích. Po vysvěcení nastoupil jako kaplan do Hodonína a jako duchovní správce působil v Dyjákovicích, v Syrovicích a Želešicích, v Českém Rudolci, Lipolci a Matějovci a v letech 1994 až 1998 v Příměticích. Od roku 1998 vypomáhal v Brně-Židenicích. V roce 2007 získal od brněnského biskupa medaili sv. Petra a Pavla za obětavou kněžskou službu. Poslední roky prožil v Domově sv. Anežky u sester františkánek ve Velkém Újezdě. Zemřel v nemocnici v Třebíči. Pohřben byl na hřbitově v rodných Šaraticích.

Zdroj:

Zemřel P. Zdeněk Pospíšil. Život farností Znojma. 2016, č. 3, s. 6.

RŮŽIČKA, Rudolf – malíř, restaurátor

*7. 2. 1906 – Blatnice

Životopis:

Učil se v Praze na restaurátora (190-1937). Od roku 1938 byl činný samostatně. Restauroval gotické a renesanční malby v Moravském Krumlově. Restauroval 29 obrazů z Muchovy Slovanské epopeje na zámku v Moravském Krumlově (1961-1962).

Zdroj:

Nová encyklopedie českého výtvarného umění: dodatky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006. 985 s. ISBN 80-200-1209-5.

SCHOLZOVÁ, Adi – vnučka majitelky panství

*7. 2. 1926

Životopis:

Vnučka majitelky panství Miroslavské Knínice.

Zdroj:

HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. Vyd. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012. 306 s. ISBN 978-80-7275-093-1.

SCHÜRL, Karl – politik

*16. 2. 1866 – Znojmo

+22. 6. 1924 – Moravská Třebová

Životopis:

Vychodil základní školu, reálnou školu a absolvoval zemědělskou školu a veterinární školu. Profesí byl inspektorem chovu zvířat. Byl členem veterinární rady kuratoria pro oceňování zemědělského zvířectva. Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 byl zvolen do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za německý obvod Morava 18. Usedl do poslaneckého klubu Německý národní svaz, v jehož rámci reprezentoval Německou radikální stranu. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie. Profesně byl k roku 1911 uváděn jako zemský inspektor chovu zvířat. Po válce zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung).

Zdroj:

Karl Schürl [online]. edit. 3. 10. 2017 [cit. 2020-08-07]. Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Sch%C3%BCrl

STERN, Simon – rabín

*11. 2. 1856 – Nové Mesto nad Váhom (Slovensko)

+29. 8. 1930 – Františkovy Lázně

Životopis:

Rabínem v Miroslavi v letech 1888-1891. Poté rabínem v Žatci. Studoval na univerzitách v Bratislavě a ve Vídni. Byl redaktorem Židovské kroniky. Byl také předsedou Rabínského svazu v Čechách a členem Nejvyšší rady.

Zdroj:

STEYSKAL, Jan Vlastimil – pedagog, národní buditel, organizátor

*24. 2. 1816 – Draslavice

+26. 6. 1868 – Nosálovice

Životopis:

Učitel v Lukově (1838), v Dačicích (1840), v Brně (1858). Od roku 1863 působil jako správce ústavu pro zanedbanou mládež. V roce 1848 byl iniciátorem učitelského sjezdu ve Slavkově a autor rezoluce.

Zdroj:

Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 26, s. 11.

SVOBODA, Antonín – stavitel, zednický mistr

*20. 2. 1876 – Moravské Budějovice

+24. 10. 1945 – Moravské Budějovice

Životopis:

Narodil se v rodině zednického mistra Antonína Svobody. V letech 1890-1894 vystudoval v Brně průmyslovou školu a zúčastnil se stavby železniční trati Moravské Budějovice – Jemnice. V roce 1909 koupil v Krnčicích pozemky a roku 1911 vybudoval svoji cihelnu. Zednický mistr po smrti svého otce pokračoval v jeho započatém díle. První jeho větší stavba byla stavba sokolovny v Moravských Budějovicích v roce 1902. Vystavěl kolem 100 rodinných domů, budovu Hospodářského družstva, Družstevní lihovar, Dům sv. Antonína, Besední dům v Jaroměřicích nad Rokytnou, školu v Lubnici, čtvrtinu nového Bítova včetně farního kostela v obci.

