Pamětník
Červen 2020
- Zobrazení: 0
Jupiter Katz
Specialista: přízraky všeho druhu, vaření a chaos.
Heslo: Kdo uklízí, je jenom líný hledat!
Vicky Schneiderová
Specialista na: koně, řešení hádanek a staré stavby, v nichž se skrývají různá tajemství.
Heslo: Proč na konci kapesného zbývá ještě tolik měsíce?
Nick Schneider
Specialista: legrácky, sport, bláznivé nápady a zlobení starší sestry.
Heslo: Kdo se směje naposled, ten má dlouhé vedení.
Výročí červen 2020
- Zobrazení: 0
Zdeněk Adla – 110 výroční narození* 1. 6. 1910
† 29. 8. 1990
Český spisovatel, novinář, knižní grafik a ilustrátor. Byl dlouholetým šéfredaktorem časopisu Mateřídouška. Mezi jeho knihy patří například Pejskovy pohádky, Koukej bráško, Můj prolhaný kůň, Obrázky českých dějin…
Adolf Born – 90. výroční narození * 12. 6. 1930
† 22. 5. 2016
Český malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista a kostýmní výtvarník. Jeho nejznámější díla zahrnují ilustrace knih od Miloše Macourka (Mach a Šebestová, Žofka), Julese Verna (Trosečník z Cynthie), A. Dumase staršího (Tři mušketýři), Vojtěcha Steklače (série Boříkovy lapálie) a jiné.
Antoine de Saint-Exupéry – 120. výročí narození* 29. 6. 1900
† 31. 7. 1944
Byl francouzský spisovatel, letec, často je považován také za filozofa a humanistu. Mezi jeho nejznámější dílo patří Malý princ.
Červen
- Zobrazení: 0
1. 6. Mezinárodní den dětí
2. 6. Mezinárodní den čistého ovzduší
5. 6. Světový den životního prostředí
5. 6. Mezinárodní den ptačího zpěvu
8. 6. Mezinárodní den oceánů
10. 6. Významný den ČR – Vyhlazení obce Lidice 1942
14. 6. Světový den dárců krve
17. 6. Den otců
21. 6. Evropský den hudby
21. 6. Mezinárodní den trpaslíků
23. 6. Mezinárodní olympijský den
23. 6. Světový den házené
27. 6. Světový den rybářství
Květen
- Zobrazení: 1
1. 5. Svátek práce
2. 5. Světový den ptačího zpěvu
3. 5. Den Slunce
4. 5. Den hasičů
8. 5. Den vítězství (1945) - Státní svátek
10. 5. Den matek
15. 5. Mezinárodní den rodiny
18. 5. Mezinárodní den muzeí
20. 5. Mezinárodní den stepu
24. 5. Evropský den parků
23. 5. Světový den želv
25. 5. Ručníkový den
28. 5. Mezinárodní den počítačů
28. 5. Den koní
30. 5. Svátek sousedů
31. 5. Světový den bez tabáku
31. 5. Den otevírání studánek
Den vítězství 1945 - 75 let
- Zobrazení: 0
Byl jeden člověk, jmenoval se, řekněme, Pokštefl. Chodil před válkou na gymnasium, dokonce klasické, domníval se tudíž, že smyslem života je ono slavné carpe diem. Jiné latinské přísloví si nepamatoval, ale ze dne si utrhl, co se dalo. Rozptyloval se snadno a bujně na cizí účet; jeho záliba byla volat neznámé lidi telefonem a dělat si z nich známá šprťouchlata. Zvláště si zasedl ten mladík na majitele telefonního přístroje číslo to a to. Jmenoval se Eduard Kohoutek a byl, jak se tehdy říkalo, soukromník. Týden co týden se v pátek ve tři hodiny konal tento telefonní hovor.
„Dobrý den! Dobrý den. Je prosím doma pan Slepička?“ „O, nikoliv!“ odpovídal kultivovaný hlas po krátkém odmlčení, „u telefonu Eduard Kohoutek.“ „Tak Slepička není doma?“ říkával pokaždé s novým úžasem student. „A snesla vám včera vajíčko?“ „Nikoliv, nesnesla,“ odpovídal klidný, zdvořilý hlas. „Máte rád vajíčka, studente?“ „Vejce z duše nenávidím,“ pravil mladík. „Tak to bude asi omyl.“Zavěsil a pak se celý týden těšil, že zase zavolá pana Kohoutka, v pátek ve tři hodiny odpoledne, a bude chtít pana Slepičku.
Pan Eduard Kohoutek byl vždycky stejně přívětivý a sonorní. Neříkal dacane nebo chytráku nebo, což je ještě horší, mladý muži. Sluchátko pokládal decentně.
Student žil, a tudíž stárl. Úspěšně proklouzl pubertou, dozráváním a nakonec zkouškou dospělosti i imatrikulací na fakultě. Hlas se mu ustálil v sytý baryton, dokonce okouzlující. Každé ráno se holil.
Svět, který s ním částečně počítal pro neznámé cíle, pokračoval ve svém nezávislém vývoji. Spadly na něj první bomby, to bylo v Polsku.
