Červen

Vytisknout

BRAND, Johann Christian – malíř 

*15. 11. 1722 – Vídeň

+12. 6. 1795 – Vídeň


Životopis:

Významný rakouský malíř, kreslíř, rytec a profesor krajinomalby, který sehrál klíčovou roli v přechodu od barokní stylizace k realističtějšímu zobrazování krajiny. Je považován za zakladatele rakouské krajinomalby 19. století. Studoval od roku 1736 na Akademii výtvarných umění ve Vídni. V roce 1766 byl jmenován dvorním malířem (Kammermaler) a roku 1772 profesorem krajinářské kresby na téže akademii.


Zdroj:

ECKL, Petr. Odhad obrazů nalezených v nedávno zrušeném klášteru Louka z nařízení ctihodného c. k. vrchního ředitelství kamerálních statků provedený níže jmenovaným uvedeného data. Bonum opus: premonstráti v Louce (1190-1784) = Bonum opus: Die Prämonstratenser in Klosterbruck (1190-1784). Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2020. S. 218-225. ISBN 978-80-86974-32-3.


BRÉM, Karel – přírodovědec, farmaceut, chemik

*25. 10. 1782 – Znojmo

+26. 6. 1845 – Mariánské Lázně


Životopis:  

Pocházel ze znojemského vinařského rodu. Byl bratrem chemika Ignaze Brema. První lékárnickou praxi získal 1800–1804 u Jana Götze, lékárníka ve Znojmě. Teprve potom studoval v Praze farmacii, magisterské zkoušky složil 1810. Krátce pracoval nejprve v lékárně v Třebíči, potom 1811–1820 v klášterní lékárně v Teplé. Tam provedl analýzu Slaného (Ferdinandova) pramene a výsledky, které nechal ověřit v Praze, potvrdily, že byla získána Glauberova sůl. Během pobytu v klášteře Brem sepsal všechny jemu známé kyselky v regionu. 1813–1817 analyzoval místní minerální prameny, některé z nich spolu s bratrem Ignazem.


Zdroj:

LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium: Osobnosti, které zanechaly svoje stopy na Znojemsku. Znojemské listy. 1998, roč. 7, č. 25, s. 3.


ČAMEK, Miroslav – farář 

*12. 6. 1965 – Březejc


Životopis: 

Římskokatolický kněz, který působil jako farář v několika moravských farnostech. Nejprve vystudoval zemědělské inženýrství, poté absolvoval teologická studia v Olomouci. Na kněze byl vysvěcen v roce 1996. 1996–1997: Kaplan v Hustopečích u Brna. 1997–2003: Farář ve farnostech Kněžice, Heraltice a Opatov. 2003–2012: Farář v Hlubokých Mašůvkách, kde se věnoval duchovní správě poutního místa Navštívení Panny Marie. Současně spravoval i farnost v Únanově. Během svého působení v Hlubokých Mašůvkách se zasloužil o opravu poutního kostela, za což farnost obdržela ocenění v soutěži o obnovu kulturních památek.


Zdroj:

Výročí. Život farností Znojma. Č. 3 (2020), s. 10.


DAUN, Jindřich – hrabě 

*20. 6. 1805

+14. 10. 1890


Životopis 

Hrabě Jindřich Maxmilián (1805-1890) byl majitelem alodiálního panství Bítov a statků Horní Kounice, Slatina a Skalice. Od roku 1740 žil v manželství s hraběnkou Antonií Voračickou-Bissingenovou (nar. 1819) a v roce 1881 uzavřel druhý, morganatický sňatek s Marií Zieglerovou.


