Městská knihovna Znojmo

(aneb průvodce na cestě od spolkové knihovny k Internetu)

Historii knihovnictví města Znojma ovlivňovala národnostní struktura jeho obyvatelstva i příhraniční poloha města. Knihovnictví se zde vyvíjelo ve dvou jazykových liniích, obě měly odlišné podmínky pro svůj rozvoj, rozvoj jedné linie knihovnictví znamenal zpravidla úpadek či naprostý zánik linie druhé. K uzavírání českých či německých knihoven docházelo pod vlivem emocí, které vedly k částečnému či úplnému ničení knihovních fondů i dokumentů, dokládajících historii knihovnictví ve městě. Vývoj obou větví knihovnictví významně poznamenala zejména období první i druhé světové války, a s tím související společenské změny i změny v národnostní struktuře obyvatel.

Německá linie knihovnictví

V polovině 19. století patřilo 90 % všeho obyvatelstva Znojma k německé národnosti, německá linie knihovnictví má proto nutně starší historii. V r. 1877, kdy vzniká na území města první česká knihovna, působila zde již řada německých spolkových knihoven a poměrně dobře vybavená německá městská knihovna.Německé knihovny měly příznivější podmínky pro svůj rozvoj a jejich činnost pokračovala plynule bez přerušení až do r. 1945, kdy byly zrušeny a jejich knihovní fondy zničeny. Historie německé linie knihovnictví se uzavřela.

Česká linie knihovnictví

Městská knihovna Znojmo se hlásí k tradici českého knihovnictví ve Znojmě a svou historii proto odvíjí od r. 1877, tj. od vzniku první české spolkové knihovny ve Znojmě. Její založení souvisí se spontánní vlnou zakládání českých spolků a spolkových knihoven po r. 1848. Do Znojma dorazily tyto myšlenky s desetiletým zpožděním a trvalo delší dobu, než od myšlenek došlo k činům.

Beseda Znojemská: Teprve r. 1870 zakládá skupina zámožných českých občanů na popud notáře Jana Vlka český spolek Beseda Znojemská. Útulkem Besedy Znojemské se stala budova Jonákova hostince v Horní České ulici. Už v původních stanovách Besedy bylo jedním z jejích úkolů i "vzdělávání se údův čtením kněh a časopisů". V prvním poschodí hostince, v klubovní místnosti, vznikl elitní měšťanský klub, kde se jedlo, popíjelo, diskutovalo, hrály taroky či kulečník, a někdy se i četlo - spíše německé noviny nežli český tisk.

Rok 1876: Valná hromada Besedy "svěřila veškeré předběžné práce zvláštnímu komitétu, který všech prostředků použije, aby již prvním červnem (1876) v Besedě první základ k budoucí veřejné snad knihovně české ve Znojmě odevzdati mohl". Zároveň se žádala Vzájemná záložna o peněžitou podporu. Poskytla ji (a poskytovala ji vždy i později). Původní termín otevření knihovny se však nesplnil.

Červen 1877: Ještě v červnu r. 1877 čteme v besední knize přání dotaz, "jak dlouho to ještě trvati má, než se knihovna dávno již zřízená svému účelu odevzdá, když již před půl letem údům k používání odevzdána býti mohla". Odpověď zněla, že nebylo nikoho, kdo by sestavil seznam knih. "Učiním to nyní sám", píše místostarosta J. K. Maška. A zřejmě tak učinil a stal se pravděpodobně tímto skutkem i prvním knihovníkem.

Podzim 1877: Besední knihovna zahájila půjčování.

