Březen

Augusta,Josef - paleontolog (110. výročí narození)
* 17.03.1903 - Boskovice
+ 04.02.1968 - Praha

Životopis:
Vystudoval přírodní vědy na Masarykově univerzitě v Brně, kde v roce 1926 získal doktorát. V roce 1937 se habilitoval z oboru paleontologie a od roku 1945 byl jmenován profesorem paleontologie na Univerzitě Karlově v Praze. S permokarbonskými zkamenělinami Boskovické brázdy byl spojen už od svých studentských let. V četných publikacích přispěl k poznání tamní karbonské flory a stegocefalů. Objevil mnohé lokality, které se staly světoznámými bohatými nálezy hmyzu a krytolebců. Nejvíce proslul svou prací na paleontologických rekonstrukcích spolu se Zdeňkem Burianem. Jejich rekonstrukce lze vidět v četných muzeích a institucích celého světa a jejich výpravné knihy byly přeloženy do mnoha jazyků.

Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.


Bořecký,Karel - literární historik (75. výročí úmrtí)
* 18.11.1875 - Ctidružice
+ 07.03.1938 - Ctidružice

Životopis:
Pocházel ze starého usedlého selského rodu. V Třebíči absolvoval gymnázium (1896), po jednoroční vojenské službě ve Vídni studoval na pražské filozofické fakultě moderní filologii se zaměřením na češtinu a němčinu. Po promoci v r. 1902 a získání titulu doktora filozofie složil státní zkoušky a byl ustanoven suplujícím učitelem v Praze. Již po půl roce přišel do Přerova na zdejší gymnázium, kde začal od druhého pololetí 1903 vyučovat němčinu a češtinu. Bořecký byl činný v ředitelství Okresní záložny, podílel se na zahájení vydávání přerovských novin Obzor a byl zvolen v r. 1910 do obecního výboru. O tři roky později již při obecních volbách získal nejvíce hlasů při volbě starosty, ale pro nepřízeň ministerstva se úřadu vzdal, členem výboru však zůstal. Během 1. světové války sloužil jako dělostřelecký důstojník. Válečné utrpení mu natolik podlomilo zdraví, že v r. 1917 dostal zdravotní dovolenou a delší dobu pobýval na rodném statku. Bořecký byl po celou dobu svého působení v Přerově i literárně a publicisticky činný. Z jeho veřejných funkcí jmenujme především desetileté předsednictví spolku Pokrokové dívčí pedagogium v Přerově. Začátkem r. 1930 byl Karel Bořecký jmenován ředitelem gymnázia ve Valašském Meziříčí, v této funkci setrval až do svého penzionování v r. 1936. Poté se uchýlil do rodných Ctidružic, kde zemřel 7. března 1938.

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 10 (01.03.2010), s. 11.


Brukner,Antonín - voják (135. výročí narození)
* 19.03.1878 - Vídeň
+ ?

Životopis:
K rakousko-uherské armádě byl odvezen v březnu 1899, do světové války rukoval 1. srpna 1914 k 1. pěšímu domobraneckému pluku. Již o necelý měsíc později, 20. srpna, upadl do ruského zajetí. V Bobrujsku se v létě 1917 přihlásil do čs. legií a byl zařazen ke 2. rotě záložního praporu. V září téhož roku odcestoval s transportem 1200 dobrovolníků posílit naše jednotky do Francie. Do země galského kohouta dorazil v listopadu 1917 a stal se příslušníkem 3. kulometné roty 21. střeleckého pluku. Po návratu do vlasti žil a pracoval v Jevišovicích.

Literatura:
- Materiály MěK.


Burghart,Ottokar - stavební inženýr (170. výročí narození)
* 10.03.1843 - ?
+ 18.01.1908 - Brno

Životopis:
Čestný občan města Znojma (1879). Rytíř řádu císaře Františka Josefa I., držitel Zlatého záslužného kříže s korunou.

Literatura:
- VRBKA, Anton. Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926 : Kulturhistorische Bilder aus dieser Zeit. Nikolsburg : A. Bartosch, 1927. 592 s.


Cvek,Vojtěch - vlastivědný pracovník (110. výročí narození)
* 29.03.1903 - Český Těšín
+ 20.01.1979 - Brno

Životopis:
Jeho prvním učitelským místem se staly Mramotice, kde působil na dvoutřídní obecné škole.

Literatura:
- NOVÁK, Pavel. Vzpomínka. Znojemsko. Roč. 29, č. 8 (22.02.1989), s. 4.
- NOVÁK, Pavel. Zemřel poutník Vysočinou a Podyjím. Znojemsko. Roč. 20, č. 6 (07.02.1979), s. 4.


Divíšek,Václav - vynálezce (315. výročí narození)
* 26.03.1698 - Helvíkovice
+ 21.12.1765 - Znojmo

Životopis:
Absolvent znojemské jezuitské latinské školy (1716-1719). Koncem r. 1720 složil v klášteře v Louce profesní slib a o tři roky později se stal podjáhenem, za rok jáhnem a v r. 1726 byl vysvěcen na kněze. Vletech 1726-1735 vyučoval v klášteře v Louce filozofickým předmětům a teologii. Jmenován univerzitou v Salzburgu doktorem teologie (1733). V témže roce se stal podpřevorem v klášteře v Louce. O tři roky později ho opat odvolal z funkce podpřevora a jmenoval správcem fary v Příměticích. Po teologických disputacích v r. 1741 zastával funkci převora v klášteře v Louce. Nebylo mu však přáno v ní dlouho setrvat. V červenci odešel podruhé jako farář do Přímětic, kde působil až do své smrti. V postatě celý svůj život řeholního kanovníka prožil na jižní Moravě. Dopisoval si s některými předními učenci své doby např. s jezuitským vychovatelem budoucího císaře Josefa II. J. Francem, s profesorem Lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze J. A. Scrincim.