Zdroj:

BINDER, Jan. Hrad Bítov – stavební a uměleckohistorický vývoj se zaměřením na romantickou přestavbu hradu v 19. století: diplomová práce [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné na:

https://is.muni.cz/th/izu6r/HRAD_BITOV_O_  STAVEBNI_A_UMELECKOHISTORICKY_VYVOJ__SE_ZAMERENIM_NA_ROMANTICKOU_PRESTAVBU_HRADU_V_19._STOLETI.pdf


DOLÁK, František – učitel, voják

*9. 3. 1891 – Střítež

+14. 6. 1915 – Halič (Polsko a Ukrajina)


Životopis:  

Narodil se v Stříteži, okres Třebíč. Absolvoval gymnázium v Třebíči a abiturientský kurz při učitelském ústavu v Brně. V září 1911 nastoupil do národní školy v Petrovicích na místo pomocného učitele. Odučil zde tři roky. Po vyhlášení války vstoupil do armády jako jednoroční dobrovolník. Coby desátník zeměbraneckého 25. pěšího pluku 11. setniny se zúčastnil bojů na ruské frontě.


Zdroj:

GRUNA, Bronislav. Pohledy do minulosti: spěte tiše padlí bratři…. Zpravodaj obce Petrovice. Roč. 11, č. 3 (2018), s. 21-30.


FARSKÝ, Karel – pedagog, ředitel

*3. 6. 1885 – Bozkov u Semil

+květen 1976 – Český Krumlov


Životopis:

Po maturitě na c. k. učitelském ústavu ke vzdělání učitelů v Jičíně roku 1904 začal ještě téhož roku učitelskou dráhu ve službách Ústřední matice školské na obecní dvojtřídní škole v Boskovicích u Liberce, odkud byl po dvouletém působení poslán do Dolního Radíkova u Slavonic na Moravě. Z místní německé školy převzal 49 školáků z českých rodin a založil jednotřídní českou školu. Po roce předal radíkovskou školu staršímu nástupci a odjel do Slezska do Rychvaldu. Poté učil ještě v Jablonci nad Nisou, Žatci, Hněvotíně a Moravském Krumlově. Odsud byl přeřazen Ústřední maticí školskou do Hustopečí u Brna jako správce české školy, která měla být otevřena k 16. září 1909. Roku 1912 nastoupil na dívčí odbornou školu Karoliny Světlé ve Velkém Meziříčí, aby zde vyučoval literární předměty. V druhém roce působení na této škole, již Farský řediteloval. Po vypuknutí první světové války musel narukovat. Po roce, přes naléhání Ústřední matice školské, aby odešel do Prahy, vstoupil do služeb Matice Znojemské. Na dvacet let se pak stal jejím jednatelem (tajemníkem). Ve Znojmě chtěl vybudovat školu jazykovou, hudební, obchodní a odbornou školu pro ženská povolání při dívčí měšťance – znojemskou Vlastu. Takto počátkem školního roku 1917/1918 oznámil zemské politické správě v Brně, že Matice Znojemská dle svých stanov otevírá ve Znojmě soukromou průmyslovou školu pro šití bílého prádla a oděvnictví. Po převratu v roce 1918 zřizoval ve Znojmě první české školy mateřské, národní i odborné všech druhů včetně dvou učitelských ústavů. Farský byl ředitelem jak měšťanské školy, tak Vlasty do roku 1927. Koncem roku 1938 byl Farský přemístěn do Prahy jako ředitel měšťanské školy na Hrádku v Praze pod Vyšehradem. V roce 1946 byl ustanoven na školu na Václavském náměstí ve Znojmě.


Zdroj:

Z. K. Za Karlem Farským. Znojemsko. 1976, roč. 17, č. 23, s. 4.


FETZLER, Markus – pedagog 

*25. 6. 1835 – Sobotiště

+?


Životopis: 

Po sedmileté činnosti v Mikulově byl jmenován docentem ve škole v Miroslavi.


Zdroj:

HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart: biografisches Lexicon [online]. Brünn: Hermann Heller, 1890 [cit. 2019-09-23]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/12673981


FOERSTER, Karel – hudební skladatel, pedagog, varhaník, houslista

*2. 6. 1855 – Osenice

+14. 6. 1921 – Znojmo


Životopis:

Absolvent Varhanické školy a Konzervatoře v Praze. Houslista v orchestru Prozatímního divadla, varhaník ve Znojmě (1879-1883). Ředitel kůru a pedagog ve vlastní hudební škole v Moravských Budějovicích. Pochován na novém hřbitově v Moravských Budějovicích.


Zdroj:

Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 22, s. 11.