Zdroj:

VLK, František. Někteří stavitelé, zedničtí a tesařští mistři. Cihelny a stavitelé v bývalém okrese Moravské Budějovice. Moravské Budějovice: Milan Procházka a František Vlk, 2023. S. 202-203.

SVOBODA, Rudolf – voják, legionář

+25. 2. 1916 – Rusko

Životopis:

Padl na ruském bojišti.

Zdroj:

ECKL, Petr. První světová válka. Jezeřany – Maršovice: kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany – Maršovice: Obec Jezeřany – Maršovice, 2006, s. 55-59.

ŠEVČÍK, Libor – redaktor, reportér, žurnalista

*5. 2. 1946 – Znojmo

+31. 7. 2016 – Ivančice

Životopis:

Vystudoval fakultu žurnalistiky. V roce 1975 nastoupil do Mladé fronty, do zpravodajského oddělení. Po sametové revoluci pak jako její šéfredaktor vedl její přeměnu v nezávislý deník. Po několika letech se funkce vzdal a přešel do Lidových novin, kde byl v letech 1994 až 1996 šéfredaktorem. Dále působil také ve Svobodném slovu nebo v časopise Labužník. V Hospodářských novinách, kde založil a vedl magazín IN, byl zástupcem šéfredaktora. V posledních letech byl na volné noze a spolupracoval např. s Literárními novinami. Později se věnoval publicistice, především o víně a gastronomii, které mu byly koníčkem. Objel celý svět, aby se seznámil s jídly a víny různých regionů. O víně vydal pět knih. V gastronomii i vínu byl členem mnoha domácích i zahraničních porot. Zemřel ve věku 70 let pravděpodobně na srdeční selhání.

Zdroj:

Libor Ševčík [online]. edit. 22. 6. 2019 [cit. 2020-08-05]. Dostupné na:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Libor_%C5%A0ev%C4%8D%C3%ADk

TONDL, Aleš – vědec

*31. 7. 1925 – Znojmo

+27. 2. 2016

Životopis:

Narodil se ve Znojmě, kde absolvoval obecnou školu a dvě třídy reálného gymnázia. Maturoval na gymnáziu v Moravských Budějovicích a po maturitě pracoval v továrně jako učeň strojního zámečnictví. Po válce studoval na Strojní fakultě VUT v Brně, kde promoval v únoru 1950. Ve školním roce 1949–50 pracoval jako asistent na ústavu spalovacích motorů na téže škole. V červnu 1950 podal dizertační práci a koncem téhož roku byl promován (Dr. techn.). V říjnu 1950 nastoupil aspiranturu na ČVUT v Praze. Obhájil kandidátskou dizertaci v r. 1955. V letech 1953–90 pracoval jako vědecký pracovník v Státním výzkumném ústavu pro stavbu strojů v Praze – Běchovicích (SVÚSS). V roce 1964 se habilitoval pro obor technické mechaniky. V roce 1967 obhájil doktorskou dizertaci. Koncem roku 1990 odešel ze zdravotních důvodů do penze. I v penzi po zlepšení zdravotního stavu pokračoval dr. Tondl ve výzkumné činnosti, a to jak s domácími, tak zahraničními kolegy. Spolupráce s TU Wien byla oceněna v roce 1999 jmenováním doživotním honorárním profesorem a v roce 2005 čestnou medailí TU Wien.

Zdroj:

Hon. Prof. Dr. Ing. Aleš Tondl DrSc., Dr. h.c. (1925–2015) [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné na: https://www.csm.cz/struktura-csm/cestni-clenove/hon-prof-dr-ing-ales-tondl-drsc-dr-h-c/

UGARTE, Maria Vilemína – hraběnka

*8. 2. 1716

+18. 11. 1792 – Znojmo

Životopis:

Poslední členka rodu de Souches. Pohřbena v Jevišovicích.

