Duben

ADÁMEK, Antonín – kněz

* 18. 4. 1915 – Višňové

+ 27. 12. 1970 – Jemnice

Životopis:

Od 22. března 1945 příslušník pěší výcvikové roty kapitána Oldřicha Čeliše v Chalkwellu ve Velké Británii, působil u motoroty Československého výcvikového střediska podplukovníka Josefa Brůhy v Shelfordu a Whittelsfordu u Cambridge.

Zdroj:

Některé významné osobnosti spojené s naší obcí. Městys Višňové slovem i obrazem. Brno: Pro městys Višňové vydalo vydavatelství F.R.Z. agency, 2014, s. 74-75. ISBN 978-80-87332-72-6.

ANDERSEN, Hans Christian – spisovatel, prozaik, básník

* 2. 4. 1805 – Dánsko

+ 4. 8. 1875 – Dánsko

Životopis:

Roku 1841 se na svých cestách Evropou zastavil ve Znojmě, jednu epizodu, kterou zde zažil, uplatnil později ve své Sněhové královně.

Zdroj:

Hans Christian Andersen [online]. edit. 20. 1. 2025 [cit. 2025-03-03]. Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hans_Christian_Andersen

BAKEŠOVÁ, Lucie – etnografka, sociální pracovnice, archeoložka

* 26. 12. 1853 – Blansko

+ 2. 4. 1935 – Brno

Životopis:

Nejstarší dcera lékaře, archeologa a antropologa Jindřicha Wankla a národopisné pracovnice Elišky Wanklové. Absolventka První dívčí školy v Praze a hudební školy Bedřicha Smetany (1865–69). V roce 1870 se provdala za nadučitele, národopisného pracovníka, poslance a statkáře Františka Xavera Bakeše, s nímž se (1874) přestěhovala do Ořechoviček, od roku 1914 žila opět v Brně. Zabývala se archeologickým a antropologickým výzkumem

Zdroj:

GRUNDA, Blahomil. Sociální činnost Lucie Bakešové-Wanklové: k dějinám Ženské útulny a Domu útěchy v Brně. Vlastivědný věstník moravský. 2012, roč. 64, č. 1, s. 54-62.

BRUNCLÍK, Vladimír – pedagog

* 24. 4. 1925 – Citonice

+ 1992 – Znojmo

Životopis:

Narodil se v Citonicích. Spolu s rodiči brzy přesídlili do Znojma, kde jeho otec pracoval jako krejčí v konfekci. 6. října 1938 musela celá rodina opustit Znojmo a vrátila se do Citonic. V roce 1939 začal Brunclík dojíždět do gymnázia v Moravských Budějovicích. K maturitě se připravoval jako pilařský dělník a maturoval v půli září 1945. Poté absolvoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Na této škole při pokusu oslepl na levé oko. K učitelství chemie si přidal ještě přírodopis. Začal učit v Dyjákovicích, Břežanech, Želeticích, Prosiměřicích a v Mikulově až nakonec zakotvil na gymnáziu ve Znojmě jako profesor chemie a občas přírodopisu. Zajímala jej geologie. Od roku 1950 do roku 1960 byl členem komise ONV pro výzkum nerostného bohatství. Od roku 1950 byl členem a lektorem rady Okresní lidové knihovny. Dále se podílel na osvětové a odborné práci muzea a v roce 1965 byl zvolen vlastivědným spolkem předsedou rady Jihomoravského muzea. Vladimír Brunclík zemřel v 67 letech při přecházení vozovky.

Zdroj:

NOVÁK, Pavel. O Vladimíru Brunclíkovi: i mnohém jiném. Znojemsko. 1990, roč. 30, č. 21, s. 4.

ČERNÝ, Rudolf – spisovatel, literární kritik, pedagog, překladatel, středoškolský profesor

* 14. 4. 1905 – Ochoz

+ 11. 12. 1979 – Moravské Budějovice

Životopis:

Absolvent tzv. reformního gymnázia v Moravských Budějovicích (1924), Filozofické fakulty Karlovy univerzity (1929). Působil jako středoškolský profesor v Českém Těšíně, Kroměříži, Trenčíně, Michalovcích a Košicích. V r. 1938 krátce působil na znojemském gymnáziu. Učil v Třebíči (do února 1948), na gymnáziu a základní škole v Moravských Budějovicích a Jaroměřicích nad Rokytnou.