GUTWIRTH, Melchior – prefekt, učitel

*6. 1. 1626 – České Budějovice

+1. 6. 1705 – Jindřichův Hradec


Životopis:

1674 prefekt ve Znojmě.


Zdroj:

WISNAR, Julius. I. Periode: Das Gymnasium der Jesuiten 1624/5-1773. Über einige  hervorrandere Persönlichkeiten, welche am Znaimer Gymnasium: In der Zeit von 1624 bis 1850 wirkten oder mit der Anstalt im Zusammenhange standen. Znaim: J. Wisnar, 1913, s. 4-19.


HOMMA, Heinrich – starosta 

*30. 6. 1845 – Náměšť nad Oslavou

+9. 6. 1921 – Znojmo


Životopis:  

Starostou v letech 1904-1918. Narozen v Náměšti nad Oslavou v rodině úředníka, po absolvování gymnázia ve Znojmě v roce 1863 vystudoval práva ve Vídni, 1874 otevírá advokátní kancelář ve Znojmě, od 1879 člen obecního výboru, 1888 obecní radní, 5krát zvolen starostou, 1902–1906 poslanec moravského zemského sněmu. Vrchní velitel sboru dobrovolných hasičů, nositel Rytířského kříže Řádu Františka Josefa, 1916 čestného odznaku 2. třídy s válečnou stužkou Červeného kříže. Roku 1918 složil funkci starosty, 1919/1920 zakladatel Deutsche demokratische Freiheitspartei ve Znojmě, 1920-1921 člen obecního zastupitelstva.


Zdroj:

MARKEL, Martin. Občané a moc – komunální politika ve Znojmě za Františka Josefa I. Sborník Státního okresního archivu. 2005, s. 10-33. ISBN 80-86931-06-4.


KADICH, Heinrich von – historik 

*5. 6. 1865 – Brno

+25. 2. 1918 – Vídeň


Životopis:

První třídu gymnázia studoval ve Znojmě, univerzitu studoval ve Vídni. Po promoci na doktora práv získal zaměstnání na ministerstvu zemědělství, kde zastával pozici sekčního šéfa. Jeho bratrem byl známý přírodovědec a vypravěč Hans Kadich vom Pferdor. Oba synové byli chovatelé koní. Mnoho Kadichových heraldických pojednání bylo napsáno v rozmezí let 1886 až 1890. Obzvlášť je zdůrazňována jeho spoluúčast na novém erbovníku Johanna Siebmachera.


Zdroj:

Heinrich Kadich vom [online]. [cit. 2013-08-19]. Dostupné na:  http://cs.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Kadich_vom_Pferd


KOHOUTEK, Jakub – vojín 

*4. 11. 1885 – Lesonice

+27. 6. 1915 – Miskolc (Maďarsko)


Životopis:

Narodil se 4. listopadu 1885. Padl 27. června 1915 ve II. pozorovací stanici ve městě Miskolc v severních Uhrách ve věku 30 let. Byl pohřben 29. června 1915 na vojenském hřbitově v Miskolc.


Zdroj:

Lesoničtí padlí ve Velké válce 1914-1918. Lesoňák. Č. 1 (2018), Roč. 8, s. 40-51.


KRBALEK, Heinrich – právník 

*19. 6. 1845 – Osová Bítýška

+25. 6. 1910 – Znojmo


Životopis:

Doktor práv, narodil se v Osové Bítýšce. Po absolvování osmiletého gymnázia ve Znojmě nastoupil roku 1862 ke studiu práv na univerzitě ve Vídni. Po absolvování studia nastoupil jako adjunkt na Krajském soudě ve Znojmě. Jako adjunkt působil potom i při Okresním soudě ve Znojmě, Moravském Krumlově a Slavkově u Brna. Pak působil při soudě v Novém Jičíně. Později stanul v čele krajského soudu v Olomouci jako jeho viceprezident. Ke konci života pobýval ve Znojmě, kde také zemřel.


Zdroj:

KLEMPOVÁ, Jana. Výběr z nově uspořádaných osobních fondů ve Státním okresním archivu ve Znojmě v roce 2005. Znojmo: Státní okresní archiv, 2006, 148 s.