Budova Znojemské Besedy v roce 1905

Rok 1877 - 1900: O dalších knihovnících, počtu knih a jejich druhu nevíme zprvu nic. Teprve od r. 1880 se občas něco dovíme ze zápisů výborových schůzí Besedy.Tak například, že knihy jsou uskladněny v jediné skříni, že byl schválen knihovní řád a že knihy byly ze začátku většinou asi brožované. Od r. 1883 převzal knihovnu notář Jaroslav Palliardi, pozdější významný archeolog, a z příštího roku známe už tehdejší počet knih: 416. Nikoliv jejich seznam. V tu dobu byla už Beseda i s knihovnou přestěhována do vkusně přestavěné budovy "U bílého lva" na Dolním náměstí. Na schůzích výboru se čas od času požaduje více peněz na nové knížky, záložna však knihovnu podporuje svědomitě (65 zlatých i více ročně) a také jednotlivci někdy něco darují. Knihovníci se často střídali, protože teprve po 20 letech existence knihovny výbor Besedy rozhodl, aby knihovník dostával odměnu 50 krejcarů za jeden půjčovní večer (50 korun ročně). Teprve v této době se také výbor usnáší, aby každá kniha byla opatřena spolkovým razítkem. Výpůjčky byly velmi nízké, nízký byl i počet členů Besedy - ke konci století měla Beseda asi 100 členů. Za r. 1900 půjčil besední knihovník 404 svazků knih 216 čtenářům, tj. asi 4 výpůjčky ročně na člena. Knihovnickou činnost Besedy je však nutno vidět v souvislosti s trvalým tlakem germanizace. První vedení Besedy muselo z mnohého slevovat a uchylovat se k taktizování, aby se vyhnulo konfliktům s úřady a možnostem perzekuce. Ke konci století se však ozývá volání po české lidové knihovně.

Rok 1901 - 1914: Počátkem tohoto století nastupuje do čela Besedy mladší generace, méně usilující o politickou neutralitu. I teď však besední knihovna slouží pouze členům - Beseda je stále ještě elitním klubem, kam nemají čeští dělníci zpočátku povolen vstup, později jim Beseda připadá příliš vznešená. Čeští dělníci si proto společně s německými dělníky postavili vlastní Dělnický dům. Teprve těsně před válkou začala do besední knihovny chodit i širší - nebesedení - veřejnost. Zásluhu na tom mají jednak pracně vydobyté české školy, které vychovávaly stovky chlapců a děvčat toužících po četbě, jednak i četné jiné české knihovny, které v průběhu těchto let ve Znojmě vznikly: knihovnu měl Sokol, Řemeslnická jednota i Národní jednota pro jihozápadní Moravu, veřejnosti půjčovaly knihy farní půjčovny, bohaté knižní fondy četných znojemských klášterů byly leckde rozděleny na lidové a na ty, jež byly určeny pouze členům řádu. Zmínky o činnosti besední knihovny v těchto letech jsou sporadické, knihovna se však zřejmě rozrůstala velmi pomalu - v r. 1910, tedy po třiatřiceti letech existence knihovny, se objevuje krátká zmínka, že jedna skříň již na knihy nestačí a pořizuje se skříň druhá.

Rok 1914 - 1918: Proměna besední knihovny v městskou knihovnu. První světová válka znamenala zpočátku zánik kulturního života české menšiny v německém Znojmě. Výroční zprávu Besedy Znojemské za r. 1914 vyslechlo pouze 11 členů, Dvoranu Besedy zabralo vojsko, knihovna i čítárna byly uzavřeny, ochotníci přestali hrát. Po zklidnění situace se ujal role knihovníka obchodník Rudolf Stloukal, který přestěhoval knihovnu z odlehlé besední chodby do svého obchodu v Kovářské ulici a od podzimu 1915 tam už půjčoval - a to po celý den. Pod jeho vedením se knihovna začala rychle rozrůstat díky darům, ochotě některých nakladatelství, která poskytovala značné slevy, i zásluhou obnovené činnosti ochotníků, kteří ze zisku několika představení zakoupili knihy. Knižní fond se tak za čtyři válečná léta rozrostl o více než dvojnásobek, v r. 1918 to bylo přes 3000 svazků. Počet výpůjček hovoří ještě výrazněji: v r. 1916 zhruba 5000, za 10 měsíců r. 1918 více než 13000!

Rok 1918 - 9. 10. 1938: Profesionální česká městská knihovna.