Dílo:
Vynálezce: V roce 1754 postavil v Příměticích meteorologický stroj a po několika letech i druhý, který umístnil na věž přímětického kostela. Konstrukce povětrnostního stroje byla složitá, odpovídala Divišově představě o odsávání elektřiny z atmosféry a předcházení blesku. Bleskosvod se skládal ze dvou horizontálních železných tyčí sestavených do kříže, usazeného na vertikální ose. Každé rameno křížila další tyč. Ramena i tyče končily krabičkami, třináctá krabička byla umístěna na vertikální ose. V krabičkách byly železné piliny a tři řady otvorů s hřebíky dotýkajícími se dna. Bleskosvod měl navíc tři plechová křídla pro určování směru větru. Celá konstrukce byla upevněna k zemi hluboko zakotvenými železnými řetězy. Sestrojil originální hudební přístroj nazvaný Denisdor (Zlatý Diviš). Denisdor byl skříňovým strunným nástrojem o délce 160 cm, šířce 92 cm a výšce 128 cm, s pedálem a vysouvací klaviaturou. Měl celkem 790 kovových strun. Všechny jeho díly byly spojeny otáčivými šrouby. Měl 14 většinou zdvojených rejstříků, přičemž při úhozu na klaviaturu zněl první rejstřík sytě, druhý pak tlumeně a rezonancí dlouho dozníval. Nástroj byl tak důmyslně sestaven, že jej bylo možno vyladit během 45 minut. Simuloval zvuky různých hudebních nástrojů, harfy, loutny, klavíru, zvonkohry, prý též lesního roku, fagotu a klarinetu. Měl hluboký bas a varhanový rejstřík vox humana. Po jeho smrti se dostal nástroj do kláštera v Louce, kde na něj uměli hrát. Po zrušení kláštera 1784 byl denisdor převezen do Vídně. Na něm zde koncertoval bývalý kanovník z Louky N. Wieser, který s ním jezdil po Rakousko-Uhersku. Poslední koncert uspořádal v Prešpurku, poté denisdor i majitel zmizeli. Denisdor byl nejsložitějším dílem Divišovy mechanické dovednosti. Předpokládal spolupráci s výtečnými řemeslníky - kovářem a truhlářem. Je důkazem vynikající úrovně řemeslníků v Příměticích nebo na Znojemsku.
Léčitel: Zajímal se o léčení elektřinou. Dosáhl dobrých výsledků. Své poznatky z léčení elektřinou shrnul v knize Magia Naturalis (1765).

Literatura:
- ČERNÁ, Anna. Věhlas Prokopa Diviše daleko přesáhl hranice Přímětic. Rovnost. Roč. 15, č. 89 (16.04.2005), s. 6.
- FIL. Prokop Diviš a jeho slavné čí méně známé vynálezy. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 51 (20.12.2004), s. 5.
- KALNÝ, Jan. Prokop Diviš stále živý. Znojemsko. Roč. 15, č. 51 (20.12.2005), s. 5.


Domínek,Jan - pedagog (80. výročí úmrtí)
* 23.01.1867 - Skreje
+ 02.03.1933 - Znojmo

Životopis:
Navštěvoval 5 let obecnou jednotřídní školu ve svém rodišti, gymnázium v Třebíči. Studium zakončil maturitou na vyšším gymnáziu v Litomyšli. Nejprve působil jako výpomocný učitel v Jevišovicích. Od 1. září 1889 do 18. října 1890 nastoupil jako prozatímní učitel v Bítově. Na krátkou dobu odešel do Lesonic a 1. března 1902 se vrátil jako nadučitel zpět do Bítova. v roce 1921 byl jmenován ředitelem zdejší měšťanské školy. Prokázal mnoho neocenitelných zásluh škole i obci. Roku 1919 založil kroniku s názvem Kronika učitelstva, měšťanské školy v Bítově. Každý učitel do ní napsal svůj životopis. Pokud ze školy odcházel, zapsal místo svého nového působiště. Všemožně posiloval v místních lidech sebevědomí a národní hrdost. O prázdninách zřizoval ve škole turistickou ubytovnu. V létě 1902 byl pořádán na jeho návrh šestinedělní malířský kurz. Vedli jej malíř Roman Havelka a ilustrátor, profesor František Zvěřina.

Literatura:
- Nositelé kultury na Znojemsku. Znojemsko. Roč. 7, č. 14 (06.04.1966), s. 3.
- REICHARDTOVÁ, Jitka. Všechno se o Bítovu nepíše. Znojemsko. Roč. 9, č. 41 (12.10.1999), s. 2.


Fernkorn,Antonín - sochař (200. výročí narození)
* 17.03.1813 - Erfurt
+ 16.11.1878 - Vídeň

Životopis:
Autor pomníku postaveného plukovníku Kopalovi na Komenského náměstí ve Znojmě (1853).

Literatura:
- LÍBAL, Dobroslav. Znojmo : Městská památková rezervace a památky v okolí. 1. vyd. Praha : Sportovní a turistické nakl., 1961. 85 s.


Frey,Jaroslav - knihovník (30. výročí úmrtí)
* 22.05.1902 - Znojmo
+ 20.03.1983 - Znojmo

Životopis:
Absolvent gymnázia (1921), Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1921-1925) a jednoleté knihovnické školy (státní zkouška, 1926). Praktikant městské knihovny ve Znojmě, knihovník v Hodoníně a v řadě dalších míst. Majitel a vydavatel Časopisu pro psychologii a pedagogiku čtenáře (1933). V letech 1930-1952 zaměstnanec Ústřední knihovny hlavního města Prahy a od r. 1948 jejím ředitelem. Instruktor vojenských knihoven Ministerstva národní obrany (1953-1956), vedoucí knihovník pokusné knihovny v Hodonicích (od r. 1956). V r. 1962 odešel do důchodu.

Dílo:
Beletrie: Ruské a české pohádky (1946), Co bylo a co bude (1950), Pohádka o dvou bratřích (1950), Vyprávění o veliké válce (1950).
Ostatní práce: Psychologie čtenáře (1929), Základy československého knihovnictví (1932), Literární místopis Moravy a Slezska (1933), Literární místopis země České a Moravskoslezské (1938), Jak číst a co číst nejmenším dětem (1941), Jak číst českou literaturu (1947), Plán historické četby (1949), Postavy a dějiště souboru spisů A. Jiráska (1953), Knihovnická kronika (1967) aj.
Redigoval časopisy: Knihovna (Hodonín, 1926-30), Časopis pro psychologii a pedagogiku čtenáře (1933), Knihy a čtenáři (1937-1948), Čtenář (1948-1952).
Publikoval v novinách a časopisech: Časopis pro psychologii a pedagogiku, Čtenář, Pionýr, Knihovna, Knihovník, Knihy a čtenáři, Předvoj, Rudé právo, Zemědělské noviny.
Šifry: J. F. , jf.

Literatura:
- HIPŠROVÁ, Marie. Zasvětil život knihám. Znojemsko. Roč. 15, č. 27 (03.07.1974), s. 4.
- MITREGOVÁ, Miluše. Osobnosti hodonických dějin. Historie Hodonic. Břeclav : Petr Brázda, 2009. ISBN 978-80-903946-8-1. S. 117-122.
- PELECH, Jan. Jubileum knihovníka. Znojemsko. Roč. 23, č. 20 (19.05.1982), s. 4.