KŘIVÁNEK, Josef – učitel, protifašistický bojovník

*2. 6. 1915 – Štěpkov

+1994 – Znojmo


Životopis:

Jeho otec byl domkář – bednář. Po obecné škole navštěvoval reálné gymnasium v Moravských Budějovicích a pak státní pedagogickou akademii v Praze. Po osvobození studoval dálkově na pedagogickém institutu v Jihlavě. Učit začal jako praktikant na dvoutřídní obecné škole ve Slavíkovicích, potom v Jemnici a Lukově. Od 15. září 1933 do 30. června 1940 učil v Blížkovicích. Zde byl získán Antonínem Roupcem pro ilegální odboj v ON. Potom učil v Polici, kde byl 2. března 1941 zatčen gestapem, vězněn v Kounicových kolejích v Brně do konce května 1941, pak v Breslau (Vratislav) a tam v roce 1942 odsouzen ke čtyřem a půl roku káznice. Převezen byl do káznice Wohlau, odtud do koncentračního tábora Neumark. Zde onemocněl nervovým ochrnutím rukou a nohou, proto byl převezen zpět do Wohlau a pak do Breslau. Dostal se do koncentračního tábora Munzig, Grossennhain, nakonec do káznice Waldheim v Sasku.  Když se blížila americká vojska a zejména Rudá armáda, byl propuštěn s ostatními na svobodu. Vydali se pěšky domů. Cestou je dohonila Rudá armáda spěchající Praze na pomoc. S ní přijel 12. května 1945 do Prahy. Po osvobození učil nějaký čas v Praze, ze zdravotních důvodů se vrátil do Police, potom učil v Moravských Budějovicích, Blížkovicích, v Šumné a nakonec opět v Blížkovicích. Do důchodu odešel v roce 1973.


Zdroj:

KOUKAL, Ladislav. Blížkovice: Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice: JZD Družba, 1982, 55 s.


LEPKA, Antonín – teolog, filozof, překladatel

*9. 6. 1905 – Kunštát

+13. 3. 1990 – Znojmo-Hradiště


Životopis:

Gymnázium navštěvoval na Velehradě a v Praze-Bubenči. V r. 1921 vstoupil na Velehradě do jezuitského řádu. Filozofii začal studovat v r. 1925 v Pullachu u Mnichova, teologii v r. 1928 v belgické Lovani. V r. 1931 přijímá v Bohosudově kněžské svěcení. Pak vyučoval na gymnáziu v Praze-Bubenči. V r. 1936 obhájil na římské Gregoriáně dizertaci Nicolai Hartmann a ontologické modely. V r. 1937 začal přednášet na Filozoficko-sociologickém institutu v Benešově teorii poznání a ontologii. Ve válečných letech byl vězněn v koncentračním táboře v Terezíně. Po válce opět přednášel na Institutu v Děčíně. V r. 1950 je nejdříve internován, pak uvězněn. Po r. 1960 působí jako topič, od r. 1971 v duchovní správě řeholních sester.

Zdroj:

LAZÁREK, Ondřej. Byli pronásledováni pro víru. Život farností Znojma. Č. 5 (2019), s. 2-5.


LIDAŘÍK, Rudolf – dělník, úředník


*29. 12. 1900

+22. 6. 1945 – Újezd (Znojmo)


Životopis: 

Byl obětí okupace, zemřel ve vězení. Za účast v odboji vězněn v Brně, ve Vratislavi odsouzen 21. 1. 1943, dále vězněn v káznicích Brieg, Waldheim a v Terezíně.