Zdroj:

Moravskobudějovicko-Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997, 863 s.

DLABAČ, Mikuláš – geolog

* 28. 4. 1915 – Znojmo

+ 1990

Životopis:

Po maturitě v Bratislavě (1935) studoval na Přírodovědecké fakultě UK v Praze geologii. Roku 1937 byl na praxi v Maroku, zaměřené na průzkum ložisek železné rudy. Po skončení druhé světové války dokončil studia, získal titul RNDr. a krátce působil na fakultě jako asistent. 1947 nastoupil do n. p. Československé naftové doly se sídlem v Hodoníně, kde 1952-55 zastával funkci hlavního geologa. 1955-65 pracoval jako hlavní geolog Ústavu pro naftový výzkum v Brně. Externě přednášel na Vysoké škole báňské v Ostravě, kde byl 1955 jmenován docentem pro obor naftové geologie, a na přírodovědecké fakultě univerzity v Brně. Patřil k předním znalcům neogenních pánví na našem území a mezi nejvýznamnější ropné geology.

Zdroj:

Biografický slovník českých zemí. Vyd. 1. Praha: Libri, 2010, s. 216-338.

DUFKOVÁ, Iveta – sopranistka, operní pěvkyně, zpěvačka, herečka, sólistka

* 4. 4. 1965 – Znojmo

Životopis:

V době školní docházky byla členkou Kühnova dětského sboru v Praze. Absolvovala Státní konzervatoř v Praze roku 1989 ve třídě prof. Antonie Denygrové (sólistky ND) v oboru klasický zpěv. Od roku 1985 je v angažmá v Hudebním divadle Karlín. Od té doby zde vytvořila řadu stěžejních rolí. V soukromí domova je Iveta pečlivou matkou dcery Natálky.

Zdroj:

BE. Dufková, Černý: Máme smíchanou krev Dyjí a vínem. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 44, s. 13.

FUTERA, Josef – sportovní funkcionář

* 22. 4. 1885 – Ostrov nad Sázavou

+ 25. 8. 1946 – Hrušovany nad Jevišovkou

Životopis:

Před druhou světovou válkou se přistěhoval se svými rodiči ze Žďáru nad Sázavou do Hrušovan nad Jevišovkou. Jeho rodiče vlastnili obchod. Josef Futera pracoval jako telegrafista na dráze. Byl vždy aktivním sportovcem a členem Jednoty. Stál u založení Jednoty sokolské a Sportovního klubu kopané v Hrušovanech nad Jevišovkou. Po roce 1938, kdy byla rodina odsunuta z pohraničí, se vrátila zpět do Žďáru nad Sázavou, kde přečkala celou druhou světovou válku. V roce 1945 se Futera vrátil zpět do Hrušovan, kde se aktivně podílel na obnovení sportu ve městě. Zemřel v roce 1946 na zápal plic.

Zdroj:

FOUSEK, Miroslav. Hrušovany nad Jevišovkou: (od dávné minulosti po současnost): sestaveno z materiálů sesbíraných v letech 1981-2019. Vydání první. Břeclav: Petr Brázda - vydavatelství ve spolupráci s městem Hrušovany nad Jevišovkou, 2020. 241 stran. ISBN 978-80-87387-68-9.

GOLVELOVÁ, Vlasta – herečka

* 4. 4. 1895 – Znojmo

+ 26. 6. 1948 – Praha

Životopis:

Vychodila obecnou školu a 3 měšťanky v Moravských Budějovicích a lyceum bez maturity v Praze. Pak asi dva roky studovala dramatickou školu u Marie Hübnerové v Praze. Poté hostovala v divadlech. Poprvé se provdala v roce 1914 za Antonína Matouška, učitele v Moravských Budějovicích. Ještě před koncem války se rozvedli. Od roku 1916 žila v Praze. Do konce války byla činná jako herečka v Praze. V roce 1919 se znovu provdala za Jana Borůvku-Gollwella, hudebního skladatele v Praze. V roce 1931 se rozvedli. Byla dcerou Jaroslava Palliardiho.