Hájek,Mojmír - sociolog (20. výročí úmrtí)
* 27.10.1913 - Miroslav
+ 26.03.1993 - Brno

Životopis:
Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (I. A. Bláha). V letech 1937- 1944 středoškolský profesor na gymnáziích v Ivančicích, Hlučíně a v Brně-Husovicích. Po válce krátce působil jako asistent profesora Arnošta Bláhy. Účastnil se výzkumů moravské vesnice, postavení a životního způsobu horníků. Po administrativním zákazu sociologie v roce 1948 působil jako učitel na středních a učňovských školách. V 60. letech se habilitoval ze sociologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1969 - 1978 docent Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Patřil k čelním představitelům naší průmyslové sociologie.

Dílo:
Sociologie horníka (1949), Podíl Brněnské sociologické školy na rozvoji terénního výzkumu u nás (1968) aj.

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 43 (2011), s. 11


Heinz,Jiří Antonín - sochař (315. výročí narození)
* 24.03.1698 - Svitavy
+ 22.05.1759 - Znojmo

Životopis:
První zkušenosti ve svém oboru nabyl v okruhu M. B. Brauna. Působil v Uničově a od roku 1748 ve Znojmě. V r. 1755 vstoupil do znojemského dominikánského řádu.

Dílo:
Alegorie čtyř ročních dob (klášter Hradisko u Olomouce, 1731), sousoší Oplakávání (Sv. Kopeček u Olomouce), venkovní statue (Rýžoviště, Račice, Uhřice), výzdoba pohřební kaple farního kostela (Velké Losiny), mariánský sloup (Uničov, 1743), plastická výzdoba kaple sv. Norberta (kostel v Louce, 1748) aj.

Literatura:
- JINDRÁČEK, Efrém. Umělecké a kulturní památky. Dominikánský klášter ve Znojmě. S. 46-56.
- K.F. Něco znojemské historie : Dominikánský klášter a kostel sv. Kříže. Jiří Antonín Heinz. Život farností Znojma. Č. 9 (1998), s. 4-6.


Holík,Josef - zámečník (100. výročí narození)
* 05.03.1913 - Blížkovice
+ 24.06.1942 - Brno

Životopis:
Zde chodil do obecné školy, do měšťanské v Moravských Budějovicích. Vyučil se zámečníkem u Jana Gestingera v Blížkovicích, kde také několik let pracoval. Potom pracoval dva roky u firmy LUTIN-ZIKMUND, jako soustružník Škodových závodů v Dubnici nad Váhom, nakonec v továrně na letadla Letov v Praze. Zatčen byl 8. června 1942, když byl doma na dovolené. Konfidentka Rašková se dozvěděla, že Josef Holík se několikrát setkal se Štěpánem Bouzarem v Praze. Hlásila to na gestapo do Jihlavy, které dalo příkaz četnické stanici v Blížkovicích k jeho zatčení. Po zatčení byl předán do vězení v Moravských Budějovicích, kam si pro něho gestapo za tři dni přijelo. Když ho gestapáci převáželi ještě s jinými do Jihlavy, stavili se v Želetavě a opili se. Všechny převážené delikventy pustili na svobodu. Josef se vydal pěšky zpátky do Blížkovic. U Martínkova ho zastavil četník a zjišťoval jeho totožnost. Když vypověděl, kde byl a že byl propuštěn, byl vyzván, aby šel na četnickou stanici do Lesonic. Odtud volali četníci do Jihlavy a dostali z gestapa příkaz, aby byl zadržen. Byl převezen a vyslýchán na gestapu v Jihlavě, odeslán do Brna, obviněn, že nehlásil, že se Štěpán Bouzar skrývá v Praze pod cizím jménem. To stačilo podle stanného práva okupantům k tomu, aby byl odsouzen k trestu smrti. Byl společně s Bouzarovými, Novákovými a Jiřím Láníkem popraven v Brně.

Literatura:
- KOUKAL, Ladislav. Blížkovice : Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice : JZD Družba, 1982. 55 s.


Horák,Josef - houslař (115. výročí narození)
* 07.03.1898 - Kamenné Žehrovice
+ 22.07.1976 - Znojmo

Životopis:
Vyučil se houslařem u houslařského mistra A. Bittnera v Kladně (1912-1914). V roce 1915 nastoupil vojenskou základní službu. Po vojně opět pracoval u mistra A. Bittnera. V letech 1922-1929 vyráběl a opravoval hudební nástroje u firmy Zazvonil v Kladně. V období velké hospodářské krize našel práci u poštovního úřadu. Po roce 1945 přišel do Znojma. Působil jako národní správce houslařské firmy Vilibald Kreutzinger. Od r. 1951 byl zaměstnancem Okresního průmyslového podniku. Pracoval v opravně hudebních nástrojů. Zhotovil model Stradivari a Quarneri. Používal dřevo ze Schönbachu (Lubů). Připravoval olejový lak barvy zlatočervené.

Literatura:
- Josef Horák. Neevidované materiály. Č. 623.


Hübner,Viktor - politik (175. výročí narození)
* 13.03.1838 - Brno
+ 27.04.1903 - Znojmo

Životopis:
Narozen v Brně, syn známého místního historika Antonína Hübnera, navštěvoval střední školu v Jihlavě a Znojmě, studoval právo na univerzitě ve Vídni. Po absolvování nastoupil k Okresnímu soudu ve Znojmě. Zkoušky na soudce odložil na později a mezitím působil ve znojemské advokátní kanceláři. Roku 1869 se vzdal v zájmu rodiny práce soudce a odešel do Starého Šaldorfa, kde se věnoval dědictví, které mu zanechal otec. Ten mu zanechal velký mlýn spolu se souvisejícími pozemky. Roku 1879 byl zvolen jako zástupce venkovských komunit okresu Znojmo v Moravském sněmu a mandát si udržel do roku 1897. Od roku 1882 až do své smrti patřil Hübner k rakouskému Říšskému sněmu, nejprve jako zástupce venkovských obcí Znojemska, později jako zástupce městské skupiny Znojmo, Dačice, Jemnice, Slavonice, Krumlov, Ivančice a Moravské Budějovice. Od roku 1879 působil nepřetržitě v Obecním výboru a roku 1900 byl jmenován do obecní rady. Kromě toho byl také ředitelem spořitelny. Byl členem v několika klubech - Hospodářský spolek, který mnoho let řídil, Německé sdružení pro město a zemi, Německá federace jižní Moravy, kde působil jako člen rady, Spolek německých občanů, kde působil jako správní rada. Roku 1898 Hübner vystavěl most mezi Louckým klášterem a Sedlešovicemi, ve Starém Šaldorfě postavil kamenný kříž u domu č. 45. Viktor Hübner zemřel ve Znojmě a je pohřben v rodinné hrobce na hřbitově v Louce.

