Kalendárium

Zobrazení: 21

Duben

BEGL, Antonín - zvonař

* 22.04.1724 Znojmo

† 07.04.1772 České Budějovice

Životopis:

Po vyučení odešel do Českých Budějovic, odkud pocházela jeho matka. Roku 1752 převzal dílnu po českobudějovickém zvonaři Jiřím Václavu Kohlerovi. V Českých Budějovicích se roku 1761 oženil s Annou Marií, vdovou po učiteli Dominiku Wentzovi. Vyženil dům v Kněžské ulici. Ve svých veršovaných nápisech vycházel z formulací svého otce, u něhož se vyučil základům řemesla. Dílo: V Čechách byly zjištěny jeho zvony z těchto let: 1752 Pištín, 1753 Žimutice, 1757 Třeboň sv. Jan Nepomucký, 1759 Kamenný Újezd a Písek, 1760 Hosín a Besednice, 1763 Stráž nad Nežárkou, 1764 Výskytná a Bošilec, 1765 Borovany, 1767 Pelhřimov, 1767 Třeboň sv. Vít, 1768 Štěpánovice, 1769 cimbál Kamenice nad Lipou a 1770 Chroboly.

Zdroj:

  • MLČÁK, Leoš. Barokní a klasicistní zvonaři ve Znojmě, Mikulově a Valticích. Vlastivědný věstník moravský. 2012, roč. 64, č. 1, s. 26-34.

BORNEMANN, Richard spisovatel - lesník

* 25.08.1900 Znojmo

† 19.04.1974 Ellhofen okres Heilbronn

Životopis:

Byl synem slavného majitele tiskárny Karla Bornemanna. Studoval státní školu, dobrovolně odešel do vojenské služby, v roce 1918 byl na italské frontě. Odtud se vrátil s hodností seržanta. Po válce šel na univerzitu zemědělských věd ve Vídni, kde se vyučil lesníkem. Absolvoval v roce 1923. Kvůli smrti svého otce se musel postarat o rodinný podnik a tak se nemohl věnovat svému zvolenému povolání. Stal se dopisovatelem do několika velkých deníků ve Znojmě, Brně, Praze a Vídni. Teprve po připojení jižní Moravy k Německé říši byl Bornemann schopen splnit si svůj sen. Stal se zástupcem vedoucího lesnictví a správy nemovitostí města Znojma. Po vypuknutí druhé světové války bojoval od prvního do posledního dne jako záložní důstojník. Po válce byl vyhoštěn a tak útočiště našel i s rodinou v Bavorsku. Bornemann byl aktivní i jako spisovatel a napsal řadu povídek a román Georg Hörweg, za který získal v roce 1937 literární cenu Moravy.

Zdroj:

BRANTNER, Johann - starosta

* 12.02.1828 Znojmo

† 25.04.1904 Znojmo

Životopis:

Starostou v letech 1886-1900. Narozen ve Znojmě, převzal velkoobchod s plodinami od svého otce, 1861-1903 člen obecního výboru, 1873 obecní radní (stavební záležitosti), zastánce modernizace města, 5krát zvolen starostou, 1900 pro nemoc složil starostenský úřad, 1886 člen Obchodní a živnostenské komory v Brně, dlouholetý velitel Sboru dobrovolných hasičů ve Znojmě, vrchní ředitel Znojemské spořitelny, oživil spolek Casino. 1891 čestné občanství města, 1894 získal rytířský kříž Řádu Františka Josefa, 1900 čestný titul Starostarosty.

Zdroj:

  • MARKEL, Martin. Občané a moc - komunální politika ve Znojmě za Františka Josefa I. Sborník Státního okresního archivu. 2005, s. 10-33. ISBN 80-86931-06-4.

DIWISCH, Vincenc - puškař - cechmistr

* 21.01.1785 Moravský Krumlov

† 26.04.1844 Brno

Životopis:

Přední brněnský puškař a cechmistr 1. poloviny 19. století (činný 1808-1844). Dílnu a přístup k mistrovství získal sňatkem s vdovou po puškaři Josefu Schnepfovi Annou 29.2.1808. Pokračovatel rodinné tradice Schnepfů.