Obálka prvního katalogu z roku 1926

Po vzniku Československé republiky dochází ke sloučení besední, nyní městské knihovny, s knihovnou sokolskou. Prvním českým knihovníkem z povolání se stal A. Tomášek, brzy jej vystřídal učitel B. Pipek a jeho zase Ladislav Řezníček, který pak působil v městské knihovně až do r. 1938. Knihovna i čítárna byly umístěny v Obrokové ulici pod radniční věží v bývalých úřadovnách krajského soudu. Česká městská knihovna má stále svůj protějšek v bohatší německé městské knihovně. Podmínky pro rozvoj české knihovny jsou však nyní mnohem příznivější, knihovní fondy i počet čtenářů neustále stoupají.V r. 1925 již knihovní fondy dosáhly počtu 4797 svazků, podchyceno je 1137 pravidelných čtenářů, výpůjčky dosáhly počtu 33000. R. 1926 vychází knižně první katalog knihovny, který má 120 hustě potištěných stran. V srpnu r. 1927 se stalo Znojmo dějištěm prvního sjezdu Spolku veřejných obecních knihovníků (sjezd se proslavil přednáškou básníka a knihovníka Jiřího Mahena, která se stala podnětem k anketě o stavu a perspektivách našich veřejných knihoven a poté k publikaci "Knihovna jako instituce národní"). Druhý tištěný katalog městské knihovny obsahuje doplňky z let 1927 - 29: je to knížka téměř stejně obsáhlá jako katalog první, což znamená, že knih v tomto krátkém rozmezí narostlo zhruba jednou tolik. Ve dvacátých letech se zájem čtenářů knihovny soustředil na dívčí a ženský román, ve třicátých letech se zájem přesouvá na detektivní literaturu. Naučná literatura tvořila necelou třetinu knižního fondu. Meziválečná činnost městké knihovny vrcholí v r. 1930. Hospodářská krize třicátých let i blížící se nebezpečí fašismu dolehlo zejména na knihovny v německém pohraničí. Klesá počet pravidelných čtenářů, čítárnu využívají zejména v zimním období nezaměstnaní. Počet knih však stále stoupá: v r. 1932 se rozrostl na 11383 svazků. Dne 9. října 1938 obsadila město německá vojska. Česká knihovna byla uzavřena, knihovník uvězněn. Později musel s jinými vězni vynést ze skladiště určité knihy na Dolní náměstí a přihlížet jejich spálení. Zbytek knižního fondu odkoupil od znojemské městské správy knihkupec Antonín Oliva, odvezl jej do Brna a v bezpečí jej tam uložil. V činnosti městské české znojemské knihovny dochází k osmileté přetržce.

9. 10. 1938 - 2. 9. 1946: Česká městská knihovna je uzavřena.

3. září 1946 - 1950: Obnovení činnosti znojemské Městské knihovny. Zatímco vesnické knihovny začaly s půjčováním již na podzim r. 1945, trvalo obnovení činnosti znojemské knihovny déle. Knihovna se prakticky nově budovala. Původní místnosti knihovny byly vybombardovány, knihy zničeny, shánělo se základní vybavení knihovny a pomůcky, chyběly peníze na otop. V nových prostorách na Zámečnické ulici, kde sídlí knihovna dodnes, se začalo s půjčováním až 3. září 1946. Začínalo se s fondem 5666 svazků, tedy s polovinou knih, jimiž knihovna disponovala v r. 1930. Šlo o pár náhodně nalezených svazků a knižní dary: knihkupec Oliva vrátil a daroval knihovně 5022 svazků, 500 knih pocházelo z daru Městské knihovny pražské. Poválečnou činnost zahájila knihovna s jednou pobočkou - ve Starém Šaldorfu. Už za rok byla však tato pobočka pro nezájem čtenářů zrušena a zřízena byla úspěšnější pobočka na Hradišti.

Rok 1950 - 31. 12. 1996: Okresní knihovna

Sídlo knihovny od roku 1946 (fotografie z roku 1953)