Zdroj:

DVOŘÁK, Viktor. Marie Palliardi a Vlasta Golvelová. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2020: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2021. S. 122-138.

GRÜBLER, Michael – politik, poslanec

* 1814 – Znojmo

+ 29. 4. 1885 – Znojmo

Životopis:

Narodil se v rodině pekařského mistra, který se do Znojma přistěhoval ze Seefeldu v Dolním Rakousku. Po obnově ústavnosti v roce 1861 vstoupil do místní politiky a za německé liberály zasedl ve znojemském obecním výboru, kde setrval do roku 1876. Po rezignaci starosty Josefa Glaßnera vedl jako jeho zástupce radnici do zvolení nového starosty Josefa Wandrasche. V roce 1868 inicioval vznik Politického spolku liberálů ve Znojmě a během krize spolku 1874 byl pár dní i jeho předsedou. V roce 1867 kandidoval do Moravského zemského sněmu za městskou kurii (obvod Znojmo) poté, co kandidaturu odmítl vůdce místních liberálů Fossek. Zvítězil v lednových i březnových volbách onoho roku. V roce 1881 založil Školský spolek ve Znojmě a stal se jeho prvním předsedou. Byl rovněž členem Deutscher Bürgerverein (Německého měšťanského spolku) a podporoval postavení Spolkového domu. Oženil se s Theresií Kremser z významné znojemské měšťanské rodiny, s níž měl čtyři děti.

Zdroj:

Michael Grübler [online]. edit. 14. 5. 2020 [cit. 2020-08-07]. Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_Gr%C3%BCbler

HERZOG, Jakob – novinář, básník, spisovatel

* 17. 6. 1842 – Miroslav

+ 10. 4. 1915 – Vídeň

Životopis:

Studoval chemii, národní hospodářství a literární dějiny na univerzitách v Brně, Štýrském Hradci a Vídni. V roce 1862 se usadil ve Vídni, kde působil jako žurnalista v různých listech, byl také sekretářem vídeňské židovské obce. Napsal několik divadelních her.

Zdroj:

HESS, Jaroslav Josef – kapelník

* 2. 4. 1875 – Písek

Životopis:

Syn Václava Hesse, spisovatele a překladatele. Vystudoval vídeňskou konzervatoř. Krátce vyučoval hudbu ve Znojmě. V letech 1897-1903 byl kapelníkem Švandova divadla na Smíchově v Praze, kde působil i jeho manželka, operetní subreta M. Hessová-Guthová.

Zdroj:

Biografický slovník českých zemí. Hem-Hi. Vydání první. Praha: Historický ústav AV ČR: Academia, 2021. strany 472-627. ISBN 978-80-200-3275-1.

JIŘIKOVSKÝ, Jakub – partyzán, protifašistický bojovník

* 16. 4. 1915 – Maršovice

+ 26. 11. 2000 – Šumperk

Životopis:

Celý svůj život pracoval jako stolařský dělník. Byl členem KSČ od roku 1934. Od počátku nacistické okupace pracoval v ilegální buňce KSČ v Dolních Kounicích. Patřil k zakládajícím členům Partyzánské družiny Josefa Hybeše. Obdržel státní vyznamenání Za vynikající práci.

Zdroj:

LYSÁK, Jiří. Životopisy. Z dějin Partyzánské družiny Josefa Hybeše. Třebíč: J. Lysák ve spolupráci s vydavatelstvím Akcent, 2011, s. 205-218.