Literatura:
- LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l. : J. Lang, 1998. S. 35.


Jůza,Vilém - historik umění (15. výročí úmrtí)
* 13.06.1930 - Znojmo
+ 05.03.1998 - Ostrava

Životopis:
V roce 1955 nastoupil do Slovanského muzea v Uherském Hradišti jako historik umění, posléze byl jmenován jeho ředitelem. Vypracoval zcela novou koncepci rozvoje sbírky umění. Jeho zásluhou byla získána budova bývalé vojenské zbrojnice v Otakarově ulici. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1959-62 zde vznikla Galerie Slovanského muzea. Zasloužil se o založení vlastivědného sborníku Slovácko, který vychází od roku 1959 dodnes.

Literatura:
- Vilém Jůza. Neevidované materiály. Č. 884.


Kosmák,Václav - teolog (115. výročí úmrtí)
* 05.09.1843 - Martínkov
+ 15.03.1898 - Prosiměřice

Životopis:
Vystudoval německé gymnáziu v Jihlavě a bohosloví v Brně. Po vysvěcení v roce 1866 působil v řadě jihomoravských obcí (Moravské Budějovice, Hostim, Biskupice, Tvarožná, Prosiměřice). V roce 1894 byl jmenován znojemským děkanem.

Dílo:
Několik obrázků z Kukátka (1883), Eugenie (1885), O pouti (1887), Ztracená (1891), Lidský zvěřinec (1892), Otrávená růže (1897). Přispíval do časopisů Obzor, Moravská orlice, Beseda, Náš domov, Opavský týdeník, Neuer freier Wau-Wau, Brünner Beobachter. V roce 1871 začal psát své povídky a črty z venkovského života do brněnského časopisu Hlas do rubriky Kukátko.

Literatura:
- BÍNA, Zdeněk. Václav Kosmák a jeho působení na Znojemsku. Znojemsko. Roč. 24, č. 41 (12.10.1983), s. 4.
- HLADÍK, Jaroslav. Páter Václav Kosmák. Znojemské listy. Roč. 6, č. 10 (15.03.1997), s. 4.
- KALANDROVÁ, Jitka. Homér moravského lidu Václav Kosmák. Znojemsko. Roč. 8, č. 11 (17.03.1998), s. 4.


Koukal,František - scénárista (25. výročí úmrtí)
* 28.09.1913 - Vídeň
+ 05.03.1988 - Znojmo

Životopis:
Absolvent Obchodní akademie v Třebíči. S několika profesory této školy procestoval část Afriky. V r. 1938 se podílel na výstavbě opevnění podél řeky Dyje. Po Mnichovu odešel do Prahy. Účastník Pražského povstání v r. 1945. Do Znojma se vrátil v r. 196O a stal se ředitelem Sklářských strojíren v Příměticích. Později pracoval jako referent pro obalovou techniku v Keramických závodech ve Znojmě. Zde založil lidově umělecký soubor Znojemčan. S tímto souborem se zúčastnil několikrát nahrávek v Čs. rozhlase. Od r. 1967 byl ředitelem podniku Znojemské historické vinobraní (ZHV). V r. 1973 podnik zaniká a s ním i velkolepé kulturně-historické slavnosti ZHV. V roce 1973 odešel do důchodu, ale do r. 1976, kdy probíhaly na znojemském hradě Hodokvasy, byl jejich hlavní organizátorem. V březnu r. 1997 byl jmenován čestným občanem města Znojma in memoriam.

Dílo:
Odborná literatura: Tavený čedič a jeho praktické využití.
Scénáře: Znojemské historické vinobraní (1966-1973), Královské hodokvasy s českým králem Přemyslem Otakarem II. s rytířskou obsluhou na koních, Znojemské hodokvasy s Hynkem Suchým Čertem aj.
Hudebně satirická pásma: Dobře je mi na Znojemi (umělecký soubor Znojemčan, premiéra 1964) a Pod znojemským sluncem.

Literatura:
- CHAF. František Koukal byl víc než jen zakladatel vinobraní. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 26 (22.06.2009), s. 6.
- STŘECHA, František. Ferry Koukal a znojemské vinobraní I. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 40 (06.10.2003), s. 5.
- ŽÁK, Petr. První byl Fery.... Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 9 (03.03.2003), s. 5. s.


Láník,Jiří - zámečník (100. výročí narození)
* 03.03.1913 - Vídeň
+ 24.06.1942 - Brno

Životopis:
Obecnou školu navštěvoval v Blížkovicích, měšťanskou v Šumné, dva ročníky obchodní školy v Moravských Budějovicích. Vyučil se zámečníkem u firmy Gestinger v Blížkovicích, kde také až do nastoupení vojenské služby pracoval. V armádě zůstal jako délesloužící. Po obsazení republiky okupanty pracoval nějakou dobu jako cestář, pak v Praze jako kancelářský pracovník u Statistického úřadu až do svého zatčení. Se Štěpánem Bouzarem byli velcí kamarádi a přátelé. Proto mu pomohl obstarat v Praze zaměstnání, falešné doklady a spojení s rodiči a příbuznými. Několik dní po zatčení Bouzarových a Novákových přijel domů na návštěvu a když se od bratra Karla dozvěděl, co se stalo, šel ještě večer pěšky do Mor. Budějovic na rychlík, aby se co nejdříve vrátil do Prahy a Štěpána varoval. V Jihlavě byl ale gestapáky očekáván na nádraží a zatčen. Byl vyslýchán a vězněn na gestapu v Jihlavě, převezen do Brna, obviněn z napomáhání lidem nepřátelským Říši. Stanným soudem byl odsouzen k trestu smrti a spolu s Bouzarovými a Novákovými dne 24. června 1942 v Brně popraven.

Literatura:
- KOUKAL, Ladislav. Blížkovice : Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice : JZD Družba, 1982. 55 s.


Latzl,Benedikt - varhanář (195. výročí narození)
* 17.03.1818 - Prostějov
+ 08.03.1884 - Znojmo

Životopis:
Narodil se jako syn tabatěrkáře Martina Latzla a jeho ženy Mariany, rozené Kameníčkové. V polovině čtyřicátých let se vyučil u Ignáce Reinolda ve Znojmě a po jeho smrti si vzal 9. 8. 1853 vdovu Antonii za ženu, přestože byla o devět let starší než on. S ní také vyženil i Reinoldův dům. Zemřel ve Znojmě na zápal plic.

