Referáty

• malíř

Theodor Hörmann se narodil 13. prosince 1840 v Imstu v Tyrolsku.

Dětství prožil v Innsbrucku a po absolvování gymnázia si zvolil vojenské povolání. V Kremži navštěvoval ženijní školu, ale podařilo se mu už jako mladému poručíkovi navštěvovat vídeňskou malířskou Akademii u profesora Feuerbacha a Lichtenfelse. Po jejím ukončení v 35 letech převzal na osm let vyučování kreslení na vojenské škole v St. Pöltenu. Odtud také podnikal různé studijní malířské cesty, pobyl i ve Vysokých Tatrách.

Ve čtyřiceti letech se už oddal malířství úplně. V té době se také oženil a přesídlil do Vídně. Zde se stal členem Künstlerhausu, ale po třech letech už Vídeň opouští a odjíždí i s manželkou do Paříže, kde tuší nové umělecké směry v malířství.

Ve Francii si studium malířství doplnil u profesora Collina, v Samois si najal malou vilku a začal malovat v místech, kde vznikl impresionismus - v okolí Fontainebleau a Barbitonu. Pobýval i v St. Malo v Bretani a na menších francouzských ostrovech (Persey a Görnsey).

Finanční a rodinné poměry se však postupně zhoršovaly a manželský pár se rozhodl k návratu do Rakouska-Uherska.

Hörmann si zvolil idylický kout ve Znojmě, aby zde mohl v klidu malířsky zpracovávat své dojmy. Na konci Dyjské ulice u řeky Dyje stávala kdysi Faschingova hospoda a tady v letech 1891-1893 obýval celé poschodí a měl zde svůj ateliér.

Ze Znojma navázal kontakty i s malíři vídeňské secese, mezi jinými i s Gustavem Klimtem.

Jeho zdraví nebylo už tak pevné, ale přemáhal se a maloval i v zimě v plenéru.

Rad lékařů nedbal a navštívil ještě jih Itálie a Sicílii. Maloval na úpatí Etny, kam šel ještě krátce před smrtí s několika přáteli. Jeho stav se akutně zhoršoval a po návratu se mu ve Štýrském Hradci zdraví zhoršilo natolik, že zde 1. července 1895 zemřel.

DÍLO:

Za svého života se Hörmann jako oficiální malíř příliš neprosadil. Ve Vídni byla v oblibě tmavá akademická malba s historickými náměty a nastupující secese se zatím nelíbila.

I na výstavách byl postrachem - s prošedivělou bradkou, hustým obočím a silně zarudlým obličejem od pobytu v přírodě byl mezi vídeňskou společností jako cizinec.



Obrazy: Žně, Dobývání ledu, Vlečná loď, Mořské pobřeží, Noc na vesnici (obraz vyznamenán v pařížském salonu na světové výstavě), Žhář (Paříž 1891, dokončeno ve Znojmě).

Znojemská tvorba: Ráno, Vinohrady ve Znojmě, Stádo vepřů, Vinohrad v deštivém počasí, Večer na Dyji, V rozkvetlé znojemské ovocné zahradě, Ranní slunce, První sníh aj. V jihomoravském muzeu ve Znojmě se nachází nedokončený obraz Znojmo z Kraví hory.


LITERATURA:

• ČERNOHLAWEK, Jan. Obraz Znojma od Theodora von Hörmanna za miliony. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 6, č. 5 (30.01.2006), s. 1, 7.
• SLOVÁK, Libor. Započato ve Fontainebleau, dovršeno ve Znojmě. Znojemské listy. Roč. 4, č. 9 (07.03.1995), s. 6.
• Theodor von Hörmann - kdo to je?. Znojemské listy. Roč. 10, č. 1 (18.01.2001), s. 4.

Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.