V r. 1950 se mění Městská knihovna v Okresní knihovnu, která plní dvě funkce: funkci městské knihovny pro město Znojmo a funkci okresní, v níž se stará o 89 menších knihoven v obcích okresu. Zřizovatelem Okresní knihovny Znojmo se stává Okresní národní výbor. Po územní reorganizaci počátkem 60. let, která znamenala podstatné rozšíření okresu Znojmo, spadá pod znojemskou knihovnu 160 menších knihoven. V šedesátých letech se začaly budovat tzv. okrskové knihovny, které měly zlepšit služby pro malé knihovny a jejich čtenáře. Přestože okrskové knihovny vedli dobrovolní pracovníci, předznámenávají vznik tzv. střediskového systému, v čele s menší profesionální knihovnou, která poskytuje služby několika neprofesionálním knihovnám svého obvodu. Střediskové knihovny vznikly v Moravském Krumlově, Miroslavi, Božicích, Jevišovicích, Tasovicích, Vranově nad Dyjí, Hrušovanech nad Jevišovkou a ve Višňové. Svůj obvod měla i Okresní knihovna, která vedle městské a okresní funkce plnila i funkci střediskové knihovny. Střediskové knihovny vedli profesionální knihovníci s odborným vzděláním, kteří budovali výměnné soubory knih: každá menší knihovna jejich obvodu si mohla ke svému základnímu knižnímu fondu zapůjčit ze střediskové knihovny soubor knih na určitou dobu, po jeho očtení si zapůjčila soubor jiný. Výhodou výměnných souborů bylo, že i ta nejmenší knihovna měla pro své čtenáře dostatečný počet novinek. Budování výměnných fondů bylo uzavřeno v r. 1986, knihy těchto souborů byly rozděleny knihovnám obcí. Od r. 1987 nakupovala a zpracovávala veškerý knižní fond pro všechny knihovny okresu Okresní knihovna. 31. 12. 1996 byla činnost Okresní knihovny Znojmo ukončena. Po celé období trvání Okresní knihovny Znojmo se rozrůstal knihovní fond, vznikala nová oddělení a pobočky, zaváděly se a využívaly nové technologie zpracování a přenosu informací, rozšiřoval se okruh služeb až do současné podoby. Téměř po celé toto období, až do 17. 11. 1989, však byla činnost knihovny současně negativně ovlivňována ideologií společenského zřízení. A tak má i poválečná historie znojemské knihovny vedle přínosů i své temné stránky: v 50. i 70. letech bylo vyřazeno a zničeno množství kvalitních knih, archiv knihovny obsahuje řadu publikací a materiálů, které zrovna nepatří k chloubě knihovny. Na rozdíl od předválečného období to však není historie typická pouze pro znojemskou knihovnu. Listopad 1989 znamenal pro znojemskou knihovnu nejen možnost svobody získávání dokumentů a šíření informací, znamenal také progresivní vstup nových informačních médií a informačních technologií do knihovny. V r. 1991 zakoupila knihovna svůj první počítač. Knihovně se otevřel další prostor k rozšíření služeb. To však už je současnost knihovny.

Více fotografií z tohoto období.

Rok 1997: Městská knihovna Znojmo. Dnem 31. 12. 1996 byla ukončena činnost Okresní knihovny Znojmo a zřizovatelská práva byla od 1. ledna 1997 převedena z Okresního úřadu Znojmo na Město Znojmo. Knihovna se opět stává Městskou knihovnou Znojmo, a to symbolicky v roce, kdy si připomíná 120. výročí svého založení. Na této dlouhé cestě od spolkové knihovny, určené úzkému a jazykově vymezenému okruhu veřejnosti, dospěla knihovna do současnosti, kdy může prostřednictvím Internetu prezentovat a nabízet své služby nejširší veřejnosti.