Zdroj:

Rudolf Lidařík [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1419


LNĚNIČKA, Ladislav – rolník, voják
*26. 6. 1895 – Jevišovice

+14. 11. 1965 – Jevišovice


Životopis:  

V Jevišovicích vychodil obecní a měšťanskou školu a poté pracoval na rodinném hospodářství. Cvičil v místní sokolské jednotě. K odvodům do armády byl povolán 15. února 1915. Měsíc po odvodech, 15. března 1915, narukoval k 5. rotě 99. pěšího pluku ve Znojmě a spolu s ní odjel posledního květnového dne roku 1915 na haličskou frontu do okolí Mielce. Po krátkém výcviku se pluk zapojil do tvrdých bojů s ruskými vojsky. Jako ruský zajatec pracoval L. Lněnička v železárnách u vysokých pecí v Kramatorce v Charkovské gubernii. V létě 1917 se v běloruském městečku Bobrujsk přihlásil k legiím a později byl zařazen k 3. kulometné rotě 3. střeleckého pluku "Jana Žižky z Trocnova".  S ním prodělal celou sibiřskou anabázi a boje s bolševiky. Na cestu do vlasti se vydal 13. dubna 1920 na lodi Mount Vernon, s níž doplul začátkem srpna do Terstu. Po pěti dlouhých letech se mohl vrátit domů. Po válce se L. Lněnička věnoval rodinnému hospodářství, oženil se a narodily se mu dvě dcery. V roce 1938 se přestěhoval s rodinou do Ostrova u Macochy, kde měl za úkol střežit vojenské zásoby yperitu v jeskyních Moravského krasu. Po mnichovských událostech a následné okupaci v březnu 1939 se vrátil do Jevišovic.


Zdroj:

BŘEČKA, Jan. Občané Jevišovic v zahraničním odboji 1914-1920. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2001. 2002, s. 75-86.


LORENZ, Johann – starosta 

*8. 6. 1875 – Starý Šaldorf

+23. 4. 1936 – Starý Šaldorf


Zdroj:

LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l.: J. Lang, 1998, s. 35.


NOVÁK, Vítězslav – operní pěvec, dirigent, hudební skladatel

*2. 6. 1905 – Tavíkovice

+19. 2. 1933 – Praha 


Životopis:

Studoval na gymnáziu v Telči, v Jihlavě a pak navštěvoval brněnskou a pražskou konzervatoř, kde studoval sólový zpěv. Byl správcem školy v Mladé Boleslavi. Později se stal ředitelem kůru v bazilice sv. Václava na Smíchově.


Zdroj:

STLBA. Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2008, roč. 8, č. 8, s. 11.


OLDOFREDI, Hieronymus Graf von – básník, spisovatel, hrabě

*30. 8. 1873 – Vídeň

+8. 6. 1935 – Vídeň


Životopis:

Byl rodilý Vídeňan, který zasvětil svůj život službě státu. Nejprve tomu rakousko-uherskému, který jej delegoval na jižní Moravu, kde po dobu šesti let působil na okresním hejtmanství ve Znojmě. V průběhu první světové války vystoupal do nejvyšších

pater veřejné správy, když zastával funkci sekčního rady na nově zřízeném c. k. Úřadu pro výživu lidu (něm. k. k. Ernährungsamt). Rozpad podunajské monarchie na mozaiku národních států jej zavál zpět na jižní Moravu, kde měl nejprve v roli znojemského okresního hejtmana, poté dokonce zástupce krajského hejtmana Německé jižní Moravy, hájit zájmy Německého Rakouska. Po obsazení regionu

čs. vojskem pokračoval ve svých aktivitách částečně v dolnorakouském exilu, mnohem hlasitěji pak na mezinárodním poli. Rozhodnutí pařížské mírové konference však přiřklo celý kraj ČSR, a proto DÖ orgány DSM rozpustil. Hrabě Oldofredi se vrátil zpět do Vídně, kde v nedožitých 62 letech zemřel.


Zdroj:

ŠEVČÍK, Jindřich. Osvobození Znojma 1918. Znojmo: Museum, 1968, 11 s.


PAPOUSCHEK, Johann – zemský školní inspektor, učitel

*14. 6. 1845 – Bohušice

+?


Životopis:

1878 a 1886 byl učitel na gymnáziu ve Znojmě. Zemský školský inspektor pro německé školy ve znojemském školním okrese. Absolvoval reálnou školu ve Znojmě.


