Po krátkém kulturním programu, který nás seznámil s jednotlivými postavami Rychlých šípů, následovalo video – sestřih divadelní hry divadla Radost – Rychlé šípy aneb kam se poděli gentlemani a píseň Vontové.
Poté se všichni rozešli do svých andersenských domovů. V knihovně zůstalo 26 dětí, 2 knihovnice a 1 paní učitelka.
A co jsme dělali? Sbírali jsme bobříky – mlčení, mrštnosti, vědomosti, šikovnosti a záchrany. Naučili jsme se dva uzly – ambulanční a lodní smyčku. Po seznámení s morseovkou následovalo referendum. Otázka byla zašifrována.
. - - ./- - -/- . ./- ./ . . / - . -/ - . / ./ - - / .// . . . -/ - . - - / . - - . / . - . / . - / . . . - / . . -// - . . / - - - //
. . . /- / . . / - . /. - / - . . / . / . - . . //
Odpověď byla kladná. A tak kolem 22.00 hodiny jsme podnikli výpravu do starého města. Procházeli jsme temnými uličkami pomalu a obezřetně. Odměnou nám byl překrásný pohled na osvětlenou rotundu svaté Kateřiny.
Po návratu do ráje knih si každý našel svoje místečko na spaní a čtení. Při světle lampiček, nouzového osvětlení, baterek a po domácku vyrobených svítidel nastalo individuální
čtení dobrodružných, napínavých kouzelných knih.
Úderem půlnoci světla zhasla a za chvíli se knihovnou rozprostřelo ticho, které trvalo až do 7.00 hodin, kdy zazněl budíček. Po vydatné a chutné snídani /není nad maminčiny buchty/, hurá domů. A za rok zase nashledanou!
Ředitelka MěK, čte ze své nejoblíbenější knihy Chata v Jezerní kotlině
Sbíráme bobříky
Bobřík zručnosti
Bobřík záchrany
Bobřík vědomostí
Na území Vontů