LICHTENŠTEJNA, Karel III. František Antonín z – kníže

* 23. 10. 1790 – Vídeň

+ 7. 4. 1865 – Vídeň

Životopis:

Podobně jako jeho děd se věnoval vojenské službě, kde dosáhl vysokých hodností. Působil však také v diplomatických službách, především v Rusku a Španělsku, kde také obdržel od tamních panovníků vysoká vyznamenání (ruský carský Řád sv. Anny a Řád sv. Vladimíra, španělský královský Řád sv. Jiří). V době jeho nezletilosti spravovala mu majetek poručenská správa, kterou tvořili panující kníže Alois z Lichtenštejna a Karlova matka Marie Anna z Lichtenštejna. Karel III. si později koupil roku 1853 velkostatek Budkov a roku 1858 statky Hostim a Boskovštejn na Moravě. V roce 1862 byl jmenován členem panské sněmovny. Od roku 1819 byl ženatý s Františkou hraběnkou z Vrbna a Bruntálu, se kterou měl syny Karla IV. Rudolfa a Rudolfa, kteří byli posledními Lichtenštejny na Moravském Krumlově.

Zdroj:

JUŘÍK, Pavel. Sekundogenitura rodu – mladší linie v Moravském Krumlově. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009, s. 81-87.

LIEBENBERG, Karl Emanuel von – majitel panství, bankéř

* 15. 11. 1786 – Vídeň

+ 22. 4. 1855 – Vídeň

Životopis:

2. ledna 1827 koupil spolu s bratrem Leopoldem Franzem loucké panství. Roku 1830 severně od bývalých klášterních budov, na místě pusté pastviny, založili anglický park. 18. listopadu 1834 koupili také statek Dyje, který spojili s Loukou.

Zdroj:

Premonstrátský klášter v Louce: dějiny - umělecká výzdoba - ikonologie. Vyd. 1. Znojmo: Jihomoravské muzeum: Okresní úřad Znojmo, 1997. 121 s.

MALEC, Leoš – pedagog, metodik, výtvarník, scénograf, divadelní ochotník, šperkař

* 9. 4. 1915 – Brtnice u Jihlavy

+ 22. 4. 2000

Životopis:

Narodil se v Brtnici u Jihlavy. Jako rodovou štafetu předcházejících čtyř generací rodu převzal učitelské povolání. Svůj původní profesorský sen opustil ve 30. letech plných nezaměstnané inteligence a z jihlavského gymnázia přešel na učitelský ústav do Znojma, kde studoval v letech 1931-1935. Pracoval zde pod vedením profesora akademického malíře Otakara Zeminy, který mu vštípil lásku k výtvarné činnosti. Do Znojma se vrátil i v době vojenské služby, kdy zde v roce 1938 sloužil po absolvování důstojnické školy v Jihlavě a podílel se na vyměřování vojenských opevnění. Aktivně sportoval, miloval pobyt v přírodě, skauting, letní tábory a chataření. Od mládí pracoval v Sokole, kde také hrál závodně odbíjenou.

Zdroj:

EFKA. Leoš Malec: Nestárnoucí čtyřiaosmdesátník. Znojemsko. 1999, roč. 9, č. 22, s. 10.

MAREŠ, Josef – právník, starosta

* 17. 10. 1885 – Vídeň

+ 12. 4. 1945 – Terezín

Životopis:

Absolvent německého gymnázia ve Znojmě a Právnické fakulty ve Vídni a v Praze (1906-1912). Člen Matice znojemské (1906) a organizace místního Sokola (1914). První světovou válku prožil na frontě. Stál u zrodu ustanoveného národního výboru (1918), zastupoval sociálně demokratickou stranu. Od ledna 1919 člen správní komise a městské rady. Třikrát za sebou byl ve volbách zvolen starostou města Znojma (1920, 1924, 1929). Prosazoval národnostní politiku, byl rozený diplomat a svoji znalost německého jazyka uplatnil právě na poli česko-německých vztahů. Přesto byl často kritizován německými zástupci radnice. Ve volbách v r. 1929 a 1935 zvolen poslancem Národního shromáždění Československé republiky. V r. 1938, kdy Znojmo bylo připojeno k fašistické říši, odešel do Brna za advokátní činností. Jeho rodina se přestěhovala do Heraltic. Dne 23. června 1939 byl v Brně zatčen gestapem a tři měsíce vězněn na policejní stanici na Orlí ulici. Po propuštění odešel se svoji rodinou do Okříšek. Začátkem srpna r. 1941 opět zatčen a po propuštění, které následovalo asi po měsíci, byl gestapem neustále sledován a vyslýchán. Koncem srpna r. 1944 zatčen potřetí, převezen do Malé pevnosti v Terezíně, kde podlehl útrapám koncentračního tábora. V r. 1946 mu bylo uděleno Čestné občanství města Znojma in memoriam. Za jeho starostování byly postaveny v dolní části města rodinné domky, tato čtvrť nese jeho jméno – Marešov. V r. 1990 byla přejmenována jedna ze znojemských ulic na ulici dr. Mareše.