Rok 1997 - 2004: Rekonstrukce ústřední budovy knihovny a poboček umožňují zavedení nových služeb.
V r. 1998 byla zahájena rekonstrukce ústřední knihovny s cílem vybudovat prostory pro nové služby, bezbariérový přístup, vytvořit vhodné podmínky pro kvalitní poskytování všech služeb. V r. 2004 byla dokončena půdní vestavba včetně interiérů se 3 provozními odděleními - oddělením pro děti, hudebním oddělením a konferenčním sálem, výtah, kuchyňka a sociální zařízení včetně sociálního zařízení pro vozíčkáře. 17. 12. 2004 byl zahájen provoz dětského oddělení, které se téměř po 40 letech v nevyhovujících provizoriích vrátilo do ústřední knihovny, v jeho prostorách přibylo 5 veřejných internetových stanic. Ve stejný den byl zahájen provoz konferenčního sálu a knihovna poprvé získala vlastní prostory pro pořádání kulturních a vzdělávacích akcí. Do hudebního oddělení se nepodařilo pro nedostatek finančních prostředků doplnit reprodukční techniku, provoz bude zahájen v r. 2005. Rekonstrukce bude pokračovat úpravou II. a I. nadzemního podlaží včetně instalace zvedací plošiny pro vozíčkáře u schodiště vstupního vestibulu a vybudování nájezdové plošiny k výtahu.
V r. 1999 zavedeny služby pro nevidomé a zrakově postižené: zvukové knihy, periodika, speciální SW a internet pro nevidomé, čtecí lupa ve studovně, proškolování nevidomých v ICT.
Nové prostory pro 2 pobočky: v r. 2000 přesídlila pobočka v dolní části města do rekonstruovaných prostor v areálu MŠ (pob. Holandská), současně byla vybudována lokální počítačová síť pobočky, pořízen knihovní systém a zaveden internet s 5 veřejně přístupnými stanicemi; pobočka v místní části Znojmo-Načeratice přesídlila v r. 2004 do areálu zrušené MŠ, provozní hodiny pobočky byly rozšířeny a byl zaveden internet s 1 veřejně přístupnou stanicí, současně byla zahájena přestavba nevyhovující přístavby budovy na krytou terasu navazující na zahradu (dokončení v r. 2005); do dříve rekonstruovaných prostor pobočky Znojmo-Přímětice byl zaveden internet v r. 2004.Knihovní fond: Negativa: v průběhu celého období je doplňování nedostatečné. Pozitiva: v průběhu celého období se postupně zvyšuje podíl nových médií (CD, CD ROMy, zvukové knihy, videokazety, ekofilmotéka). Budují se regionální databáze a využívají externí databáze. Dokončení retrospektivního zpracování knihovních fondů v r. 2004: z knihovny se stěhují lístkové katalogy.
Regionální funkce: při přechodu zřizovatelských práv na Město Znojmo se podařilo udržet kontinuitu výkonu RF pro knihovny znojemského regionu. Postupně se měnil způsob financování v souladu s novou legislativou, vládními programy a standardizací výkonu RF, vytvořily se nové smluvní vztahy. Byly zavedeny nové služby: výměnné fondy, poradenství a proškolování v ICT, servis VT a knihovních systémů. Financování RF: státní účelové dotace do r. 2004, od r. 2005 přechod financování RF na Jihomoravský kraj. Krajská knihovna: MZK Brno.

Lístkové katalogy

V r. 2005 byly komplexně rekonstruovány sklady ústřední knihovny a část půjčovny pro dospělé, v průběhu rekonstrukce byla provedena revize knihovního fondu. V soutěži Biblioweb o nejlepší webové stránky knihoven získala MěK cenu veřejnosti.

V r. 2006 byla provedena rekonstrukce části elektroinstalace ve II. NP, zvětšeny prostory KRL a zpracován projekt na rekonstrukci pobočky Gagarinova. Bylo otevřeno nové hudební oddělení - 4. 7. 2006.

V r. 2007 byla pozastavena rekonstrukce. V lednu přešla knihovna na nový knihovní systém Clavius. Doplňování knihovního fondu se výrazně zlepšilo. Zrušeny byly 3 pobočky MěK: ke 30. 6. pobočka Přímětice, k 31. 12. pobočky Derflice a Oblekovice.

V r. 2008 pokračovala rekonstrukce Ústřední knihovny MěK Znojmo kompletními úpravami vstupních prostor - výměna vchodových a všech ostatních dveří, odstranění dřevěného obložení a vymalování, instalace nového osvětlení a nové propagační vitríny. Novinkou ve vybavení vstupních prostor se stala plošina pro vozíčkáře, která umožní i tělesně handicapovaným spoluobčanům vstup do knihovny.
V konferenčním sále byla nainstalována klimatizace, což bylo velmi pozitivně kvitováno účastníky kulturně vzdělávacích akcí knihovny.
V r. 2008 proběhlo stěhování 2 poboček - pobočka Holandská byla přestěhována do budovy školy na Loucké ulici a pobočka Konice se přemístila z fary do lépe vyhovujících prostor rovněž ve škole.
Od června r. 2008 převzala Městská knihovna Znojmo od odboru školství a kultury Městského úřadu Znojmo do své správy galerii v Domě porozumění na Slepičím trhu. Knihovna tak mohla rozšířit své aktivity i o výstavní činnost, kterou zahájila uspořádáním 2 úspěšných výstav fotografií (na uspořádání dalších výstav spolupracovala).

Galerie v Domě porozumění na Slepičím trhu

Více fotografií naleznete v naší fotogalerii.