Dílo:
Varhany stavěl a opravoval nejen na jižní Moravě, ale též v Dolním Rakousku. Stavěl dobré varhany převážně pro malé venkovské kostely, a jen málokdy se mu naskytla možnost postavit dvoumanuálový nástroj. Prospektové píšťaly svých varhan zdobíval výstupky ve tvaru kříže podobně jako a. Richter a Výmola st. Řezby nad píšťalami v jeho varhanách připodobňují síťovinu na tmavém pozadí. Postavil např. varhany v Niedernondorfu (1854), v Mašovicích (1860), v Kirchbachu (1870), v Žeroucích (1872), ve Staré Říši (1874). Do současnosti se v kostele Zasnoubení Panny Marie dochovaly jednomanuálové varhany s deseti rejstříky. Podle zápisu v obecní kronice tento nástroj postavil v roce 1870 znojemský varhanář Benedikt Latzl nákladem 720 zl. Mají 8 registrů a jednu klaviaturu.

Literatura:
- Benedikt Latzl [online]. [cit. 2012-01-26]. Dostupné na: <http://www.varhany.net/zivotopis.php?idv=131366>.


Lebloch,Josef - pedagog (45. výročí úmrtí)
* 14.02.1898 - ?
+ 07.03.1968 - Znojmo

Životopis:
Josef Lebloch byl učitel s velkou láskou k divadlu. Věnoval se mu zcela programově a na vysoké odborné úrovni, neboť neustále studoval jeho historii, teorii, kterou pak uváděl do praxe. V amatérském prostředí byl ojedinělý zjev - režisér teoretik. Za svůj život shromáždil obrovskou odbornou divadelní knihovnu, již po jeho smrti věnovala jeho dcera Jihomoravskému divadlu ve Znojmě. Tam se také jako dramaturg a režisér věnoval především činohře, jeho doménou byla česká klasika (Tyl, Jirásek), v Sokole vybudoval i loutkové divadlo, jehož byl principálem. Už v padesátých letech min. století se stal předsedou okresního poradního sboru pro divadlo při tehdejším Domě osvěty ve Znojmě, v polovině 60. let byl členem i Krajského poradního sboru při KKS v Brně. Zastával na svou dobu moderní divadelní názor, svou autoritou jej dovedl uplatnit v hodnocení jak profesionálního, tak amatérského divadla.

Literatura:
- Josef Lebloch [online]. [cit. 2012-01-26]. Dostupné na: <http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=4873>.


Melkus,Rudolf - geometr (105. výročí narození)
* 04.03.1908 - Vídeň
+ 30.09.1941 - Brno

Životopis:
Narodil se v rodině vídeňských Čechů. Navštěvoval ve Vídni českou školu Komenského. Uprostřed l. světové války se Melkusovi přestěhovali do Znojma. Po absolvování znojemského gymnázia v roce 1929 pracoval jako úředník na měřičském úřadě města Znojma. V roce 1939 byl nacisty uvězněn a odvezen do Vídně, ale za půl roku byl propuštěn. Odstěhoval se s rodinou do Brna, kde pracoval na městském úřadě. Zapojil se do podzemního hnutí. Na základě udání v roce 1941 zatčen a uvězněn v Kounicových kolejích a v září téhož roku popraven. Dne 28. října 1946 byl vyznamenán nejvyšší skautskou poctou Junáckým křížem za vlast, zlatým stupněm. Na jeho počest byla ve Znojmě přejmenována bývalá ulice Vrbkova ve čtvrti Marešov na ulici Melkusova.

Dílo:
Zpracoval a nakreslil první český plán města Znojma v nástěnném formátu, který v šestibarevném provedení vydalo knihkupectví A. Kloudy ve Znojmě. Ve spolupráci s tehdejším předsedou Klubu turistů, ředitelem měšťanské školy K. Zobalem, zpracoval turistického průvodce Podyjím, nakreslil mapu středního a horního Podyjí se značenými turistickými stezkami.

Literatura:
- LÁTOVÁ, Milada. Oldskauti a trempové Podyjí : Rudolf Melkus. Znojemské listy. Roč. 4, č. 24 (24.06.1995), s. 5.
- ŠABACKÝ, Josef. Osudy znojemských skautů. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 34 (2011), s. 13.


Mörtl,Michael - keramik (135. výročí narození)
* 30.03.1878 - Fürnitz
+ 12.04.1938 - Karlovy Vary

Životopis:
Pedagog na Odborné keramické škole Znojmo (1908-1923). Absolvent Odborné školy dřevařské a Umělecko průmyslové školy Vídeň. Po příchodu do Karlových Varů pracoval v oboru porcelánové plastiky.

Dílo:
Porcelánové plastiky: Dívka po koupeli, sv. Krištof, Jelen, Skupina ryb aj.

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 14 (29.03.2010), s. 11.


Navrkal,Josef - Mons. (10. výročí úmrtí)
* 25.01.1912 - Vídeň
+ 15.03.2003 - Lechovice

Životopis:
S rodiči se po vzniku Československa odstěhoval z Vídně do Znojma, kde také vystudoval gymnázium. Poté studoval teologii v Brně, kde byl 5. 7. 1936 vysvěcen na kněze. Po vysvěcení působil jako vikář u sv. Václava v Mikulově na Moravě a v kostele Svatých Janů současně vedl duchovní správu. Po okupaci Mikulova byl v letech 1938-1939 ustanoven kaplanem v Modřicích u Brna, kde nastoupil základní vojenskou službu. Od dubna 1939 byl administrátorem na Moravci u Nového Města na Moravě. Později byl ustanoven kooperátorem v Mutěnicích u Hodonína, kde působil až do roku 1942. Od srpna 1942 byl ustanoven 3. vikářem při biskupské katedrále v Brně a roku 1946 byl jmenován 1. vikářem a správcem dómu v Brně. V letech 1949-1950 byl půl roku ve vyšetřovací vazbě a v květnu 1950 propuštěn bez soudu a bez amnestie. Úřad a funkce zastával až do roku 1954, kdy byl státními úřady ohodnocen jako nespolehlivý a ustanoven administrátorem fary v Hodonicích. Zde působil až do srpna 1957, kdy byl vzat státní bezpečností do vazby a v listopadu téhož roku odsouzen na tři a půl roku odnětí svobody a ke ztrátě občanských práv na 6 let pro podvracení republiky. Dne 9. 5. 1960 mu byla udělena amnestie s připomínkou, že se nemůže vrátit ke svému původnímu povolání. Pracoval tedy 2 měsíce ve Znojemské keramice, pak 5 měsíců jako vařič a po úrazu jako skladový dělník ve Frutě. Po sezóně byl propuštěn a po měsíci přijat jako skladník ČSAO, kde působil až do roku 1969. Po rozvázání pracovního poměru byl ustanoven administrátorem v Olbramkostele, když už předtím téměř tři roky vypomáhal v duchovní správě v Popicích, Konicích, Prosiměřicích a Únanově každou neděli bohoslužbami a kázáním. Církevně byl vyvázán z duchovní správy v Olbramkostele a od 1. 4. 1978 mu byla, jako důchodci, za místo pobytu určena prázdná fara ve Starém Hobzí. 1. 6. 1978 mu byl udělen státní souhlas k výpomoci v duchovní správě ve Starém Hobzí, kterou vykonával až do roku 1993. Posledních 10 let sloužil Josef Navrkal jako farář a duchovní správce sester III. řádu sv. Františka v Lechovicích. 16. 1. 2000 byl jmenován kaplanem Jeho svátosti, s možností užívat titul Monsignor. Mons. Josef Navrkal zemřel 15. 3. 2003 ve věku 91 let a poslední rozloučení se uskutečnilo 22. 3. 2003 v chrámu Nalezení sv. Kříže ve Znojmě.