Zdroj:

HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart: biografisches Lexicon [online]. Brünn: Hermann Heller, 1890 [cit. 2019-09-23]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/12673981   


PETERKA, Josef – tramp, písničkář, spisovatel, sportovec

*21. 4. 1907 – Praha 

+2. 6. 1965 – Benešov u Prahy


Životopis: 

Josef Peterka byl úspěšným sportovcem, psal a zpíval populární trampské písně, je autorem dobrodružných románů pro dospělé i mládež a jedním z hlavních propagátorů nepolitického trampského hnutí. Často používal pseudonym Bob Hurikán nebo Bob Peters. Pro mládež napsal Trampské zkazky aj.


Zdroj:

HOMOLOVÁ, Marie. Jak Bob Hurikán kazil českou mládež. Mladá fronta dnes. 2007, roč. 18, č. 94, s. C5.


PETŘÍČEK, Jan Václav – majitel panství

*2. pol. 18. století

+22. 6. 1825 


Životopis:

Po smrti Jana Topolanského, který měl Bohutice v dědičném pronájmu, se jeho vdova Terezie v roce 1808 provdala za Jana Václava Petříčka. Ten se tak stal majitelem bohutického panství. Po jeho smrti v roce 1825 přešlo panství na jeho dceru Aloisii Petříčkovou, která se později provdala za správce svého majetku Josefa Seydla. Petříček nadšeně propagoval pěstování ovocných stromů, zasazoval se o zlepšení stavu polí a opravil cihelnu a textilní manufakturu. Zemřel náhle na mrtvici na poli u Bohutic. Na místě jeho smrti stával v meruňkovém sadě kříž.


Zdroj:

ECKL, Petr. Jezeřany – Maršovice: kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany – Maršovice: Obec Jezeřany – Maršovice, 2006. 103 s.


PLOSKY, Liborius – farář 

*1709 – Lednice

+19. 6. 1795


Životopis:

V letech 1748-1795 působil v Hrušovanech nad Jevišovkou. V roce 1787 byl jmenovaný děkanem a ponechal si titul a hodnost, ačkoli byl v Hrušovanech jen farářem.


Zdroj:

FOUSEK, Miroslav. Hrušovany nad Jevišovkou: (od dávné minulosti po současnost): sestaveno z materiálů sesbíraných v letech 1981-2019. Vydání první.  Břeclav:  Petr  Brázda  – vydavatelství ve spolupráci s městem Hrušovany nad Jevišovkou, 2020. 241 stran. ISBN 978-80-87387-68-9.


POIDINGER, Karel – atlet 

*22. 6. 1915

+? 


Životopis:

Od roku 1933 byl v TJ Sokol Znojmo úspěšným dorosteneckým atletem a plavcem a také i hráčem stolního tenisu. V atletice vyvrcholila jeho výkonnost v letech 1937 a 1938. Byl také velmi platným hráčem znojemských sokolských družstev odbíjené, házené, košíkové, ledního hokeje a také i velmi dobrým gymnastou. V období, kdy již působil mimo Znojmo, dosáhl největších úspěchů v oddílu košíkové Slávie Praha a hrál také i ligu odbíjené, české házené a ragby.


Zdroj:

MIKULIČ, Jiří. Sport v Sokole Znojmo do roku 1948. [Znojmo]: [nakladatel není známý], 2023. 106 stran.


SEGER, Theresa – manželka podnikatele

*16. 6. 1889 – Znojmo

+13. 6. 1935 – Znojmo


Životopis:

Manželka majitele konzervárny na Tovární ulici ve Znojmě.


Zdroj:

BOUDA, Otto. Osudy znojemských židovských konzervářů po roce 1938. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2023: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv ve Znojmě, 2024. S. 90-101.


SCHÖNE, Ludwig – architekt 

*19. 6. 1845 – Lipsko

+8. 6. 1935 – Vídeň


Životopis:

Studoval v Lipsku a Hannoveru a od roku 1871 žil a pracoval jako architekt ve Vídni. Brzy se dostal mezi nejúspěšnější architekty éry výstavby Okružní ulice ve Vídni a postavil nejen zde, ale i na území celé monarchie, především v Maďarsku, velkou řadu různých budov. Byl typickým představitelem pozdního historizmu, naplánoval také celou řadu sakrálních staveb.  V dnešní ČR projektoval synagogu ve Znojmě (1888) a radnici v Šumperku (1909). I když byl evangelík, stavěl i pro jiná vyznání, což tehdy nebylo zcela obvyklé.