Pak přišel 17. listopad 1939 a pan Kohoutek čekal v pátek ve tři hodiny marně. Stručně řečeno, z koncentráku se nedalo telefonovat. Tak se ten mladý muž alespoň v tomhle směru polepšil. Co se s ním všechno stalo, to je jiná povídka anebo román. Trochu měl štěstí, kapánek se v tom naučil chodit, a vůbec, byl to takový neřád. Přežil to. A když se vrátil do Prahy, bylo to jedenáctého května, pátek, za deset minut tři. Řekl si. - Než bych si vymyslel, jak znovu začínat… stejně nic nevymyslím… než bych si tím lámal hlavu, začnu tím, že zavolám pana Kohoutka. Je to jediné číslo, které si pamatuju. Zašel tedy do malé osamělé budky, ještě byla šedivá z války. Ruka se mu třásla, s tím se už nedalo nic dělat. Na tváři se mu objevil výraz oné poťouchlé bujnosti a zlomyslného potěšení. Vytočil číslo.
„Dobrý den,“ řekl. Dobrý den. Je prosím doma pan Slepička?“ řekl, a málem se rozplakal. Na druhé straně někdo dlouho mlčel. Pak řekl: „Tak ty žiješ, uličníku? No, to je báječné.“ „Žiju, pane Kohoutku,“ řekl bývalý student. V tu chvíli pocítil, že do něho skutečně vstupuje život. Pocítil to zvýšeným tepem a radostí až k zalknutí. Uslyšel zpívat své tělo. „Musíte tam přece mít někde slepičku,“ řekl. Nesnesla vám včera k snídani vajíčko?“ „Ale snesla, snesla,“ pravil starý pan Kohoutek. Včera snesla mrcha. Krásné bílé vajíčko. Přijďte si na ně, pane uličník, uvařím vám je naměkko.“ A to je vlastně všechno, ale kdoví?
Vzpomínky na velkého pohádkáře
- Zobrazení: 0
Když mu bylo 30 let, začal psát pohádky. Ani on ani žádný z jeho přátel netušili, že je možné si získat světovou slávu psaním pohádek. Byl brzy překvapen, jaký ohlas jeho pohádky vzbudily.
Přinášely a stále přináší radost nejen dětem, ale i dospělým. Jeho pohádky znají děti na celém světě. Napsal jich 156.
Představte si děti, že tento slavný pohádkář projížděl naším městem. Bylo to v roce 1834, jel z Vídně přes Znojmo do Prahy. Zaujal ho Loucký klášter. O několik let později opět projížděl Znojmem /1841/ a při druhé cestě si do svého deníku zaznamenal – Znojmo má velkou věž s osmi menšími kolem a pod ní na náměstí se konají trhy.
Zemřel v 70 letech 4. srpna v roce 1875. (současník naší Boženy Němcové).
 |
 |
 |
 |
 |
 |
  |
||
 |
 |
 |
  |
||
 |
 |
 |
Listopad
- Zobrazení: 8
1. 11. Svátek Všech svatých
2. 11. Památka zesnulých
5. 11. Mezinárodní den romského jazyka
13. 11. Mezinárodní den nevidomých
13. 11. Světový den laskavosti
14. 11. Den bez aut
16. 11. Mezinárodní den tolerance
17. 11. Státní svátek – Den boje za svobodu a demokracii
17. 11. Mezinárodní den studenstva
17. 11. Mezinárodní nekuřácký den
19. 11. Světový den toalet
20. 11. Světový den dětí
21. 11. Světový den pozdravů
21. 11. Světový den televize
25. 11. Mezinárodní den bez nákupů
Říjen
- Zobrazení: 9
1. 10. Světový den cyklistiky
1. 10. Mezinárodní den seniorů
1. 10. Mezinárodní den hudby
4. 10. Mezinárodní den zvířat
5. 10. Světový den učitelů
5. 10. Mezinárodní den úsměvu
7. 10. Světový den dětí
9. 10. Světový den pošty (od roku 1874)
10. 10. Světový den zraku
15. 10. Den bílé hole
17. 10. Světový den úrazů
20. 10. Den stromů
20. 10. Mezinárodní den kuchařů
22. 10. Den porozumění koktavosti
25. 10. Mezinárodní den domácích mazlíčků
28. 10. Státní svátek - Den vzniku samostatného československého státu (1918)
Září
- Zobrazení: 12
7. 9. Den otevřených dveří památek v České republice
7. - 15. 9. Dny evropského kulturního dědictví
8. 9. Mezinárodní den gramotnosti
9. 9. Den dyslexie
21. 9. Mezinárodní den míru
22. 9. Den bez aut
25. 9. Mezinárodní den neslyšících
26. 9. Evropský den jazyků
27. 9. Světový den cestovního ruchu
28. 9. Den české státnosti - Státní svátek
29. 9. Světový den srdce
30. 9. Mezinárodní den překladatelů
Výročí září 2019
- Zobrazení: 7
Ljuba Štíplová - 10. výročí úmrtí
* 30. 4. 1930
† 4. 9. 2009
Scénáristka, spisovatelka, autorka knížek pro děti. Její pseudonym byl původně Miloš Štípl, což je jméno jejího manžela. V roce 1969 vytvořil
Jaroslav Němeček časopis Čtyřlístek se stejnojmenným seriálem. Štíplová vyhověla žádosti o spolupráci a od 6. čísla tvořila pro komiks scénáře. Věnovala se také dalším dětským knihám nebo scénářům večerníčků.
Ondřej Sekora - 120. výročí narození
* 25. 9. 1899
† 4. 7. 1967
Malíř, ilustrátor a spisovatel, karikaturista a entomolog, od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i
divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry figurku Ferdy Mravence (poprvé se objevila v Pestrém týdnu 1927 jako
postavička v kreslených seriálech pro dospělé), stejně známý je i brouk Pytlík (1939). Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním
ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu. Sekora byl zakladatelem prvních ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí, popularizátor sportu a přírody.