Literatura:
- LAZÁREK, O. Služebník dobrý a věrný Mons. Josef Navrkal. Život farností Znojma. Č. 1 (2012), s. 7-9.
- Mitregová, Miluše. Osobnosti hodonických dějin. Historie Hodonic. Břeclav : Petr Brázda, 2009. ISBN 978-80-903946-8-1. S. 117-122.
- NOVÁK, Pavel Kryštof. Poslední z ročníku. Znojemsko. Roč. 13, č. 12 (25.03.2003), s. 5.


Novák,Josef - kouzelník (100. výročí narození)
* 18.03.1913 - Kloboučky
+ 03.07.1982 - Znojmo

Životopis:
Holič Jožka Novák vystupoval pod uměleckým jménem Gaston. V roce 1956 získal první cenu v soutěži o Putovní pohár KMK. Jeho asistentkou se stala manželka Jiřina. Předváděli spolu pestrou škálu triků, které diváky pobavily. Byl nejen dobrý kouzelník, ale i vypravěč různých historek a vtipů.

Literatura:
- NEVRKLA, Ladislav. Lidé, na které se nezapomíná… Noviny Niva. 2002 (č. 4), s. 10.


Odstrčil,Mořic - MUDr. (170. výročí narození)
* 02.03.1843 - Bezděčí
+ 17.06.1923 - Moravský Krumlov

Životopis:
Narodil se jako prvorozený syn Matěje Odstrčila, hospodáře a rolníka. Vystudoval gymnázium v Moravské Třebové, později pokračoval v Brně, kde maturoval roku 1866. V oktávě šťastně překonal infekci břišního tyfu. V době této infekce bylo v Brně málo lékařů a snad i toto přispělo k jeho rozhodnutí studovat medicínu. Po válce roku 1866 odešel nejprve na lékařskou fakultu do Vídně, po roce přešel do Prahy, kde 1871 promoval. V okresním městě Moravský Krumlov se jako praktický lékař usadil počátkem května 1872. Vykonával tu službu jako lékař obvodní, městský, železniční, soudní, panský a později i státní okresní. Od počátku stál v čele českého hnutí a českého společenského života v městě a v okolí. Byl spoluzakladatelem a dlouholetým předsedou Besedy moravskokrumlovské. Později spoluzaložil místní odbor Ústřední matice školské a v roce 1908 byl zvolen prvním předsedou Matice moravskokrumlovské. V roce 1892 se podílel na založení místního Sokola. Ve všech jeho aktivitách mu byla oporou žena Leontina. K uctění památky manželů Odstrčilových byla roku 1924 odhalena pamětní bronzová deska. Za II. světové války však byla odstraněna a zničena. V roce 1960 byla pamětní deska obnovena, po MUDr. Odstrčilovi byla pojmenována přilehlá ulice. V zámku je umístěna malá expozice - pracovna MUDr. Odstrčila.

Literatura:
- GRUNOVÁ, Eva. Osobnosti českého školství a vlastenecké spolky v Moravském Krumlově. Ke stému jubileu české měšťanky v Moravském Krumlově. Moravský Krumlov : Základní škola, 2009. S. 87-93.


Paulsen,Rudolf - antropolog (120. výročí narození)
* 25.03.1893 - Znojmo
+ ?

Životopis:
Studoval ve Vídni antropologii, etnologii, prehistorii, starověké dějiny a numismatiku. Habilitoval v Erlangenu, kde založil Ústav pro pravěk a ranou historii a vyučoval na univerzitách ve Würzburgu, Norimberku a Grazu. Studoval keltsko-iberskou kulturu na severu a jihu Španělska a prováděl vykopávky v Korutanech, ve východních Alpách, na Balkáně a ve Francii. Byl členem Rakouského archeologického ústavu ve Vídni, Německého archeologického institutu v Berlíně, Španělské společnosti pro antropologii, etnologii a prehistorii v Madridu a Francouzské společnosti numismatiky v Paříži. Byl také profesorem prehistorie na univerzitě ve Vídni.

Literatura:
- Materiály MěK.


Pittel,Adolf - továrník (175. výročí narození)
* 17.03.1838 - Josefov
+ 06.01.1900 - Vídeň

Životopis:
Absolvent Vojenské akademie ve Znojmě (Loucký klášter).

Literatura:
- Adolf Pittel [online]. [cit. 2012-02-01]. Dostupné na: <http://de.wikipedia.org/wiki/Adolph_von_Pittel>.


Pokorný,Bohumír - pedagog (45. výročí úmrtí)
* 08.11.1877 - Pavlice
+ 13.03.1968 - Jihlava

Životopis:
Byl hudebním skladatelem, ředitelem kůru a folkloristou. Studoval tři roky hru na varhany na Varhanické škole v Brně ve třídě Leoše Janáčka. Po ukončení studií přijal místo ředitele kůru v Jaroměřicích n. R. a poté odešel do Telče, kde působil jako ředitel kůru neuvěřitelných padesát let. V Telči se aktivně podílel na tamním kulturním dění. Jako sbormistr spolku Smetana nastudoval i Smetanovu operu Hubička. Bohumír Pokorný byl ovšem i významným folkloristou. Vydal několik sbírek slováckých a slovenských lidových písní, které vyšly tiskem, a získali značnou popularitu. Je také autorem oficiální úpravy Uruguayské národní hymny.

Dílo:
Zpěvem k srdci.

Literatura:
- Bohumír Pokorný. Neevidované materiály. Č. 761.