Zdroj:

ČERNOŠEK, Lubomír. 70 let od zničení znojemské židovské synagogy. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2008. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo, 2009, s. 24-29.


SCHUBERT, Ottokar – pedagog 

*22. 10. 1867 – Horšovský Týn

+4. 6. 1945 – Štítary


Životopis: Po absolvování gymnázia studoval učitelský ústav v Praze a následně veterinární lékařství v Mnichově. Od roku 1894 žil ve Štítarech na Znojemsku, kde působil jako ředitel měšťanské školy. Vedle pedagogické činnosti se věnoval chovu ryb a byl aktivní v zemědělských organizacích. Byl členem výboru německé sekce zemské zemědělské rady a expertem na rybářství při zemědělské radě. Také byl členem Melioračního svazu. V letech 1919–1920 byl členem zemského vedení Německého svazu zemědělců (Bund der Landwirte, BdL) v Čechách. V parlamentních volbách v roce 1920 získal za tuto stranu poslanecké křeslo v Národním shromáždění, které obhájil i v roce 1925. 


Zdroj:

Ottokar Schubert [online]. c2001-2020 [cit. 2020-08-05]. Dostupné na:  https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=schub&t=p


SCHUSCHNY, Hans – bankéř 

*20. 11. 1851 – Třebíč

+5. 6. 1915 – Bad Ischl (Rakousko)


Životopis:

Navštěvoval Gymnázium ve Znojmě, v letech 1869-1873 studoval Lékařskou univerzitu v Praze.


Zdroj:

Hans (Johann) Schuschny [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na:

http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_S/Schuschny_Hans_1851_1915.xml


SCHWEIGHOFER, Josef – stavitel 

*2. 7. 1820 – Hauskirchen

+16. 6. 1895 – Znojmo


Životopis:  

Narodil se jako syn tesaře v Hauskirche v Dolním Rakousku, ale později působil v Drnholci. Již v roce 1845 složil ve Vídni tesařské zkoušky. Ve své továrně zaměstnával 150 pracovníků. 1864 složil také zednické zkoušky a roku 1867 se přestěhoval do Znojma, kde pracoval jako zedník a vlastnil dřevařský závod. Roku 1871 se stal občanem města Znojma a v roce 1876 byl vybrán do městské rady. Vystavěl budovy – Keramická továrna Ditmar, kasárna, telegraf, vojenskou škola, občanské sdružení, dívčí základní a střední škola na Otově náměstí. Za své zásluhy při výstavbě pomníku císaře Josefa v roce 1885 získal čestné občanství obce Starý Šaldorf.


Zdroj:

LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l.: J. Lang, 1998, s. 35.


TILŠER, František – geometr, filozof, politik, profesor, spisovatel

*12. 6. 1825 – Budětsko

+5. 2. 1913 – Praha 


Životopis:

Absolvoval gymnázium v Olomouci. Po maturitě zahájil studium na filozofické fakultě olomoucké univerzity s úmyslem stát se učitelem. Po dvou letech složil učitelské zkoušky, které ho opravňovaly k soukromému vyučování gymnazistů. Na krátkou dobu pak skutečně přijal místo domácího vychovatele v rodině hraběte Kolovrata-Liebsteinského. Toto místo později opustil, aby se mohl věnovat dalšímu studiu. Přestoupil na právnickou fakultu, ze které však záhy odešel. Poté vstoupil v Olomouci do vojenského sboru a navštěvoval jeho školy. Zde konečně našel obor, který mu přinesl pocit uspokojení – matematiku. Po ukončení vojenské školy své vzdělání ještě doplnil na vojensko-inženýrské akademii ve Vídni. V roce 1851 ukončil i toto studium a byl jmenován poručíkem u ženijního pluku. Počínaje školním rokem 1851-1852 přichází do Louky u Znojma, kam vojenská akademie z Vídně přesídlila, současně je ještě posluchačem vyššího ženijního kurzu. V roce 1854 ho ukončil a byl povýšen na nadporučíka a přidělen k ženijnímu štábu do Milana. Po několika měsících se musel z Itálie vrátit, neboť ženijní akademie v Louce potřebovala obsadit místo profesora deskriptivní geometrie, na které byl pro své kvality profesorským sborem vybrán právě Tilšer. Protože vojenská škola, na níž působil, nebyla příliš nakloněna jeho vědeckému přístupu k přednášené látce, začal Tilšer hledat místo, kde by se mohl vědecky realizovat podle svých představ.  Vhodná příležitost se naskytla v roce 1864, kdy se po smrti profesora R. Skuherského uvolnilo místo na polytechnice v Praze. Tilšer byl jmenován řádným profesorem deskriptivní geometrie a stereofonie. Po určitou dobu byl poslancem zemského sněmu a v letech 1879-1895 říšské rady. 