Zdroj:

DAVID, Lukáš. Jóó, tehdá za první republiky: (k osobnosti a životu prvního českého starosty města Znojma, JUDr. Josefa Mareše): ročníková seminární práce. [S.l.: s.n.], 2005, 28 s.

MEISTER, Oskar – spisovatel, právník

* 25. 4. 1885 – Znojmo

Životopis:

Syn slavného spisovatele a šéfredaktora. Chodil do školy v Brně, studoval na univerzitě ve Štýrském Hradci práva, doktorát získal v roce 1909. Od roku 1908 působil ve státní civilní službě na Moravě.

Zdroj:

Oskar Meister [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed-url=http%3A%2 F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FOskar_Meister&wikiembed-title=Meister+Oskar

MORÁVEK, Vladimír – dramaturg, režisér

* 9. 4. 1965 – Moravský Krumlov

Životopis:

Studoval činoherní režii na JAMU v Brně (1989). Působil jako kmenový režisér v Divadle Na Provázku v Brně (1979-1996), kde svými autorskými inscenacemi výrazně ovlivnil poetiku divadla, od roku 1997 je uměleckým šéfem Klicperova divadla v Hradci Králové.

Zdroj:

Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-2002. IX., Mi-Nou. Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2002. 341 s. ISBN 80-86171-14-0.

MOTKA, Tomáš – řezbář, pedagog, historik

* 21. 7. 1950

+ 30. 4. 2015

Životopis:

Starosta ve Vranově nad Dyjí. Mistr cechu řezbářského.

Zdroj:

MRVA, Vlastimil. Každé dřevo se miluje jinak: Lípa se poddá, dub musíš znásilnit. Znojemsko. 1994, roč. 4, č. 27, s. 5.

OSTRAUER, Melanie – spisovatelka, básnířka

* 19. 4. 1885 – Znojmo

Životopis:

Studovala jazyky a hudbu, během světové války byla ve Francii, kde navštěvovala přednášky na pařížské Sorbonně, byla internována a žila ve Znojmě. Byla stoupenkyně novoromantismu, psala básně.

Zdroj:

BLÖSL, Joachim. Südmährens Dichter und Sänger: Eine Erntelese. Nikolsburg: Bartosch, 1925, 294 s.

PAVELKA, Ferdinand – protifašistický bojovník

* 4. 1. 1914 – Znojmo

+ 15. 4. 1945 – Dunkerque

Životopis:

Základní vojenskou službu vykonával v kasárnách Malá Louka u 11. kulometné roty 24. pěšího pluku ve Znojmě. V r. 1938 odešel do Francie. Přihlásil se do cizinecké legie, prodělal speciální výcvik. Od 8. října 1944 se zúčastnil bojů při obléhání přístavu Dunkerque. Dne 15. dubna 1945 při útoku dostal jeho třítunový austin plný zásah.

Zdroj:

IROVSKÝ, B. Ferda Pavelka. Znojemský zpravodaj. 1985, č. 9, s. 19-21.