Pospíchal,Karel Alexandr - generálmajor (100. výročí narození)
* 23.03.1913 - Dačice
+ 07.07.2006 - Londýn

Životopis:
Po vyučení pracoval ve firmě Baťa, kterou zastupoval obchodně i na Dálném východě. Týden před vypuknutím druhé světové války pobýval služebně ve Francii. Po její okupaci v roce 1940 odjel do Anglie. Zde absolvoval leteckou školu pro dvoumotorová letadla a posléze nastoupil do známé 311. bombardovací perutě českých letců v Británii. Stal se velitelem letounu Liberator. Patřil do letecké posádky, ve které bojoval znojemský rodák Josef Košťál. Po těžkém zranění ležel řadu měsíců ve Skotsku a zbytek války strávil v Londýně. Zůstal natrvalo v Anglii, kde žije dosud. Poprvé navštívil Československo v roce 1961 a po roce 1989 v roce 1995. Je jednatelem Svazu letců Svobodného Československa a členem Československé obce legionářské v zahraničí. V Londýně v roce 1990 navrhl pamětní medaile pro naše letce v Anglii. Je nositelem pěti válečných křížů, tří medailí za chrabrost a řady ocenění za zásluhy.

Literatura:
- ALEXA, V. Bojovali za vlast : Generál Karel Alexander Pospíchal. Znojemské listy. Roč. 7, č. 15 (16.04.1998), s. 3.
- MP. Obrázky z historie : Generálmajor Karel Pospíchal. Nové Znojemské listy. Roč. 1, č. 13 (05.09.1997), s. 4.
- XA. Generál Karel Pospíchal na radnici. Znojemské listy. Roč. 9, č. 18 (21.09.2000), s. 3.


Postl,Karl Anton - spisovatel (220. výročí narození)
* 03.03.1793 - Popice
+ 26.05.1864 - Solothurn

Životopis:
Absolvent znojemského gymnázia (1803-1807). V r. 1813 vstoupil do řádu Křížovníků s červenou hvězdou a v následujícím roce složil klášterní slib. Vystudoval teologii a byl v r. 1816 vysvěcen na kněze. Stal se tajemníkem řádu. V r. 1823 odjel do Vídně, kde se ucházel o místo dvorního sekretáře řádu. Tam však nebyl úspěšný a od té doby o Postlovi už nikdo neslyšel. Na podzim r. 1923 přijel do Ameriky. Změnil si jméno na Charles Sealsfield. Po třech letech pobytu v USA získal americké státní občanství. Pracoval jako žurnalista v New Yorku, pak v Paříži a v Londýně. Procestoval jihozápadní státy Ameriky, které se staly dějištěm jeho pozdějších románů. V r. 1832 se natrvalo usadil v Solothurnu (Švýcarsko). Teprve po jeho smrti vyšlo najevo z jeho závěti, v níž odkazoval své jmění příbuzným v Popicích, že Sealsfield je totožný se zmizelým Postlem. V r. 1881 mu byl na dolním nádvoří hradu ve Znojmě postaven pomník. Kameninová replika pomníku stojí též v horní části Husových sadů. Na rodném domě v Popicích se nachází pamětní deska, instalována v r. 1984. Další památkou je Sealsfieldův kámen nad meandrem Dyje. Jeho 150. výročí narození bylo ve Znojmě vzpomenuto příležitostným razítkem - dne 3. 3. 1943. V roce 2002 se město Znojmo stalo členem Mezinárodní společnosti Charlese Sealsfielda.

Dílo:
O demokracii v Americe, Kniha o kajutě, Rakousko jaké je, Tokeah aneb Bílá růže, Místodržitel a šlechta, Jih a sever (3 svazky), Obrazy ze západní polokoule (6 svazků) aj.

Literatura:
- HORÁK, Petr. Karl Postl jako politický publicista. Jižní Morava. Roč. 24 (1988), s. 55-65.
- NOVÁK, Pavel Kryštof. Synu Rakouska a občane Ameriky. Znojemsko. Roč. 3, č. 9 (03.03.1993), s. 2.
- SVOBODA, J. Charles Sealsfield : moravský Traven. Podyjí-Land an der Thaya. Roč. 2, č. 2 (1992), s. 6.


Přeček,František - středoškolský učitel (120. výročí narození)
* 15.03.1893 - Kroměříž
+ ?

Životopis:
Profesor kreslení a krajinář. Studoval architekturu a profesuru kreslení na ČVUT v Praze a malbu u profesorů V. Nechleby a J. Preislera na AVU v Praze (1916-1919). Působil jako středoškolský profesor kreslení ve Znojmě a Brně. Věnoval se krajinomalbě, motivy ke svým obrazům krajin čerpal z Beskyd, okolí Znojma a Českomoravské vrchoviny. Zabýval se rovněž portrétní malbou, maloval zátiší a kytice. Účastnil se výstav pořádaných Kulturní radou v Brně, brněnských výstav akademických malířů profesorů a např. výstavy Český národ Rudé armádě.

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 11 (08.03.2010), s. 11.


Rainer,Paul - spisovatel (75. výročí úmrtí)
* 10.08.1885 - San Candido (Itálie)
+ 02.03.1938 - Liberec

Životopis:
Syn podnikatele byl nejmladší z devíti dětí. Studoval na gymnáziu Stella Matutina ve Feldkirchu. Na přání otce měl být obchodník. Po promoci v roce 1911 šel učit nejprve do Vídně, poté do Znojma. Roku 1914 skončil v Liberci jako ředitel státní školy.

Literatura:
- Materiály MěK.


Roupec,Antonín - legionář (125. výročí narození)
* 28.03.1888 - Ratibořice
+ 31.03.1946 - Moravské Budějovice

Životopis:
Dne 1. září 1921 byl ustanoven řídícím učitelem v Blížkovicích, kde působil 28 let. Byl francouzským legionářem, nadporučíkem v záloze a kulturním pracovníkem, starostou Ústředního spolku jednot učitelských v Brně a náměstek starosty Svazu čs. učitelstva v Praze. Za války byl zapojen do odboje Obrana národa. Zorganizoval ilegální odbojovou skupinu Obrany národa v okrese Moravské Budějovice, v Jemnici, Hrotovicích a v Moravském Krumlově. Za svou činnost byl zatčen a uvězněn. Po osvobození se vrátil do Moravských Budějovic. Čestný občan Blížkovic.

Literatura:
- KOUKAL, Ladislav. Blížkovice : Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice : JZD Družba, 1982. 55 s.


Schneider,Fritz - ředitel (150. výročí narození)
* 10.03.1863 - Brašov vSedmihradsku
+ ?

Životopis:
Ředitel Zemské rolnické a vinařské školy ve Znojmě, předseda Zalesňovacího a okrašlovacího spolku v letech 1902-1905.

Literatura:
- Materiály MěK.