Zdroj:

František Tilšer [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné na: http://www.math.muni.cz/math/biografie/frantisek_tilser.html


URBÁNEK, Karel – sbormistr, pedagog, hudební skladatel

*27. 4. 1910 – Vídeň

+28. 6. 1995 – Brno


Životopis:

Po absolvování znojemské hudební školy, začal navštěvovat brněnskou konzervatoř. Složil státní zkoušky ze hry na housle, klavír a ze sborového zpěvu. Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V r. 1963 na Karlově univerzitě v Praze získal titul docent. Pedagog na gymnáziu v Moravských Budějovicích a na reálce v Prostějově. Ředitel hudební školy v Mikulově, odborný asistent a později docent Pedagogického institutu v Karlových Varech, docent Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích, člen vědeckého týmu při lexikografickém kabinetu katedry věd a umění Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. 

Pedagogická a hudební činnost ve Znojmě: Majitel a ředitel Hudební školy manželů Urbánkových (1932-1938), pedagog na Státním koedukačním učitelském ústavu (1945-1948), správce na gymnáziu (1948-1950), na vyšší soc. zdravotní škole (1950-1953), na pedagogické škole (1953-1960). Sbormistr pěveckého sdružení Vítězslav Novák (1945-1959), dirigent Symfonického orchestru (1945-1959) a dirigent divadelního spolku Tyl (1945-1958) aj. 


Zdroj:

BRUNCLÍK, Vladimír. Život a dílo doc. PhDr. Karla Urbánka, CSc a jeho přínos znojemskému kulturnímu životu. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1990. 1992, s. 108-110.


VÁCLAV II. – král 

*27. 9. 1271

+21. 6. 1305 – Staré Město


Životopis:

Za jeho vlády bylo dokončeno opevnění Znojma.


Zdroj:

LÍBAL, Dobroslav. Znojmo: Městská památková rezervace a památky v okolí. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakl., 1961, 85 s.


VALENTA, Vladimír – sportovec, atlet

*4. 6. 1885 – Brno

+18. 4. 1944 – Bohutice


Životopis: 

Brněnský student a později bankovní úředník závodící též pod pseudonymy „Orlík“ a „Bechyňský“, nebývalé úspěchy v začátcích atletiky ještě v dobách monarchie. Začínal s atletikou v Českém atletickém klubu Hellas Brno. Startoval na Běchovicích 1905, kde doběhl jako třetí s výkonem. Již v roce 1907 startoval v dresu Moravské Slavie na Běchovicích. K největším jeho úspěchům patří vítězství ve 3. ročníku maratónu Augern-Vídeň časem z roku 1904. V roce 1908 již Valenta pomýšlí na konec kariéry, když se stal bankovním úředníkem. Patří mezi zakladatele brněnské atletiky začátkem 20. století. Od roku 1909 člen výboru atletického odboru Moravské Slavie.


Zdroj:

Vladimír Valenta [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1704


ŽIDLOCH, Antonín – voják 

*22. 9. 1896 – Milíčovice 

+22. 6. 1915 – Polsko


Životopis:

Sloužil v pluku domobrany č. 24 ve Vídni. Padl v ruském Polsku.


Zdroj:

PEIKER, Otto. Kronika Milíčovice. [S.l.] : [s.n.], 1983.


Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.