- umělec, výtvarník, barokní sochař a řezbář
Nejstarší dochované dílo (1721) – socha sv. Josefa s Ježíškem na průčelí františkánského kostela, se nachází v Moravské Třebové.
Ve své tvorbě byl zprvu značně ovlivněn drážďanským Balthazarem Permoserem, již zmíněným Matyášem Braunem či Ferdinandem Maxmiliánem Brokoffem, postupem času však dospěl k vlastnímu uměleckému projevu a je právem považován za jediného významného barokního sochaře a řezbáře moravského původu té doby.
Jiří Antonín Heinz je autorem řady soch převážně s církevní tematikou, jedná se hlavně o sochy světců. Jeho raná sochařská tvorba je doložena především v Uničově, na Hradisku a na Sv. Kopečku u Olomouce, dále v Prostějově, Sovinci a v Lipňanech. Je však důležité zmínit, že Heinz zanechal rovněž nesmazatelnou stopu na Znojemsku, kde strávil více jak čtvrtinu svého uměleckého života. Znojemský region obohatil o nespočet venkovních kamenných soch, podílel se na výzdobách farních a klášterních kostelů ve městě i mimo něj.
Do Znojma přišel poté, co prodal v roce 1745 svůj olomoucký dům. Zde zakoupil dům od sochaře Josefa Leonarda Webera, ve kterém se rychle zabydlel, o čemž svědčí také jeho účast při společenských událostech znojemských měšťanů.
Co se týče jeho zdejší umělecké tvorby, krom řady prací v kostele sv. Kříže, vytvořil Heinz sousoší se sv. Norbertem pro loucký kostel sv. Václava, nebo je také autorem plastické části oltáře v kostele sv. Alžběty, který sem byl přenesen ze zrušeného mariánského chrámu. Heinz rovněž vytvořil oltář v proboštském kostele sv. Hippolyta na Hradišti.
Dále stvořil několik soch, které je možno vidět cestou ze Znojma do nedalekých Přímětic. Jedná se o sochu sv. Aloise (1748) nacházející se při odbočce do nového sídliště a sochu Panny Marie (1747), která se nachází při silniční křižovatce, z níž vede odbočka ke kostelu.
Další jeho díla bychom našli v Kasárnách (sv. Jan Nepomucký), v Břežanech (sv. Florián) nebo v Šatově (Pieta). Roku 1755 se Heinz rozhodl po smrti své manželky Jany Alžběty (†1752) vstoupit do dominikánského řádu sídlícího v kostele sv. Kříže. Řeholní sliby složil na Štědrý den r. 1755 a přijal jméno Klaudius, pod kterým vystupoval po čtyři roky až do své smrti.
Jak již bylo zmíněno, v kostele sv. Kříže po sobě Heinz zanechal řadu otisků. Je autorem soch sv. Jindřicha Suso a sv. Růženy Limské v kapli sv. Petra mučedníka, dále sv. Rocha a sv. Karla Boromejského na morovém oltáři v kapli sv. Šebestiána, sv. Kateřiny a sv. Markéty v kapli sv. Barbory. Podílel se také na výzdobě „české kaple“. I zdejší varhany jsou ozdobeny souborem Heinzových soch.
Přestože řádové spisy mluví o tom, jak vysoce byla umělecká činnost Heinze hodnocena, za 20 let po jeho smrti konvent prodal „jakémusi znojemskému sochaři“ všechny jeho sochařské nástroje, modely a nákresy, jež „neměly pro klášter žádný význam“.
Jiří Antonín Klaudius Heinz zemřel ve věku jedenašedesáti let 22. 5. 1759 ve Znojmě. Místo jeho posledního odpočinku bychom našli v kryptě pod hlavním oltářem kostela sv. Kříže.
ZDROJE:
- F. Něco ze znojemské historie: Dominikánský klášter a kostel sv. Kříže. Jiří Antonín Heinz. Život farností Znojma. 1998, č. 9, s. 4-6.
- PISTOROVÁ, Zuzana. Výzdoba dominikánského klášterního kostela ve Znojmě. Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Suchánek, Ph.D. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/b8wsk/diplomka.pdf
- STEHLÍK, Miloš, 1923-. Sochařský svět Jiřího Antonína Heinze. 1. Brno: Národní památkový ústav, 2013. 211 s. ISBN 978-80-86752-99-0.
Referátek pro Vás vypracovala Petra Pavlačková.