Sobotka,Josef - JUDr. (140. výročí narození)
* 26.03.1873 - Černíkovice
+ 07.11.1942 - Praha

Životopis:
Vystudoval právnickou fakultu české univerzity v Praze. Po promoci v roce 1898 působil nejdříve u pražského magistrátu, poté u okresního hejtmanství v Moravském Krumlově a Přerově. V letech 1902-1906 byl úředníkem českého místodržitelství v Praze a v letech 1906-1918 pracoval jako úředník a později jako ministerský rada na ministerstvu vnitra ve Vídni. Po vzniku Československa pomáhal organizovat české ministerstvo vnitra v Praze, kde působil od roku 1919 jako sekční rada a od roku 1926 prezidiální šéf. V letech 1933-1939 byl zemským prezidentem v Čechách.

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 45 (01.11.2010), s. 11.


Srdínková,Zdeňka - učitelka (105. výročí narození)
* 12.03.1908 - Olomouc
+ 27.12.1995 - Praha

Životopis:
Narodila se v Olomouci, kde také v roce 1926 maturovala na tamním Slovanském gymnáziu. Po studiích tělesné výchovy a jazyka francouzského na Masarykově univerzitě v Brně a Karlově univerzitě v Praze působila krátce na reálném gymnáziu v Ivančicích. Roku 1932 byla přeložena na znojemské reálné gymnázium, zde již působil její budoucí manžel prof. Jaroslav Srdínko. Spojovala je nejen láska k francouzskému jazyku, ale také zájem o sport a tělovýchovu: oba pracovali aktivně v místním Sokole. Paní profesorka Srdínková má spolu s prof. Jahodou největší zásluhu na tom, že se znojemské gymnázium stalo vítězem IV. středoškolských her v Praze v roce 1937. V posledních dnech před okupací se manželé Srdínkovi stěhují se svým dvouletým synem do vnitrozemí. Profesorka Srdínková dostává místo na gymnáziu v Třebíči, její manžel v Benešově. Po válce se usazují v Praze, kde oba vyučují až do svého odchodu do důchodu. Paní profesorka Srdínková se celý život aktivně věnovala tělovýchově, v posledních letech života se zapojila do obnovy Sokola.

Literatura:
- Zdeňka Srdínková. Neevidované materiály. Č. 819.


Staroštík,Josef - kronikář (105. výročí narození)
* 16.03.1908 - Unčovice
+ 12.03.1994 - ?

Životopis:
Začal studovat reálné gymnázium v Litovli, ale studia musel přerušit. Několik let pracoval jako dělník. V r. 1930 se přihlásil na jednoroční mlékárenskou praxi do želetavské mlékárny. Poté přijat do mlékárenské školy v Kroměříži. Po absolvování nastoupil jako vedoucí výroby do soukromé mlékárny na Českobrodsku v Čechách. V r. 1937 odešel do Prahy, pracoval v mlékárenském ústředí. Zástupce vedoucího výrobního oddělení Svazu pro mléko a tuky (1946-1947) a později jeho vedoucí. Ředitel mlékárenského závodu v Moravském Krumlově (1948-1970).

Dílo:
Zakladatel periodického městského časopisu Moravskokrumlovský zpravodaj (1971). Téhož roku se ujal zpracování městské kroniky, kterou v Moravském Krumlově po ztrátě původní kroniky v r. 1945 nikdo nevedl. Kronikářem byl 16 let. Zaznamenával události tak, aby se zápisy staly pravdivým obrazem života společnosti, v níž nejsou jen samé úspěchy, ale i problémy, jak je život s sebou přináší. Proto jsou jeho záznamy cenným pramenem pro místní historiky. Od r. 1974 řídil a spravoval Zámeckou galerii Alfonse Muchy. Věnoval se také výtvarnictví. Své ilustrace uplatňoval nejen v kronice města a v městském zpravodaji, ale pořádal i výstavy svých obrazů.

Literatura:
- BÍNA, Zdeněk. Josef Staroštík, bývalý kronikář města Moravský Krumlov, osmdesátiletý. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1988. (1989), s. 130-131.
- NOVÁK, Pavel. Na návštěvě u Josefa Staroštíka. Znojemsko. Roč. 25, č. 32 (08.08.1984), s. 4.


Vacek,Pavel - spisovatel (40. výročí úmrtí)
* 08.07.1905 - Únanov
+ 03.1973 - Prostějov

Životopis:
Absolvent čtyř ročníků znojemského gymnázia. Poté pracoval v keramickém závodě v Kravsku. Po vojenské službě působil nějaký čas na severu Čech (Hradec Králové), kde napsal a vydal řadu knih. Po obsazení pohraničí odešel do Prostějova.

Dílo:
Příboj, Bouře mládí, Olověný déšť, Dvoje spojení, Zelené prokletí, Propast, Soumrak duší, Obecní mesiáš, Modrý plamen, Černá tůň, Stříbrná noc - děj se odehrává v okolí Plavče. "Díky dokonalé znalosti postav, jejich osudů i prostředí, se mu podařilo vytvořit dobrou a vkusnou lidovou četbu, která zaujme poměrně jednoduchým, ale dramatickým dějem, a k jejímž přednostem patří i poetické líčení přírody a jejich proměn."(Citace Svoboda, J.: Před čtvrtstoletím zemřel spisovatel Pavel Vacek. Znojemsko, 27.1.1998).

Literatura:
- JS. Před čtvrtstoletím zemřel spisovatel Pavel Vacek. Znojemsko. Roč. 8, č. 4 (27.01.1998), s. 3.


Viklický,Karel - protifašistický bojovník (70. výročí úmrtí)
* 1905 - Šatov
+ 23.03.1943 - Brno

Životopis:
Komunista a účastník antifašistického odboje na Znojemsku. Byl popraven.

Literatura:
- JELÍNEK, Rudolf. Komunista Karel Viklický. Za svobodu vlasti. Znojmo : OV ČSPB, 1976. S. 9-11.


Wagner,Hans - učitel (120. výročí narození)
* 03.03.1893 - Lechovice
+ 17.03.1984 - Vídeň

Životopis:
Pocházel ze zemědělské rodiny. Otec byl farmář a starosta Lechovic, 1905-1918 člen parlamentu Moravy a 1907-1918 člen rakouského císařského parlamentu. Hans Wagner navštěvoval gymnázium ve Znojmě a přípravu učitelů v Hollabrunnu. Poté pracoval na různých školách na jižní Moravě. V roce 1914 byl povolán do vojenské služby, kde byl dvakrát těžce raněn. V listopadu 1918 se vrátil zpátky domů. Byl zatčen, odsouzen k trestu odnětí svobody a propuštěn ze školy. Po připojení Sudet k říši v letech 1939-1942 se stal farmářem a v roce 1945 začal učit v Boroticích.

Literatura:
- Hans Wagner [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné na: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Hans_Wagner_(politik_BdL)>.


Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.