Zdroj:

TRMAČ, Miloslav. Potomci a dědicové. Maršál J.L.Raduit de Souches a Znojemsko. Znojmo: Okresní archiv, 1992, s. 24-28.

VANĚČKOVÁ, Vojtěška – spisovatelka, překladatelka, učitelka

*5. 2. 1876 – Lipnice

+15. 9. 1951 – Praha

Životopis:

Absolventka Učitelského ústavu v Olomouci. Působila jako pedagog v Olbramkostele a na Měšťanské škole v Moravských Budějovicích. V letech 1910-1928 byla ředitelkou dívčí měšťanské školy v Jemnici a později v Praze 7. V literárním kroužku Růženy Svobodové se seznámila s F. X. Šaldou a v roce 1900 doprovázela slavného kritika do Paříže jako vzorná pečovatelka. Po smrti Růženy Svobodové v roce 1920 trávil F. X. Šalda část své letní dovolené u ní v Jemnici, kde napsal dvě knihy věnované památce zesnulé spisovatelky.

Zdroj:

ZEJDA, Radovan. Spisovatelé, publicisté a překladatelé. Moravskobudějovicko; Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997, s. 473-491.

VELEBA, Vilém – právník, advokát, Sokol

*8. 6. 1870 – Velká Bíteš

+23. 2. 1956 – Znojmo

Životopis:

Po příchodu do Znojma dne 1. května 1897 se zapojil do řad bojovníků za záchranu české menšiny. Po šestileté praxi advokátního koncipienta se stal samostatným advokátem a otevřel si českou advokátní kancelář ve Znojmě (1903). Veřejná činnost: Zvolen v doplňovacích volbách do V. kurie říšské rady ve Vídni (1905). V listopadu téhož roku se stal poslancem. Zakladatel Znojemské matice (1906), vydavatel českého časopisu Moravský jih (týdeník, 1907). V r. 1906 zakoupil dům ve Hvězdově ulici pro potřeby českého školství. V zadní části domu se nacházela česká mateřská školka a v přední části hospodářská škola (1909). Finančně se podílel na stavbě Dělnického domu na Havlíčkově ulici (1911). V době 1. světové války se snažil zachránit české školství ve Znojmě. Založil dívčí školu Vlasta (1917) a koupil dům na dnešním náměstí Komenského pro obchodní školu. Předseda národního výboru a vládní komisař města (1918). Pro místní stranické hádky odešel z veřejného života. Během 2. světové války byl dvakrát vězněn ve Znojmě jako rukojmí. Ještě jednou se objevil na politické scéně jako člen prvního revolučního Národního výboru ve Znojmě (květen 1945), ale brzy musel ustoupit novým proudům politického života.

Zdroj:

KEREMIDSKÝ, Marian. Politický profil JUDr. Viléma Veleby. Znojemské listy. 1995, roč. 4, č. 6, s. 6.

VÉROSTOVÁ, Anežka – matka Adolfa Opálky

*26. 2. 1896 – Rešice

+7. 6. 1923 – Ivančice

Životopis:

Matka Adolfa Opálky.

Zdroj:

Anežka Vérostová [online]. In: Encyklopedie dějin Brna [cit. 2025-06-12]. Dostupné na: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=15214&

WINTER, Gustav – historik

*27. 2. 1846 – Znojmo

+31. 5. 1922 – Vídeň (Rakousko)

Životopis:

Vedoucí rakouského Národního archivu 1897-1909.

Zdroj:

Gustav Winter [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné na: http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop.w/w792151.htm

WOLDŘICH, Jan Nepomuk – paleontolog, archeolog, geolog

*15. 6. 1834

+3. 2. 1906

Životopis:

Archeolog, paleontolog a geolog.

Zdroj:

ZOLLERN, Franz von – malíř

*10. 2. 1726 – Gufidaun (Itálie)

+4. 3. 1778 – Vídeň (Rakousko)

Životopis:

Tři fresky a oltářní obraz v kostele ve Vratěníně.

Zdroj:

Franz von Zollern [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné na: http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Franz_von_Zollern

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.