PELÁN, Bohumil – mlynář

* 1907

+ duben 1945

Životopis:

Mlynář, zemřel v koncentračním táboře Obertraubing. Spolu se svým bratrem Janem po tři měsíce ukrývali ve mlýně hajného z Tulešic, který měl být zatčen gestapem. Hajnému se rok dařilo skrývat po svých známých, avšak nakonec byl dopaden. Po svém zatčení a po nelidském výslechu vyjmenoval všechny, kteří mu pomáhali se skrývat. Mezi nimi i bratři Pelánovi.

Zdroj:

KAZDEROVÁ, Soňa. Újezd: 1320-2015: z dějin a života obce na Znojemsku. Vydání první. Újezd: Obec Újezd, 2015. 72 stran. ISBN 978-80-260-8146-3.

PELÁN, Jan – mlynář

+ duben 1945

Životopis:

Mlynář, zemřel v koncentračním táboře Obertraubing. Spolu se svým bratrem Bohumilem po tři měsíce ukrývali ve mlýně hajného z Tulešic, který měl být zatčen gestapem. Hajnému se rok dařilo skrývat po svých známých, avšak nakonec byl dopaden. Po svém zatčení a po nelidském výslechu vyjmenoval všechny, kteří mu pomáhali se skrývat. Mezi nimi i bratři Pelánovi.

Zdroj:

KAZDEROVÁ, Soňa. Újezd: 1320-2015: z dějin a života obce na Znojemsku. Vydání první. Újezd: Obec Újezd, 2015. 72 stran. ISBN 978-80-260-8146-3.

PELIKÁN, Jan – voják, legionář

+ 26. 4. 1915 – Karpaty

Životopis:

Padl v Karpatech.

Zdroj:

ECKL, Petr. První světová válka. Jezeřany – Maršovice: kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany – Maršovice: Obec Jezeřany – Maršovice, 2006, s. 55-59.

PIETZEK, Matyáš Karel – farář

+ 14. 4. 1725

Životopis:

4. prosince roku 1684 začal působit na faře v Miroslavi. Rodák z Bezměrova.

Zdroj:

PRIBYTKOV, Leonid – pěvec, operní a koncertní basista

* 1. 4. 1895 – Charkov

+ 20. 8. 1971 – Podhradí nad Dyjí

Životopis:

Studoval zvěrolékařství a lékařství. Zároveň sólový zpěv na charkovské konzervatoři. Po první světové válce, po dlouhých cestách po světě, přišel do ČR, kde uspořádal řadu koncertních vystoupení. Básník Petr Bezruč si ho oblíbil a doporučil do divadla v Ostravě. Od roku 1923 byl sólistou ND v Brně. Začal studovat zpěv na brněnské konzervatoři (absolvoval 1927). V brněnském divadle byl do roku 1952. Vytvořil na brněnské scéně na 90 úloh českého a světového repertoáru. Nejúspěšněji představoval vážné, klidné a majestátné typy (Vodník v Rusalce, Beneš v Daliboru, Kecal z Prodané nevěsty, hrabě Vilém z Jakobína aj.). Mimo divadlo zpíval na stovkách koncertů nejen v naší republice, ale v celé Evropě. Podzim života strávil v Podhradí nad Dyjí.

Zdroj:

INDRA, Vladimír. K výročí zasloužilého umělce Leonida Pribytkova. Znojemsko. 1963, roč. 4, č. 15, s. 3.

ŘEZNÍČEK, Zdeněk – básník, překladatel, publicista, vydavatel, esejista

* 16. 2. 1904 – Třebíč

+ 17. 4. 1975 – Praha

Životopis:

Otec byl poštovním asistentem. Ze státního gymnázia v Třebíči, které navštěvoval v letech 1915-1918 přešel na tamní městskou obchodní školu, kterou ukončil v r. 1920. Absolvent Obchodní akademii A. Bráfa v Třebíči (1926-1929). Po maturitě pracoval jako úředník v městské nemocnici ve Znojmě. V r. 1938 odešel na tři měsíce do Třebíče a poté do Kroměříže, kde byl správcem nemocnice. V r. 1964 odešel do důchodu a o deset let později se přestěhoval do Prahy.

Zdroj:

BEDNÁŘ, Jiří. Básník a bibliofil: Památce Zdeňka Řezníčka. Znojemsko. 1995, roč. 5, č. 28, s. 3.