Zdroj:    

FUKAL, Rudolf - vlastivědný pracovník - sběratel - vrchní rada

* 02.04.1884 Horní Dunajovice (Česko)

† 07.12.1964 Brno

Životopis:

Své mládí trávil v Dunajovicích a v Hrušovanech nad Jevišovkou. Absolvent znojemského německého klasického gymnázia (1895-1903) a Právnické fakulty Univerzity ve Vídni (1903-1908). Po ukončení studií nastoupil službu u Policejního ředitelství ve Vídni. Přeložen na Policejní ředitelství do Moravské Ostravy (1916) a v letech 1922-1938 působil v Opavě. Od r. 1938 pracoval na Policejním ředitelství v Brně, ale po půl roce přešel k bývalému Zemskému úřadu. S titulem vrchního rady odešel do výslužby. Jako penzista se organizačně věnoval Moravské vlastivědě, Vlastivědnému věstníku moravskému. Byl jednatelem Muzejního spolku v Brně. Dílo: Sběratelská činnost: Vytvořil velkou, ale velmi různorodou sbírku, kterou ještě za svého života věnoval v r. 1962 Státnímu archivu v Brně (výstřižky z novin, fotografie, malby). Založil kartotéky muzeí a vlastivědných pracovníků se všemi údaji. Zajímal se o české a zahraniční spisovatele a básníky, o dějiny umění a zvláštní pozornost věnoval historikům umění a výtvarným umělcům. Zcela jiného druhu je další část sbírky - krásný a bohatý soubor ex libris. Ve Státním archivu v Brně je uložen soupis všech jeho publikovaných literárních prací a také strojem psané Paměti, které zpracoval v několika exemplářích. Publikoval v novinách a časopisech: Vlastivědný věstník moravský - několik hodnotných a podnětných článků např. o významném historikovi umění Maxu Dvořákovi.

Zdroj:

  • G. Za JUDr. Rudolfem Fukalem. Vlastivědný věstník moravský. Brno: Musejní spolek, 1967, s. 98-100.

GUGG, Štěpán - zvonař

* 1811

† 10.04.1874 Znojmo

Životopis:

Pozdně klasicistní zvonař a znojemský měšťan je svým dílem na Moravě doložen v letech 1846 až 1867, v Rakousku 1843 až 1865. Byl synem zvonaře a výrobce hasičských stříkaček Stefana Antona Gugga z Braunau am Inn. Štěpán Gugg se 27. ledna 1839 oženil ve Znojmě s Terezií, dcerou Pavla Mücka, znojemského měšťana a obchodníka s vínem. Dílo: Z zvonů jím litých známe na Moravě díla z těchto let: 1839 Litobratřice, 1846 České Křídlovice a Moravská Třebová, 1847 Citonice, 1853 Chlum, 1854 Černín, 1856 Nový Petřín a 1867 Petrovice. Do Rakouska ulil zvon roku 1843 pro Zelking, 1852 Pfaffenschlag, 1853 Puch, 1854 Maisbierbaum, Unterthürnau bei Drosendorf a Eggenburg, 1855 Pleissing, 1856 Obermixnitz, 1860 a 1862 Fladnitz a Mailberg a 1865 pro Merkersdorf bei Hardegg.

Zdroj:

  • MLČÁK, Leoš. Barokní a klasicistní zvonaři ve Znojmě, Mikulově a Valticích. Vlastivědný věstník moravský. 2012, roč. 64, č. 1, s. 26-34.

HEJKAL, František - oběť nacismu

* Rešice

† 19.04.1944 Praha

Životopis:

Na jaře roku 1943, po zradě Františka Pospíšila Karlem Čurdou a jeho zatčení, začalo gestapo pronásledovat i osoby, které mu při jeho pobytu v okolí Rešic a Dalešic pomáhaly. V Rešicích se jednalo o bratry Ladislava a Františka Hejkalovi. František Hejkal byl vězněn v Praze a zde 19. dubna 1944 popraven.

Zdroj:

  • GRASGRUBER, Pavel. Rešice-55. výročí atentátu na R. Heydricha: vzpomínková pietní akce. Znojmo: Ares 96, [19--?]. 25 s.

HRBATA, Josef - kněz - učitel – spisovatel

* 06.04.1924 Habrůvka

† 19.04.2009 Silz

Životopis:

V letech 1942-1945 byl totálně nasazen v brněnské firmě Klöckner. Teologii začal studovat v Brně. Tehdejší rektor semináře, pozdější brněnský biskup Karel Skoupý, poslal mladého nadaného muže dokončit bohoslovecká studia do Říma. Studium zakončil doktorátem a 21. února roku 1948 byl vysvěcen na kněze. Po návratu se jeho prvním působištěm stala petrovická farnost. Od května 1948 do října 1949 zde zastupoval nemocného faráře Floriána Slámu, který psychicky neunesl poúnorovou změnu režimu. P. Hrbata se ve zdejší farnosti těšil oblibě. Měl nespornou zásluhu na důstojné oslavě stoletého jubilea od postavení a posvěcení zdejšího kostela. Oslava výročí proběhla 21. srpna 1949 za účasti brněnského biskupa a široké veřejnosti. Po odchodu z Petrovic vypomáhal Josef Hrbata v brněnské městské farnosti na Křenové a v biskupském úřadu na Petrově. V naší zemi v té době začal boj o svobodu církve. Biskup Skoupý vydal známý pastýřský list, jehož veřejné čtení bylo zakázáno. List byl tajně rozmnožen cyklostylem, který P. Hrbata ukrýval v bytě svých rodičů v Králově Poli. Biskup a jeho nejbližší spolupracovníci byli obviněni a zatčeni. Uvězněn byl i P. Josef, obviněný také ze špionáže pro Vatikán. Nejdříve byl vězněn v Brně na Orlí, pak několik měsíců v Kartouzíc v severních Čechách, později v Ruzyni u Prahy a nakonec přímo na Pankráci. Z vězení byl po necelém roce propuštěn. Nastoupil jako kaplan na faru v Husovicích a byl stále sledován státní bezpečností. Když policejní návštěvy nepřestaly, rozhodl se pro vynucenou emigraci do Rakouska. Po dramatickém přechodu hranic se dostal šťastně do Tyrol, které spadaly pod okupační správu Francouzů. Právě v Tyrolsku zahájil Mons. Josef Hrbata svůj život v emigraci. Nejprve zvažoval své působení jako misionář v Jižní Americe. Nakonec se rozhodl zůstat. Téměř padesát let pak působil v diecézi Innsbruck. Nejprve ve dvou různých farnostech a pak nejdéle, celých dvaačtyřicet let, jako farář v nejvýše položené alpské farnosti Obergurgl, známém lyžařském středisku. Působil v pastoraci jak místních farníků, tak početných turistů a rekreantů. Neúnavně vyučoval a konal exercicie v různých částech Rakouska. Po dlouhá desetiletí emigrace podporoval církev a věřící v naší zemi. S některými zdejšími farníky byl po celý život v písemném kontaktu. Jeho literární činnost pomáhala zaplnit mezery v duchovní a teologické literatuře doby komunistické diktatury. Mons. Hrbata po dobu svého působení v tyrolském Obergurgelu (1958-2000) umožňoval na své faře i ozdravné pobyty kněžím a řeholníkům z Čech a Moravy. V průběhu let obdržel řadu různých ocenění. V roce 1989 ho papež Jan Pavel II. jmenoval kaplanem Jeho Svatosti s právem užívat titul monsignore. Od roku 2000 žil Mons. Hrbata na zaslouženém odpočinku - nejdříve v italském Meranu a později v pensionu pro seniory v rakouském Silzu. Dílo: V průběhu šedesátých let zahájil svoji publikační činnost. Napsal celkem osm českých teologických knih, které vyšly ve více vydáních. Nejprve v Křesťanské akademii v Římě, po pádu komunismu i u nás. Například Cesta domů, Písně království, Setba a žeň, Světlo v temnotách, Klíč ke Starému zákonu. Jeho nejznámější a nejčtenější knihou jsou evangelijní meditace "Perly a chléb". Knihy jsou k dostání v českých knihkupectvích.

Zdroj:

  • GRUNA, Bronislav; GRUNOVÁ, Eva. Mons. ThDr. Josef Hrbata (6.4.1924 Habrůvka - 19.4.2009 Silz). Zpravodaj obce Petrovice. 2009, roč. 2, č. 3, s. 15-17.

CHLOUPEK, Adolf - učitel

* 29.04.1914 Mešovice

† 1945 Straubing

Životopis:

Odborný učitel, měšťanská škola v Heřmanči, okres Jindřichův Hradec. Zapojen do odboje v Obraně národa, gestapem zatčen 20. června 1941. Zemřel na následky věznění v káznici. Jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí první a druhé světové války v obci Heřmaneč.

Zdroj:

JEDLIČKA, Bohumil - partyzán - protifašistický bojovník

* 02.04.1914 Moravský Krumlov

† 14.03.1978 Brno

Životopis:

Vyrůstal v zahradnické rodině, vyučil se zahradníkem a pracoval v rodinném zahradnictví. V průběhu okupace se zapojil do odboje a spolupracoval s Antonínem Řepkou. Byl zakládajícím členem Partyzánské družiny. Obstaral a zaplatil zbraně z německého skladu ve Znojmě. Po válce zůstal členem sociální demokracie a po sloučení členem KSČ. Převzal do národní správy hostinec v Moravském Krumlově a sodovkárnu.