SASSIN, Ondřej – převor

+ 12. 4. 1865 – Znojmo

Životopis:

Znojemský převor.

Zdroj:

JINDRÁČEK, Efrém. Dominikánský klášter ve Znojmě: dějiny - památky - současnost. Vyd. 1. Znojmo: Klášter dominikánů, 2001. 80 s.

SATTLER, Filip – sochař

* 20. 4. 1695 – Wenns

+ 20. 5. 1738 – Olomouc

Životopis:

Syn sochaře K. Sattlera. V r. 1721 odešel ze Znojma do Olomouce. Byl přijat do olomouckého sochařského cechu jako mistr a od r. 1723 se stal tamním měšťanem.

Zdroj:

TOMAN, Prokop Hugo. Sadler (Sattler), Filip. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 2. Praha: Ivo Železný, 2000. S. 393.

SCHALL ze Schallenheimu, Jeroným – opat

+ 3. 4. 1625

Životopis:

V roce 1619 se stal opatem v Louce a působil zde až do roku 1625.

Zdroj:

ECKL, Petr. Loucký klášter za Šebestiánových nástupců. Bonum opus: premonstráti v Louce (1190-1784) = Bonum opus: Die Prämonstratenser in Klosterbruck (1190-1784). Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2020. S. 93-102. ISBN 978-80-86974-32-3.

SCHOLTZ, Zikmund – kazatel

* 13. 4. 1675 – Brno

+ 20. 3. 1733 – Znojmo

Životopis:

9. října 1690 vstoupil v Brně do jezuitského noviciátu, 15. srpna 1708 vysvěcen na kněze v Praze. Jeho mimořádné kazatelské schopnosti ho předurčovaly k této apoštolské činnosti, hlásal evangelium ze všech předních kazatelen měst Prahy, Chebu, Jindřichova Hradce, Kladska, Jihlavy, Brna, Olomouce, Znojma, Hlohova, Nisy a Vratislavi.

Zdroj:

PhDr. P. Zikmund Scholtz, SJ [online]. aktualiz. 14. 2. 2018 [cit. 2019-10-01]. Dostupné na: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=32488

STEHLÍK, Alois – pedagog

* 14. 6. 1877 – Brno

+ 27. 4. 1945 – Brno

Životopis:

V roce 1909 přišel jako odborný učitel z Brna do Moravského Krumlova. I přes odpor německého zastupitelstva se mu podařilo otevřít českou soukromou měšťanskou školu. Zápis se konal 16. 9. 1909 v půjčených prostorách Občanské záložny a již v prvním roce bylo přihlášeno 166 žáků. Péči Matice moravsko-krumlovské a za součinnosti Ústřední matice školské v Praze, Občanské záložny ve Vémyslicích byla v roce 1911 postavena nákladem 120 tisíc korun na dnešním Klášterním náměstí dvoupatrová školní budova. Byl prvním ředitelem české měšťanské školy. Tragicky zahynul při osvobozovacích bojích o Brno, zabila jej střela granátu. Čestný občan Moravského Krumlova.

Zdroj:

Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 24, s. 11.

ŠEMBEROVÁ, Františka – rodačka

* 4. 4. 1815 – Znojmo

+ 12. 6. 1888 – Vysoké Mýto

Životopis:

Původem Němka, byla svědomitou matkou a svému muži důležitou oporou. Podporovala ho v jeho činnosti a snažila se poskytnout mu vhodné podmínky pro jeho vědeckou práci. Společně s manželem vytvořila ze svého domova místo, kde se scházeli jejich přátelé a Šemberovi žáci. Jejich domácnost se stala místem, kde se rozvíjely snahy českého národního úsilí a podporovaly se pěvecké a sokolské činnosti. K častým návštěvám patřila rodina Rybičkova (Antonín Rybička byl stejně jako Šembera členem komise pro překládání říšského zákoníku) a rodina Kollárova. Mezi jinými navštěvovali Šemberovu rodinu i František Palacký, J. E. Purkyně, Fr. L. Rieger, V. Hálek, Otýlie Sklenářová-Malá, Fr. Brauner aj. Po smrti manžela se přestěhovala Františka Šemberová i se svou dcerou do Vysokého Mýta.

Zdroj:

SVOBODA, Jiří. Rodačka Františka Šemberová. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1986. 1987, s. 67-70.

UGARTE, Alois – velkostatkář, úředník

* 9. 3. 1784

+ 25. 4. 1845

Životopis:

Byl majitelem statků Kravsko a Přímětice na Znojemsku.

Zdroj:

ŠEFČÍKOVÁ, Alena. Kravsko. Toulky historií regionu naší školy: regionální učebnice vlastivědy. Kravsko: Základní škola a mateřská škola, Kravsko, příspěvková organizace, [2009?]. S. 10-24.

VAVRDA, Jan – plukovník, protifašistický bojovník

* 26. 2. 1922 – Olomouc

+ 14. 4. 1995 – Znojmo

Životopis:

V sedmnácti letech odešel po německé okupaci přes Maďarsko, Jugoslávii a Sýrii do Francie. Vstoupil do československé zahraniční armády a zúčastnil se ústupových bojů. V Anglii a dalších zemích absolvoval v rámci naší armády řadu specializovaných kurzů (poslední zpravodajský kurz pro příslušníky zvláštní skupiny Ministerstva národní obrany ČSR v Londýně, 1943). Člen výsadkové skupiny Speltr – Lenka (1944). Po vysazení na našem území působil jako zástupce velitele partyzánského oddílu (Lenka-Jih) v prostoru Znojmo-Jihlava-Třebíč. Za bojové zásluhy vyznamenán v r. 1946 prezidentem republiky dvěma Československými válečnými kříži 1939. Nositel medaile Za chrabrost, medaile Za zásluhy I. stupně a pamětních medailí Anglie, Francie a Itálie. Svá poslední léta prožil ve znojemském penziónu U městského lesíka.

Zdroj:

ALEXA, Václav. Bojovali za vlast: Plukovník Jan Vavrda. Znojemské listy. 1997, roč. 6, č. 49, s. 3.

WINKLER, Josef – nadporučík

* 7. 4. 1925

Životopis:

Velitel 3. praporu Znojmo. K Národní bezpečnosti nastoupil v květnu 1945, od 18. září 1945 do počátku dubna 1946 ve škole SNB I. stupně v Jeseníku. Dne 3. ledna 1948 se stal příslušníkem SNB útvaru Lukov pohraničního praporu SNB Znojmo. Poté nastoupil k 4. znojemskému pohraničnímu oddílu do funkce náčelníka štábu 2. praporu s velitelstvím ve Znojmě.

Zdroj:

VANĚK, Pavel. Vojenská kronika 4. znojemské pohraniční brigády 1945-1955. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009. 286 s. ISBN 978-80-87211-37-3.

ZELENÝ, Alois – protifašistický bojovník

* 20. 5. 1917 – Znojmo

+ 21. 4. 1945 – Brno

Životopis:

V roce 1938 se rodina Zelených přestěhovala ze Znojma do Velkého Meziříčí. V roce 1939 byl poslán na nucené práce do Německa, strávil tři roky v Norimberku. Tam byl také zatčen a tři čtvrtě roku vězněn za přechovávání protiněmeckých letáků. V roce 1943 se rozšířila zvěst, že při bombardování zahynul. Za krátkou dobu se však objevil u rodičů. Byl nemocen, trpěl krvácením do žaludku, zapříčiněném týráním v německém vězení. Zdržoval se na různých místech, aby unikl německým pracovním úřadům. Nakonec byl, ale v Brně dne 19. dubna zatčen a druhého dne postaven před stanný soud a nazítří popraven pro přechovávání zbraní v Brně-Medlánkách.

Zdroj:

LÁTOVÁ, Milada. Oldskauti a trempové v Podyjí: Alois Zelený. Znojemské listy. 1995, roč. 4, č. 44, s. 4.

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.