Zdroj:

  • LYSÁK, Jiří. Životopisy. Z dějin Partyzánské družiny Josefa Hybeše. Třebíč: J. Lysák ve spolupráci s vydavatelstvím Akcent, 2011, s. 205-218.

KAFKA, Jan – šachista

* 28.07.1914 Vídeň

† 12.04.1994 Znojmo

Životopis:

Ve Vídni absolvoval českou školu Komenského a po válce inicioval řadu přátelských utkání Znojma s rakouskými kluby. Jako propagační referent klubu přispíval hojně do okresního týdeníku Znojemsko a sestavil dvě kroniky znojemského šachu až do roku 1988.

Zdroj:

  • DOLEŽAL, Ladislav. 80 let královské hry v královském městě Znojmě. Znojmo: Šachové sdružení, 2001, 68 s.

KAIDL, František - rolník - voják

* 26.04.1874 Jevišovice

† 17.05.1968 Jevišovice

Životopis:

Po vypuknutí války narukoval 1. sprna 1914 do Znojma k 35. domobraneckému praporu, později byl přidělen do Čáslavi k 21. pěšímu pluku, již v hodnosti četaře. Do italského zajetí se dostal 4. září 1917 u Monte Gabrielle. Do řad našich italských legií se přihlásil v květnu 1918 a stal se příslušníkem 1. roty 32. střeleckého pluku. Po skončení války se vrátil do Jevišovic.

Zdroj:

  • BŘEČKA, Jan. Občané Jevišovic v zahraničním odboji 1914-1920. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2001. 2002, s. 75-86.

MERTEN, Adolf - redaktor - vydavatel

* 30.06.1893 Postoloprty

† 04.04.1974 Bílina

Životopis:

Narodil se v Postoloprtech u Žatce. Byl ustanoven městským úředníkem ve Znojmě. Byl členem Československé strany sociálně - demokratické, z níž r. 1926 vystoupil. Merten se vyjadřoval v tisku, zejména ve Znojemské obci. Roku 1940 se přestěhoval do Brna - Černá Pole, kde se angažoval v Českém svazu. Po válce opět působil ve Znojmě na Městském národním výboru, kde zastával funkci tajemníka. Roku 1950 odešel na vlastní žádost do Bíliny jako správce muzea a městský archivář. Od r. 1955 působil jako archivář na pobočce Okresního archivu v Teplicích na bílinské radnici až do své smrti. Dílo: Merten také sepsal několik příspěvků k opravě a historii rotundy. Ve 40. letech vyšly jeho publikace o historii znojemské radniční věže a průvodce královským městem Znojmem. Dále byl vydán Mertenův adresář města Znojma.

Zdroj:

  • KOZDAS, Jan. Válečníci, tatíci a mlčící - nově zjištěné skutečnosti o zboření historického domovního bloku pod Radniční věží ve Znojmě v letech 1945 až 1947. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2013: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo, 2014, s. 46-87.

OBORNY, Adolf - botanik - pedagog

* 17.06.1840 Světlá

† 27.04.1924 Znojmo

Životopis:

Středoškolské vzdělání dokončil v r. 1861 a pokračoval na německé technice v Brně. Suplet na brněnské státní reálce. V r. 1870 složil ve Vídni učitelskou zkoušku z přírodopisu a matematiky. Profesor zemské reálky a později okresní školní inspektor ve Znojmě v letech 1870-1899. V červnu r. 1899 odešel do Lipníku nad Bečvou, kde působil do r. 1907 jako ředitel zemské německé reálky. V r. 1907 se vrátil do Znojma.

Dílo: Die Flora des Znaimer Kreisess (1879), Flora von Mähren und oesterr. Schlesien (dvousvazkové dílo) aj.. Ve svých dílech využil nejen vlastní sběry ale i práce a herbáře svých německých kolegů. Herbáře jsou uloženy v muzeu v Praze, Brně, Mikulově, z části na katedře biologie rostlin Přírodovědné fakulty Masarykovy univerzity. V Jihomoravském muzeu je uloženo celkem 1248 herbářových položek. Jsou zde dokladovány i rostliny, které se už u nás nevyskytují. Botanické práci se věnoval třicet let a uveřejnil přes 30 botanických prací.

Zdroj:

  • BOUDA, Otto; ČERNOŠEK, Lubomír; KOZDAS, Jan. 15 let obnoveného Okrašlovacího spolku ve Znojmě. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2007. 2008, s. 10-20.

PÖLZER, Johann – politik

* 30.01.1872 Starý Petřín

† 21.04.1934 Vídeň

Životopis:

Johann Pölzer se narodil v roce 1872 v malé moravské vesnici Starý Petřín jako syn malého rolníka. Ve 14 letech ho rodiče poslali do Vídně, aby se vyučil krejčím. Se sociální demokracií se poprvé dostal do kontaktu ve vídeňské čtvrti Ottakring. Po přestěhování do Favoriten se zapojil do budování místní sociálně-demokratické okresní organizace, stal se jejím předsedou v roce 1897 a zůstal až do své smrti v roce 1934. Byl znám jako lidový tribun, který se osobně staral o problémy obyvatel ve svém okrese. V letech 1908 až 1919 byl poslancem zemského sněmu jako zástupce volebního obvodu Favoriten, neboť Vídeň byla v té době ještě součástí Dolního Rakouska. V letech 1920 až 1934 byl poslancem Národní rady. Byl také člen městské rady ve Vídni a Spolkové stranické exekutivy.

Zdroj:

SOBOTKA, Franz - hudebník - operní mistr – vydavatel

* 26.04.1884 Valtrovice

Životopis:

Absolvoval učitelský ústav v Brně, učitelskou profesi však nevykonával. Místo toho několik měsíců cvičil ve vídeňské opeře a poté dělal kapelníka v divadlech ve Znojmě, Jihlavě, Olomouci a tři roky působil jako operní dirigent v Karlových Varech a Mnichově.

Zdroj:

  • Lebens- und Arbeitsbilder sudetendeutscher Lehrer. Bd. 1. Pohrlitz: Bezirklehrerverein, 1932.

VALENTA, Vladimír - sportovec - atlet

* 04.06.1885 Brno

† 18.04.1944 Bohutice

Životopis:

Brněnský student a později bankovní úředník závodící též pod pseudonymy „Orlík“ a „Bechyňský“, nebývalé úspěchy v začátcích atletiky ještě v dobách monarchie. Začínal s atletikou v Českém atletickém klubu Hellas Brno. Startoval na Běchovicích 1905, kde doběhl jako třetí s výkonem 41:24,6. Jeho výkon 15 362 m z roku 1906 v hodinovce na dráze měl dobrou úroveň. Již v roce 1907 startoval v dresu Moravské Slavie na Běchovicích. K největším jeho úspěchům patří vítězství ve 3. ročníku maratónu Augern-Vídeň časem 3:14:33,8 hod. z roku 1904. V roce 1908 již Valenta pomýšlí na konec kariéry, když se stal bankovním úředníkem. Patří mezi zakladatele brněnské atletiky začátkem 20. století. Od roku 1909 člen výboru atletického odboru Moravské Slavie.

Zdroj:

VOCILKA, Miroslav - sportovec - trenér

* 1952 Znojmo

† 08.04.2014 Znojmo

Životopis:

Celý svůj život zasvětil sportu, který byl jeho obrovským koníčkem a náplní života. Věnoval se stolnímu tenisu, atletice, ale jeho hlavní vášní se stal volejbal. Jako aktivní hráč to v mládí v Olomouci dotáhl až do extraligy. Po ukončení kariéry vrcholového sportovce se vrátil zpět do Znojma a posílil tehdejší družstvo mužů TJ Znojmo. Po několika letech se vrhl také na trenérskou dráhu. Za dlouhé roky vychoval ve svém milovaném klubu TJ Znojmo spoustu mladých volejbalistů. Pro všechny mladé hráče byl vždy vzorem a přirozenou autoritou a všichni vždy obdivovali jeho trenérské metody i zapálení, s jakým se trenérské práci věnoval. V závěru své trenérské dráhy zastával také určitý čas funkci předsedy celého TJ Znojmo.

Zdroj:

  • Zemřel velký znojemský sportovec pan Miroslav Vocilka. Znojemsko. 2014, roč. 24, č. 16, s. 16.

ZIMMERHAKL, Šimon - farář

† 17.04.1804 Brno

Životopis:

V Loděnicích působil 25 let. V roce 1792 založil na jihovýchodním okraji Loděnic nový hřbitov a pro kostel pořídil i klasicistní kazatelnu. V roce 1804 byl raněn mrtvicí a na vlastní žádost byl převezen do císařskokrálovské nemocnice v Brně, kde zemřel. Dle svého přání byl pohřben na novém loděnickém hřbitově, před křížem vybudovaným na jeho vlastní náklady.

Zdroj:

  • ECKL, Petr. Jezeřany - Maršovice: kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany - Maršovice: Obec Jezeřany - Maršovice, 2006. 103 s.
Kalendárium pro Vás sestavila Barbora Hanáková